Reklama:

Jaké byly kondiční soutěže 2013 očima závodníků?

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže


POHÁROVÉ SOUTĚŽE
GP Fitness Brno: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotovideo
GP PEPA Opava: propoziceinfostartovkyvýsledkyfoto
HI-TEC Nutrition GP: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotovideo
KONDIČNÍ SOUTĚŽE
GP Ostrava: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotovideoSport 5
GP Jalex Krnov: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotovideoSport 5
Smartlabs Cup Brno: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotovideoSport 5
Golem Classic K. Hora: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotovideoSport 5videoreport
GP Ronnie.cz Březnice: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotovideoSport 5videoreport
PO SOUTĚŽÍCH
Po kondičních: očima závodníkůočima L. Kaňky očima D. Ulbrichta

I letos na podzim jsme zprostředkovaně oslovili všechny závodníky po kondičních soutěžích s návrhem, zda by chtěli zhodnotit celá klání, vyslovit své názory, ohlédnout se za nimi, jak se jim soutěže líbily, co se jim nelíbilo, prostě a jednoduše, aby měli příležitost se vyjádřit k akcím, jichž se zúčastnili.

Součet všech, kteří se zapojili do bojů na pódiích, přesahoval číslo 230, ale nikoho jsme nechtěli vynechat, proto byly e-maily rozeslány všem. Děkuji opět všem, kteří si stejně jako závodníci z jarních soutěží našli tu chvilku a napsali pár řádků, nebo i více, o svých dojmech ze soutěže, velmi si toho cením. Možná právě Vy přispějete dalšímu zkvalitnění při jejich pořádání.

Níže si můžete pročíst příspěvky všech, kteří věnovali čas ohlédnutí za soutěžemi v kondiční kulturistice, mužském physique, bodyfitness a bikiny fitness, či přidali i pohled do svého života.

Ohlédnutí Lukáše Kaňky najdete zde.


Tomáš Vykydal

Ahoj, jmenuji se Tomáš Vykydal a možná někteří z Vás, co letos sledovali kondiční soutěže, mě už trochu znají. Soutěžil jsem v kategorii juniorů do 23 let, a to konkrétně na GP Jalex Krnov, Smartlabs Cup Brno a na poslední soutěž jsme se vydali do Březnice, kde to probíhalo pod záštitou Ronnie.cz.

Když jsem zhruba před rokem viděl první fotky z kondičních soutěží a řekl si, že bych to zkusil, tak mě rozhodně ani ve snu nenapadlo, že ze tří soutěží dovezu dvě první místa a jedno místo bronzové, a kdyby mi to někdo řekl, tak bych si asi jen poklepal na čelo. Naštěstí se mi ale stala neskutečná věc, které přikládám největší část mého úspěchu, a to bylo seznámení s mým trenérem Petrem Šidlem, který si mě vzal pod svá křídla a nebylo mu líto i v týdnu jen na otočku a vlastní náklady dojet z Prahy do Brna, aby se mnou odtrénoval, nacvičil pózing a zkontroloval formu. Tohle všechno pro mě dělal jen z čisté lásky k tomuto úžasnému sportu a nikdy mu za to nebudu schopný dost poděkovat.

Co se týče samotných soutěží, tak atmosféra byla úžasná všude, ale v Brně před domácím publikem to prostě nemělo chybu, a to ve všech směrech. Nejen organizace samotné soutěže, ale i péče o závodníky byla úžasná, už jen z toho pohledu, že to byla jediná soutěž, kde měl člověk dostatek prostoru na to, aby se natáhl a připravil na pódium. Konkurence v Brně byla dle mého názoru taky největší a to je další důvod, proč si výhry tak cením, protože jsem stál proti borcům s mnohem větším množstvím svalové hmoty, a že bych dosáhl na medaili, jsem opravdu nevěřil.

GP v Krnově byla taktéž velmi dobře zorganizovaná, ale konkurence byla dle mého názoru trochu menší, i když i tady byli soupeři ve skvělé formě a patří jim můj respekt. Poslední závod v Březnici byl pro mne nejtěžší, protože to byla už třetí superkompenzace v řadě a myslím, že jsem jediný, kdo jich měl tolik v kuse z této kategorie. Forma byla slušná, možná co se týče vyrýsovanosti i lepší než v Brně, ale dlouhá dieta a 3. kompenzace se podepsaly na množství svalové hmoty na vrchní části těla, kde jsem citelně zaostával oproti ostatním, navíc jsem byl už opravdu velice vyčerpaný. Takže ačkoliv jsem zprvu byl velice zklamaný a cítil možná malou křivdu, tak nakonec musím říct, že hodnocení bylo objektivní a já gratuluji klukům na 1. a 2. místě.

V následující době se na žádné závody nechystám, ačkoliv bych si to moc přál, tak finance jsou věc, která je potřeba, a bez sponzorů to jde těžko, navíc se musím v následujících měsících více zaměřit na dodělání školy, kde mě čekají státnice, a dal jsem slovo i přítelkyni, že jednou a dost. Na závěr bych ještě rád poděkoval mému taťkovi, který mi hodně pomohl jak finančně, tak jako fanoušek, dále svojí přítelkyni, která mi byla oporou, a posilovně Fitness Blue Gym za poskytnutí skvělého zázemí. Díky moc a pamatujte: "Vyhrát může jen ten nejlepší, jen ten, co se nejvíce snaží."

S pozdravem
Tomáš Vykydal


Viliam Hečko

Volám sa Viliam Hečko, mám 22 rokov, 178 centimetrov a na súťaži som vážil 78 kg. Som zo Slovenska, konkrétne z kúpeľného mesta Piešťany. Zároveň som študentom 1. ročníka magisterského štúdia na Právnickej fakulte Trnavskej univerzity v Trnave. Prvý krát som začal zdvíhať činky v 16, no naozajstné svedomité cvičenie spojené s tvrdým tréningom, poriadnym stravovaním a zodpovedajúcou suplementáciou začalo až v 19.

Moja príprava na samotnú súťaž trvala len necelých 6 týždňov z ohľadom na moje predošlé zdravotné problémy, ktoré ma trápili už od leta. Jednalo sa o moju vôbec prvú súťaž, preto som nechcel nič podceniť. Ako náhle krvné testy potvrdili, že som v poriadku, tak som začal s prípravou, ktorá síce bola krátka no nesmierne intenzívna tak fyzicky, ako aj psychicky, snažil som sa dať do nej všetko. Posledné 4 týždne som trénoval každý deň dvojfázovo, ráno kardio a večer tréning partií. Popri diéte a dvojfázových tréningoch som sa musel ešte venovať aj škole a poviem Vám, že jedna z najhorších veci bola sa vždy prinútiť učiť najmä v závere diéty, keď už človek mlel z posledného. No musím sa pochváliť, že všetky zápočty som úspešne zvládol, a to či aj diétu posúďte sami. :)

Po tomto všetkom samotná súťaž už bola len odmenou za predošlých 6 týždňov driny. Bol som veľmi milo prekvapený aj z chalanmi od nás, ktorí spoločne so mnou sa zúčastnili súťaže za tím AZ/Fitness Piešťany, ako je celá súťaž v Ostrave zorganizovaná, koľko ľudí na ňu prišlo pozrieť a aké ceny sú pripravene pre pretekárov, aj keď ide len o kondičnú súťaž. Atmosféra bola super ako aj publikum, ktoré sa snažilo podporovať pretekárov, bol to fajn pocit stáť na pódiu. Samozrejme nervozita bola prítomna, nevedel som, čo od prvej súťaže vlastne čakať, či som dobre pripravený a ako budú vôbec rozhodcovia hodnotiť túto novú kategóriu. Tento pocit sa vygradoval v momente finále, avšak keď som sa dozvedel, že som vyhral kategóriu men´s physique a že som na prvej súťaži skončil prvý, tak som sa pousmial a v duchu si povedal, že to všetko okolo prípravy stálo za to! V hlave mi prebehla celá príprava a všetko to úsilie, všetky tie stavy, kedy som nemal na nič chuť, stále som bol nervózny, nikde som nechodil a všetku energiu sústredil pre tento moment, ktorý sa teraz premenil na prvé miesto. No proste paráda! Ak by ste sa chceli bližšie pozrieť na priebeh sútaže našimi očami, pozrite si video, ktoré sme z nej natočili.

Samozrejme chcem poďakovať za pomoc AZ/Fitness Piešťany, za ktoré som súťažil, ako aj úspešnému slovenskému kulturistovi Richardovi Riedlovi, ktorý bol v pozícií akoby nášho trénera a poskytol mi cenné rady najmä v posledných týždňoch diéty, keďže som nevedel ešte, čo presne robiť. Ďakujem aj chalanom, ktorí boli so mnou ma podporiť priamo v Ostrave, a aj všetkým ostatným, ktorí držali palce a sledovali súťaž on-line. Osobitné ďakujem patrí však môjmu spolubojovníkovi Patrikovi Schreiberovi, s ktorým sme sa pripravovali na túto súťaž spolu a bez ktorého by som sa jej nezúčastnil. Takže ďakujem "W".

Ďakujem organizátorom súťaže za možnosť sa zúčastniť, za pekné ceny a dúfam, že to nebola posledná súťaž a že kategória mens physique sa postupne pridá aj na ďalšie súťaže a priláka veľa ďalších chalanov na pódium a teda ďalších ľudí do tohto síce ťažkého, ale krásneho športu.

S pozdravem
Viliam Hečko


Jiří Fibingr

Tento ročník kondiční kulturistiky byl dle mého názoru asi ten nejlepší, úroveň závodníků byla skvělá. Někteří by klidně mohli i na mistrovské soutěže. Jsem rád, že jsem se mohl letošních závodů zúčastnit a připomenout si tak tu atmosféru na pódiu. Určitě se ještě na těchto soutěžích ukážu.

Děkuji
Jiří Fibingr


Jiří Fibingr (2.), Miloš Pejskar (1.), Jan Uhlíř (3.)


Martin Háze

Zdravím všechny fandy posilování, jmenuji se Martin Háze, je mi 28 let. Jsem 176 cm vysoký a posilování se věnuji 6. rokem. Když bych vše analyzoval, tak je to u mě s posilováním trošku složitější. Přibližně 5 let jsem se věnoval závodní cyklistice, takže přes léto šlo posilování vždy stranou. Zkrátka a dobře, půl na půl. Posledním rokem začínám zjišťovat, že cyklistika je obrovský zabiják času a ten silniční provoz také není nijak bezpečný. Navíc mám jinou práci, kde se cyklistika nedá časově zvládat, tak jsem ji odstavil na vedlejší kolej. Z tohoto vyplývá, že posledním rok se věnuji aktivněji posilování, ale opět zase neplnohodnotně (asi 3 měsíce na jaře jsem cvičil "udržovačku" a jezdil na kole). Příští rok zkusím kvalitní celoroční přípravu.

Otázka je, proč to dělám? Dělám to hlavně pro získání zkušenosti a dobrý pocit - to mě činí šťastnějším. Tento sport mě tolik zaujal, protože perfektně posiluje vůli - a to je základ. Pevnou vůli a vytrvalost uplatníte i v profesním a studijním životě a mohu říci, že člověk se tak daleko více rozvíjí ve všech směrech.

Jak probíhala soutěž?

Ráno jsem vstal v 6 hodin a lehce si opláchl ústa, abych měl lepší pocit. Říkal jsem si, že dnes bude probíhat váhová kategorie do 80 kg, tak to už musím dát bez vody, je to za pár. Opět snídaně ve formě Racio chlebíčků a silné vrstvy domácí marmelády. Vlak mi jel buď v 8:15, nebo v 9:44. Po sedmé jsem vyrazil tramvají a dál od Muzea metrem na Hlavní nádraží. Na nádraží jsem si zašel do Billy a koupil si rozinky a šumivé tablety vitamínu C, abych nedostal křeče a měl menší pocity žízně. Po nákupu jsem šel do kavárny na presso - pití, na které se těším. Popíjel jsem a užíval si pohodičku, ale najednou jsem se během vteřiny rozhodl, že vyrazím a nasednu na ten dřívější vlak - nedělní rychlík směr Cheb. Vlak jede podle řádu, jak má, aspoň budu mít v Březnici více času a zastavím se tam v cukrárně na tureckou kávu. Ve Zdicích jsem přestoupil do malého motoráčku směr Březnice. Ve vlaku jsem do sebe začal ládovat rozinky a dal si šumivou tabletku vitamínu C, abych měl menší pocity žízně a nedocházelo ke svalovému deficitu. Do Březnice jsem dorazil po 10. hodině. No, lidi, jako když prstem lusknu, tak jsem se objevil na náměstí v Březnici, kde jsem před dvěma lety závodil na MČR v časovce jednotlivců v cyklistice. No kdo by to byl řekl?

Teď je vše jinak, jsem natřený barvou a manipuluji s batohem narvaným marmeládou, Racio chlebíčky a rozinkami. Prošel jsem náměstí, optal se jedné šikovné babičky cestující z nákupu, kde najdu Kulturní zařízení Dolní Valy. "Támhle, na druhé straně náměstí," povídá. Super, s čistou hlavou jsem odešel do cukrárny na kávu, pohodička jak má být. Vedle mě seděly starší páry lidí a stěžovaly si na současnou dobu, jaká je nejistota a jak je vše zapříčiněné politikou. I já se trochu zaposlouchal.

