[Text: Angelika Pochmonová]
Mé jméno je Angelika Pochmonová, ale většina lidí mě zná jako Angie. Působím jako osobní, online a posing coach. Asi nejčastější otázka, kterou dostávám, zní:
"Jak ses vůbec k bikiny fitness dostala?"
Se silovým tréninkem, zájmem o výživu a celkově o fitness jsem začala poměrně později, až kolem dvaceti let. A co mě k tomu vlastně přivedlo? Jednoduše jsem se chtěla cítit ve vlastním těle zdravě, spokojeně, a hlavně silně! Odjakživa jsem byla to hubené dítě - ruce a nohy jak pavouk. Když jsem poprvé vkročila do fitka, cítila jsem se tam nesvá, nejistá, trapně a že tam vůbec nepatřím. Nakonec se gym stal mým útočištěm. Takže pokud se někdo na začátku své cesty cítí podobně, věřte mi, je to naprosto normální. :-)
V té době se můj táta věnoval trojboji a právě on mě k tomuto sportu přivedl. Seznámil mě tehdy se svým trenérem, který mě začal připravovat na závody ještě v juniorské kategorii. Tehdy jsem ale netušila, že celá příprava i přístup byly úplně špatně. Žádný z těch závodů nedopadl dobře a s trenérem jsem se nakonec rozloučila. Ale na závodění jsem nikdy nezanevřela, i když jsem si dala pauzu.
Během té doby jsem se víc ponořila do studia výživy, tréninku i samotného světa kulturistiky. Stále jsem cvičila i trénovala pózing, ale tentokrát jen pro sebe. Mezitím přišel covid, a tak jsem vyčkávala na svou příležitost, až nadejde ten správný moment, a mezitím si hledala toho správného trenéra.
Na konci roku 2023 jsem začala spolupracovat s jedním slovenským trenérem, za kterého jsem dodnes nesmírně vděčná. Viděl ve mně potenciál, který jsem sama neviděla, a ukázal mi, že to jde dělat správně, zdravě a bez extrémů a trápení. A tak jsem minulý rok vystoupila na prkna. Začalo to klasickými pohárovými soutěžemi a mistrovstvím Moravy a Slezska, kde jsem dosáhla na třetí místo, ze kterého jsem měla obrovskou radost. Tehdy jsem ještě netušila, že brzy získám i své první zlato na mezinárodní soutěži.
V letošní jarní sezóně jsem navázala na úspěchy - ze tří mezinárodních závodů jsem si odnesla dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. A protože chuť a odhodlání rozhodně nepolevuje, rozhodli jsme se, že tuto podzimní sezónu ještě zkusíme zabojovat a získat profi kartu.
K tomu všemu se mi navíc podařilo nominovat na mistrovství světa, což je pro mě obrovská čest. Jsem neskutečně vděčná a šťastná, že mohu reprezentovat Českou republiku, a těším se na všechny zážitky, které tahle cesta ještě přinese.
