Reklama:

Michal Kulštejn - rozhovor
před Arnold Classic Europe 2014

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti


ARNOLD CLASSIC EUROPE 2014 - 25. - 28. 9. 2014, Španělsko
Češi před Arnold Classic Europe:
Michal Kulštejn Petr HřebecMartin MesterPavel BretšnajdrMilan Bodlák Jaroslav Paseka
Lucie Urbanová Daniela BečkováJana Slívová Markéta Tůmová Adenike Endtová • Petra Mazačová
Před Arnold Classic Europe:
odlet české výpravy strongmani
Z AC očima naší reprezentace, rozhovory:
očima Michala Kulštejnaočima Martina Mestera
Jana SlívováMilan Bodlák
Info z Arnold Classic Europe:
z místa děníprezentacevýsledky a foto (I.) - 3 medaile! výsledky a foto (II.)výsledky a foto (III.)
kompletní výsledky s body foto VIDEOREPORT

Bývalý dorostenecký a juniorský závodník v kulturistice Michal Kulštejn se po deseti letech vrací na soutěžní pódium. Svůj návrat absolvuje již o nadcházejícím víkendu na španělském Arnold Classic Europe v kategorii physique a my jsme jej v souvislosti s jeho blížícím se startem na zmíněném klání vyzpovídali v následujícím rozhovoru. V tom najdete jedinou fotografii. Michal k ní uvedl: Foto je symbolické v duchu odpovědí. Až závody přeci ukážou. :)


Michale, někteří si na vás možná vzpomenou jako na účastníka mistrovských soutěží v kategoriích dorostenců a juniorů ze sezón 2002 a 2004. Jak na tuto dobu vzpomínáte vy a proč jste se po soutěžním ročníku 2004 na tak dlouho odmlčel?

Michal Kulštejn v přípravě na Arnold Classic Europe 2014

To už je tak dlouho? (smích) Tato doba byla a je stěžejní pro mou dnešní praxi trenéra. Pokud si dobře vzpomínám, byla to ztráta motivace pokračovat dál. Rok 2004 byl zároveň maturitním rokem a člověk začne přemýšlet, co a jak bude dále. A bohužel konkrétně soutěžní kulturistika nešla ruku v ruce s myšlenkou něco dokázat a být úspěšný. Protože ani ti nejúspěšnější kulturisté nebyli v té době zdaleka tak viditelní jako průměrně úspěšní lidé z jiných oborů. Naštěstí tato doba je dnes jiná a díky velké propagaci a popularitě Ronnie.cz se i z průměrných kulturistů stávají v této komunitě známější lidé, kteří se můžou tak pěkně uživit. (smích)

Co pro vás bylo impulsem k rozhodnutí vrátit se na soutěžní pódium a proč vaše volba padla právě na kategorii physique?

Ta první myšlenka a chuť si ještě zazávodit vzrůstala poslední dva roky čím dál silněji. Zkušenosti, které člověk s věkem nabírá, a nové vědomosti, které získává při novém studiu, mě stále více nutily nad touto variantou přemýšlet. V neposlední řadě jako osobní trenér jsem to bral jako dobrou formu prezentace dalších zkušeností a vědomostí pro současné i budoucí klienty. Sem tam mě nahlodávaly spolužačky "bikinky" Maruška Mikšová a Luďka Burdová.

Dalším impulsem bylo zadání závěrečné práce při studiu I. trenérské třídy (kulturistika a fitness) na FTVS UK. Téma bylo typické pro tento sport, a to "sacharidové vlny" pod novým názvem "Strategie cyklování sacharidů". Jak mně jako bývalému závodníkovi a současnému trenérovi, tak i všem kulturistům je tento pojem velmi dobře znám. Byla výzva zabrousit do známého tématu "povrchově" a navíc se pokusit nejen pochopit tu opravdovou podstatu sacharidových vln, ale pokusit se ji i dále rozvinout.

