Jednu z osmnácti medailí, které Češi na letošním mistrovství Evropy vybojovali, měla na svědomí sympatická a usměvavá závodnice v bikiny fitness Marcela Kotková. Sezónu Marcela zahájila na mistrovství České republiky, odkud si odnesla hned dvě pomyslné bramborové medaile, a to jak v kategorii bikiny fitness do 170 cm, tak i v kategorii bikiny fitness masters. Větší štěstí se na ni však usmálo o dva týdny později právě na mistrovství Evropy, kde vybojovala v kategorii masters stříbro!
Marcelu jste měli možnost vidět při společném tréninku se Sabinou Kaderkovou, na kterém holky drtily ramena a paže. Níže si můžete přečíst, jak probíhalo mistrovství Evropy očima Marcely Kotkové. Prozradila nám, proč závodníci občas před soutěží tak snadno propadají zoufalství či jak je to s jejím údajně plánovaným koncem soutěžní kariéry.
Marcelo, gratuluji ke stříbrné medaili! Prozraďte nám, co Vám jako první řekl Váš trenér Vít Sahula, když se dozvěděl, že ze Španělska dovezete stříbro?
Moc děkuji. Vítkovi jsem volala, až když už jsme byly s holkami v klidu na pláži a dělaly pár foteček na památku. Tak samozřejmě gratuloval a řekl: "No vidíš, já ti říkal, že tam patříš!" (smích) Zrovna byl ve fitku, takže se o novinu podělil s ostatními, bylo slyšet v telefonu, že má upřímnou radost. Z toho jsem měla velkou radost i já. Na prvním tréninku den po příletu jsem mu skočila okolo krku a hned jsme se s trofejí fotili. (smích)
Jak probíhal přelet do Španělska a jaké byly první dojmy po příjezdu? Proběhlo všechno hladce, nebo nastaly nějaké komplikace spojené s cestováním?
Let, cestování a vůbec vše okolo proběhlo, myslím, v pořádku. Před cestou je dost zařizování ohledně letenek, pojištění, registrace, přihlášky, ale organizačně to podle mě má svaz moc dobře vychytané. A když by náááhodou byl někdo fakt umělec, tak se o vás postará někdo ze SKFČR přes mail nebo telefonem. Musím tedy vyzdvihnout i trpělivost a ochotu paní Bartůňkové, která nám zařizovala letenky a pojištění,
protože ta se asi pěkně zapotila. Zařídit pro tolik lidí v tak krátkém čase všechny letenky a pojištění, fakt smekám. Co vím, tak makala i po nocích.
Jak prožíváte chvíle na pódiu? Je to pro Vás ten vysněný vrchol přípravy, kdy si užíváte pozornost, nebo Vás fakt, že máte vystoupit v plavečkách před spoustu lidí, spíš znervózňuje?
Znervózňuje? No to fakt ne. (smích) To je přece na tom to nejhezčí. Baví mě cvičit, baví mě progres a posouvání se po krůčkách k lepší postavě, baví mě cestovat, a když ještě cestujete s lidmi, kteří jsou stejně švihnutí, a ten progres tam můžete veřejně ukázat, to je za tu dřinu krásná odměna. Proto to dělám. A medaile? To je příjemný bonus!
Na Vašich sociálních sítích jste zmínila, že jste měla před soutěží "depku", a dokonce i ukápla slza. Z jakého to bylo důvodu?
Ono je to hodně maličkostí najednou. Maličkosti, které za normálních okolností neřešíte a přejdete je, ale před závody je vnímání určitých věcí trošku jiné a všechno si berete víc než obvykle. Maličkosti se spojí dohromady a je z toho velký problém. Když to shrnu, bála jsem se, že nestihnu formu. Totálně jsem ztratila sebevědomí. Holky byly úžasně připravené a já si vedle nich připadala jako tlusté prase. Po čtvrteční kontrole formy jsem vydedukovala, že prostě tlustá jsem. (smích) A ještě ta představa, že ten "tlustej" zadek budu špulit na porotu se snahou být krásná? No hrůza. (smích) Státní trenérky Zdeňka Razýmová a Jana Bendová mi nastavily jídelníček, Vítek mě podporoval po telefonu a opravdu moc mi pomohla Lída Čížová, zastupující předsedkyně SKFČR. Všem bych touto cestou chtěla moc poděkovat! Prostě se to tak někdy sejde a nemůžete si pomoct.
Z fotek je ale jasné, že jste si soutěžní prodloužený víkend společně s ostatními závodnicemi přeci jen užila. Co bylo pro Vás nejlepším zážitkem?
Pro mě byl zážitek I-walk na evropských prknech. Jsem neskutečně vděčná, že jsem si to mohla zažít, a taky jsem si to náramně užila. Bylo fajn vědět, že porota musí koukat přímo na mě a nemůže se stát, že vás přehlédnou. Prostě jsem vlezla na stage a řekla si: "Tak, konečně je to jen moje!" (smích) Ale teď tedy přemýšlím, jestli nebyl lepší ten burger, na který jsme šly s
holkami po závodech. (smích)
V posledním videu jste zmiňovala, že tohle měla být Vaše poslední příprava! Proč jste se tak rozhodla? A nezměnila jste teď po Evropě názor?
Abych pravdu řekla, už když jsem se vyjádřila doma, že je to poslední sezóna, nebyla jsem si tak úplně jistá, že to myslím vážně. Vlastně hned jak jsem tu myšlenku vyslovila nahlas, tak se mi okamžitě začalo stýskat, aniž bych končila. Tahle myšlenka mě napadla kvůli nynější situaci ohledně
koronaviru. Kvůli tomu se celá příprava na jaro zastavila a posunula na září a kvůli přípravě mi uteklo tolik krásných letních akcí s přáteli, že mě to rozzlobilo. Prostě jsem byla fakt naštvaná. No ale to mě teď přešlo a jedu dál. Manžel je nadšený. (smích) Vlastně jsem tenkrát řekla: "Leda bych se umístila na nějakém fakt dobrém místě, tak bych toho asi nenechala, ale
bambiliontá místa už dotovat nebudu!" Manžel měl z umístění fakt velkou radost a i z telefonu jsem vycítila, jak je pyšný, takže mi řekl, že s tím stejně počítal, a vlastně mi dal požehnání, za což mu opravdu děkuji a moc si toho vážím.
Také tam padlo, že máte problém s tím, že jste na domácí poměry na bikinu až příliš tvrdá a vyrýsovaná a na mezinárodních závodech by to už nemuselo tolik vadit. Jak to tedy dopadlo, byly soupeřky také tvrdší?
Tohle se opravdu nedá hodnotit. Neřekla bych, že bych byla tvrdší. No, v zadní póze určitě ne. (smích) Ale asi jsem porotu přesvědčila něčím jiným. Každá máme své slabiny, ale i silné stránky. Je důležité ty slabiny co nejvíce skrýt a naopak pořádně prodat to, v čem vynikáte. Já jsem za 2. místo opravdu moc vděčná a bůhví, jestli kdy ještě takové krásné umístění zažiji. Jinak moje silná stránka je, jak já říkám, "zadní póza za komodou". Záda super, ten zbytek? Schovat za komodou, no. (smích)
Na jakých soutěžích Vás ještě letos uvidíme?
Teď bych chtěla ještě zažít Diamond Cup, který je 4. října v Praze. Paráda, že nemusím nikam daleko, mám to 30 km, tak toho chci využít. Pak jsem ještě nezažila domácí pohárovou soutěž, takže o týden později 11. října bych ráda do Čelákovic a tam je rovnou i nominace na MS a to bych si taky chtěla vyzkoušet. Čas letí a mladší už nebudu. Potřebuju to projet všechno. (smích)
Děkuji za rozhovor a přeji spoustu dalších úspěchů! Chcete v závěru někomu poděkovat za podporu?
Ve vašem videu, které jsme točili před odletem na ME, jsem děkovala trenérovi Vítkovi Sahulovi, manželovi, dětem, mamince a dvěma přátelům. Ještě jednou díky. Děkuji i ostatním přátelům za podporu, gratulace a milé zprávy. Moc mi to v tomhle období pomáhá. Děkuji celému týmu z ME a všem, kdo za celou organizací stojí. Starají se o nás skvěle. Velké díky patří mojí spolubydlící na ME Sabince Kaderkové a kolegyním Sylvii Moocové a Markétce Härtl. Buchty, bylo to s vámi bezvadný! Ronnie.cz přeji také mnoho úspěchů a mnoho spokojených a nadšených čtenářů. Děkuji!
Marcela Kotková na mistrovství Evropy 2020
Foto:
https://ifbb.com
Marcela Kotková
Víte, že...
