Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Šárka Pícková: "Pro mě byla výzva zkusit, zda to půjde bez masa."

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Jméno: Šárka Pícková
Datum narození: 11. 4. 1985
Znamení: beran
Výška: 170,5 cm
Soutěžní váha: 52 kg
Běžná váha: 60 kg
Oblíbené jídlo: ovesná kaše, vejce, čerstvý chléb s máslem, rajčaty a tvarůžky, makový závin
Oblíbené filmy: Forrest Gump, Střihoruký Edward, Dokonalý trik
Oblíbená hudba: český a slovenský rock
Oblíbená kniha: odborné publikace s tématem výživy

Vystudovala Výživu člověka na Masarykově univerzitě, je vegetariánkou a život bez sportu si nedovede představit, potkat ji můžete také jako lektorku výživy v trenérské škole Pavla Provázka a nyní se coby závodnice v kategorii athletic fitness umístila na 3. místě mezi evropskou konkurencí a na 9. místě v kategorii bodyfitness. Šárka Pícková je člověkem, který se rozhodně nenudí. Zkusit přípravu na závody coby vegetariánka pro ni bylo výzvou, a jak je vidět, zadařilo se.


Prozradila jste na sebe v předchozím rozhovoru, že posilovna vás provází přibližně sedm, nebo osm let. Nejste tedy mezi činkami žádný nováček, přesto se ale zeptám - jak na tom byla Šárka Pícková se sportem tenkrát? (úsměv)

Mě už sport provází skutečně od mládí. Studovala jsem sportovní gymnázium, kde jsem hrála závodně volejbal. K tomu samozřejmě patří už nějaká ta fyzická průprava, takže i posilovna. Později jsem začala běhat, k čemuž mě přivedl tatínek. Také mě “chytil” spinning, kde mě hodně motivovala ta hudba, a to už šlo ruku v ruce s posilovnou. Bavilo mě pozorovat na sobě v zrcadle změny, jak se mi tělo tvaruje. Pro mě posilovna patří k ideálnímu způsobu trávení dne, mě to příjemně naladí, vyplaví se endorfiny a člověk je spokojený sám se sebou.

V začátcích vám někdo pomáhal, nebo jste cvičila podle sebe a podle svého citu?

Já jsem žádného trenéra v začátcích neměla, kromě přítele, který také posiluje. Všechno jsem to okoukávala od ostatních a sbírala zkušenosti, takže to šlo velice pomalu a myslím, že jsem dělala všechny chyby, které dělat šlo. (smích)

Jak tak pozoruji, sport jako takový vás provází už od dětství. Nicméně s tím úzce souvisí také stravovací režim, jak tomu bylo u vás?

Tak já bych v první řadě chtěla říct, že jsem už asi 10 let vegetariánka...

No, vida! Tak jak je vidět, i lidé, kteří nejedí, nebo příliš nemusí maso, mají šanci připravit se na závody kvalitně.

Pro mě to byla také taková výzva - zkusit, zda to půjde bez masa. Vegetariánství jako takové jde ruku v ruce s určitou racionální stravou, takže nějak extrémně nezdravě jsem nikdy nejedla. Nějaké smažené jídlo moc nemusím, v restauraci si vybírám něco zdravějšího, pokud tedy tam je co si vybrat - většinou to bývají nějaké saláty. Ale jinak se snažím připravovat si jídlo doma z vlastních surovin.

Takže nějaké robi maso, tofu…

Přesně tak. Já se snažím bílkovinné zdroje hodně kombinovat, přidávám ještě luštěniny, tvaroh, vejce… Prostě aby bylo zastoupeno celé spektrum aminokyselin. Já jsem studovala na lékařské fakultě výživu, takže i to mi poskytlo hodně informací. Snažím se dodržovat zásady zdravé výživy.

