Ani vlastně nevím, čím bych začal, i když nejprve bych asi srdečně poblahopřál všem těm, kteří dosáhli medailového umístění, ale také i těm, kteří jej nedosáhli. Všichni určitě chtěli, ale ne vždy to prostě vyjde tak, jak si člověk naplánuje. Na letošní Arnold Classic Europe jsem šel, dalo by se říct, na poslední chvíli. A i když jsem skončil až na 12. místě z 44 závodníků, tak jsem velmi rád, že jsem vůbec prošel tou eliminací, kam se nás dostalo pouhých 15. Někdo si ale řekne, že jsem blázen, když jsem teď s 12. místem spokojený a minulý rok jsem vyhrál. Vím, že to zní asi divně, ale je to tak. Po mistrovství světa jsem si nabral krásně na 115 kg a trochu relaxoval jen tvrdým tréninkem a bylo to fajn. Už posledně jsem zmiňoval, že k účasti na Arnold Classic Europe mě přemluvil Slávek - ať to jdu zkusit. Tehdy do soutěže zbývaly necelé tři týdny. Chtěl jsem sám sobě dokázat, že se dokážu kompletně změnit, a vím, že bylo hodně lidí, kteří mi fandili, ale byli i tací, kteří si mysleli, že to nezvládnu. Náš cíl se Slávkem byl dát váhu na závodech pod 100 kg, což to se podařilo. Měl jsem 99 kg. Chtěli jsme vidět, jak to bude vypadat podle pravidel, která jsou pro kategorii physique. Tedy žádné neproužkované svaly, žádné žíly. Ráno v den soutěže jsem vypadal prostě soft a měkoučký (viz obr. v textu). Ale toto nebyla správná volba, protože na pódiu vypadali všichni opravdu moc dobře. Byli tam borci neskutečně dobře připravení, radost pohledět. Mistr světa skončil na 4. místě, absolutní mistr světa na 5. místě, takže konkurence byla obrovská, nebo rozhodčí prostě zase hledali něco jiného. Opravdu ale úroveň účastníků byla úžasná, což jen svědčí o tom, že tato kategorie má neuvěřitelný úspěch a jde rychle nahoru. Já si celé závody opravdu užil, protože jsem poznal mnoho závodníků a také lidi, které znám převážně jen přes Facebook. Bylo to vážně fajn.
Atmosféra a vše okolo bylo pro mě k nezaplacení. Byla to velká zkušenost a zase nějaká změna - a změna je život. Závody jsou už jen taková třešnička na dortu, ale ta příprava, dieta, trénink a vše okolo je to, co mě skutečně naplňuje a baví. A o to v životě jde - dělat to, co Vás baví. Ne to, co chtějí ostatní, abyste dělali. Pokud závodíte v tomto sportu v jakékoliv kategorii, kde je výsledek většinou relativní, pak jde o to, abyste byli lepší než včera, abyste překonali sami sebe... A tak to vnímám já. Proto jsem pořád spokojený, protože zatím nacházím sílu překonávat se. Vyhrávat je samozřejmě krásné a fajn a chtějí to všichni, ale když se nevyhraje, svět se nezboří a bude se točit dál.
Na příští závody budu připraven zcela jinak a určitě do toho dám opět všechno. Když to vyjde, bude to super, a když to nevyjde, tak to bude určitě taky super. :)
Chtěl bych velmi poděkovat všem fanouškům, kteří mi drželi palce, psali a fandili, Ronnie.cz za skvělou propagaci, poděkování patří Slávkovi Vinogradovi, který nade mnou držel ochrannou ruku. Když jsem náhodou někdy "ubral", tak mi dal pořádně "za uši" a já dřel dál. V neposlední řadě patří mé poděkování také společnosti Nutrend. Ani nejde popsat, jak o mě pečují, připadám si skutečně jako jejich poklad. :) Bez jejich podpory a doplňků výživy bych se těžko pouštěl do nějaké přípravy. Takže ještě jednou všem moc děkuji, a pokud jsem někoho zklamal, tak se pokusím příště polepšit.
Martin Mester - trénink ramen po Arnold Classic Europe 2013
