Letošním rokem zprostředkovaně oslovujeme již potřetí všechny závodníky po mistrovství České republiky s návrhem, zda by chtěli zhodnotit celou soutěž, vyslovit své názory, ohlédnout se za ní, jak se jim líbila, co se jim nelíbilo, prostě a jednoduše, aby měli příležitost se vyjádřit ke klání, jehož se zúčastnili.
Součet všech, kteří se zapojili do bojů na pódiu, přesahoval číslo 160, nikoho jsme nechtěli vynechat, proto byly e-maily rozeslány všem. Děkuji opět všem, kteří si stejně jako loňská hrstka našli tu chvilku a napsali pár řádků, nebo i více, o svých dojmech ze soutěže, velmi si toho cením. Možná právě Vy přispějete dalšímu zkvalitnění při jejich pořádání.
Níže si můžete pročíst příspěvky všech, kteří věnovali čas ohlédnutí za soutěží v Praze, či přidali i pohled do svého života.
Petr Svačina
Všem bych moc rád poděkoval za organizaci a provedení soutěže / soutěží. Je skvělé, že i tak ne příliš komerční a oblíbený sport, jako je kulturistika, měl tolik účastníků, diváků, sledovanost a takový šmrnc a provedení akce, jaké v Areně Sparta na Podvinném mlýně bylo. Vše se vydařilo, vše fungovalo. Velice příjemné bylo profi focení v ateliéru, dostatečné záznamy z akce, moderování a samozřejmě i občerstvení pro závodníky, které přišlo vhod.
Nicméně z pohledu závodníka jsou tu i nějaká ta negativa. Prvním byl příliš zdlouhavý průběh soutěže, daný mnoha a mnoha "přidanými" kategoriemi, u kterých se zdálo, jako by měly být ty hlavní namísto kulturistiky, kvůli které, dle mého názoru, celá soutěž vznikla. Ruku v ruce s tím byl trochu nešťastně pro závodníky kulturistiky a jejich fanoušky postaven i časový harmonogram. Toto se netýkalo jen MČR , ale i mistrovství Čech.
A druhou drobnou pihou na kráse soutěže bylo (ačkoliv chápu, jak moc náročné a nákladné takové pořádání soutěže musí být) v porovnání s rokem 2013, že zde nebylo "nic navíc", což po předchozí zkušenosti právě z minulého roku byla trochu škoda a domnívám se, že zde prostor na větší marketing a doprovodné akce byl.
Celkově hodnotím mistrovské soutěže a navazující BFC Cup na úroveň České republiky, kde není tak velká popularita tohoto sportu, jako skvělé a vydařené, jen v některých ohledech trochu zdlouhavé.
Ještě jednou děkuji všem, kteří se na těchto akcích podíleli!
Ať se Vám vše daří!
Petr Svačina
Markéta Modrá
Zdravím všechny čtenáře Ronnie.cz a i všechny ostatní, kteří našli zalíbení v posilování a fitness.
Já se věnuji tomuto sportu od roku 2009. Nikdy jsem nepomýšlela na to, že se zúčastním i soutěží, třeba jen pohárových, nebo dokonce mistrovských.
Cvičila jsem a cvičím stále pro své potěšení a pro radost. Jak jsem již uvedla, závody jsou pro mne jen takovou třešničkou na dortu, kde mám možnost prezentovat svou formu, a porovnat ji s ostatními, užít si vzrušující zábavu, potkat nové přátele.