Neláká vás tedy občas si dát něco méně zdravého? Zhřešit v jídle? (úsměv)

Ani mě to tolik neláká. Jediné, co si třeba dám ráda, je čokoláda, ale spíš si vybírám nějakou tu kvalitnější s vyšším obsahem kakaa a není to moc často. Jediným mým prohřeškem je makový závin, ten miluji. I když teď dlouhou dobu nebyl, a tak jak jsem přijela ze závodů, tak už na mě doma čekal. (smích)

Jak jste řešila suplementaci? Zvlášť tedy co se dostatečného příjmu bílkovin týče.

Já jím víc než přítel, který maso jí. Takže bílkovin mám ve stravě dostatek. Snažím se racionální stravou, zdravým životním stylem a celkovým přístupem ukázat, že to jde a že člověk nepotřebuje žádné zbytečné drahé doplňky, bez kterých už možná někteří lidé ani nedovedou cvičit. Je to prostě velká reklama, velký byznys okolo. V předsoutěžní přípravě však ale bylo nutné zařadit alespoň ty nejzákladnější věci, takže jsem užívala BCAA na ochranu svalové hmoty a na regeneraci, ze spalovačů L-karnitin, nejúžasnějším nakopávačem je pro mě kombinace kávy s vitamínem C, občas použiji syrovátkový protein nebo nějaký komplexní protein pro ochucení tvarohu, pak jsem měla ještě multivitamín a multiminerál.

Strava tedy perfektní, cvičení vám přirostlo k srdci a vytrvala jste, takže cesta k přípravě na závody je otevřená. Kdy jste začala uvažovat, že byste se ráda “podívala” výš než jen na běžné kondiční tréninky v posilovně? Kdy jste začala přemýšlet o závodech?

Prvně mě to napadlo na vysoké škole, asi tak ve 3. ročníku, ve zkouškovém období, kdy jsme mohli využívat posilovnu zdarma. Tam jsem se setkala s Lukášem Roubíkem, který studoval v jiném ročníku tentýž obor. On mi říkal, že bych závody měla zkusit, že na to mám potenciál. Já jsem to zpočátku zavrhla, protože jsem spíš introvertně zaměřená a někde se ukazovat v plavkách, to by pro mě asi nebylo. Pak mi to ale nedalo a říkala jsem si, že bych to vyzkoušela. Chytlo mě to. Tam člověk může ukázat a zúročit tu dřinu.

Změnila se nějak situace teď před závody, co se týče vašeho trenéra, nebo jste se do toho pustila jako v začátcích opět sama, jen s podporou přítele?

V lednu tohoto roku jsem si dělala trenérský kurz u Pavla Provázka. A protože jsem potřebovala nějaké fitko, za které bych mohla závodit, tak jsem se ptala pana Provázka, jestli by bylo možné startovat za ně. S ním jsem pak konzultovala závěrečný týden přípravy před závody. Napsala jsem mu, jak to vidím já, a on se mi k tomu vyjádřil. Před mistrovstvím Evropy mi pak hodně přineslo soustředění, které bylo v Chebu, ať už co se týče cvičení, kde mi dala neocenitelné rady paní Razýmová, nebo pak takové té ženskosti - líčení, kosmetika, tak v tom mi zase poradila paní Stöckelová.

Jak dlouho dopředu jste začala s tou opravdovou přípravou na závody před mistrovstvím Čech?

Byly to asi tak dva měsíce před mistrovstvím. Začala jsem s ranní aerobkou a tréninky byly 7krát v týdnu. Svalové partie jsem měla rozdělené takto: hamstringy + hýždě + spodní záda, prsa + biceps + břicho, kvadricepsy + lýtka + vrchní záda, ramena + triceps + břicho. V závěru přípravy jsem na radu pana Provázka nohy zařazovala do každého tréninku. Stravu jsem upravila, zpočátku tedy ne nijak drasticky, to zas aby to taky člověk vydržel, ale pomaličku jsem už začala na dietu najíždět.

Jak se vám dařilo v přípravě skloubit časově každodenní tréninky a zaměstnání?

