Psal se rok 1984, v zámoří byly na trh uvedeny první počítače Macintosh, konaly se XXIII. letní olympijské hry v Los Angeles, Jaroslav Seifert obdržel Nobelovu cenu za literaturu a v pražském IKEMu lékaři provedli první úspěšnou transplantaci srdce ve východní Evropě. Světu bodybuildingu kraloval Samir Bannout, kterému se ale už 3. listopadu chystal titul Mr. Olympia v necelých pětadvaceti letech sebrat Lee Haney. Mezinárodní federace IFBB, založená bratry Weiderovými, v tu dobu již měla jasně zaběhnutý systém soutěží. Kromě profesionálů, k nimž se řadili Haney s Bannoutem, v ní samozřejmě závodili i amatéři, kteří dostali už pošestnácté příležitost také na mistrovství Evropy. Šampionát se konal ve dnech 28. a 29. dubna v Haagu, který dnes s půlmilionem obyvatel představuje třetí největší město Nizozemska, a to za účasti velmi silné československé reprezentační výpravy. Jejími členy byli zkušení Alois Pek, Robert Dantlinger a Peter Uríček, kteří se šampionátu shodně účastnili již poněkolikáté, na pódiu je navíc doplnil také Miroslav Jastrzebski. Pro něj se ve čtyřiaosmdesátém roce po řadě úspěchů na domácích kláních jednalo o první účast na kontinentálním mistrovství.
Roberta Dantlingera a Miroslava Jastrzebského v Haagu čekal vzájemný souboj v kategorii do 80 kg. Robert měl v tu chvíli z mistrovství Evropy na kontě už čtyři medaile, včetně zlata ze sezóny 1979, kdy se klání konalo v belgických Bruggách. V Haagu si nakonec došel pro čtvrté místo a závody pro něj znamenaly vůbec poslední reprezentační start. Miroslav dokázal zkušenějšího českého soupeře v osmdesátce překonat. A nejenom jeho. Poté, kdy si poradil i s Ereyetisem Kurturalem z Turecka a stejně tak naložil i s Francouzem Bernardem Gaudrym, odvážel si domů titul mistra Evropy! Zdaleka se přitom nemělo jednat o Jastrzebského jediný úspěch na zmíněné soutěži. Následující rok zlato obhájil a triumf slavil také v sezónách 1987 a 1988. V devadesátce Československo reprezentoval Peter Uríček, pro kterého rok 1984 představoval loučení se soutěžní kariérou, a to s výbornými výsledky. Z evropského šampionátu si tehdy odnášel pátou příčku a přidal také ještě svůj devátý titul mistra ČSSR ve výškové kategorii do 179 cm.
Miroslav Jastrzebski, Peter Uríček, Alois Pek a Robert Dantlinger (1984)
V kategorii Petera Uríčka v Nizozemsku zvítězil další kulturista s československými kořeny Josef Grolmus, jenž ovšem v té době už žil v emigraci v Německu, kde strávil zbytek života. V barvách Německa i závodil. Sluší se připomenout, že Josef Grolmus následně v soutěžnímu ročníku 1985 vybojoval i titul mistra světa. Díky tomu se mu otevřela možnost přestoupit k profesionálům, kde se posléze hned dvakrát představil ve startovním poli Mr. Olympia! Alois Pek s výškou 185 cm samozřejmě nemohl závodit v jiné než "ve své" kategorii nad 90 kg. Do Nizozemska cestoval jako majitel dvou titulů mistra Evropy. Oba ovšem vybojoval ještě před tříletou soutěžní přestávkou, kterou si vybral na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. V roce 1976 v Helsinkách zlato vybojoval dokonce ještě ve výškové kategorii nad 175 cm, rok nato se poprvé na šampionátu v jihofrancouzském Nimes závodilo už v hmotnostních kategoriích a přemožitele nenašel ani zde. Po svém comebacku na scénu na mistrovství Evropy bral v letech 1982 a 1983 nejprve dvakrát bronz. V roce 1984 v Haagu však soupeřům už opět nedal vůbec šanci. Všichni rozhodčí ho ve všech třech kolech dali na první místo a na nejdůležitější evropské amatérské soutěži zvítězil potřetí! Poté, kdy jsme Vám z mistrovství Evropy 1984 postupně nabídli malé ochutnávky, pro Vás teď máme kompletní video z šampionátu. To Vám jednak přiblíží atmosféru soutěže, ale hlavně Vám umožní připomenout si impozantní formy všech vzpomínaných československých reprezentantů!
Kompletní video z mistrovství Evropy 1984
Víte, že...