Většina mých klientů během posledního roku touto strategií prošla s naprosto výbornými výsledky (to, že někteří po dokončení uznali, že to pro ně není to pravé ořechové, je věc už jiná - ale to až jindy) a přispěla tak nemalou částí do rozvinutí této teorie.

Jenomže stále mi chyběla ta třešnička na dortu, a to najít někoho, kdo to dotáhne až do úplného závěru, tedy na soutěžní pódia. V tu chvíli přišel můj klient Marcel (zároveň sparing partner a co je nejdůležitější - opravdový kamarád) a nadhodil, proč to nezkusit na letošní Arnold Classic Europe. A tak se stalo. Zatímco 20. července jsem ještě opékal buřty na zahradě, tak 21. jsem se už vlnil v rytmu sacharidových vln a každým dnem plánoval strategii postupu. (smích)

Ještě si vzpomínám, že velkým přínosem a změnou úhlu pohledu na věc byly přednášky od Mariána Jelínka, které byly velmi motivační a pomohly tak člověku srovnat si, co opravdu chce a co pro to musí udělat.

Jak ubývá energie, tak člověk začne preferovat své potřeby.
Michal Kulštejn

Od počátku byla příprava zaměřena na kategorii klasické kulturistiky, kde by při mé výšce měla váha ukazovat 84 kg. To jsem si věřil, že budu schopen zpracovat do kvalitní formy. Myšlenka byla i ta, že pokud by to pravidla Arnold Classic Europe dovolila a harmonogram soutěže také, tak bych se zúčastnil i kategorie physique jako druhé v pořadí. Ale to jen kvůli nabrání zkušeností s touto novou kategorií. Bohužel až nominace ukázala, že ne všechny partie dosahují potřebných kvalit a tvrdosti. Proto jsem se po konzultaci se státními trenéry rozhodl opustit klasickou kulturistiku a směřovat to jen do kategorie physique. Zklamání? Ano i ne. Na straně jedné jsem si věřil, že formu udělám, na straně druhé v době nominace jsem opravdu ještě nevypadal tak, jak jsem předpokládal, a uznal jsem, že tuto kategorii přenechám jiným borcům, kteří už v té době byli o kus dále, hlavně co se nohou týče. Samozřejmě nohou, jak jinak... (smích)

Ta radost přišla jen z důvodu, že se již nemusím vtěsnávat do váhového omezení. Také dále vím, že kategorie physique nebude vyžadovat tak náročné odvodnění, tudíž si užiji Madrid v celé délce pobytu. (smích)

Jedete na Arnold Classic Europe s nějakými ambicemi na konkrétní umístění? A jak se těšíte na atmosféru tak velké soutěže ?

Kde jinde a kdy jindy startovat než na této soutěži? Nádherné město, teplé počasí a popularita soutěže už sama od sebe slibuje velký zážitek a samotná účast na soutěži je jen perličkou na dortu. (smích) Pravda je ta, že bychom tam s přáteli jeli, i kdybych neprošel nominací. Tuto událost bychom si nechtěli nechat ujít, když je možnost ji navštívit. Momentálně razíme heslo: "Co se stane v Madridu, zůstane v Madridu." (smích)

Jak jste nyní, krátce před soutěží, spokojen s formou?

V době nominace (asi tři týdny před soutěží) jsem s formou spokojen byl. Byl jsem kvalitnější a těžší o 6 kg než za doby juniorů a stále jsem věděl, že mám ještě dostatek času na to, abych vše dotáhl do zdárného konce.

Dnes, při psaní tohoto článku, zbývá do soutěže přibližně osm dní a přesto, že forma jde směrem vzhůru, tak ne zcela podle mých představ. Z dvoufázových intenzivních tréninků se drží mnohem více vody v podkoží, a tak mi nezbývá než věřit v to, že při závěrečné superkompenzaci vše vyleze, jak má.

Ovšem ty hlavní obavy mám právě z kategorie physique. Nevím, co od ní očekávat a v jaké formě vylézt. Být kvalitní, ale nebýt ostrý? Být vyrýsovaný, ale ne moc žilnatý? Pravidla této kategorie mě přivádějí do rozpaků a je zcela pravděpodobné, že člověk se stejnou formou může bojovat jak o přední příčky, tak klidně může skončit již v eliminaci pro neideální proporce. Stejně jako právě mnoho kvalitních závodníků na letošní Olympia Amateur Europe.

A ambice? Dostat ze sebe maximum a předvést se, jak nejlépe to bude možné. Finále je sen, ale zároveň neúspěch nebude zklamání, protože tato cesta je cíl! Již dnes vím, že mě celá tato příprava posunula o velký kus dál a já tak dále mohu předávat cenné zkušenosti, které jsem nově nabyl, svým klientům.

Přes své mládí patříte ke zkušeným trenérům. Co vás na této práci baví? A jak je pro trenéra podle vás důležité další vzdělávání a prohlubování znalostí?

Mládí. (smích) Je to přesně týden, co můj věk nově začíná číslicí 3 a stále patřím mezi mladé - děkuji!

Vzdělávání? Pro mě osobně priorita číslo jedna.
Michal Kulštejn

Práce trenéra je práce jako každá jiná o dvou kůrkách. Záleží pouze na nás, jakou stranu vnímáme silněji. Osobně ji vnímám z té lepší stránky a za svou práci jsem nesmírně rád. Každý z klientů je jedinečný a pomáhat jim k dosažení jejich osobních cílů je velmi posilující, co se zkušeností týče. Člověk potkává velmi zajímavé lidi, hodné, milé, ale také zlé, vypočítavé a zákeřné a právě z těchto je potřeba umět se poučit pro příště a mít možnost se jim vyhnout. Práce mi ukázala, že charaktery lidí mají typické rysy, které se často dají dopředu odhalit. A vy máte tak čas k preventivním krokům. (smích)

Vzdělávání? Pro mě osobně priorita číslo jedna. Dnešní doba nabízí spoustu kvalitních seminářů a školení. Také internet je plný informací a nových výzkumů. Stačí jen chtít a vše půjde potom samo. Ale popravdě já od kolegů slyším jen, že nemají čas, nemají kdy, tam se jim nechce a mají však dost klientů. Nebo mluví do větru, že plánují navštívit ty a ty kurzy. A výsledek? Čas běží a oni stojí na místě. Jediné jejich štěstí je, že i v dnešní době není tolik kvalitních trenérů, aby pokryli všechny klienty, a tak se bohužel dostávají k práci i trenéři, kteří spíše ubližují, než pomáhají. Dnešní systém dovolí z horníka (myšleno obrazně) po dvou měsících udělat trenéra. Samozřejmě i horník může být kvalitní trenér, ale pravděpodobnost je velmi malá.

Možná není důležité objíždět všechny semináře, číst nejnovější publikace ze světa fitness, ale určitě by si trenér měl najít čas na sebevzdělávání, ať již v našem oboru, nebo v oborech příbuzných.

Co si vzpomínám, tak pro mě v poslední době velký přínos měla například účast na cyklistickém soustředění v Toskánsku s organizací Čistý sport. Po dobu jednoho týdne jsme jedli pouze veganskou stravu a jezdili stovky kilometrů na silničkách každý den. Po návratu jsem zůstal veganem ještě další dva měsíce, abych odhalil výhody tohoto směru stravování a mohl je tak aplikovat do mé přípravy a zároveň závěrečné práce na fakultě. Zpočátku se toto soustředění zdá pro osobního trenéra fitness jako zbytečné, ale informace, které jsem si přivezl a které jsem tam na sobě vyzkoušel, bych se nikdy nikde nedočetl. A principy jídelníčků a tréninků cyklistů dnes často převádím do své osobní praxe s klienty s velmi pozitivními ohlasy. (smích) Ale jedno zjištění bylo stěžejní - já potřebuji maso!

Určitě je jiné připravovat se na závody ve dvaceti a ve třiceti letech, kdy člověk má přeci jenom již více povinností v práci i rodině. Jak pro vás byla probíhající příprava náročná právě z tohoto pohledu?

Ty rozdíly tady určitě jsou. Ty pozitivní jsou především v trpělivosti, vyzrálosti a člověk nedělá předčasné závěry. V klidu zhodnotí situaci a poté se rozhodne. Člověk ve třiceti má více nacvičeno, více se umí soustředit v tréninku a o samotném tréninku si troufám říct, že je mnohem efektivnější.

Jako tu negativní stránku bych nejvíce "vypíchl" prodlužující se čas potřebný k regeneraci. Pokud bych citoval Ivana Rybaříka (přední český závodník na horských kolech), tak "lépe je být nedotrénovaný než přetrénovaný". Jednoduché říct, ale velmi těžké dodržet! Zvlášť když je člověk v přípravě, tak si často řekne, že musí, i když už nemůže. Tohle je podle mě častá chyba mládí, která s sebou přináší pozdější problémy. Na stranu druhou v přednášce od Mariana Jelínka jsme často slýchávali pojem "flow efect". Jednoduše řečeno - nechte věci plynout a buďte přirození. Dále tam bylo něco o alfa, beta, gama, delta vlnách mozku, ale to už rozebírat nebudu a vám doporučím navštívit tyto přednášky. (smích)

Než jsem do přípravy šel, měl jsem dvě podmínky, které jsem chtěl dodržet. Ta první byla, že příprava nesmí poznamenat finanční situaci rodiny a omezit tak jakýmkoliv způsobem rozpočet. To se mi podařilo za podpory mých super "sponzorů".

Druhá podmínka byla ohledně výkyvů nálad v průběhu přípravy. Věděl jsem, že mě budou čekat těžké chvíle, únava, vztek a další, ale v žádném případě to nesmí pociťovat okolí. Dočasný výsledek je čtyři klienti z kola ven! A rodina si postupně zvyká. (smích) Zajímavé tady je, že ač se člověk snaží sebevíc, tak s postupem přípravy se z něj stává čím dál větší sobec. Jak ubývá energie, tak začne preferovat své potřeby. Je to klasický Darwin - "jako sobec se narodíš, jako sobec zemřeš". Ale tohle patří už do filosofie, která tady opravdu nemá co dělat. Otázku proč mít, či nemít svaly, nechám jiným. (smích)

Tady všem slibuji (a doufám), že po soutěži vše opadne a já se s plnou energií budu moci věnovat nejen klientům, ale hlavně rodině, ve které nás bude od konce října zase o jednoho více. (smích)

Chtěl byste touto cestou někomu poděkovat za pomoc či podporu v přípravě?

Tady by měla být spousta lidí, kterým bych měl poděkovat. Ale v krátkosti - děkuji moc Marcelu Fujcikovi z reklamní agentury Marf za jeho nápad, popíchnutí a v neposlední řadě finanční podporu. Bez toho všeho by žádná příprava nebyla. Děkuji partnerce Katce za trpělivost a úchvatná jídla, která mi chystá (doteď bylo každé výborné a vypadalo nádherně). Dále děkuji spolužákovi Marcelu Kubiczkovi za odborné rady v přípravě (po letech jsem z toho vypadl) a upřímné názory na formu. A taky bych chtěl poděkovat panu Vjačeslavu Vinogradovi, který je vždy ochotný. Rychle s námi závodníky komunikuje a vždy, pokud může, poradí. V neposlední řadě děkuji všem mým klientům za trpělivost v posledních týdnech a za to, že nedávají tak najevo, že vidí mou únavu. (smích)

PS: Všechno doženeme!



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra