Radka Prášková jede reprezentovat Českou republiku do chorvatského Záhřebu na Mistrovství Evropy žen a fitness mužů 2012 v kategorii bikini nad 168 cm. Jaké jsou její pocity několik dní před zahájením šampionátu, proč ji vlastně soutěžení baví a co by nejspíš dělala, kdyby se právě nechystala na mistrovství?
Naposledy jsme vás mohli vidět na letošním mistrovství Čech a následně i na mistrovství České republiky, nyní se chystáte na Evropu. Konala se nějaká speciální příprava, nebo už jste jen dolaďovala formu, kterou jste měla díky předchozím soutěžím?
V uplynulých dnech jsem se zúčastnila soustředění pod vedením trenérky reprezentace Zdenky Razýmové, která mi spolu s Janou Stöckelovou pomohla s předsoutěžní přípravou.
Již se jednalo jen o doladění formy, protože na mistrovství Čech i ČR jsem se připravovala od konce ledna tohoto roku pod dohledem letošního mistra Čech v kulturistice do 82,5 kg Filipa Grznára, který je mým trenérem.
Kdy se vlastně zrodil nápad, že pojedete reprezentovat české barvy na mistrovství Evropy?
Na mistrovství Čech mě oslovila s touto nabídkou Zdenka Razýmová, trenérka státní reprezentace žen.
Máte přehled o tom, jaké soupeřky se vedle vás postaví na soutěžní pódium?
Nemám představu o tom, s jakými soupeřkami se na pódiu setkám, ale předpokládám, že evropská konkurence bude velká a již samotná účast na takové akci je pro mě velkou výzvou.
Kdy a proč jste se rozhodla soutěžit v této kategorii, v čem vás vlastně soutěžení naplňuje?
Systematicky cvičit pod dohledem trenéra jsem začala teprve minulý rok a právě od něj přišel prvotní impulz, kdy jsem začala uvažovat o účasti na závodech.
Když mi trenér navrhl, že mě připraví na soutěž, byla to pro mě velká motivace, a když se i v ČR loni začala prosazovat nová kategorie fitness bikini, věděla jsem, že je to pro mě to pravé. Postavy soutěžících v této kategorii, zvláště v USA, osobně považuji za ideál, jak by ženské tělo mělo vypadat. Víc než soutěžení samotné mě naplňuje dobrý pocit z pravidelného cvičení a uspokojení z nově získané postavy.
Tato přípravná období bývají asi nejen fyzicky, ale i psychicky náročná. Jak celý tento shon snáší vaše rodina, přítel, kamarádi? V kom máte, pokud jde psychiku, největší oporu?
Určitě jsou i pro mě tato období fyzicky a psychicky dost náročná. Člověk si musí všechno dobře naplánovat a načasovat, musí mít pevnou vůli, být důsledný a vědět, co chce, jít si za tím a hlavně věřit, že je schopen dosáhnout toho, čeho chce.
Přítel, rodina a trenér jsou v tomto náročném období mojí největší oporou a snaží se mě podporovat.
Co byste nejspíš v současné době dělala, kdybyste se nechystala na nejrůznější soutěže a mistrovství?
Určitě bych se naplno věnovala škole a práci. Přípravu jsem ale musela skloubit s pracovním i osobním životem. Tento měsíc dokončuji druhou vysokou školu a s přítelem, který je lékařem, dokončujeme přípravy otevření kliniky zdraví a estetiky v Plzni a zároveň také přípravy svatební.
Tak to gratuluji. Chtěla byste na závěr někomu poděkovat nebo vzkázat něco čtenářům?
Chtěla bych poděkovat především trenérovi Filipovi Grznárovi, bez něhož bych dnes nebyla tam, kde jsem. Taktéž chci poděkovat jeho přítelkyni, svému příteli, rodině, přátelům a taktéž Zdence Razýmové a Janě Stöckelové za podporu, cenné rady a pomoc v přípravě.
Čtenářům bych ráda vzkázala, že nikdy není pozdě změnit svůj životní styl, přemoct se a vydat ze sebe to nejlepší, jde jen o to opravdu chtít a něco pro to udělat. Mně samotné například pomáhá pozitivní přístup k životu. :)
Radko, díky za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů nejen na poli soutěžním, ale ať se daří i v osobním životě!