Od roku 2012 jsem se účastnila několika pohárových soutěží v ČR i v zahraničí. Má nejlepší umístění byla vždy 4. místa. Před mistrovstvím Čech jsem si odskočila otestovat formu na závody do Rakouska, odkud jsem si dovezla znovu 4. místo. Tuto "bramborovou" pozici se mi podařilo prolomit až na mistrovství Čech v Kutné Hoře, kde jsem získala ve své kategorii bodyfitness nad 164 cm 1. místo a svou první a navíc ještě zlatou medaili. Tyto závody byly pro mne osobně největším emocionálním zážitkem, protože na první místo jsem opravdu nepomýšlela. Za týden nato jsme jeli na mistrovství ČR do Prahy. I přes úspěch, který se mi povedl v Kutné Hoře, jsem se necítila jako favoritka, každý další závod je pro mne nový a nespoléhám se na dosavadní umístění. Pokaždé se postavíte na pódium s novými, skvěle připravenými soupeřkami a je třeba bojovat znovu a lépe. Myslím, že jsem si ne úplně nejlépe načasovala formu, ale i přesto se mi podařilo získat 2. místo. Jelikož nemám trenéra, kompletně se připravuji sama, radím se pouze s přítelem a kamarádkou, žádným způsobem se neprezentuji ani nemám sponzory, jsem o to více šťastná a i pyšná na tento pro mne osobně největší úspěch. Absolvování těchto závodů je pro mne motivací do další sezóny, již nyní se připravuji. Původně jsme zvažovali zkusit podzimní sezónu, ale myslím, že se zodpovědně připravím až na jaro 2015. Potřebuji přidat na objemu, hlavně nohou, což je můj obrovský problém. Vím, že i kdybych nezískala žádné lepší umístění, u tohoto sportu i nadále zůstanu, protože mne naprosto pohltil. Úspěch na těchto soutěžích je pro mne jen ještě větší motivací do budoucna a těším se na další krásné závody.
Co se týká zázemí na soutěži, myslím, že bylo skvělé v porovnání s jinými, leč menšími závody. Líbilo se mi zázemí, i přesto, že šatny byly menší, byla spousta jiných možností se někde "uložit". Krásná prostorná hala, spousta světla, což bylo super pro mazání a konečné přípravy. Rozcvičovna také dostačující. Organizačně si myslím, že bylo vše skvěle zvládnuté, žádné prodlevy, dlouhé čekání. Je skvělé, že se dodržoval časový harmonogram. Občerstvení jsem objevila až po závodech, což neřeším. Celková atmosféra byla výborná, krásný byl pohled z pódia na diváky, kterých bylo poměrně hodně a vytvořili super náladu. Vždyť to je na všech závodech to nejkrásnější, nebojujeme vždy jen pro medaile, ale na pódiu stojíme pro publikum, které musíme bavit. Pokud nebudeme mít diváky, nebudeme mít ani tak skvělé závody.
Závěrem bych chtěla poděkovat v prvé řadě své rodině, především příteli Honzovi a synovi Nikimu, kteří vydrželi celou mou přípravu, podporovali mne a hlavně byli trpěliví a drželi mne nad vodou, když už to opravdu nešlo. Dále pak kamarádce Evě za její cenné rady a dril, který jsme společně prožívaly při trénincích. Děkuji také všem, kteří mne přijeli podpořit a fandit mi, a také našemu fitku Viva Fitness České Budějovice, kde mi umožnili se kompletně připravit. Samozřejmě díky také všem, kteří se podíleli na přípravě a organizaci této soutěže.
S pozdravem
Markéta Modrá
Marek Škodák
Poprvé jsem zavítal do Areny Sparta. Měl jsem tam stanout na soutěžním pódiu v kategorii physique mužů. V této kategorii jsem letos soutěžil poprvé, předtím jsem soutěžil ve sportovní a klasické kulturistice.
U svého kamaráda Dalibora jsem měl možnost přespat a hned ráno jsme vyrazili městskou hromadnou dopravou na soutěž. Již od narození jsem neslyšící, ale když jsem vstoupil dovnitř, i přesto mě atmosféra soutěže potěšila a naladila pozitivním dojmem. Hned poté jsme šli do šatny, kde jsme si odložili věci a hodinu po prezentaci, kde jsem se představil a zapsal do soutěže, jsme začali s nanášením barvy. Byl se mnou Dalibor Staš jako trenér. Je to syn mého kamaráda a trenéra kulturistiky a fitness Miroslava Staše, který v mládí také, jako i později jeho syn, propadl kulturistice. V současné době však ani jeden nesoutěží. Dalibor však uvítal možnost, že mi pomůže s absolvováním republiky, nikdy předtím ještě jako trenér na soutěži nebyl, a tak byl nervózní snad i více než já. Forma vypadala dobře, avšak co nebylo moc potěšující, byla barva. Koupil jsem si barvu Jan Tana a moc dobře se s ní nepracuje, jelikož dělá čmouhy a je hodně světlá. Další nevýhodou je to, že hodně rychle zasychá. Nakonec jsme však přišli na to, jak ji nejsprávněji aplikovat.
