Španělsko je v posledních měsících pro závodníky sužované soutěžním vakuem zemí zaslíbenou. V září zde proběhlo hned trojité mistrovství Evropy, v říjnu následovalo amatérské klání pod hlavičkou NPC Worldwide a navazující profesionální soutěž European Pro a nyní se schyluje k mistrovství světa mužů, masters a ve fitness, pod které ovšem spadá jak samotné fitness, tak kategorie bikiny fitness, wellness fitness a bodyfitness.
S většinou bikiny a wellness fitnessek jste si u nás již mohli přečíst rozhovory před ME či MS juniorů (odkazy najdete v záhlaví), fitnessky Lenku Červenou a Annu Černoškovou jste u nás mohli nedávno vidět v jejich tréninkovém videu před ME a úspěšné bodyfitnessce Martině Sletsjoee jsme se věnovali dokonce jak před, tak po evropském šampionátu, ze kterého si odvezla dvě medaile. Dnes se zaměříme na Simonu Šimánovou, čerstvou absolutní mistryni České republiky v bodyfitness, která se na tak velké soutěži, jako je mistrovství světa, představí poprvé. V rozhovoru se dozvíte, kdy začala se sportem, co se jí líbí na bodyfitness, ale také co říká na ostatní ženské kategorie.
Všem našim reprezentantkám přejeme v Santa Susanně hodně štěstí.
 |
Simona Šimánová
Vybrané úspěchy:
IFBB Diamond Cup Prague 2020 - 4. místo v bodyfitness žen
Mistrovství ČR 2020 - 1. místo v bodyfitness žen do 165 cm
+ absolutní vítězství
IFBB Diamond Cup Prague 2019 - 9. místo v bodyfitness žen nad 163 cm
Partner Cup 2019 - 3. místo v bodyfitness žen |
Simono, mohla byste se na úvod našim čtenářům krátce představit? Odkud pocházíte a co Vás přivedlo ke cvičení?
Zdravím všechny čtenáře Ronnie.cz, jmenuji se Simona Šimánová, je mi 27 let a pocházím z Královéhradeckého kraje. Závodit jsem začala v roce 2018, a to v kategorii bodyfitness. Co mě přivedlo ke cvičení? Odmalička jsem vždy sportovala, běhala venku za míčem, proháněla se na kole či kolečkových bruslích, v zimě naopak jezdila na lyžích a později na snowboardu. Ke cvičení jsem se propracovala až vlastně na VŠ, kdy v rámci mého studijního oboru bylo zapotřebí být fyzicky zdatnější, a první myšlenkou na to, jak se v tomto směru zlepšit, byla samozřejmě posilovna a cvičení. Stačil první trénink a bylo jasno. Postupně jsem začala cvičit víc a víc, efektivněji, tvrději a s většími váhami a časem jsem se dopracovala až tam, kde jsem dnes.
Většina žen a dívek v posledních letech začíná se soutěžením v kategorii bikiny fitness, Vy jste ale už na první soutěži v roce 2018 startovala v bodyfitnesskách. Co se Vám na této kategorii líbí, jak Vám sedí a jak se díváte na ostatní ženské kategorie? Sledujete je také?
Musím se přiznat, že od prvopočátku, kdy jsem začala sledovat dění ve fitness světě, se mi závodnice v kategorii bodyfitness líbily více než v kategorii bikiny fitness. Pamatuji si, že když jsem poprvé viděla Terku Linhartovou, tenkrát ještě jako juniorskou závodnici (která je pro mě můj velký idol a vzor), tak mě to posadilo na zadek. V tu chvíli jsem věděla, že je to pro mě přesně ten ideál, který se mi neuvěřitelně líbí. A tak bylo rozhodnuto, že bodyfitness bude kategorie, ve které chci závodit. Zpočátku jsem rozhodně proporce na tuto kategorii neměla, ale jelikož jsem měla vysoké silové kapacity a rychle jsem se zlepšovala, po dohodě s trenérem jsme se rozhodli rovnou odstartovat v kategorii bodyfitness. Měli jsme tak i možnost mě přímo porovnat s ostatními závodnicemi a okamžitě jsme věděli, jakým směrem se pohybovat dál. A jak jsem již zmínila, vysoké silové kapacity mi umožňují těžké silové tréninky, které mě neuvěřitelně baví, a tělo na ně reaguje velmi dobře, tím pádem by pro mě bylo nesmyslné se řadit do jiné kategorie, než je bodyfitness. Ostatní ženské kategorie samozřejmě také sleduji, ale musím říct, že moje srdce stále více tíhne ke kategoriím mého typu a výše až po dámskou kulturistiku, kdy jsou závodnice samozřejmě svalově jinde, než je tomu naopak v kategorii bikiny fitness.
Máte za sebou již poměrně hodně závodů. Utkvěly Vám některé z nich obzvlášť v paměti?
