Mezi závodnice kategorie bikiny fitness, které na nedávném evropském superšampionátu reprezentovaly naši republiku, patřila také Adéla Storzerová, která se na soutěžní pódium postavila hned ve dvou kategoriích, a to bikiny fitness žen nad 172 cm bikiny fitness juniorek nad 166 cm. Dařilo se jí více než skvěle, když mezi ženami vybojovala stříbro a v juniorkách dokonce zlatou medaili! Zeptali jsme se jí proto, jak si šampionát užila a v čem bylo kouzlo jejího úspěchu.
Adélo, na ME jste dosáhla na medailová umístění jak v ženách, tak mezi juniorkami. V obou kategoriích jste měla početnou konkurenci - žen nad 172 cm se představilo 25, juniorek ve vaší výškové kategorii bylo 17. Čím si myslíte, že jste porotu zaujala právě vy? V čem jste podle vás byla lepší?
Tohle je na začátek tedy pěkný chyták. :) Je pro mě opravdu těžké hodnotit samu sebe. Kategorie bikiny fitness je hlavně o celkovém dojmu, který tvoří nejen forma, ale i prezentace na pódiu, barva, plavky a v neposlední řadě i charisma. Myslím, že právě proto, že se nám podařilo všechny tyhle věci dát dohromady, jsem se stala šampiónkou. Někteří tvrdí, že to byl právě můj úsměv a neverbální komunikace s okolím, díky kterým jsem zaujala rozhodčí, ale těžko říct. :)
Jaké byly vaše bezprostřední dojmy při vyhlašování? Nečekala jste to, nebo bylo už během semifinále "jasné", že se umístíte takto vysoko?
V takové konkurenci jako na mistrovství Evropy člověk nikdy neví. Pro mne to byl první start na tak velkých závodech, a proto jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu. Neznala jsem soupeřky a pro rozhodčí jsem byla úplný nováček, ale věřila jsem ve svoji formu a v to, že se na pódiu neztratím. Když při vyhlašování řekli moje jméno, dali mi medaili a začali hrát českou hymnu, cítila jsem obrovskou hrdost a pocit štěstí, že jsme to s trenérkou dokázaly.
Prozraďte, jaká panovala v českém týmu atmosféra, jak jste si závody celkově všichni užili? Vytkla byste něco pořadatelům, nebo vše probíhalo hladce?
První dny byly krušné. Registrace závodníků ihned po příjezdu se protáhla až do nočních hodin, což nám na psychické pohodě moc nepřidalo. Hotel, na kterém jsme byli ubytováni, měl ze začátku trochu problém s naší specifickou stravou, ale i to se naštěstí potom vyřešilo. Atmosféra mezi námi byla celou dobu perfektní, a to taky díky státním trenérům, kteří nás sbližovali a pomáhali nám, jak jen to šlo. Poznala jsem spoustu našich skvělých závodníků a závodnic a našla tak nové přátele se stejnými zájmy. Nejvíc jsme si však užili poslední večer, když už jsme všichni dozávodili a jenom jsme se cpali. :)
Zmínila jste, že Evropa bude vrcholem jarní sezóny. Jaké soutěže plánujete na tu podzimní?
V plánu máme samozřejmě teď podzimní sezónu, ale ještě sama přesně nevím, kde odstartuju. Nejspíš to bude překvápko. :)
A co nyní, bezprostředně po ME? Bude na řadě nějaký relax a odpočinek, uvolnění režimu, ať už ve stravě, nebo v trénincích?
Po ME jsem měla 10 dní úplnou pauzu jak od trénování, tak od jídla. Tělo si to po dlouhé dietě určitě zasloužilo a moje hlava taky. :) Užívala jsem si oslavy s rodinou a blízkými, relaxovala a teprve mi začalo docházet, že jsem vlastně něco vyhrála. :) Teď už jsem ale zpátky v tréninku a režimu a moc se těším, až zase vystoupím na pódium.
Foto:
www.eastlabs.sk