Bylo jedenáct hodin a šli jsme do rozcvičovny, kde bylo velké množství závodníků, trenérů a rozhodčích, mezi nimi i mí neslyšící přátelé, jeden trenér Otakar Hrdlička a druhý závodník Radek Valina, který závodil v kategorie klasické kulturistiky do 180 cm.
Co se týče mého hendikepu, tak jsem neměl žádný problém, vše jsem odkoukal od ostatních závodníků, takže v závěru to vypadalo, jako bych měl sluch. Musím poděkovat organizátorům a trenérům za to, že mi vyšli vstříc v tom, aby u poroty mohl být můj trenér a ukazovat mi, co mám dělat, na dálku. Po mé kategorii jsme se dívali na kategorii bikiny a poté jsme šli ven na oběd. Nafotili jsme v nedalekém parku nějaké fotky jako vzpomínku na republiku a Dalibor a já jsme se mohli v klidu najíst. O tom, jestli jsme postoupili, nebo ne, jsme se měli dozvědět až v jednu hodinu. Měli jsme celkem dost času na to, abychom si napsali důležité věci, kdybychom náhodou postoupili do finále. To se však k našemu zklamání nepovedlo a spolu se sedmi dalšími závodníky jsme se umístili na sedmém místě jednotně jako jeden muž. Do vyvolené šestky se dostali prostě ti nejlepší.
Nezbylo nám nic jiného než se přesunout z pódia do hlediště a podívat se na zbytek soutěže, která uběhla jako voda. Poté jsem zamířil za rodinou, kterou shodou okolností mám v Praze, a znovu jsem začal s cukrováním, abych nevypadl z formy na další den, kdy mě v České Lípě čekala pohárová soutěž BFC Cup, které jsem se chtěl účastnit. Podařilo se mi vybojovat krásné druhé místo, opět v kategorii physique, také jsem se poučil ze svých chyb v pózování, hlavně zepředu. Můj celkový dojem ze soutěže byl výborný, jelikož vše bylo tak, jak mělo, a když jsem nevyhrál, tak můžu říct jen to, že každý, kdo v ten den startoval, je vítězem!
S pozdravem
Marek Škodák
Zdeněk Gehringer
Po osmi letech jsem se znovu odhodlal soutěžit v kulturistice masters nad 60 let. Mistrovství ČR v kulturistice se opravdu povedlo, jak organizačně tak atmosférou. Musím pochválit organizační tým v čele s panem Jebasem, který mi vyšel vstříc jak s dotazy přes internet, tak s radami, které mi poskytli. Za to je můj veliký dík. Můj osobní zážitek ze začátku byla trochu nervozita, ale potom to všechno ze mě spadlo, jak atmosférou, tak publikem. Musím zdůraznit, že konferenciér a rozhodčí byli perfektní i v zákulisí.
S pozdravem
Zdeněk Gehringer
Radek Studený
Jmenuji se Radek Studený, je mi 23 let a cvičit jsem začal v mých 15 letech. Do 18 let jsem se závodně věnoval hokeji, tudíž efektivita nebyla nijak výrazná. V té době jsem se začínal víc a víc zajímat o správnou stravu, posilovna se stala prioritou a od té doby se to už nezměnilo.
Minulý rok jsem měl poslední šanci závodit v kategorii juniorů a zúčastnil jsem se mistrovství Moravy a Slezska v kategorii klasické kulturistiky, a to v podstatě jenom díky tomu, že jsem jednoho dne cvičil u nás ve fitku v Třebíči a můj kamarád a kolega osobní trenér mi tak říká: "Hele, nevypadá to špatně, co zkusit závody?" Bylo sice jen asi 25 dní před závody, ale odpověděl jsem: "Tak jo." :) Závody nedopadly nějak extra úspěšně, ale dalo mi to jak zkušenosti, tak hlavně obrovskou chuť a motivaci. Začal jsem cvičit tvrději a zdokonalil jídelníček a vše podřídil tomu, abych se alespoň v zimě mohl ukázat v mnohem lepší formě na kondičních soutěžích.V prosinci jsem absolvoval Smartlabs Cup Brno, kde jsem sice obsadil 4. místo, ale posun ve formě byl oproti jaru veliký.
