Jana Černovská odjížděla na MS juniorů s pocitem nervozity a trochou nejistoty z dosažené formy. Nakonec si ale do sbírky přidala už druhý titul mistryně světa. Jak probíhala její příprava, jaké má zážitky ze Španělska a jaké jsou její soutěžní plány do budoucna? To se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Už jsi úplně povolila jídlo a dopřáváš si, na co máš chuť?
Snažím se to držet v mezích, ale když mám chuť, tak si něco dobrého dám. Teď mi ale volal Vláďa Pajič, že bychom příští pátek měli jít do Snídaně s Novou a ať ještě podržíme formu.
Takže nejenom rozhovor na kameru, ale i do plavek?
Prý ano, měli bychom tam být všichni junioři.
Jsi z toho nervózní?
Před kamerou docela jo. Ale nervózní jsem letos byla i na pódiu. Chvílemi jsem se při pózování rozklepala a to se mi třeba loni vůbec nestalo. Nevím proč, loni jsem byla víc v pohodě.
Nebylo to tím, že jsi letos jela na soutěž a lidé očekávali, že budeš obhajovat titul mistryně světa?
Možná to tím bude. Asi jsem nechtěla zklamat okolí, protože to asi opravdu hodně lidí očekávalo. Když jsem odjížděla, nebyla jsem si ani úplně jistá formou a moc jsem se necítila, takže jsem měla strach, co bude, když nevyhraju. Takže ani ne tak kvůli sobě, ale kvůli reakcím lidí. Asi by mě hodně štvalo, kdyby se mě pak ptali: "Tak co, vyhrála jsi?" A já bych byla třeba druhá, nebo třetí. Určitě bych pak slyšela něco jako: "To je taky fajn, tak to vyjde příště." Ale samozřejmě to není ono.
Takže forma letos nebyla podle tvých představ?
Lidi z okolí samozřejmě říkali, že to vypadá dobře. Třeba přítel mi říkal, že mám nejlepší formu, jakou jsem kdy měla, ale já jsem se tak necítila. Já jsem pořád viděla velké rezervy. Od loňska jsem se objemově zlepšila a nabrala jsem víc svalů, takže možná to bylo tím. Pořád mi to přišlo nedotažené. Nakonec jsem ale měla soutěžní váhu o kilo méně než loni - 51 kg. Ani nechci říkat, z kolika jsem shazovala.
No to naopak určitě řekni...
Já jsem se od loňského MS držela na těch 56 - 57 kilech, ale na jaře už jsem věděla, že mě čeká dlouhá dieta, takže měsíc před začátkem přípravy jsem si to ještě chtěla užít a pěkně jsem se přejídala, takže jsem nakonec shazovala z rovných šedesáti kil. (smích) V přípravě jsem pak shodila na 55 kilo a tam se mi váha hrozně dlouho držela. Viděla jsem sice, že se tělo mění, ale váha byla pořád stejná. Vlastně ještě na nominaci v Brně se na mě i na další dvě holky Vláďa Pajič i pan Pešát docela mračili a s formou moc spokojení nebyli. Ta poslední zhruba tři kila jsem pak shodila vlastně až za poslední dva týdny před soutěží.
To už jsi jen stáhla vodu, nebo myslíš, že tam byly ještě rezervy?
Určitě tam ještě bylo co spálit. Samozřejmě jsem pak vyřadila i sůl a umělá sladidla, která drží vodu, ale ještě šel dolů i tuk. Takže jsem ještě přitvrdila v tréninku a jela jsem na doraz dvoufázově kardio. A samozřejmě i jídlo jsem ještě víc utáhla.
Dieta trvala ty klasické tři měsíce? Jak vypadá v tvém podání?
Dieta byla delší. Začala jsem od července, takže pět měsíců. Samozřejmě to nebyly hned od začátku sacharidové vlny, ale opravdu už to byla jen rýže, maso, zelenina, vajíčka, občas trochu ovoce. Měla jsem konstantní příjem sacharidů (kolem 150 gramů na den) a bílkoviny jsem držela na 2 g na kilo váhy. To byly ty první tři měsíce a osm týdnů před závody to pak byly sacharidové vlny. Nejdřív takové lehčí a ke konci už to byly skoro samé nuly sacharidů.
Jak zvládáš dietu? Jsi ten typ člověka, který s tím nemá problém, nebo se to u tebe projevuje na náladě?
Musím říct, že konkrétně tahle dieta pro mě byla hrozná. Dřív jsem v dietě občas bývala protivná, ale ještě jsem to zvládala a myslím, že se to dalo vydržet. Ale letos asi díky tomu, jak to bylo dlouhé a jak jsem musela víc zabrat, jsem asi byla extrémně nepříjemná. (smích) Ke konci přípravy už se mi ta nálada měnila z minuty na minutu. V jednu chvíli jsem byla v pohodě a pak jsem byla naráz protivná, každému jsem odsekávala a tak. Poslední týden před soutěží už jsem si musela vzít i volno v práci. Dělám na recepci ve fitku a pak už jsem ty poslední dny ani neměla sílu podat lidem klíček od šatny. Tady bych chtěla poděkovat všem skvělým lidem z Fitnessstar, kteří mi pomáhali v přípravě, podporovali mě a drželi mi palce.
Jak jsi ladila formu? Měla jsi klasickou superkompenzaci?
Nejhorší byla cesta tam, protože všichni už cukrovali a já jsem měla naordinováno být ještě bez sacharidů. Takhle mi to poradil přítel. Vlastně jsme celou superkompenzaci o den posunuli a vyšlo to dobře. Poprvé to splnilo ten účel, který to mělo splňovat. Takže jsem měla ještě ve čtvrtek poslední tvrdý trénink vrchu těla a na jídlo jsem měla za celý den jen asi 300 g ryby, na pití ráno litr vody a odpoledne pak litr urologického čaje. Když jsme pak kolem desáté přijeli na hotel, už jsem si mohla dát rýži, a v pátek už jsem klasicky cukrovala.
No a pak jsme se dozvěděli, že semifinále i finále bude v sobotu, takže jsme sacharidy ještě přidali a měla jsem v pátek kolem 350 - 400 gramů a bez vody. V sobotu už jsem si dala na snídani i jednoduché sacharidy, nějaké čokoládové lupínky, takže to už bylo veselejší. (smích) No a pak už jsem si později dala i marmeládu a Nutellu a byla jsem spokojená.
Jak jste trávili volný čas?
Do semifinále jsme s holkama řešily takové ty věci jako líčení, s Bárou jsme zkoušely T walk...
Já myslel, že ten je jen v kategorii bikiny. Takže i v bodyfitness?
Oni ho zavedli už loni. Takže jsme si něco připravily, ale pak nám hlavní rozhodčí říkala, že tam nesmí být právě ty prvky z bikin. S tím souhlasím, přeci jen by se to od bikin mělo lišit, ale zase by to nemělo být tak striktně omezené jen na chůzi a povinné pózy, protože pak by se nedalo vlastně předvést nic.
Respektovaly všechny závodnice tyhle pokyny, jak má T walk pro bodyfitnessky vypadat?
Já si myslím, že si to holky stejně nakonec udělaly tak trochu po svém. My jsme se trochu zalekly, protože člověk samozřejmě nechce, aby ho kvůli něčemu takovému třeba diskvalifikovali, ale asi jsme se toho bály zbytečně.
Jak jsi vnímala konkurenci? Přeci jen, letos jsi měla v kategorii dvakrát tolik závodnic než v minulém roce a tuším, že původně jich mělo být ještě víc.
No, tak vždycky mám strach, kdo se objeví, ale jelikož nedorazily Rusky, kterých jsem se nejvíc bála, byla jsem klidnější. Ty vyhrály na MS žen. A obavy z nich měla i Adela Ondrejovičová, která vyhrála absolutku.
Nevěřila sis na ně?
Ony už jsou výkonnostně někde jinde. Ani ne tak ve svalovém rozvoji, tam si myslím že ne, ale ty holky jsou svalově mnohem tvrdší, vyrýsovanější. Ale nemyslím si, že je to úplně dobře, když už je ta forma v bodyfitness taková.
Vidíš rozdíl mezi tím, jak posuzují formu rozhodčí u nás a na mezinárodních soutěžích?
Určitě tam rozdíl je. Zahraniční rozhodčí trochu víc hledí na tu ženskost a neupřednostňují tu maximální připravenost. Víc oddělují bodyfitness od toho, co už se blíží spíš kulturistice, a víc přikládají důležitost proporčnosti a eleganci.
A když vezmeme tu druhou stranu, jak se díváš na kategorii bikiny?
Myslím si, že to není špatné, ale u nás to teprve začíná, ta úroveň zatím není moc vysoká a se soutěžemi v USA se to nedá srovnat. Tam už jsou ty holky na jiné úrovni a umí se líp prezentovat, takže to vyzní jinak, líp než u nás, ne tak lacině. Chlapům se to samozřejmě líbí, ale zase taky ne všem. Spíš se mi zdá, že bikiny ocení takoví ti, co trénují jen rekreačně, a že těm, co třeba závodí a jsou zvyklí pořádně makat, se víc líbí třeba bodyfitness nebo ženská kulturistika.
Jak probíhalo semifinále? Věděla jsi, jak si vedeš?
Semifinále bylo zvláštní, protože jsme nastoupily, zapózovaly čtvrtobraty, pak nás prohodili, znovu jsme zapózovaly a pak si vepředu nechali jen mě, Míšu a ještě myslím jednu další holku a pózovaly jsme pro všechny rozhodčí. No a pak mě a Míšu nechali vzadu a pózovaly všechny ostatní holky. A to už na nás z pod pódia volali, že cinkají medaile. Další vyvolávání už nebylo, takže semifinále bylo hodně rychlé.
