Reklama:

Arnold Classic Amateur 2013
očima Lady Plíhalové

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže


ARNOLD CLASSIC AMATEUR 2013 - 1. - 2. 3. 2013, Columbus
Příprava Čechů na Arnold Classic Amateur:
Milan Šádek (7 t., 17 d.) • Lada Plíhalová (1 m., 2 t.) • Martin Mester (9 d.)
Češi před Arnold Classic Amateur:
Milan ŠádekMartina AbukhlalLada PlíhalováTomáš Klíč • Petr Kadlec • Martin MesterJozef Furin
Před Arnold Classic Amateur:
sraz startovky
Z AC očima naší reprezentace:
Milana ŠádkaLady Plíhalové
Info z Arnold Classic Amateur:
z místa I.z místa II. (formy) rozhovor M. Šádek foto a video video
den 1: prezentace a 1. výsledky (foto) den 2: výsledky a foto - 2 medaile!
videa semifináleden 3: výsledky a foto - medaile!kompletní výsledky s body
Rozhovory s medailisty:
Martin Mester (3.)
Jozef Furin (3.)

[Text: Lada Plíhalová] Jako účastnice AC 2013 v Columbusu v Ohiu jsem byla oslovena redakcí Ronnie.cz, abych se také podělila o své dojmy z této soutěže, což ráda udělám.

Především musím říct, že už jen dostat se na tuto soutěž a reprezentovat svoji zem pro mě byla čest a také zkušenost, protože to byla moje první opravdu velká soutěž ve federaci IFBB. Ze začátku jsem upřímně ani moc nedoufala, že postoupím z kvalifikace, kterou jsem navíc musela řešit na dálku s vedením federace. Pravda ale je, že jsem se bála, zda forma bude gradovat tak, jak má, a spíš jsem řešila závody v Kalifornii na jaře. Kvalifikovat se mi ale nakonec podařilo a hned po kvalifikaci jsem se tedy mohla zaměřit pouze na Arnold Classic.

Ze slunné Kalifornie do chladného Columbusu jsme odlétali s přítelem už ve středu před závodem brzy ráno. Let jsme zvolili přes Las Vegas, protože vzhledem k ročnímu období jsme nechtěli riskovat případné komplikace ze sněhových bouří na severu. Přistáli jsme podle plánu a za hodinu už jsme mířili z Vegas přímo do Columbusu. Už v letadle jsem zahlédla pár závodníků, které šlo identifikovat hlavně podle opálení nebo barvy a podle toho, že svorně odmítali vodu a jídlo od letušek. Hned vedle nás seděla, tuším, brazilská bodyfitnesska.

Já měla ve středu vody ještě relativně dost. Jídlo jsem měla samozřejmě svoje, byly to hamburgery z libového hovězího a asparágus. Závěr přípravy mi rozepsal Chris Cormier, který mi v posledním cca měsíci pomáhal s přípravou a postavil ji právě na hovězím mase a tuku, což pro mě byla novinka, která mi ale skvěle sedla, protože s plněním sacharidy mám problémy.

Přistáli jsme v Columbusu v podvečer. Už v příletové hale jsme narazili na plakáty AC a transparenty s nápisy "Vítáme atlety a fanoušky na Arnold Classic". Po vyzvednutí kufrů jsme zamířili do půjčovny aut, když jsme si v hale všimli závodníka v Uncle Sam bundě, ze kterého se vyklubal Martin Mester, a o chvíli později přilétali Slávek Vinogradov jako delegát a Tomáš Klíč. Byla to docela náhoda, že jsme se takhle pěkně sešli na letišti, takže jsme si rovnou mohli domluvit, kdy se sejdeme na registraci další den.

Většina našich závodníků bydlela ve stejném hotelu, ale my byli jinde. Takže jsme se po domluvení s částí našeho týmu rozešli a já a přítel jsme si šli vyzvednout auto z půjčovny a zamířili jsme do motelu blízko dálnice, kde jsme měli rezervovaný pokoj. Polohu jsme měli super, protože jsme byli blízko centra města a přímo na ulici, na které byla o několik bloků dál i hala Veterans Memorial.

Po vybalení několika drobností jsme zamířili do blízkého Wallmartu. Faktem je, že Columbus je na americké poměry celkem malé město, takže, jak jsme brzy zjistili, všude to bylo maximálně 10 - 15 minut autem. Chvíli jsem se tam procházela a kochala se pečivem a dorty, které jsem zatím nemohla. Takhle před závody už je to optimistické, když si člověk plánuje, co si dá.

Další den jsme se vydali ráno na registraci, která začínala v hale Veterans Memorial od 11 hodin. Já v den závodu raději chodím všude dříve tak o půl hodinky, takže jsem seděla nad schodištěm k sálu a sledovala závodníky, kteří přicházeli. Krátce před jedenáctou přišli naši závodníci a společně jsme se zařadili do dlouhé fronty k registraci. Naši kulturisti už byli uvnitř.