Určitě takové mám. Rozhodně mezi ně patří letošní MČR, kde jsem vlastně vyhrála nejen prvenství ve své výškové kategorii a stala se tak mistryní ČR, což pro mě bylo obrovským překvapením a splněným snem, ale zároveň jsem také vyhrála absolutní vítězství v celé kategorii bodyfitness, a to člověku rozhodně v paměti utkví.
Mistrovství světa by mělo být Vaší zatím největší soutěží. Uvažovala jste o "repre" už dříve? V jaké jste před MS psychické pohodě a jak jste spokojená se svou formou?
Ano, je tomu tak. MS pro mě rozhodně bude zatím největší soutěží, které se hodlám zúčastnit, což s sebou přináší určitý psychický nátlak, a obzvláště za okolností, které momentálně ve světě panují, kdy si člověk není jistý tím, zdali vůbec bude moci odletět a odsoutěžit. Musím se přiznat, že tohle je pro mě velmi psychicky náročné a rozhodně jsem měla, jak se říká, horší a lepší dny a nebýt své rodiny a nejbližších přátel, tak dnes o odletu na MS nemůžu ani uvažovat. Toto všechno se samozřejmě na formě odrazilo, ale jako vždy dělám, co umím, abych přišla co nejlépe připravená.
Mátě nějaké své osobní cíle, kterých byste chtěla v soutěžení dosáhnout, ať už na tomto MS, nebo obecněji do budoucna?
Vždy jsem se v tomto směru držela při zemi a nikdy jsem nechtěla, aby se mi míra mého úspěchu dostala natolik do hlavy, že bych si po první medaili nebo poháru sebevědomě řekla, že na dalších závodech opět obsadím první příčku, a pak odjížděla pohoršená, když by tomu tak nebylo, a vymlouvala se na rozhodčí a jejich "nespravedlivé" hodnocení nebo cokoliv jiného. Vždy jsem chtěla přijít co nejlépe připravená, být lepší než předtím a s vědomím, že jsem udělala absolutně všechno,
co bylo v mých silách a v mé moci. A to je takové moje motto. Být pokaždé lepší
verzí sebe sama. Takže ano, samozřejmě by bylo úžasné přivézt s sebou domů
nějaký kov z MS či se jednoho dne probojovat mezi nejlepší do profi ligy, netvrdím, že ne, ale všechno má svůj čas a do té doby je stále na čem pracovat, zlepšovat se a být pokaždé o kus lepší než předtím.
Ptám se jako laik, který s tímto nemá žádné zkušenosti - pokud se člověk rozhodně poprvé vyjet na mistrovství Evropy či světa, může nějakým způsobem využít služeb a zkušeností státních trenérů? Jak tomu bylo ve Vašem případě?
Na tuhle otázku je pro mě velmi těžké odpovědět, jelikož jsem se nikdy ME ani MS neúčastnila a tím pádem nemám až tak mnoho zkušeností, abych mohla přesně do detailu odpovědět. Jsem ovšem v telefonickém kontaktu s paní Ludmilou Čížovou, která mě sama hned po mé výhře na MČR kontaktovala, a vlastně od té doby kdykoliv mám nějaký dotaz právě například ohledně technických věcí týkajících se repre a MS nebo potřebuji jakoukoliv pomoc či radu, vím, že se na ni mohu spolehnout. To je zatím moje jediná zkušenost s využitím služeb státního trenéra.
Chtěla byste někomu poděkovat za pomoc nebo podporu ve Vaší přípravě?
Nekompromisně a v první řadě musím poděkovat své mamince, bez které bych letos, jak jsem již zmiňovala, doopravdy hlavně po psychické stránce přípravu nezvládla. V další řadě svým blízkým přátelům a též úspěšným závodníkům, kterými jsou Míra Kubec a Denisa Grassingerová, kteří se mimochodem také budou účastnit MS a o kterých jste již určitě četli nebo zaslechli. Společně s nimi jsem se letos na sezónu chystala a společně jsme i závodili jak na MČR, tak i na Diamond Cupu v Praze, a musím uznat, že mě pocit, kdy vím, že v tom nejsem sama, neskutečně psychicky posiluje a dodává mi to další síly, které obzvláště v závěru přípravy samozřejmě chybí. Další velkou a podstatnou roli nejen v mém osobním, nezávodním, ale i pak v životě závodním hraje moje nejlepší kamarádka, opora, podpora, veliká fanynka a člověk se srdcem na správném místě Rozálie Kadenskyi Cermanová. A kým jiným zakončit tento odstavec než obrovským poděkováním trenérovi, že? Slavoj Bednář! Člověk, který mě o kulturistice a cvičení naučil všechno, co vím a umím. Z obyčejné a
se svou vizáží nespokojené holky udělal během pár let kompletně jiného člověka, který za pár dní odjíždí reprezentovat svou zemi na MS do Španělska. Myslím si, že není potřeba více slov než jedno velké děkuji.
Zpět na přehled
