Reklama:
AKCE: Smart Whey protein 1+1
Nově v moderním sáčkovém balení!
Více zde.

Jaké byly jarní mistrovské soutěže juniorů 2018 očima závodníků?

9.537 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže


MUŽI, ŽENY, MASTERS
Mistrovství Čech: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
Mistrovství Moravy a Slezska: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
Mistrovství ČR mužů,
žen, párů, masters:
propoziceinfo I.info II.startovkyočima závodníků
výsledky I.foto I.zákulisí I.abs. I.video I.
výsledky II.foto II.zákulisí II.abs. II.video II.
GP Zbýšov: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
RCO Fitness Cup: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisí
BFC Cup: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisí

MČR dorostu a juniorů 2018 - výsledky
MČR dorostu a juniorů 2018 - zákulisí
MČR dorostu a juniorů 2018 - fotogalerie
Mistrovství Čech dorostu a juniorů 2018 - absolutní vítězové
MČR dorostu a juniorů 2018 - videozáznamy

Letos jsme opět zprostředkovaně oslovili všechny závodníky po mistrovství Čech, Moravy a Slezska a České republiky dorostu a juniorů s návrhem, zda by chtěli zhodnotit celou sezónu, ohlédnout se za soutěžemi, vyslovit své názory, jak se jim líbily, co se jim nelíbilo, prostě a jednoduše, aby měli příležitost se vyjádřit ke klání, jehož se zúčastnili.

Informace o možnosti prezentovat sebe a svůj pohled na uplynulé jarní soutěže juniorů a dorostu putovala na 116 e-mailů závodníků, kteří se zapojili do bojů na pódiu mistrovství České republiky. Děkuji opět těm, kteří si našli tu chvilku a napsali pár řádků, nebo i více, o svých dojmech ze soutěže, velmi si toho cením. Možná právě Vy přispějete k dalšímu zkvalitnění při jejich pořádání.

Níže si můžete pročíst příspěvky všech závodníků, kteří věnovali čas ohlédnutí za soutěží v Bohumíně, Mladé Boleslavi nebo Velké Bíteši, či přidali i pohled do svého života.


Alena Víšková

Zdravím všechny čtenáře Ronnie.cz a příznivce tohoto sportu. Jmenuji se Alena Víšková, je mi 17 let a závodění v bikiny fitness se věnuji druhým rokem.

V sobotu 19. května se konala moje poslední soutěž jarní sezóny, a to mistrovství republiky ve Velké Bíteši, kde jsem skončila na 2. místě ve své dorostenecké kategorii a na 4. místě mezi juniorkami. Konkurence byla velká, "soupeřky" byly skvěle připravené a celková atmosféra závodu se mi líbila.

V zákulisí panovala přátelská atmosféra, poznala jsem spoustu nových lidí a rozšířila si tak své obzory v přátelském okruhu. Jako každé závody to však bylo dlouhé čekání na to, až bude na řadě moje kategorie, takže se to nikdy neobejde bez lehkého nudění a zároveň napětí.

S mým výsledkem na těchto závodech jsem spokojená, protože 20 dní zpět jsem se na RCO Cupu umístila na 8. místě, s čímž jsem byla nadmíru nespokojená, takže jsem si za těch pár dní dala pořádně do těla a podařilo se mi zhubnout cca 3 kg čistého tuku a celkově postavu více vyrýsovat.

Závěrečným slovem bych chtěla říct to, že každý neúspěch je k něčemu dobrý, je to hnací motor, měli bychom si z každého neúspěchu vzít ponaučení a rozhodně to nevzdávat, protože toho, kdo se nikdy nevzdá, neporazí přece nikdo. Závodění a tenhle životní styl miluji, proto se chystám ještě na podzimní soutěže mezi ženy. Uvidíme, jak uspěji tady.

Mějte krásný den a plňte si svoje sny!

S pozdravem
Alena Víšková


Dominik Tóth

Když jsme s rodiči přijeli ke kulturáku, už jsem věděl, že něco není v pořádku. Na parkovišti byla místa maximálně pro 15 - 20 aut a to rozhodně nestačí. Ještě ke všemu jsme přijeli už v 8 hodin, o hodinu dříve, než je vůbec začátek prezentace. No nic, naštěstí jsme se na parkoviště ještě vešli, takže jsem to neřešil. Navíc problém s místy je zcela běžný skoro vždy.