Jako první jsme platili startovné a brali si IFBB průkazky. Pak nás odchytil Igor Kopček a šli jsme se vyfotit jako český tým na fotky pro web a Igor nás dostal i na pódium, které se teprve připravovalo, ale rychlý snímek nám organizátoři povolili.

Hned odtud jsme šli stát další frontu na vážení, nebo měření a v případě klasiků na oboje. Naměřila jsem 161,5 cm (což odpovídalo kategorii, ve které jsem byla zapsána) a šla se zapsat ke stolku svojí kategorie, kde jsme jako závodníci také dostali malý dáreček od sponzorů (vzorky, trhačky, tričko). Kromě mě byla v ten čas zatím zapsána pouze jediná další závodnice, takže jsem stále netušila, jaká bude konkurence. Pak jsme museli ještě vystát další frontu, kde jsme odevzdali potvrzující lístek s výškou a číslem průkazu. Tohle čekání bylo jediné minus. Myslím, že některé procedury by se možná mohly spojit, i když při množství nejen závodníků, ale i kategorií by to asi stejně nešlo úplně. Jako nováček jsem byla ráda, že Slávek si nás celkem hlídal a byl u nás, když jsme něco nevěděli. U německého týmu jsem narazila na Dennise Jamese, který mě hned šel obejmout a zeptat se, kde závodím. Bylo to milé, stejně jako když jsem se ve frontě potkala s kamarádkou Brankou Njegovec ze Slovinska, která později zvítězila v kategorii kulturistika do 55 kg.

Po registraci už jsem se musela vrátit na hotel a začít se připravovat. Jako barvu jsem zvolila Dream Tan Bronze Knight. Tato barva je sice světlejší, ale má dobré vlastnosti a nechtěla jsem riskovat experimenty s neznámou barvou na tak důležité soutěži a myslím, že je lepší být světlejší a bez fleků než tmavá a flekatá.

Vstávala jsem už ve 4 hodiny ráno, nanesli jsme poslední vrstvu barvy a pak jsem si šla připravit účes a make-up. Kategorie Women´s Physique měla být na řadě skoro jako první (hned po Men´s Physique), takže jsem se připravila celá už na hotelu, abych pak nemusela řešit líčení v šatně. "Cukrovala" jsem podle plánu na cukroví Reeses Cups a hamburgerech - takže po delší době to bylo první "normální" jídlo a rozhodně to bylo lepší než Racia s marmeládou. Toto jídlo bylo zvoleno proto, že jsem se musela naplnit rychle, vzhledem k času závodu.

Co se týká prostředí - v hale bylo super. V místnosti, kde byla registrace, bylo celé malé fitko na rozcvičení. Hned vedle byli připraveni lidé od Jan Tany, aby nám pomohli s olejem, nám holkám pak s lepidlem na plavky a případně i s barvou, a bylo fajn, že pomáhali všem, nejen těm, kteří měli jejich produkty.

Šatny jsme měli oddělené, takže nevím, jak to měli kluci vedle, ale naše byla prostorná. Mezi závodnicemi byla docela dobrá nálada - tak nějak jsme se bavily všechny spolu. Zjistila jsem, že krom mě se tu objevily i brazilské závodnice z NABBA a Mavi a Suzanne z WABBA. Myslím, že je to možná proto, že většina z nás do této doby nepasovala do žádné kategorie IFBB. Kategorie Women´s Physique tuto mezeru zaplnila, a tak se bývalé závodnice figure začínají objevovat zde.

Do rozcvičovny nás zavolali v momentě, kdy odcházela nejvyšší kategorie physique mužů s Martinem Mesterem. Rozdali nám čísla a my se šly rozcvičovat. Bohužel se soutěž mužů nějak protáhla, takže jsme čekaly asi 20 minut v zákulisí. A pak už jsme nastupovaly po osmi na čtvrtobraty. Snažila jsem se pózovat co nejlépe a zabojovat a řekla bych, že tady mi opravdu pomohlo, jak mě Chris driloval ve fitku. Po nastoupení kategorie jsem pak s trochou nervozity čekala, kdo bude v prvním vyvolání.

Jak jsem říkala v rozhovoru, snažila jsem se nedávat si žádné velké cíle, protože odhadnout trend této kategorie bylo nemožné, ale přeci jen jsem měla sen dostat se do finále. Většina mých soupeřek ale vypadala dost dobře. Když tedy zaznělo moje číslo jako druhé vyvolané, v ten moment jsem cítila velkou radost. Vyvolali nás pět a po vyvolání nás poslali do zákulisí, zatímco porovnávali ostatní. S ostatními závodnicemi jsme si daly "high five", ale já stále nemohla uvěřit tomu, že bych byla ve finále. Pořád jsem čekala, jestli je to pravda. To, že jsem ve finále, potvrdil v zákulisí delegát, který naše čísla oznamoval, a startovní listiny se jmény a čísly finalistů vylepované na chodbě hned po skončení kategorie.

