Margita Zámolová minulý víkend závodila na International Austria Cup 2015, kde se v kategorii bodyfitness žen i bodyfitness žen masters umístila shodně na druhém místě. Při pohledu do výsledkových listin se možná neubráníme údivu nad "zvláštním" verdiktem rozhodčích, kdy česká sportovkyně v jedné z kategorií překonala domácí Sabine Braunsteiner a ve druhé jí naopak podlehla. V rozhovoru níže nám prozradila své budoucí soutěžní plány a pohled na hodnocení kategorie bodyfitness.
Kdy začala a jak probíhala vaše příprava na soutěže Arnold Classic Europe a Olympia Amateur Europe 2015?
Moje příprava na tyto soutěže začala někdy před 25 lety, kdy jsem se rozhodla, že místo atletiky a kajaku se budu věnovat fitness. :) To, že po asi 5leté kulturistické kariéře následovala 18letá pauza, už asi víte. A pak začalo moje období bodyfitness, které zatím ještě trvá... Pokud mě tedy totálně neotráví věčná nejistota v rozhodování a pak následně otázka, jak se na to vůbec připravit?
Předloni po MS na Ukrajině a v Mongolsku jsem slyšela, že bych měla přibrat trochu hmoty hlavně na nohou, že jsem malá oproti některým na prvních místech atd. Pak zdůrazňovali důležitost suchosti. V Montrealu to ještě pořád nestačilo na první místo. Letos mi po jarní sezóně zas začali říkat opak, že už jsem hodně svalnatá a moc suchá atd. Paradox přitom je, že tam byl rozdíl jen 6 kg - vážila jsem 52, resp. pak 58 kg. Extrémně svalnatá se vůbec necítím, spíš mám kvalitní propracované tělo, a když se napumpují žíly, tak je to opticky mnohem větší, než je skutečnost. Za to nemůžu, že jsem žilnatější než někdo, kdo cvičí sotva 2 roky. :) Po tolika letech je to naprosto normální.
Snad někdo neočekává, že po 25 letech tvrdého tréninku budu vypadat jako nějaká pseudobikina, které občas vídáme v bodyfitness kategoriích. Pak jen matou hlavy rozhodčím, kteří v tom poslední dobou začali honit ženskou krásu, ale spíš asi jen v obličeji. :)
Chápu, že nechtějí propadlé tváře a na kost vysušené závodnice, ale když některým soupeřkám při chůzi ostře rezonuje zadek, jsou neforemné nebo vyloženě tlusté, tak je asi make-up nezachrání a občas to je hodně parodické, že člověk přemýšlí, na jakou tu soutěž vlastně zabloudil. :) Nejhorší je, že někdy rozhodčí, jak už nevědí, co v tom mají hodnotit, tak ty "nesvalnaté" občas dávají před ty "svalnaté" nebo "osvalené", jak nám říkají, a je z toho legrace. :)
Několikrát se potvrdilo, že celé rozhodování v bodyfitness plave úplně mimo, podle toho, kdo se tam sejde v panelu rozhodčích. Když by za hodinu stejné soutěžící hodnotil jiný panel rozhodčích, tak výsledek by byl stoprocentně úplně jiný.
Příklad: loni na Arnold Classic Europe někdo vymyslel, že Adéla Ondrejovičová už má moc svalů a že vlastně už je spíš physique, tak ji dali na 11. místo. Vyhrála Eva Rusan, kterou jsem letos na jarním Austria Cupu jako vítězka nechala za sebou na třetí příčce. 14 dní nato Adéla vyhraje absolutku na Nicole Wilkins Cup ve Finsku a získá profi kartu. A přitom to byla stejná závodnice a někteří rozhodčí v panelu byli také stejní. Totální absurdum, když to udělají s vícenásobnou mistryní světa, kterou všichni znají a několik let ji hodnotili jako nejlepší na světě. Ji na chvilku poškodili a pak podle mně asi nad tím chvilku museli přemýšlet, co to vlastně hodnotili a kdo jim to poradil.