Uvnitř bylo příjemně, poplatky a podobné věci se vyřešily hned u vstupu, za což jsem byl rád. Šli jsme hned nahoru do "šaten" s balkónem a výhledem na pódium. Vypadalo to tam hezky, byl dostatek stolů, a dokonce byly k dispozici židle. Ale opět byl problém s místem. Už na první pohled jsem věděl, že se budu s ostatními závodníky prát o místo. Následně proběhla bez problému prezentace, ale když jsem se vrátil nahoru, na mém místě byly rozvalené asi přes tři místa dvě závodnice a mé věci byly smrsknuté stranou. Tak jsem jim jen kysele řekl, aby se posunuly, a neřešil jsem to.

Jelikož jsem tyto závody absolvoval bez trenéra, tak jsem byl trošku nervózní. Musel jsem podle sebe určit, kdy, jak moc a čím tzv. "cukrovat", kdy se jít rozpumpovat, kdy tamto a kdy támhleto. Po chvilce ale stres opadl a já si to začal strašně užívat. Pak přišlo semifinále, byl jsem v prvním vyvolávání a začal jsem mít naději, že se dostanu do finále. Po semifinále nastala přibližně hodina a půl stresu a čekání na výsledky. Jo! Jsem tam! Radoval jsem se, když jsem četl svoje závodní číslo v tabulce postupujících. Můj hlavní cíl byl dostat medaili i zde na MČR a pomalinku se to plnilo.

Teď následovalo normální jídlo, dva loky vody a skoro tříhodinové čekání na finále, během kterého jsem poznal příjemnou obsluhu stánku Butterland. Finále se blížilo a já se těšil víc a víc. Chvilku před nástupem, kdy jsem byl už napumpovaný a nacukrovaný, se na mě oba rodiče podívali. "Vypadáš fakt dobře," řekl táta. Mamka mi dala pusu na tvář. "Ta je pro štěstí," dodala a já šel dolů, kde se seskupovali závodníci. Kategorie přede mnou už se vracela z pódia a my "šli na věc". Nejdřív proběhla volná sestava, kterou musím ještě hodně dopilovat, a poté sloučené pózování. Dal jsem do toho vše, prodal jsem všechno, na co jsem takovou dobu dřel a pro co jsem toho tolik obětoval.

Přišlo vyhlašování. 6. místo... nic, 5. místo... nic. Už teď jsem byl spokojený, že jsem se umístil lépe než předchozí rok, pak 4. místo... nic. Vykulil jsem radostí a překvapením oči a čekal, že budu mít opět bronzovou medaili. 3. místo.... a já to opět nebyl. Mamka s tátou vykřikli nadšením, naskočila mi husí kůže a už jsem ani nevěděl, jak se mám samou radostí tvářit. "Druhé místo získává závodník s číslem 104 - Dominik Tóth!" Jen jsem předstoupil a s úsměvem a radostí děkoval za obdržené ceny. Ten pocit je nepopsatelný, když ještě před rokem a půl jsem jen seděl doma, jedl čokolády, koblihy a nikdy by mě nenapadlo, že budu stát se stříbrnou medailí na MČR.

Pogratuloval jsem vítězi a odešel do šaten, kde jsem do sebe začal házet kolu, vodu a pivo, jako kdybych týden nepil. Mamka mě objala, pogratulovala, udělali jsme pár fotek, na cestu jsem si koupil palačinku od firmy Butterland a hurá domů. Závody jsem si moc užil, skvělá atmosféra. Vždycky si jedu spíš zasoutěžit a užít si to. Ceny už jsou jen takové třešničky na dortu. Těším se na příští sezónu! Na závěr bych chtěl poděkovat trenérovi Dominikovi Fujtíkovi za celou přípravu a psychickou podporu i přes to, že nemohl jet se mnou. Dále bych chtěl poděkovat mamce za to, že mi byla celou přípravu psychickou oporou, vařila mi a trpěla mi moje nálady a kecy. Pak má moje velké díky i přítelkyně, která mě taktéž vždy podpořila, když mi bylo nejhůř, a táta, který mi byl oporou na MČR, pomáhal mi s pumpováním a vkládal ve mě důvěru.

S pozdravem
Dominik Tóth


Vít Modrák

Zdravím všechny čtenáře Ronnie.cz.

Jmenuji se Vít Modrák, je mi 17 let a letos jsem absolvoval své první závody v kulturistice v dorostenecké kategorii do 72 kg. Zúčastnil jsem se mistrovství Čech v Mladé Boleslavi (13. května) a poté se další týden konalo mistrovství České republiky ve Velké Bíteši, kde jsem závodil ve stejné kategorii.