Špatně, špatně. (smích) Navíc já ve fitku trávím někdy zbytečně moc dlouhou dobu, tak je to i takové neefektivní. Abych to stíhala, vstávala jsem o půl páté ráno a chodila běhat. Pak se dát rychle do kupy a vyrazit do práce, kam mi to trvá hodinu cesty. O půl páté odpoledne jsem končila, dostat se domů, vyvenčit psy a po sedmé jsem se dostala do posilovny. Večer navařit jídlo na následující den. Člověk byl občas i tak trošku nervóznější, ale zvládlo se to. (úsměv)

V čem se odlišoval trénink před mistrovskými soutěžemi u nás a následně pak před Evropou?

Před našimi závody to byl spíš klasický rýsovací trénink - nižší váhy, více opakování, kratší přestávky. Pak jsem přišla na to, že už je to možná až moc a že už by to chtělo změnu. Paní Razýmová mi před Evropou poradila, proto ten poslední týden jsem jela trénink s větší zátěží a menším počtem opakování. Řekla bych, podle toho, jak jsem se teď dívala na fotky, že forma byla nejlepší právě na Čechách, pak už to šlo dolů. Příště budu muset zvolit jinou cestu, beru to jako poučení.

Rozhodnout se pro start na ME není jistě nic snadného, navíc vy jste ani neměla moc času na rozmyšlenou…

Už na mistrovství Čech mě oslovila paní Razýmová, jestli neuvažuji o startu na Evropě. Říkala jsem si, že je to jen asi takový nějaký žert. Později mi ale volala a potřebovala odpověď ještě týž den. Já jsem tedy obvolala všechny známé, jak na to nahlíží. Já jsem ale už byla rozhodnutá, že pojedu. (smích) Všichni ale byli pro to, abych jela.

Startovala jste v kategorii bodyfitness nad 168 cm, kde jste skončila devátá, což vůbec v konkurenci, která tam byla, není nikterak špatné. Jak vy sama se díváte na tento výsledek?

Tak v prvé řadě musím říct, že mistrovství Evropy je pro mě splněný sen - dostat se mezi ty lidi, které člověk dlouhou dobu vídává jen na fotografiích časopisů. V mé kategorii startovalo celkem 17 děvčat, všechny byly velmi kvalitně připravené. Co holka, to perfektní forma. Já si myslím, že rozhodnutí poroty bylo správné, protože moje forma nebyla ještě tak kvalitní, i v pózování byly chyby. Jsem ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Přesto ale nakonec medaile byla - bronz v kategorii athletic fitness. Je to nová kategorie, která ještě není na soutěžích příliš známá. Mohla byste nám ji maličko přiblížit a prozradit, jaké okolnosti vás „zanesly“ až na start v této kategorii?

Bylo to takové neočekávané. Už při registraci za mnou přišla jedna ze španělských závodnic s českými kořeny, takže perfektně ovládala češtinu, a říkala, že nastupuje do této kategorie a že tam není mnoho závodníků, tak jestli bych to nechtěla zkusit také. Toho se hned chytl Slávek Vinogradov a Zdenka Razýmová, protože o mně věděli, že jsem takový sportovní blázen. Ptali se mě, jestli do toho chci jít. Já jsem sice vůbec nevěděla, do čeho jdu, neznala jsem pravidla této kategorie, ale řekla jsem: „Ano.“ Pak mi teprve začaly docházet ty věci, které nemám a budu je potřebovat.

Zjistila jsem, že si budu muset vypůjčit nějaký sportovní úbor na jednotlivé disciplíny. To mi poskytla španělská reprezentantka, za což strašně moc děkuji. Potom jsem začala řešit tenisky. Co se posbíralo z našeho týmu, tak byly buď o tři čísla větší, nebo o tři čísla menší. Nakonec jsem šla v botách, v nichž jsem přijela, což se ukázalo jako volba správná.