No a finále pak bylo stejně rychlé - T walk, pak jsme se zařadily, zapózovaly a hotovo. Takže jsem se připravovala půl roku a pak jsem byla na pódiu pár minut. (smích)
Jaký máš na to názor? Připadá mi, že závodnic v bodyfitness je u nás čím dál tím méně a kolikrát se sejdou třeba jen 3 - 4 v kategorii, takže není žádné vyvolávání, udělají se dvě kola čtvrtobratů v semifinále, jedno ve finále a holky stráví na pódiu dohromady tak 5 minut...
Je to samozřejmě škoda. Není tam žádný ten boj, žádná soutěžní atmosféra. Když je navíc v kategorii jedna jasná vítězka, která už se nestresuje vůbec, a zbylé holky třeba svádí jen malý boj mezi sebou o druhé a třetí místo, tak je to trochu smutné. Těžko říct, proč závodnic ubývá. Možná ty holky vidí, kam se úroveň bodyfitness posunuje a to už je neláká a možná je to i kvůli financím. Protože když chce pak člověk reprezentovat, tak výjezd na zahraniční soutěž stojí opravdu hodně peněz. To jsou letenky, ubytování, startovné... Pak takové věci jako barvy, plavky, boty... A všechno se to nasčítá a opravdu to není malá položka. Bez sponzora bych startovat nemohla, nebo bych na to musela šetřit celý rok. Tím bych chtěla moc poděkovat svému sponzorovi - firmě XXtreme Nutrition, která mi pomohla nejen doplňky výživy, ale i finančně a výjezd na MS mi umožnila.
Kdo tě vlastně připravuje na závody? Zmínila jsi přítele, takže ten ti dělá trénink, jídlo, cvičí s tebou?
Ano, radím se s ním o tréninku, jídle, ale cvičit už se mnou moc nechodí, protože na to nemá čas.
Jsi ten typ poslušného svěřence, co poslouchá trenéra, nebo máš často svoji hlavu?
Určitě mám svoji hlavu a jedu si spoustu věcí po svém. Přeci jen trénuju už pět let a stejně dlouho závodím, tak už nějaké zkušenosti mám. Třeba co se týká stravy a tréninků, tam se snažím dodržovat, co mi poradí, ale co se týče techniky cviků, tam si to dělám po svém.
A co přítel, když to vidí? Zlobí se?
No jo, když jdeme cvičit spolu, je pak vždycky hádka, když se mě snaží nějaké cviky přeučovat. (smích) Nebo když už nemůžu a on mi naloží ještě víc, tak to se mi taky nelíbí. Na druhou stranu jsem ale ráda, že mě dokáže vyhecovat, abych zabrala ještě víc.
Evidentně to fungovalo, protože jsi obhájila titul mistryně světa. Jak probíhaly oslavy? Předpokládám, že jste začali klasicky na rautu.
My už jsme měli odzávoděno v sobotu, takže večer už jsme to s přítelem trochu oslavili a připili jsme si. Ale chtěla jsem ještě trošku podržet formu, protože jsem si neudělala žádné fotky a chtěla jsem něco nafotit na pláži, takže jsem ještě nepila, jen tak deci vody. No a forma byla druhý den ještě lepší a fotky vyšly dobře. Akorát byla hrozná zima a docela dlouho jsem přemýšlela, jestli se mám vůbec svlíknout do plavek. (smích)
Na banketu už jsme se pak najedli, ale ne všechno tam bylo dobré. Třeba syrové ryby mi moc nechutnaly, ale měli tam hrozně dobré hovězí steaky a něco jako smažené sýrové rolky. Pak tam byl ještě takový hrozně dobrý sladký krém a zmrzlina. Takže už jsem se pak s tím nacpaným břichem spíš valila, než že bych chodila, a to za námi přišli ještě z Eastlabs udělat rozhovor na kameru. Naštěstí zabírali jen horní část těla a ty narvané pupky nebyly vidět. (smích)
Jaké jsou plány do budoucna? Pokud se nepletu, máš před sebou poslední rok jako juniorka.
Bude mi 21, takže bych měla být ještě poslední rok v juniorech, ale teď na MS nám řekli, že posunují juniorské kategorie do 23 let, takže na mistrovství světa a mistrovství Evropy můžu ještě tři roky startovat jako juniorka.
A budeš startovat?
Původně jsem si říkala, že mám poslední rok, tak že si ho odzávodím celý - jaro i podzim - a pak bych asi se závoděním skončila, ale když mám tolik času, tak si to ještě rozmyslím. Příští rok bych možná zkusila na nějaké soutěži startovat v kategorii žen, abych si to vyzkoušela ve větší konkurenci. Přeci jen je to jiné, než startovat jen s juniorkami, obzvlášť když jich je tak málo. Přeci jen je to lepší pocit závodit, když na tom pódiu musí člověk o umístění opravdu bojovat. Ale určitě bych chtěla i zažít ten pocit, kdy přijedu na MS jako jasná favoritka, které se ty ostatní holky bojí, aby říkaly: "Ona přijela tahle, tak to budeme mít těžký." (smích) Takže uvidíme.
Jano, děkuji ti za rozhovor a přeju, ať takový pocit ještě během své soutěžní kariéry zažiješ při další obhajobě titulu.
Víte, že...
Kompenzační cvičení do firmy v k...
