Lada Plíhalová se stejně jako loni rozhodla startovat na prestižním Arnold Classic Amateur. Ráda by letos vylepšila své 5. místo v kategorii ženského physique do 163 cm. Jak se jí dařilo skloubit náročnou přípravu se stěhováním a změnou prostředí?
Jak probíhala příprava a jak hodnotíš letošní rok?
Přípravu jsem letos začala z lepší formy a také jsem ji prodloužila z 15 zpět na 22 týdnů. Rozhodně se mi podařilo zlepšit detail rukou, detail nohou, zvětšit ramena a střed zad a jsem s tím spokojená. Symetrii a eleganci se mi podařilo opět udržet tak, jak se mi to osobně líbí. Takže se vzhledem jsem víceméně spokojená.
Schéma tréninku a diety nechávám už tři roky stále stejné - trénuji 6+1, kardio vrcholí na konci přípravy kolem 3 - 4 hodin denně, a to ráno na lačno a večer po posledním jídle, a dietuji na ketodietě - tedy zcela bez sacharidů s jedním sacharidovým dnem. V tento den v podstatě jím, co chci, s tím, že čím blíž závodu, tím víc čistých potravin zařazuji do carb-up fáze. Rok od roku měním pouze načasování, zvýšení kardia a cviky - podle partií, na kterých pracuji.
Na druhou stranu už jsem ani nechtěla v letošním roce závodit. Přestěhovala jsem se z Kalifornie do kanadského Vancouveru, za poslední dva roky jsem vystřídala už tři země a určitě řada závodníků potvrdí, že bez stability a zázemí je příprava psychicky velice náročná. Člověk když cestuje, tak musí začínat znovu od nuly, nemá přátele, rodinu, musí řešit například rozdílné zdroje jídla, možnosti tréninku a samozřejmě práci. To podle mne není optimální, i když jsem to před odchodem z ČR tušila. Jsem moc ráda, že i přes tohle všechno se mi podařilo na závody nakonec připravit i letos.
V Kanadě jsem vystřídala několik prací okolo fitness průmyslu - momentálně pracuji částečně jako osobní trenérka a částečně jako zástupce firmy Allmax Nutrition, a i když střídání prací a procházení různými kurzy a zkouškami je v přípravě náročné, jsem ráda i za to, protože jsem se naučila řadu nových věcí a získala nové náhledy na sport, který mám ráda, a práce tady mne moc baví.
Jaké byly změny? Jak se liší příprava v Kanadě a v USA?
Kanada je více jako Evropa, i když Vancouver je údajně nejvíc fitness město v Kanadě. Sídlí tu například hned dvě světové firmy - Mutant a Magnum - a další kanadskou firmou je právě firma Allmax, i když ta má hlavní stan v Ontariu. Ale lidi tu nejsou do našeho sportu tak zapálení jako v Kalifornii, kde to kulturistikou opravdu dýchá. Lidé také víc šetří například na osobním tréninku, podobně jako v Evropě. Méně lidí rozumí kulturistice a fitness jako sportu, a tudíž jako závodník nemá člověk velký kredit jako například v Kalifornii. Řekla bych, že to je o něco lepší než v Evropě, ale ne o moc. V tom se Kanada a USA liší nejvíce po sportovní stránce.
Celkově kulturně je Kanada takový mix USA a Evropy, je tu taky hodně silný asijský vliv. Musela jsem samozřejmě přizpůsobit trénink a přípravu novému životnímu stylu. Z velkého fitka jsem přešla do domácího fitka, které má náš dům pro své nájemníky - to je tady také docela běžné a řada bytových komplexů, hlavně tam, kde žiju, má fitka, bazény a venkovní barbecue grily v ceně nájmu. Byl to malinko rozdíl od tréninku v Gold's Gymu ve Venice, ale vše má svá plus a minus a celkem rychle jsem si na tenhle styl tréninku zvykla. Občas trénuji v práci, ale fitko "doma" je pro mne často časově nejlepší. Také jsem musela trochu upravit jídelníček - protože třeba cena kuřecího masa je tu opravdu astronomická - v přepočtu asi 300 korun za kilo (v USA to bylo okolo 120 korun za kilo). Naopak ryby a hovězí jsou tu celkem levné, a tak jsem přešla na ně. O volných dnech mimo přípravu jsem často chodila na místní sushi, které je tu cenově hodně dostupné. Údajně se říká, že Vancouver má lepší sushi restaurace než Tokio, právě díky velkému počtu imigrantů z Japonska.
S jakými ambicemi jedeš na Arnold Classic?
Tak tohle je těžké říct. Ráda bych vylepšila své 5. místo z loňska - protože budu mít stejnou stavbu těla a zlepšila jsem určité partie a také kondici. Ale vzhledem k tomu, jak nejasná jsou hodnocení v ženském physique, tak nemůžu dopředu předvídat, co bude.
Podle mého názoru tvarově a typově na nejvyšší příčky mám, ale zatím jsem se netrefila do připravenosti. Právě tvrdost, suchost a žilnatost jsou otázkou, která je ve physique nejasná. V kulturistice je to lehké - tam nejtvrdší a nejsušší závodnice v kombinaci s velikostí vyhrává, ale ve physique by i dle základních pravidel mělo být hodnocení založené na odlišných kritériích a tvrdost, suchost a žilnatost by měly být hodnoceny záporně. Kolik je ale málo a kolik moc, je velmi nejasná otázka. Mně bylo loni řečeno, abych přišla tvrdší asi o 20 %, než jsem byla. Jenže mohou být jiní rozhodčí.
Navíc to záleží i na ostatních závodnicích - jak kdo přijde připravený v ten samý den. Co jsem koukala, tak letos bude obrovská konkurence, více závodnic z USA, několik opravdu dobrých jmen. Takže ráda bych zlepšila své páté místo, ale vše se uvidí až na místě.
Jak se na závody těšíš? Co očekáváš od letošního Arnold Classic?
Tak samozřejmě jsem malinko nervózní, i když už nebudu na závodech takového formátu nováčkem a tak trošku dopředu vím, co mne čeká. Celkově to bude můj sedmý mezinárodní závod, tak snad mi ta sedmička přinese štěstí. Jinak se samozřejmě těším hlavně na setkání s řadou přátel, které okolo sportu mám a kteří budou na Arnoldu závodit, nebo budou na Expu.
Přilétat budu už v úterý večer, ve středu se budu aklimatizovat, ve čtvrtek máme prezentaci a v pátek budu závodit. O víkendu pak budu pracovat na Expu na stánku firmy Isolator Fitness a také mne čeká tradičně pár focení. Těším se na pozávodní relax po večerech a na to, až to budu mít za sebou - na to, že zúročím svoji práci. Celkově doufám, že tenhle víkend se mi vydaří a užiju si ho stejně dobře jako loni.
Lada Plíhalová - aktuální forma před Arnold Classic Amateur 2014