Po kávě jsem se sebral a odešel na bojiště, dorazil k zámku, kde se lidé už začínali scházet. Atmosféra soutěže opět neměla chybu a byli tam všichni pořadatelé z Ronnie.cz. Zaregistroval jsem se, vytáhl si startovní číslo 6, stoupl si na váhu a zjistil jsem, že mám 74 kg, což se mi zdálo hodně divné. No a šel jsem jíst. Po jídle jsem se prošel, trochu zorientoval a pozdravil pár borců. Potkal jsem pořadatele závodů, známou osobnost Vjačeslava Vinogradova, a prohodil s ním pár slov o mých dojmech, formě apod.

Poté jsem se šel chystat a poprosil jsem člověka, který mazal jednoho závodníka, jestli by poté nenamazal i mě. Naštěstí jsou lidé velice ochotní, dotyčný mě velice šikovně namazal a já měl o starost míň. K dispozici byl časový plán soutěže, takže jsem věděl, že budu startovat v 16:00 - 16:30 a bude probíhat vše najednou - semifinále, volná sestava, finále, volné pózování a na závěr vyhlašování mé kategorie. Tak jsem se zatím oblékl a šel do hlavního sálu pozorovat dění. Pěkně jsem si naplánoval stravu. V 15:00 jsem se zvedl a šel se připravovat. Půl hodiny před závodem jsem do sebe hodil balík chipsů. Teď si určitě myslíte, že píšu nesmysl, nebo že jsem se přepsal, ale opravdu je to tak a ještě jednou potvrzuji, jedná se o balík chipsů! :) Toto je tajemství a nikomu neprozradím, kdo mi tento fígl poradil. Skrýval jsem to před ostatními závodníky, aby nepomlouvali a nekecali mi do mého systému. Když totiž dám v závěru posledních závodů sůl, tak svaly při napumpování získají ještě daleko větší tvrdost a mohly by vylézt i žíly. Během pumpování jsem se potkal s dalším borcem, Lukášem Roubíkem - super člověk, od kterého čerpám dobré rady a fígly, ale to s těmi chipsy mi poradil někdo jiný. Čas se krátil, šel jsem se pumpovat, po té soli jsem se začínal i potit, neskutečná tvrdost svalů a hurá do boje.

Závod - je nás 6, nástup na pódium v základním postoji, opravdu se soustředím. Na pódiu jsme byli dobře sestaveni, bylo skvělé osvětlení a teplo, což mi naprosto vyhovuje. Asi dvakrát nebo třikrát mě vyvolali, tak jsem se snažil co nejlépe se prodat, i když tam možná nějaké chyby byly, hlavně přechody z jedné pózy do druhé. Potom probíhala volná sestava, což jsem nějak odkroutil - tohle byla ostuda, ale dělal jsem, jako by se nic nedělo (ještě trochu to sebevědomí pokulhává). No a potom vyhlášení. Čekal jsem, že budu poslední, a najednou vyvolávají šestého někoho jiného, pátého taky někoho jiného, tak nakonec 4. místo - super, bramborová medaile. No, lidi, neskutečně super pocit, za to odříkaní tyto zážitky stojí. Člověk si opravdu párkrát sáhne na dno, ale když dostane pecky od života, tak je potřeba vstát. Tyto pecky jsou ale formou zábavy.

Poté jsem se šel s příjemným pocitem a radostí převléci. Hodil jsem do sebe půl litru minerálky a jednu 100g tubu Pikniku, no tom jsem si pochutnal - po vyčerpání si vždy připadám, jako když se znovu narodím.

Jel jsem domů s Petrem Fixem, který ještě soutěžil ve vyšší váhové kategorii (muži nad 80 kg). Petr v této kategorii získal krásný bronz.

V 17:40 jsme vyrazili směr Krkonoše, za Prahou se slavnostně zastavili v Burger Kingu, kde jsme se pořádně "zprasili".

Domů jsem dorazil lehce před 21. hodinou a ještě jsem si vyndal z lednice tlačenku. No, lidi, pro ten trávicí systém jsou to "šoky jako prase".

Soutěže se mi moc líbily, hlavně organizačně bylo všechno pěkně udělané. Se 4. místem jsem byl velice spokojený a dobře jsem si zazávodil, byl to parádní pocit. Ale ještě pořád tam jsou velké chyby, hlavně v pózování. Pokud budu mít příští rok odvahu a šel bych znovu soutěžit, musím vypilovat přechody mezi pózami a důkladně si připravit volnou sestavu, tam jsem hodně improvizoval. Určitě tam byly ty přechody vidět. Na druhou stranu - člověk se celý život učí, zdokonaluje a to je na tom právě to hezké!

Moc díky všem pořadatelům a svazu za moc skvělou atmosféru a super závodění.

Lidi, chce to makat ve všech směrech a myslet pozitivně!

S pozdravem
Martin Háze



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 25 sekundami?



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra