Světový šampionát juniorských závodníků a závodnic se letos koná samostatně, a to ve dnech 30. listopadu - 3. prosince v jihoamerickém Ekvádoru. Česká výprava bude tentokrát pouze tříčlenná. Do Ekvádoru vyrazí bikiny fitnesska Aneta Šmídlová, jejíž tréninkové video jste u nás mohli vidět již včera, a Magdaléna Fejfarová, se kterou budete mít možnost nakouknout do posilovny formou videa hned zítra.
České barvy bude na mistrovství světa hájit také závodník kategorie physique Dominik Mašek, který si po své loňské premiéře ve federaci naturální kulturistiky letos střihnul také premiéru v IFBB. Po třech pohárových soutěžích na domácí půdě ho nyní čeká velká mezinárodní soutěž, kde se porovná se závodníky z celého světa. Přejme mu, ať si z Ekvádoru přiveze jen ty nejlepší zážitky.
 |
Dominik Mašek
Vybrané úspěchy:
Fitness Mania Classic 3 2018 - 4. místo ve physique juniorů
Fitness Mania Classic 3 2018 - 8. místo ve physique mužů nad 182 cm
Partner Cup 2018 - 2. místo ve physique mužů nad 184 cm
IFBB Diamond Cup Ostrava 2018 - 7. místo ve physique juniorů
|
Dominiku, jedná se o Váš první rozhovor pro Ronnie.cz, mohl byste se našim čtenářům představit? Jak dlouho cvičíte, co Vás přivedlo do posilovny a později i k závodění?
Jmenuji se Dominik Mašek a je mi 18 let. Cvičím už asi tak 2,5 roku a ke sportu jsem měl vždy blízko. Hrál jsem 9 let florbal a po čase jsem zjistil, že mě baví spíše kondiční trénink než tréninky s florbalkou v ruce. Doma jsem si vždy po tréninku ještě přidával v domácí posilovně cviky a vyráběl jsem si domácí
"protein" z mléka, tvarohu a vanilkového cukru. (smích) Jednou mě kamarádi vytáhli do posilovny, kde jsem zjistil, že přesně tohle je to, co mě baví a naplňuje.
Začínal jsem se o fitness více zajímat a zhruba po roce cvičení, kdy už jsem viděl výsledky, jsem se rozhodl zkusit soutěž. A na pódiu jsem se do tohoto sportu zamiloval.
Pokud se nemýlím, prožíváte letos zatím svou první závodní sezónu. Jak jste se svými výsledky spokojen a jak u Vás vypadalo na soutěžích srovnání očekávání vs. reality?
Má první závodní sezóna byla již v roce 2017 v naturální federaci INBA, kde jsem se umístil na 5. místě. Mé první závody ve federaci IFBB byl
Diamond
Cup Ostrava. Tam jsem se bohužel neumístil, avšak dále následoval
Partner
Cup v Čelákovicích, kde jsem se umístil na 2. místě, a hned den nato jsem startoval na
Fitness
Mania Classic 3, kde mi o kousek utekla bronzová medaile. Následně jsem
nastoupil na zkoušku v mužích a umístil jsem se na 8. místě. Ještě před prvním pódiem jsem si myslel, že budu dost nervózní a nebudu schopný se ani koncentrovat na pózing, ale když jsem vlezl na pódium, vůbec jsem nervózní nebyl a nevnímal jsem téměř nic,
jen jsem si užíval tu atmosféru. (úsměv)
Chystáte před MS oproti Vaší poslední soutěži nějaké změny, co se týče formy?
Samozřejmě doufám, že forma bude ještě lepší než na Fitness Mania Classic. S trenérem zkusíme malinko jiný styl superkompenzace, tak snad to bude podle našich představ.
V 18 letech jste jak se cvičením, tak se soutěžením, dá se říct, na začátku. Co nebo kdo Vás motivuje? Máte mezi závodníky nebo osobnostmi ze světa fitness nějaké oblíbence? Sledujete spíše závodníky physique, nebo kulturisty?
Ano, jsem rád, že jsem našel to, co mě baví, relativně brzo. Má největší motivace jsem
já sám sobě. Chci být neustále lepší, než jsem byl včera. Od svých 16 let bydlím prakticky sám, a když jsem bydlel na vesnici v bytě, tak jsem kvůli tréninku šel pěšky na vlak vzdálený 4 km v těch největších mrazech. To samé jsem absolvoval večer zase zpět. Tyhle věci posouvaly moji mysl, vůli a odhodlání.
Moje vzory jsou Jeremy Buendia, Sergi Constance, Kai Greene a Branch Warren. Určitě mám v plánu za pár let třeba přestup do kategorie
classic physique.
Jsou Vaše tréninky něčím specifické? Například svojí délkou, důrazem na různé typy cviků, počtem opakování atd.? Jak byste svůj přístup k tréninku popsal?
Trénink je pro mě nezbytnou součástí dne. Když jsem se cvičením začínal, tak jsem byl schopen cvičit 3 hodiny, udělal jsem cca 10 cviků na partii po 4 sériích, a to 7x týdně třeba měsíc bez pauzy. Teď už vím, že to je spíše kontraproduktivní, takže můj trénink, když jsem tedy
off season, je stejně těžký, jen zkrácený ze 3 hodin na maximálně hodinu a půl, se dvěma pauzami za týden. Trénink je pro mě závislost jako pro kuřáky cigarety. Jsem bez toho nervózní a agresivní.
(smích)
Spolupracujete s nějakým trenérem? Jak Vaše spolupráce případně vypadá?
Ano, spolupracuji s Vjačeslavem Vinogradovem. Je to dle mého názoru nejlepší trenér, a to nejen kvůli jeho znalostem ohledně pózingu, stravování
a tréninku, ale i kvůli jeho profesionálnímu a vlídnému přístupu ke klientovi.
Spolupracujeme spolu asi půl roku a za tu dobu udělal ze 113kg "mamuta" závodníka.
(úsměv) Naše spolupráce doteď probíhala formou návštev (1x měsíčně). Zkontrolovali jsme formu, doladili pózing a cvičili. Teď už cvičím ve stejném fitku, takže se teď vídáme téměř každý den.
Chtěl byste někomu poděkovat za pomoc nebo podporu ve Vaší přípravě?
Ano, určitě. Největší poděkování patří mé mámě za obrovskou podporu. Bez ní bych nikdy nemohl startovat na závodech, na kterých jsem startoval. Také tátovi, přítelkyni a již zmíněnému trenérovi. Samozřejmě i všem příbuzným a kamarádům, co mě podporovali psychicky, a závodníkům, kteří tvoří tyto krásné chvíle a nezapomenutelnou atmosféru na závodech. Poděkování ale patří i těm lidem, kteří mě vždy shazovali a nevěřili ve mě, bez
Vás by to taky nešlo. (úsměv)