Letos se na Evropě absolutní vítězkou stala Ramona Arseni a nikdo nemůže říct, že neměla větší než malé množství svalů. :) Vyhrála absolutku a získala profi kartu.
Právě to mě hnalo v přípravě na jaře, že pokud bych se sešla s podobnými závodnicemi v kategorii na amatérské Olympii ve Španělsku, tak musím být připravená. Bohužel jsem byla až moc... A díky kvalitě a dehydrataci jsem přeskočila doskočiště a šoupli mě na 13. místo. Vůbec jim to nevadilo, že v poli někdo měl vyloženě zadek jak kufr nebo krátké nohy do X, hlavně že nebyla vyrýsovaná a svalnatá...
Při takovém rozptylu je to jak loterie... Co by dělali, kdyby se tam sešlo 5 symetrických osvalených závodnic s pěticí "fat no problem" závodnic. Jistěže by dali dopředu ty svalnatější a ne ty oblejší, jenom kvůli tomu, že jich je víc a už to nelze ignorovat...
Poslední paradox nastal o víkendu na Austria Cupu v Leobenu. V masters kategorii jedna rakouská soupeřka byla přede mnou a v open kategorii ta samá za mnou. Stejné závodnice, stejný rozhodčí a časový rozdíl snad 5 minut... Dodnes mi nikdo nevysvětlil, jak je to možné!
V tomto sportu asi nemá cenu moc rozjímat nad objektivitou. Jednou tak, podruhé jinak... Je to skoro jak v soutěžích krásy. Koneckonců, děláme to pro zábavu, pro peníze určitě ne, protože ty v tom nejsou. A na amatérské úrovni už vůbec ne...
Nezlobte se za upřímnost, ale po tolika letech dřiny mám právo na svůj názor. :)
Jak jste spokojená s aktuální formou a na čem byste ráda do budoucna zapracovala?
S aktuální formou jsem spokojená. Teď budu muset postupovat sestupnou metodou, to znamená ubírat ze svaloviny dle současného trendu v bodyfitness a pak to udržet, moc se nedehydratovat a víc se usmívat. :) Zkusit vypadat kvalitně a udržet si co nejvíc v pohodě i výraz, aby zas nebyly komentáře. :) Co se týče budoucnosti, tak z těla jsem dostala, co se dalo, a spíš to bude o tom, s kým se sejdu v závodním poli, jaký bude zrovna trend v rozhodování a jak dlouho mě to bude bavit fyzicky i finančně... Samozřejmě je vždy co zlepšovat, ale teď už nahrubo vysocháno máme, jen to udržovat a můžu si dovolit pracovat jen na detailech. Uvidíme... :)
Jaké jsou pak vaše další plány, ať už soutěžní, či nesoutěžní?
Co se týče soutěžních plánů, možná zkusím nové soutěže nebo krajiny, kde jsem ještě nebyla, ale maratony jako letošek a loňský rok možná zúžím. Letos je nadcházející Arnold Classic moje šestá soutěž po dvou Austria Cupech, Fitbalance, Malta GP a Olympia Amateur ve Španělsku (s výsledkem sedm medailí, z toho pět zlatých, dvě stříbrné a dvě absolutky). Poté mě čeká Olympia Amateur Europe v Praze, Nathalia Melo Classic v Irsku a dvě mistrovství světa - v Budapešti a v El Salvadoru. Když to spočítáte, tak to je deset mezinárodních prestižních soutěží, kde většinou soutěžím ve dvou kategoriích - v masters i v open.
Mezi moje nesoutěžní plány nadále patří rodina, moje práce, tzn. trénování lidí, a udržet si v tom věčném stresu balanc a rovnováhu jak v soukromém, tak sportovním životě. Hlavně udržet pohromadě zdraví a rodinu. :)
Margita Zámolová na International Austria Cup 2015
