[text: Eva Synková]
Ráda bych se ohlédla za letošní podzimní sezónou. Na začátku roku vlastně ani v plánu nebyla. Chtěla jsem závodit na jaře a pak pauza. Nikdy jsem totiž nešla dvě sezóny hned za sebou, vždy jsem si dala alespoň rok pauzu. Jelikož se jarní sezóna povedla (tři vítězství -
Diamond Cup Czechia,
Mr. Universe Prague a
mistrovství Evropy) a mistrovství světa se mělo stejně jako mistrovství
Evropy konat také ve Španělsku (Santa Susanna), bylo rozhodnuto. S trenérem jsme si řekli, že uděláme lehčí objem, zamakáme na slabinách a půjdeme na nominaci na
mistrovství světa. Nominace proběhla úspěšně a za cca dva měsíce jsem letěla s českým týmem reprezentovat Českou republiku. Jelikož jsem na podzim měla jediný cíl - jediné závody, rozhodla jsem se, že půjdu dvě kategorie, ať si pódia užiju,
women's physique nad 163 cm a women's physique masters.
Jak probíhala moje příprava?
Od jara jsem nově začala spolupracovat s Danem Pokorným. Zprvu jsem k němu od ledna chodila jen na masáže. Bavili jsme se spolu o mé přípravě, dával mi rady, jak vylepšit formu. Líbil se mi jeho přístup, rady fungovaly a slovo dalo slovo a cca měsíc před prvními závody sezóny jsem ho poprosila, jestli by mě trénoval.
Stáhli jsme kardio, navýšili sacharidy (sacharid je kámoš) a zlepšili jsme moji regeneraci. Že tento výběr trenéra byla dobrá volba, se ukázalo hned při jarní sezóně.
Po závodech jsme udělali lehčí objem, zaměřili se na slabiny a vše přizpůsobovali aktuální fázi přípravy.
Mistrovství světa - sobota, den D
Takové to klasické závodní ráno.
Jako první jsem se nechala nalíčit od vizážistky. Pak jsem zašla za Martinem Dvoro na další vrstvu barvy a hurá na halu, kde nás čekal dlouhý den. Při příchodu jsem dostala svá soutěžní čísla, odevzdala hudbu na sestavu a šli jsme najít místo na rozložení věcí a lehnout si. Po pár hodinách přišla na řadu moje první kategorie
women's physique masters. Jelikož nás bylo 26, začalo to eliminací. Po eliminaci přišlo za chvíli na řadu semifinále. Později finále a následně vyhlašování výsledků.
Musím říct, že když jsem nás pak viděla na videu, jak tam všechny stojíme v jedné řadě v základní póze - to se často nevidí, tolik physique holek. Navíc si asi umíte představit, jak je velké to pódium, když se tam vejde tolik závodnic/závodníků a nemusí se mačkat. A pak si představte, že při sestavě je toto pódium jen vaše
:-)
V tak nabité kategorii jsem získala úžasné 2. místo. Byla jsem moc šťastná, udělali jsme pár fotek, ale pak jsem se musela zase koncentrovat, přece jen mě čekala další kategorie. Bylo to vlastně poprvé, kdy jsem šla dvě kategorie v jeden den. Musím upřímně říct, že je to celkem náročné. Pak přišla na řadu má druhá kategorie
women's physique nad 163 cm. Proběhlo semifinále, kde na konci zmínili mě a asi ještě další
dvě soupeřky. Bylo nám sděleno, že naše plavky neodpovídají předpisům a že buď nastoupíme do finále v jiných plavkách, nebo jsme diskvalifikované. Na sehnání plavek jsme měly asi 20 - 30 minut. Navíc v ten den jsme závodily pouze my (women's physique) a fit model, takže to znamenalo jít za svými soupeřkami a poprosit je, jestli by nám nepůjčily plavky. Mně své plavky půjčila skvělá Ulrika Thunberg, která mě tím zachránila.
Finále následně proběhlo v pořádku a my pak čekaly na vyhlášení výsledků. Z této kategorie, kde nás bylo
deset, jsem opět získalo stříbro. Stala se ze mě dvojnásobná vicemistryně světa a byla jsem v sedmém nebi. Všechna ta práce, dřina, odříkání, které tak miluju, přineslo své ovoce. Navíc tohle byla moje životní forma... prozatím. Už s trenérem plánujeme dál.
Poděkování
Největší poděkování patří mému trenérovi. Díky němu jsem si splnila sny a zažila jsem nejlepší soutěžní rok (sezóny).
Děkuji za mou životní formu a co jsme dokázali udělat za poměrně krátkou dobu (8 měsíců). Děkuji a vážím si toho, že byl na mě hrdý.
Těším se na další přípravy a kam formu zase posuneme.
Další, komu bych chtěla obrovsky poděkovat, je moje mamka a sparing parťák Honza. Mamka mě v mém koníčku neuvěřitelně podporuje a je to můj největší fanoušek. Honzovi bych chtěla poděkovat, že byl spolehlivý sparing, pomohl mi v přípravě
s kdečím a že nakonec letěl i na MS, kde mi neskutečně pomohl a i ostatním lidem z týmu.
Dále patří poděkování lidem ze svazu - Romanu Hajabáčovi, státním trenérům Zdence Razýmové, Martinovi Novotnému, že nám byli k dispozici celé závody, vše zařídili, pomáhali nám v backstage...
Martinu Dvorovi za krásnou soutěžní barvu a úžasný servis v backstage. A celému českému týmu - byli jsme skvělá parta.
Dále chci poděkovat všem svým přátelům, známým a fanouškům, co mi fandí.
A moje plány do budoucna?
Zpět na stage se chystám nejdříve příští rok na podzim. Chceme s trenérem udělat zase nějaký hezký progres, nabrat svalovou hmotu, zapracovat na slabinách. Ráda bych konečně jela na Arnold
Classic Europe a vycestovala na různé Diamond Cupy a Mr. Universe po Evropě.