Na mistrovství Čech jsem jel trochu vystresovaný, jelikož jsem ráno v den soutěže navážil přesně 72 kg, takže až do vážení jsem nic nejedl ani nepil. Nakonec jsem navážil 71,7 kg, stres ze mě spadnul a mohlo se jít cukrovat. Forma se, myslím, povedla, i trenér mi řekl že to vypadá dobře. Já jsem jel na závody s jasným cílem předvést pěknou formu, na kterou budu pyšný, a urvat co nejlepší umístění. Celý den jsem si náramně užíval. Zákulisí a celkové prostory v kulturním domě v Mladé Boleslavi byly opravdu pohodlné a prostorné. Když jsem byl v semifinále v prvním vyvolávání, měl jsem velkou radost! A věděl jsem, že budu bojovat o medaili. Nakonec jsem získal stříbrnou a stal se tak vicemistrem Čech. Byl to nádherný pocit, když mi dávali na krk medaili, protože jsem s ní ani nepočítal... Byl to nepopsatelný zážitek, který mě namotivoval na sobě nadále pracovat, neustále se zlepšovat! Samotná atmosféra byla v Boleslavi skvělá a musím poděkovat všem, co mi přišli zafandit!

Tímto úspěchem jsem se kvalifikoval na mistrovství České republiky ve Velké Bíteši. V den soutěže jsem doma ráno navážil 72,4 kg, takže jsem si řekl, že jsem asi váhu nestáhl... Zkusil jsem se před dlouhou cestou do Bíteše maximálně vyprázdnit. Při vážení již na soutěži jsem navážil rovných 72,0 kg, takže do mé váhové kategorie (do 72 kg) to bylo jen tak tak. Myslím si, že v mé kategorii všichni kluci vypadali opravdu skvěle a měli úroveň.

Proto jsem měl ze soupeřů respekt a věděl jsem, že to bude těžké, ale i tak jsem si řekl, že budu bojovat! Nakonec jsem v semifinále byl v prvním vyvolávání! Pro mě naprosto nečekané! Věděl jsem, že umístění není ještě vůbec jasné, takže se šlo na finále. Finále jsem si moc užil, protože jsem věděl, že patřím mezi finalisty na MČR. Řekl jsem si, že budu bojovat a co bude lepší než 6. místo, bude úspěch. Nakonec jsem skončil na pro mě pěkném 4. místě. Musím se přiznat, že mě trochu zamrzelo, že mi medaile utekla jen o jedno místo a pouze o 3 body. Ale kluci si ty medaile zasloužili! Moc jsem jim to přál, protože vypadali skvěle a mají můj respekt!

Pro mě byla toto má první závodní sezóna. A upřímně jsem ani s takovými výsledky nepočítal. Forma se povedla a výsledek se dostavil. Jsem moc šťastný. Když Vám dávají medaili na krk, tak si uvědomíte, že ta všechna tvrdá dřina stála za to! Ten pocit bych přál zažít každému.

Chci moc poděkovat mému trenérovi Peterovi Tatarkovi, který mě na závody připravoval a se vším mi pomáhal. Bez něho bych tohle nikdy nedokázal. Jsem moc rád, že mám trenéra, kterému mohu ve všem věřit, a mohu se na něho spolehnout! Těším se, až se společně s Peterem budeme připravovat na další závody!

Chci poděkovat mé rodině, protože bez její podpory bych to nikdy nezvládnul. Všem lidem, kteří mi v přípravě na závody pomohli, moc děkuji!

Rozhodně se závoděním nekončím, naopak se mi závodění hrozně zalíbilo a určitě mě zase uvidíte! Kulturistika je sport, ve kterém jsem se našel, je to něco, co mě hrozně moc naplňuje! Tohle je teprve začátek.

Děkuji Ronnie.cz za možnost napsat tento článek.

S pozdravem
Vít Modrák




Lukáš Navrátil

Byly to mé druhé závody (první byly v Bohumíně 12. května) a jsem unešen. Již v Bohumíně jsem netušil, jak to chodí, a i když jsem se nedostal do finále, ten pocit stát na pódiu byl k nezaplacení. Ve Velké Bíteši jsem se umístil třetí. Když začaly volné sestavy, byl jsem malinko v šoku, ale když jsem slyšel podporu i neznámých, hodně mě to nabudilo. V dalším pózování mě chytl adrenalin a mně se honila hlavou jen věta "skončím třetí!" A pak to přišlo... Řekli mé startovní číslo a mé umístění. Chytla mě nesnesitelná radost. Ovšem největší radost byla, když jsem stál na pódiu a věděl jsem, že jsem odměněn za to, co jsem poslední dva roky dělal.

S pozdravem
Lukáš Navrátil




Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie