Michal Šidík dosáhl na nedávném Mistrovství světa juniorů a masters 2012 v maďarské Budapešti fantastického úspěchu, když získal zlatou medaili v kategorii klasická kulturistika mužů masters nad 50 let. Proto jsme se ho zeptali na pár otázek, aby se tak s Vámi podělil o své dojmy, postřehy a názory jak na samotný medailový ceremoniál, tak na celkový průběh světového šampionátu.
V první řadě vám gratuluji k úspěchu. Prozraďte, jaké byly bezprostřední dojmy po vyhlášení?
Celkově jsem byl unavený po té dlouhé přípravě. Samozřejmě to bylo velmi příjemné, když hrála hymna, ale jak je člověk vyšťavený, nebylo to tak, že bych radostí skákal po pódiu. Ale samozřejmě radost byla veliká.
Co byste řekl k celkové organizaci soutěže? Jak o vás bylo postaráno?
Organizace byla úplně nejhorší, co jsem kdy zažil, byla to hrůza. Špatné, co se týká dopravy z hotelu do haly. A co se týká jídla, to bylo hrozné. Člověk měl den, kdy třeba nesměl solit, a nabízeli nám slaná jídla a pak zase naopak. A ani nebylo dobré. V hale nás třeba odbyli jen studenou rýží a studeným plátkem masa, a když se člověk chtěl zeptat, zda by nebylo i něco jiného, tak se s vámi nikdo nebavil…
A jaká byla atmosféra mezi členy českého týmu? Měli jste čas sledovat nějak sebe navzájem?
Tak v týmu byla samozřejmě atmosféra skvělá, neměli jsme důvod mezi sebou mít nějaké spory. Bohužel jsme byli rozeseti po celém hotelu, takže jsme neměli pokoje vedle sebe. Sledovat šlo jen něco, pokud se zrovna kategorie nějak nepřekrývaly a byl čas…
V rozhovoru krátce před mistrovstvím jste prozradil, že se vaše šance budou odvíjet i od toho, zda se otevře kategorie masters nad 50 let…
Ano, to je pravda. Není to pravidlem, že ji vždy otevřou, a to jsou pak šance mnohem nižší, mladší konkurence je přeci jen větší, je těžší se mezi nimi prosadit.
Takže se dá říci, že když jste se dověděl, že kategorie nad 50 let bude, ulevilo se vám a věděl jste, že ty šance na placku tam opět jsou?
Ano, přesně tak. Věděl jsem, že mám větší šance.
Sledoval jste na soutěži konkurenci? Už jste věděl, kdo se s vámi na pódium postaví, tak jste je měl šanci, jak se říká, trochu omrknout…
Moc jsem je nesledoval, ale když jsem tam zahlédl Japonce, který mě loni porazil, tak jsem si řekl, že je to špatné. Ale Vláďa Pajič mi během vážení řekl, že z nich vypadám nejlíp, takže to mi samozřejmě pak hned stouplo sebevědomí. (smích)
Tak takové „nakopnutí“ je určitě zapotřebí. Odkdy jste věděl, že tedy bojujete o placku?
Od té chvíle, co jsem postoupil do finále.
A věděl jste, že to bude ta zlatá?
No, raději jsem nevěděl a nevěřil, ale jen doufal, protože když si je člověk už téměř jist, je to vždy špatné. Takže jsem raději pouze doufal…
No vida a ono to tentokrát na to zlato vyšlo. A co vás čeká teď?
Teď budu určitě během svátků odpočívat, začátkem ledna ještě taky a potom se uvidí. Ono nic není jisté, když nejsou sponzoři a člověk si všechno platí z vlastní kapsy, je to těžké nejen psychicky a fyzicky, ale právě i finančně, takže si dám prostě odpočinek a potom se rozhodnu. Může se stát, že bych třeba i skončil, ale zatím není nic jisté.
Takže teď si pěkně užijete Vánoce se salátem a cukrovím…
Přesně, dám si pauzu, odpočinu si…
Je něco, co byste chtěl vzkázat čtenářům?
No, asi bych jen řekl, že pokud chce někdo něco dokázat, tak si musí za tím svým cílem prostě jít.
Tak já vám děkuji za rozhovor, přeji klidné svátky, ať se v novém roce daří tak, abyste byl maximálně spokojen.
Já také děkuji, jdu si teď vzít Coldrex a odpočívat. (smích)
Michal Šidík na MS juniorů a masters 2012
Foto č. 1:
www.eastlabs.biz
Víte, že...