Věděl jsem, že pokud tento rok budu chtít soutěžit, budu muset udělat od zimy ještě velký kus pràce, jelikož už spadám do mužské kategorie. Měl jsem smíšené pocity a celkem i strach, abych se vedle těch borců úplně neztratil. V dietě to nakonec vypadalo dobře, tak jsem si začal věřit. Na mistrovství Moravy a Slezska jsem skončil na 4. místě v kategorii klasické kulturistiky nad 180 cm a týden nato jel na MČR v Praze, bez očekávání výrazných úspěchů, ale prostě si to užít.
Soutěž byla skvěle zorganizovaná. Místo soutěže zvoleno skvěle, prostory velké. Vše postupovalo podle harmonogramu, a dokonce i s předstihem. Atmosféra byla rovněž skvělá díky velikému počtu diváků. V zákulisí bylo poměrně dost místa na přípravu a rozcvičení a bylo o nás hezky postaráno ve formě občerstvení. Rád bych pořadatelům soutěže touto formou velice poděkoval a vyjádřil poklonu za skvěle zorganizovanou soutěž.
Tuto soutěž jsem si velmi užil a nakonec se i probojoval do finále a obsadil 6. místo, což byla pro mě velká radost. Nečekal jsem to a považuji to za úspěch, vzhledem k tomu, že to byl první start mezi muži. A být na pódiu ve finále a pózovat například mezi Borisem Oravou a Vítem Sahulou je třešnička na dortu.
Moje cíle jsou zaměřeny na mistrovské soutěže v roce 2015. Plánuji nabrat 8 kg svalové hmoty, která mi chybí do váhového limitu na moji výšku, přijít ještě o něco vyrýsovanější a zaútočit na medailové pozice. Budu rovněž vděčný za jakoukoli podporu pro následující období a rovněž bych rád poděkoval všem, kteří mi fandí a podporují mě doposud.
S pozdravem
Radek Studený
Nikola Cigolinov
Už od mojich 16 rokov som sa aktívne venoval fitness športu a zdravej výžive. Stalo sa to mojim životným sylom až do súčasnosti, avšak nikdy som nepomýšľal sa zúčastniť nejakej kulturistickej súťaži, pretože viem, že tento šport je nezdravý. Nová kategória Men’s Physique, mi otvorila možnosť zúčastniť sa súťaže, kde nehrá hlavnú rolu veľká svalová hmota s extrémnymi a drastickými prípravami ako v kulturistike. K myšlienke zúčastniť sa súťaže v kategórii Men’s Physique mi dopomohol kamarát Lukáš Siwek z týmu SIWI Fitness Brno, ktorý videl moju formu, keď som sa pripravoval na fotenie do fitness magazínu.
Mam obrovskú disciplínu, čo sa týka tréningov a diéty, preto pre mna zúčastniť sa súťaže nebol problém. Som zástanca tvrdých tréningov a všetko čo robím je na 100 %.
Poprvy kráť som sa zúčastnil súťaže v kategórii Men’s Physique na majstrovstvách Moravy a Slezska, kde som obhájil titul na prvom mieste, čo ma veľmi prekvapilo, uprimne som to vôbec nečakal, keďže tam bola veľká konkurencia, a zároveň este viac motivovalo. Mal som s toho uzastny pocit, a práve preto som sa rozhodol zúčastniť súťaže na majstrovstvách Českej republiky, kde som skončil na 2. mieste. Súťaženie mi prinieslo plno nových skúsenosti v tréningoch a v oblasti zdravej výžive, ale zároveň mi aj otvorilo nahlad na šport v oblasti fitness a kulturistiky, o ktorom si myslím za všetku tu drinu, ktorá stoji plno úsilia a financií, je nedostatočne ohodnotená.
S výsledkom na majstrovstvách Českej republiky som bol spokojný, avšak keďže som veľmi súťaživý typ a nerad prehrávam, som sa rozhodol zúčastniť súťaže Olympia Amateur Europe, kde sa pokúsim získať čo najlepšie umiestnenie.
S pozdravem
Nikola Cigolinov
Text je ponechán v původním znění bez korektur.
Veronika Zubačová
Desátého května byl den, kdy se sešla spousta závodníků, včetně mě, aby si poměřili síly a ukázali, na čem celý rok pracovali a dřeli v posilovně. Jelikož hala i místo už byly známé z loňska, vše jsem v klidu našla a v šatně jsem zaujala stejné místo jako minulý rok. Z Anglie mě přijela podpořit moje sestra a asistovala mi v šatně.
Prezentace probíhala bez většího čekání a soutěž mohla začít. Listina s kategoriemi byla vystavena na zdi, takže jsme se nemuseli o nic starat. V kategorii jsem měla jen málo holek, tak vše probíhalo celkem rychle. Potkala jsem tu mnoho známých tváří, co jsem znala už z minulého roku. V rozcvičovně jsme se všichni bavili a probírali, kdo se jak měl a kdo se chystá na evropský šampionát... Letos jsem se přihlásila i na bodyfitness masters, takže na pódium jsem šla vícekrát a měla jsem i dvě startovní čísla.
V sále bylo dost lidí a i v zákulisí byla obrazovka, což bylo dobře pro naše asistenty, aby mohli sledovat, co se děje na pódiu. Odpózovala jsem si bodyfitness masters i bodyfitness do 160 cm a měla jsem tedy až do finále volno. Venku bylo krásně, tak jsme se šli projít a sednout si k místnímu grilu. Já tedy jen pojídala Racio chlebíky a vychutnávala si teplo.
Organizačně šlo vše podle časového harmonogramu, takže jsme přesně věděli, kolik máme času, a nemuseli jsme spěchat.
Soutěž moderoval Martin Mester, takže diváci měli o zábavu postaráno. Finále jsem se nemohla dočkat. Stejně jako v semifinále probíhalo vše velice rychle. Poslední zamávání divákům a rodině v hledišti a zpět do šatny. Na vyhlášení se nemuselo dlouho čekat. V masters jsem skončila stříbrná a jsem ráda, že v pro mě nové kategorii jsem dosáhla tak pěkného umístění. V bodyfitness do 160 cm jsem už jen čekala, zda budou mít rozhodčí stejný názor jako na Čechách, jelikož i soupeřky byly stejné. Nakonec to, až na výjimky, dopadlo také stejně a já obhájila titul a vyhrála 4. zlato. Byla jsem strašně šťastná, v hlavě se mi promítaly moje začátky, moje první posilovna, první soutěž, první fotka v časopise Fitness a taky všechny ty dny, kdy jsem myslela, že se únavou nedoplazím do postele - po noční a 2fázovém tréninku před prací, dny, kdy jsem hlady nemohla spát, a dny, kdy jsem si říkala, že už na to nemám a možná je na čase cvičit jen tak... Ale NE... Věděla jsem, že tím to ještě neskončilo, a s medailí na krku jsem pózovala pro fotografy...
V zákulisí na mě čekala sestra a gratulovala mi, v dálce jsem stále ještě slyšela svou rodinu, jak všichni tleskají a fandí.
Den se vydařil a organizátoři udělali další mistrovství bez chybičky.
S pozdravem
Veronika Zubačová
Pavel Bartoníček
Tak jako mistrovství Čech, tak i mistrovství ČR bylo uspořádáno na velmi slušné úrovni.
I co se týká závodníků ve všech kategoriích, tak i místa konání i organizačně.
Podařilo se mi vyhrát mistrovství Čech v kategorii do 75 kg i mistrovství ČR ve stejné kategorii, ale musím okomentovat kategorii masters 40 - 50 let, kde jsem soutěžil bez rozdílu vah. Tato kategorie měla celkem 14 závodníků, což vidím jako dostatečný počet, aby byla kategorie rozdělena do 80 kg a nad 80 kg, tak jako tomu bylo i minulý rok. I přesto, že jsem v této kategorii obsadil 3. místo, musím vytknout jedinou věc.
A to když jsem viděl konečné výsledky a hlavně váhy prvních třech závodníků o medaile, kde byly váhy 92, 103 a 73 kg, což je při pohledu na sloučenou kategorii značně demotivující.
Jinak nemám žádné výhrady k této soutěži, celkově jsem byl moc spokojen i s výsledky i s organizací závodů. Už se těším na slíbené CD pro závodníky.
S pozdravem
Pavel Bartoníček
Sterling - přítahy s oporou hrud...
