Představíte se, prosím, v krátkosti čtenářům našeho webu? Pokud chcete, tak nejen sportovní stránku Vaší kariéry, ale můžete prozradit i něco z civilu.
Bydlím ve Středoklukách kousek za letištěm Ruzyně, mám přítelkyni, možná budoucí závodnici v bodyfitness, a tři děti - nejstarší Martin dělá fotbal, mladší Robert chodí na atletiku a teprve dvouletá Lucie chodí na cvičení maminek s dětmi. Podnikám s tátou v autodopravě a dnes už máme 40 zaměstnanců a 30 aut, takže se máme co otáčet. Naše rodina byla vždy sportovně založená. Jako kluk jsem dělal 15 let judo, z toho 5 let vrcholově v dnešním USK Praha pod vedením pana Jákla. Kariéra skončila, když mi vypověděla službu třísla. Tři roky jsem nemohl ani popoběhnout. Zlepšilo se to alespoň natolik, že jsem mohl opět lehce začít sportovat. K činkám mě dovedli kammarádi, začaly mě bavit a dostal jsem se k Pavlovi Havlovi, který mi dal dobré základy nejen ve cvičení, ale také ve výživě, a "dokopal" mě na první závody. Nakonec jsem u něho vydržel 16 let. Dal mi nový impuls snažit se být v něčem dobrý.
Doufám, že se nepletu, ale naposledy jsme Vás mohli vidět na soutěžním pódiu na MS v roce 2009. Jaký byl impuls k zahájení přípravy na Arnold Classic Europe a proč právě tato soutěž?
Ano, vyhrál jsem v roce 2009 Velkou cenu Opavy a pak jel na svět, ale od léta mě už trápila velká bolest kolene a nakonec jsem musel podstoupit operaci chrupavky. To pro mě znamenalo roční soutěžní pauzu. Letos jsem se chtěl původně připravit už na jaro na Arnold Classic Amateur, byla to velká výzva, ale stavěl jsem si svoje vlastní fitness Profi - Gym u nás ve Středoklukách. Otevíral jsem ho od 1. ledna, tak nemusím snad ani říkat, kolik je s tím práce, pokud chcete, aby bylo na profesionální úrovni. Takže přípravu bych nemohl stihnout, další závody tedy vyšly až teď na podzim a volba byla jasná - Arnold Classic Europe ve Španělsku.
Jak probíhala příprava? Jaký je vlastně koncept Vaší přípravy, ať už jde o trénink, nebo o dietu?
Trénink v přípravě začínám už cca 4 měsíce před závody. Snažím se tahat co nejtěžší váhy až do konce cyklu a přidávám supersérie. Nedávám si žádný den volna, dokud si tělo neřekne o pauzu samo. S jídlem to mám dobré v tom, že mám dostatečný přísun kvalitního masa i vajíček z domácího zdroje z otcova statku. Takže jedu co nejdéle na vysokém podílu bílkovin - cca 3 g na kilogram váhy. Sacharidy mám z rýže a brambor a dávám je podle pocitu únavy od 100 g až po 600 g na den. K tomu zařazuji doplňky výživy - proteiny, aminokyseliny, BCAA, multivitamíny a spalovače tuku.
Pokud vím, několikrát jste startoval i na závodech v RAW bench-pressu, kde jste předvedl impozantní výkony. Je to jen takové malé zpestření v kulturistickém tréninku, nebo záliba v maximálních výkonech? Jaké jsou Vaše maximální výkony v tréninku (a nemusí to být jen bench-press)?
Ano, závodil, ale beru to spíš jako zpestření a chtěl jsem to zkusit. Mám rád výzvy bez rozdílu vah a bez pomůcek. Prostě přijít a ukázat, co je ve mně, když mě dokáží vyhecovat soupeři větší, silnější a těžší a zrovna RAW bench-press takový byl. To samé mě motivuje i v kulturistice, být stále lepší a lepší. Své maximální výkony neznám, jednoduše si naložím a zkouším, co zvládnu, ale jinak je to bench 250 kg, dřep (před operací) 300 kg a mrtvý tah 340 kg.
Jaká jsou očekávání a jaké jsou ambice?
Ambice? Dlouho jsem nezávodil a konkurence tam bude veliká, snažím se připravit co nejkvalitněji, takže ambice jsou jednoduše umístit se co nejlépe. Samozřejmě, v duchu si každý pomýšlí alespoň na první šestku, ale jsem realista. Do přípravy dávám všechno, abych vypadal co nejlépe. Musím být spokojený sám se sebou. Dříve člověk viděl profi kulturisty jen na stránkách časopisů a byli pro něj sci-fi, ale dnes už to vidím trochu jinak. Jsou to kluci, kteří vyrůstali mezi námi, jako Pavol Jablonický, Jaro Horváth a teď i Tomáš Bureš. Asi každý má svůj vzor, jak by chtěl vypadat, a nemusí koukat jen po gigantech z Ameriky.
Uvidíme Vás i na dalších soutěžích, třeba na domácích pódiích?
Každý, kdo tento sport dělá, ví, že je to o čase a penězích. Bude také záležet, jak dopadnu ve Španělsku, pak se uvidí. Teď jsem byl ještě v Maďarsku na soutěži Amino Star IFBB Cup 2011 a přivezl jsem si stříbrnou medaili, ale ve vyšší váhové kategorii. Každopádně závodit chci dál, jen se nedá teď plánovat. Z důvodu mé přípravy zanedbávám jak rodinu, která nemohla jet pro nedostatek času a peněz ani na dovolenou, tak i práci, kde to už táhne skoro sám táta, i fitko, které se samozřejmě ještě rozjíždí a je potřeba ho pořád vylepšovat a upravovat dle přání zákazníků. K tomu také připravuji závodníky na soutěž.
Rád bych závěrem poděkoval rodině za trpělivost, Tomášovi Burešovi za pomoc v přípravě a hlavně tátovi za podporu, jak finanční, tak za čas, který mi dal na přípravu.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů na pódiu Arnold Classic Europe!
Martin Rezek v průběhu přípravy na Arnold Classic Europe 2011
