Letos jsme opět prostřednictvím našeho magazínu oslovili všechny závodníky po mistrovství Čech, Moravy a Slezska a České republiky dorostu a juniorů s návrhem, zda by chtěli zhodnotit celou sezónu, ohlédnout se za soutěžemi, vyslovit své názory, jak se jim líbily, co se jim nelíbilo, prostě a jednoduše, aby měli příležitost se představit a vyjádřit se ke klání, jehož se zúčastnili.
Děkujeme opět těm, kteří si našli tu chvilku a napsali pár řádků, nebo i více, o svých dojmech ze soutěže, velmi si toho ceníme. Možná právě Vy přispějete k dalšímu zkvalitnění při jejich pořádání.
Níže si můžete pročíst příspěvek juniorských bikiny fitnessek Zuzany Benešové a Terezy Jarošové. Na webu jsme již nabídli ohlédnutí Martiny Procházkové a Václava Abraháma.
Zuzana Benešová
Jmenuji se Zuzana Benešová a stejně jako v minulém roce jsem se i letos zúčastnila Mistrovství Čech a následně i Mistrovství České republiky dorostu a juniorů.
Přípravu pro letošní sezónu jsem začala v necelé polovině prosince 2022 s výhledem na soutěže, které se dle zkušeností z minulých let měly konat nejdříve v polovině dubna. Nestalo se, a tak mi (a ani jiným atletům) nezbývalo než přípravu zostřit. I přes nepříznivý výchozí bod se mi na mistrovství Čech podařilo získat stříbrnou pozici a na mistrovství ČR bronz.
Mistrovství Čech konané v Mladé Boleslavi 2. dubna se oproti loňskému roku, kdy se na tomto místě konalo Mistrovství Čech mužů a žen, po organizační straně velmi posunulo - dostatek prostoru v zákulisí, zrcadla a drobné občerstvení pro soutěžící v zákulisí plus občerstvení i pro diváky byly toho důkazem. Ceny pro top 3 byly opravdu bohaté, medaile a poháry nevyjímaje.
Mistrovství ČR, jež pořadatel ukotvil do Čelákovic, bylo organizačně slabší nežli mistrovství Čech, v zákulisí málo místa, chyběla zrcadla, ovšem musím pochválit práci security v celém sále, na každém rohu, díky kterým probíhala samotná soutěž v klidu. I osvětlení pódia stojí za zmínku, které tomuto místu hraje jednoznačně do karet.
Mými dalšími plány pro letošní sezónu je účast na IFBB Austrian Trophy 23. dubna a následně o týden později na Diamond Cupu pořádaném v Praze.
Tereza Jarošová
Jmenuji se Tereza Jarošová a je mi 22 let. Posilovnu jsem poprvé navštívila, když mi bylo 15 let a měla jsem problémy s poruchou příjmu potravy (PPP). Dříve jsem na základní škole byla šikanovaná, tělocvik jsem nesnášela, jelikož jsem neměla žádnou fyzičku a ostatní se mi smáli, že jsem byla malinko při těle. Moje řešení bylo přestat jíst a zhubnout natolik, až bude mezi stehny co největší mezera. Během tohoto období jsem ale poznala při přestupu do jiné školy velmi fajn lidi. Mezi ně patřil i kamarád, který měl menší fitko a věnoval se trochu cvičení. A díky němu to vlastně celé začalo.
Nabídl mi, zda nechci zkusit něco nového, a já do toho šla. Život se mi doslova otočil naruby. Začalo se mi více líbit vysportované tělo a posouvání hranic ve fitku. Díky tomu jsem se po nějaké době dostala ze své PPP a ve fitku byla pečená vařená. Za pár let cvičení jsem zjistila od své tělocvikářky, co jsou to bikiny fitness, a strašně mě to oslovilo. Takže místo 3 dnů jsem ve fitku začala trávit skoro celý svůj volný čas a říkala si, že bikiny jsou jasný cíl do budoucna. No a teď jsem tady. Pár závodů už je za mnou. A tento rok jsem se už zúčastnila mistrovství Moravy a mistrovství ČR. V plánu je ještě pohárovka, tak uvidíme, co z toho bude.
A jak bych zhodnotila tento rok? Byla jsem velmi spokojená se svým progresem, za který může především Kamča Brzobohatá, která mi dělá toho nejlepšího kouče, jakého si kdo může vůbec přát. Formu jsme od podzimu 2021, kdy jsem k ní přešla od jiného trenéra, posunuly opravdu hodně. Sice jsem se na závodech umístila většinou na 3. místech, tento rok Morava dopadla 1. místem a mistrovství ČR 5. místem, ale nevadí. Měla jsem sama ze sebe velkou radost a jsem ráda, že ten pokrok viděli i ostatní, což mi udělalo asi největší radost.
Vím, že mám ještě na čem pořádně zamakat, a doufám, že příští rok ukážu zase o kus lepší formu. Jsem také ráda, že mohu závodit pod Extrifitem, jelikož mi to dalo spoustu příležitostí se seznámit s dalšími fajn lidmi, které jsem poté i třeba potkala na závodech. Atmosféra během závodu je pak o dost lepší, když je vás tam více a můžete se i navzájem podpořit.
A čím bych to zakončila? Asi větou: Nelituji ničeho, co jsem udělala. Lituji pouze toho, co jsem neudělala, když jsem měla šanci. Jelikož co neuděláš hned, už nedoženeš.
Budu ráda i za nějakou "podporu" na Instagramu, kde vlastně vše ohledně závodů, stravy a podobně sdílím. Takže kdo by chtěl sledovat, najdete mne tam jako @jarosova_terez. Děkuju.
Víte, že...