To tedy znamenalo, že jsem ve finále, tedy že soutěž pro mě nekončí. Mezi finále a semifinále jsem dojela na hotel pro druhé plavky a trochu si odpočinout. Finále se odehrávalo na výstavišti.

Faktem je, že jsme měli malinko problémy najít parkování u výstaviště, takže jsem neměla moc času se rozhlížet kolem, když jsme klusali k místu, kde se měli závodníci sejít a odevzdat hudbu. Šatny nám udělali v menších konferenčních sálech v patře nad výstavištěm, ale už nás bylo jen 10 celkem, takže jsme se v pohodě vešly. Nálada byla už uvolněná, povídaly jsme si, probíraly jsme závody, jídlo i rodinu.

Asi kolem 5. hodiny pro nás přišli pořadatelé a odvedli nás k pódiu chodbami pro personál, takže mezi lidmi jsme šly asi jen 2x. I tak to bylo zvláštní. Olej a finální úpravy nám udělali zase delegáti od Jan Tany na místě. Já akorát mohla pogratulovat našim oběma úspěšným klukům z physique, Tom ještě čekal na absolutku, kterou později vyhrál. Konferenciéra nám dělal Shawn Ray a bylo fajn, že mě a Kristiny se přišel zeptat na naše příjmení, takže nás oznámil dobře.

Na finále jsem se hodně soustředila, protože jsem sestavu chtěla udělat co nejlépe, ale asi jsem neměla, protože jsem se začala klepat a čím víc jsem se snažila se uklidnit, tím horší to bylo. Přítel sice říkal, že to nebylo z publika vidět, ale já jsem nebyla s tím, co jsem předvedla, moc spokojená. Navíc se ukázalo, že moje barva byla akorát na pódium v hale, ale na Expo je moc světlá, a tím zanikly některé detaily, které jsem měla. Takže jsem tak nějak očekávala 5. - 4. místo a nebylo to tudíž pro mne takové překvapení. Byla jsem ale ráda, protože jsem neměla moc publicity, rozhodčí ani z Evropy, ani z USA mne nemohli znát z předchozích let a byla jsem na takové velké soutěži úplným nováčkem, tudíž finále je pro mne velký úspěch.

Pak už jsem se sešla s přítelem Danem u schodů. Večer jsme se sešli na hotelu, kde byli naši, a všichni, kteří jsme závodili, navíc ještě s Nikol Weiterovou, Slávkem a Vláďou Pajičem, jsme vyrazili do blízkého asijského "sněz co můžeš" bufetu, který objevil Igor Kopček a kde jsme se všichni mohli konečně pořádně najíst. Nálada byla výborná, vtipkovalo se a myslím, že jako tým jsme si sedli. Seděli jsme tam docela dlouho a rozloučili se až kolem jedenácté v noci.

Další den mě čekalo pár focení, takže jsem ráno moc nejedla, ale i tak forma byla stále dobrá. Přičítám to jako další plus závěrce od Chrise, po které jsem neměla žádnou retenci vody. Na Expo jsme se dostali asi na tři hodiny odpoledne, ale upřímně mě to ani nemrzelo. V sobotu se tam totiž skoro nedalo hnout, k mnoha profíkům se musely stát hodinové fronty a možná i proto, že nyní trénuji, kde trénuji, přišlo mi zbytečné stát hodinu frontu k někomu, abych mu mohla říct jen ahoj. Popovídala jsem si jen s Mikem O´Hearnem, se kterým se znám z fitka - ten se hned zajímal, jak jsem dopadla. Expo samotné mě docela překvapilo, že nebylo tak obrovské jako třeba FIBO. Komplex Expa je sice veliký, ale protože Arnold už není jen kulturistika, kulturistická hala je možná třetinová.

Odlétali jsme v neděli odpoledne a na letišti se dalo potkat pomalu víc osobností než na Expu. Kromě jiného tu byl Vince Taylor, Brandon Ray a Darrem Charles s českou profesionálkou právě ve WPD Petrou Měrtl, se kterou se znám, takže bylo fajn se vidět a popovídat si o naší kategorii. A to bylo poslední rozloučení s Arnold Classic víkendem.



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

12.03.20:36ToMaso - Kromě super formy jsem taky docela žasl jak najednou proko..+1
12.03.13:36Velmen - Super výsledek Lado a hlavně opravdu změny v postavě..pas ..+3
12.03.10:52Lifter750 - Gratulace.+3
12.03.10:47Dincek - ***
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra