Přelom letošního září a října přinesl hned dvě prestižní mezinárodní soutěže pro amatérské závodníky. Nejprve se v termínu 25. 09. - 27. 09 ve španělském Madridu konalo klání
Arnold Classic Europe a týden nato, tedy 01. 10. - 03. 10., proběhla v Praze, souběžně se soutěží profíků EVLS Prague Pro,
Olympia Amateur Europe. Možnost startovat na těchto soutěžích si nenechala ujít ani bikiny fitnesska Adéla Storzerová. Na Arnoldu se představila hned ve dvou kategoriích a získala 5. místo v bikini fitness juniorek nad 163 cm a 4. místo v bikini fitness žen nad 172 cm. Na Olympii se jí pak podařilo vybojovat v kategorii nad 172 cm zlato!
Poprosili jsme proto Adélu, zda by mohla zhodnotit obě soutěže a popsat nám, jak se jí líbily, jak si je užila, co se jí honilo hlavou při vyhlašování a na jaké další soutěže se ještě letos chystá. Všechny její dojmy i postřehy si můžete přečíst v následujícím článku.
Zdravím všechny! Po minulé jarní sezóně a mistrovství Evropy jsem si dala pár dní volno a relaxovala. Užívala jsem si volné chvilky s rodinou, přítelem a naším pejskem. To však netrvalo dlouho. Díky úspěchům, kterých jsem dosáhla, mě začala oslovovat spousta holek, které chtěly poradit s přípravou na závody nebo prostě jen trénovat se mnou. Práce mi opravdu hodně přibylo, účastnila jsem se různých akcí, seminářů a fitness soustředění. Pracuji jako osobní trenérka v Atomy Sport-club v Kroměříži a po dohodě s kamarádem Jirkou Vilímkem jsem začala jezdit trénovat i do Prahy do Victory Fitness. S trenérkou jsme probraly plány na podzimní sezónu a první zastávka měla být Arnold Classic Europe v Madridu. Najela jsem na přípravu a začala tvrdě trénovat. Na nějakou velkou "objemovku" nebyl čas, ale i tak jsem se snažila pomocí těžkých silových tréninků vybudovat co nejvíc svalové hmoty. Hlavně na nohou. Tentokrát pro mě bylo opravdu těžké skloubit svoji přípravu a zároveň cestovat, trénovat a připravovat jídelníčky pro ostatní. Párkrát se mi dokonce stalo, že jsem měla tolik lidí, že jsem neměla ani chvilku volno na svůj trénink, a tak jsem se přidala k nějaké zdatnější klientce a odjely jsme si trénink spolu. Jinak to prostě nešlo. :) Největší oporou pro mě byl můj přítel, který za mě převzal roli "ženy v domácnosti" a pomáhal mi, když jsem byla v práci.
Do Madridu jsem cestovala sama. Ubytovala jsem se na hotelu a čekala, až dorazí moje trenérka Olívie, se kterou jsem byla na pokoji. Když jsme byly konečně spolu, odtrénovaly jsme poslední trénink v hotelovém fitku a vyrazily na registraci do haly. Samozřejmě jsme po cestě navštívily pár obchodů s jídlem a nakoupily si spoustu dobrot, které jsme si schovávaly na pozávodní "cheat day". :)
Na druhý den v pátek vypukly samotné závody. Bylo to úžasné. Obrovské EXPO, stovky stánků a tisíce lidí. Organizace v Madridu byla ale šílená, velký časový skluz a chaos, nikdo pořádně nevěděl, kdy a kde bude závodit. Já odstartovala kategorií juniorek, kde jsem se umístila na pátém místě. Lhala bych, kdybych řekla, že mi to nebylo líto. Vytýkali mi, že jsem byla příliš subtilní oproti soupeřkám. Byla jsem zklamaná, ale v sobotu mě ještě čekala kategorie žen, kde jsem nakonec vybojovala čtvrté místo. S Olivkou jsme si užily pozávodní oslavy a obletěly snad všechny restaurace a cukrárny v Madridu. :) Byl to jeden z nejhezčích večerů, co jsem kdy zažila, a my jsme si to spolu moc užily.
Po příletu domů jsem stihla sotva přehodit oblečení z kufru, zatrénovat si a už jsem zase cestovala do Prahy na Olympia Amateur Europe. Na Olympii jsem se strašně těšila, protože jsem věděla, že budu závodit na domácí půdě. Přijela mě podpořit spousta přátel, moje rodina a musím přiznat, že právě proto jsem cítila lehkou nervozitu. Chtěla jsem, aby na mě byli pyšní, a měla jsem strach, abych nezklamala sponzory a lidi, kteří mi v přípravě hodně pomohli.
Organizace na Olympii byla daleko lepší než v Madridu. Skoro všechno probíhalo podle plánů a nebyl žádný velký časový skluz.
Konečně přišel můj čas. Myslím, že forma mi dojela úplně akorát. Byla jsem objemnější než na ACE. Napumpovala jsem se, nazula boty a nastoupila na pódium. Bylo to něco úžasného. Poprvé v životě jsem slyšela lidi skandovat moje jméno a všechen strach byl rázem pryč. Nikdy jsem nezažila tak obrovskou podporu publika a bylo to něco nepopsatelného. Byla jsem vybrána hned v prvním vyvolání, a tak už jsem tušila postup do finále. Ve finále jsme předvedly T-walk a začalo vyhlašování. Zůstala jsem jako poslední s Olgou Putrovou, a když vyhlásili, že jsem vítězkou, bylo to jako splněný sen. Byla jsem strašně ráda, že jsem to dokázala, a i několik slz ukáplo. :)
Na druhý den v sobotu přišlo na řadu superfinále a souboj o profesionální kartu, kterou však nakonec získala ukrajinská závodnice. I tak jsem ale strašně vděčná za tu zkušenost a věřím, že můj čas ještě přijde.
Teď si dávám pár dní odpočinek, protože mě přepadla nemoc, a pak se budu připravovat až na mistrovství světa v Maďarsku, které se koná za měsíc. Myslím, že si to moje tělo zaslouží a hlava taky. :)
Nakonec bych chtěla poděkovat všem, kteří mě v mé cestě podporují. Fanouškům, Fit-Pro Czech, díky kterým mám dostatek suplementace na celou přípravu, Fitnessplavky Karnabel za nádherné závodní bikiny, firmě Tarani za kosmetické přípravky, kadeřnickému salónu Evy Formánkové, který se stará o moje vlasy, a hlavně firmám Tosca Projekt, s. r. o., a Kalírna Chytil Zlín za finanční podporu v přípravě.
Adéla Storzerová na Arnold Classic Europe 2015
Foto:
č. 1, 2 - www.eastlabs.sk / Igor Kopček
Adéla Storzerová na Olympia Amateur Europe 2015