Na pózování byly potřeba černé plavky, takže to nebyl problém. Pózuje se bez lodiček. Jediné, co bylo náročné, bylo to, že jakmile skončila naše kategorie v bodyfitness, tak jsme prošly vzadu za pódiem a já šla na druhé kolečko. Člověk je zpocený, unavený, žíznivý, ale nedalo se nic dělat. Já si říkala, že je to dobré, že jsem alespoň už namalovaná, napumpovaná, takže připravená. Zdenka mi jenom osušila pot z čela a dala mi trošku napít vody a já šla druhé kolečko. Tam se tedy pózovalo v plavkách.

Později pak následovaly fyzické disciplíny, což byly přítahy na hrazdě, tricepsové kliky a 1 km na veslovacím trenažéru. Shyby se nesměly dělat ani příliš rychle, ani příliš pomalu, muselo se jít dole do úplného protažení, brada musela být při přitažení nad úrovní té laťky a nesměla být jedna pauza delší jak 3 sekundy. Já musím hodně zapracovat na technice shybů. U tricepsových kliků se také vysvětlilo, co a jak se musí udělat. Tělo muselo být kolmo k zemi, člověk nemohl využívat švihových pohybů, provedení muselo být zase v plném rozsahu pohybu až do propnutí lokte. Poslední disciplínou byl pak tedy jeden kilometr na veslovacím trenažéru. Tam jsem udělala také maličko asi chybu, protože jsem nevěděla, jak si nastavit zátěž a nastavila jsem si ji na maximum, to bylo na 10. Co jsem tak koukala po ostatních závodnicích, tak měly nastavenou 8 nebo ještě méně. Chtěla jsem do toho dát maximum, tak jsem si dala i maximální zátěž. Zatnula jsem zuby a jela. Zátěž byla libovolná. Do příště je potřeba doladit také toto. To, že jsem získala bronz, jsem se dozvěděla až následující den ráno při snídani, takže jsem byla hrozně nadšená a hlavně překvapená. Neskutečné!

Takže si vás tato kategorie získala?

Já jsem touto kategorií nadšená. Pro mě je to víc motivující, jak tam člověk musí předvést také nějakou výkonnost. Já bych do toho šla určitě znovu.

Doma zajisté nadšení, přítel byl určitě nakonec rád, že jste jela na Evropu. (úsměv)

Nadšení bylo, ale na druhou stranu je i velký kritik, takže jsem si už slízla i nějakou tu kritiku, co se pózování týče a podobně. A opravdu jsem neroztáhla záda tak, jak měla být roztažená, nohy nebyly zaťaté.

Poděkování někomu?

Díky patří celé mé rodině, mému příteli, který to se mnou neměl jednoduché. Poděkování patří panu Provázkovi, paní Razýmové, která mi dala neocenitelné rady, a já se proto za ten týden dozvěděla možná víc než za celých osm let cvičení. Pochopila jsem, že trénink nemusí trvat dvě hodiny, aby byl kvalitní, ale že i za 30 minut se dá partie velice dobře procvičit a člověk je také tak zničený jako po těch dvou hodinách. Za rady děkuju také paní Stöckelové, protože umělé řasy bych si sama asi prostě nenalepila. A díky i mým dvěma fenečkám, které se mnou chodí pravidelně běhat a mají z toho možná i větší radost než já.

Takže plány dál?

Nabrat svalovou hmotu. Potřebuju se trochu obalit (smích) a naučit se více odpočívat, s regenerací jsem dost na štíru. Méně může být někdy více.

Já bych ještě chtěla říct, že mě neskutečně motivoval ten tým, ať už na soustředění v Chebu, nebo pak na samotných závodech. Byla jsem mezi lidmi, kteří mají stejnou závislost jako já, kteří jsou stejně postižení. Na závodech nebyla holka, že bychom si třeba nějakým způsobem nesedly, žádná rivalita, pomáhaly jsme si. Bylo to moc příjemné a doufám, že budu mít to štěstí se s nimi ještě někam podívat.



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

K tomuto článku není možné vkládat příspěvky.







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 152 sekundami?
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...
magazínLuis Rodriguez po Arnold Classic vymě...
maxpoint97 (23:38) • Za mě rozhodně Justin neměl špatnou formu, ten zakopanej pes je jinde *1* Buď se na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie