Vladimír Komárek: "Musím
se překonávat a to mě baví."

Jméno:	Vladimír Komárek
Datum narození:	3. 10. 1953
Znamení:	váhy
Bydliště:	Praha
Činnost:	zimní plavání, otužování
Ocenění:	mnohonásobný držitel mistrovského otužileckého stupně

Nejspíš Vám někdy o Vánocích neunikly v televizi obrázky zdatných otužilců, kteří se již tradičně v tomto období chodí oddávat neobvyklé kratochvíli - plavání v ledových vodách Vltavy. Sledováni davy diváků zakuklených v teplém zimním oblečení si to zimní plavci jen tak v plavkách štrádují po prochladlém břehu řeky, aby se za obdivného "aaaach" přihlížejících posléze ponořili do téměř zamrzlé vody, jako by se nechumelilo. Tohle Vy sami ale rozhodně bez odpovídající přípravy nezkoušejte! Pokud Vás něco takového láká, následujte rady zkušeného otužilce Vladimíra Komárka, který Vám v našem rozhovoru osvětlí, jak na to.

Vaší specializací je otužování. Tušíte, kdy se přišlo na to, že otužování má na lidské zdraví pozitivní efekt?

Četl jsem, že se otužovali už staří Římané. V našich končinách s tím začal zhruba na přelomu 19. a 20. století pan profesor Chodounský, který prý pracoval v nemocničním areálu na Albertově. Léhával tam na posteli u okna málo oblečený a lidé z venku si mysleli, že je to nějaký nebožtík. On se tam ale zatím otužoval. Takže to byl první průkopník otužování u nás, ale opravdovým zakladatelem českého otužování byl Alfred Nikodém, který v roce 1923 poprvé plaval na Vánoce ve Vltavě u Národního divadla.

Může se každý člověk otužit až do té míry, že se zúčastní vašeho zimního plavání?

Myslím, že na to existuje také něco jako talent nebo zvýšená odolnost, ale řekl bych, že valná většina lidí se může stát otužilci, pokud u otužování vydrží.

Člověk ale nemůže hned bez přípravy skočit do téměř zamrzlé řeky. Jak s otužováním začít?

Ideální je začít plaváním v létě, v červenci nebo srpnu a chodit plavat pravidelně dvakrát týdně, a to i když se pak ochlazuje. Prostě sledujete tu chladnoucí vodu a zvykáte si na ni. Mně se tímto způsobem podařilo se již v prvním roce otužování tak adaptovat, že jsem byl schopný plavat 20 minut v zimní řece.

Takže chodíte pravidelně plavat i v zimě?

Ano, ale maximálně dvakrát týdně. V zimě se nedoporučuje větší frekvence, protože je to taková ztráta energie, že by to člověku nedělalo dobře.

Otužilci, kteří závodí, bývají členy klubu. Proč je vlastně dobré být organizovaným otužilcem?

Lidé, kteří se otužují jen tzv. občanským otužováním, to nepotřebují. Ale pokud chcete plavat v zimní řece a závodit, tak je to dobré v tom, že můžete dostat cenné rady od zkušenějších, a také získáte dozor. Navíc, protože zimní plavání dost zatěžuje srdce, vyžadujeme lékařské vyšetření, a tak vás vstup do oddílu donutí zajít k lékaři, což je pozitivní jak pro samotného adepta, tak i pro klid jeho rodiny.

Byl jste někdy svědkem srdečního selhání při zimním plavání?

Za dobu, co sleduji dějiny otužování, vím o pěti mrtvých otužilcích, z nichž jeden zemřel asi dva metry ode mě. Pak vím také o případu, kdy jeden otužilec šel na závod málo připravený a nenajedený a asi na deset minut oslepl...

Tak to vypadá téměř jako adrenalinový sport.

Ale tak by to nemělo být. Člověk by neměl jít do vody s tím, jestli to přežije, nebo jestli ho od řeky odvezou do márnice. Zimnímu plavání by měla předcházet příprava, která by takové věci přinejmenším minimalizovala.

Takže do extrémního otužování by se neměl pouštět člověk, který nemá zcela zdravé srdce. Jsou tam ještě jiná omezení? Třeba věková?

Mezi otužilci nemohou oficiálně startovat děti mladší 15 let. Je to dáno tím, že zaprvé je dětské tělo menší, takže rychleji promrzne a za další nemá tak dobře vyvinutou termoregulaci. Takže mladším dětem se doporučuje spíš otužování občanským způsobem, tedy např. chladnou sprchou, kropením dětí na zahradě z konve a podobně.

Co otužování a ženy? Ženy bývají většinou zimomřivější, snášejí tedy otužování hůře?

To si nemyslím, že by jej snášely hůř, ale pravdou je, že dlouhodobě se věnuje otužování o hodně méně žen než mužů. Z dlouhodobého sledování to odhaduji, že žen je mezi otužilci tak jedna pětina.

Ovšem ve výhodě jsou zcela jistě otužilci s větším množstvím podkožního tuku, ne?

Tak to samozřejmě platí, protože je dobře známo, že tuk je výborný tepelný izolant, a já vždycky říkám, že kdo je tlustý, jako by měl zašitý pod kůží neopren. Já jsem byl ale vždy štíhlý a kvůli téhle výhodě se nehodlám vykrmit.

Neměly by být tedy při závodech i váhové kategorie?

Asi by to nebylo od věci. (smích)

Takže k soutěžím samotným. Kdy a jak probíhají, jaká jsou pravidla a jak probíhá hodnocení?

Na otužileckých závodech může mít člověk plavky, plaveckou čepici a boty do vody, které jsou povoleny hlavně kvůli bezpečnosti. Chrání nohy při vstupu do neznámé vody nebo před možným přimrznutím na kovových lávkách. Jinak není povoleno nic, co by člověka zahřívalo - ponožky, rukavice, krémy a podobně.

Čepice asi hodně pomůže, hlavou prý uniká velké množství tepla...

Ano, plavecké nebo neoprénové čepice používají hlavně lidé, kteří plavou kraulem nebo plaveckým stylem prsa, kdy hlavu ponořují pod vodu. Já jsem si zvykl hlavu nepotápět, ale to má zas takový efekt, že když vylezete z vody, máte veškerou pokožku barvy oranžovočervené, jen obličej máte bledý jako mrtvola. Když mě takhle poprvé viděla maminka, dala se do pláče.

To se jí ani nedivím. Jaký je to pocit v zimní vodě? Je vám strašná zima?

To je velmi individuální a záleží hodně na tom, jak se člověk ten den cítí, což záleží na mnoha faktorech. Třeba já se cítím mnohem lépe, když je sluníčko, než když je zataženo. Někdy když se nedostanu plavat přes den, tak se to vydám dohnat večer s čelovkou na hlavně a to mám pocit, že je mi ještě větší zima. Také hodně záleží na tom, jak se ta voda právě chová. Někdy plavete třeba 10 minut a už máte tak zkřehlé a nateklé prsty, že je neudržíte u sebe a plavete s rukama jako hrábě, a voda vás nepříjemně štípe. Tomu se říká jehla. Říká se, že tak se voda chová, když je hodně okysličená. Já mám dojem, že se to stává, když například taje led nebo když do vody padá sníh.

To je zajímavé. A co křeče, které snadno postihují prochladlé svalstvo? Netrpíte jimi?

Ne, že bych měl křeče vždycky, když vlezu do vody, ale někdy mě chytají křeče do chodidel, což ale většinou tak za dvě minuty přestane. Všem však vždy doporučuji, aby nechodili plavat sami, i když je pravda, že já sám plavu skoro pokaždé sám.

No, já si ani nedokážu představit, že byste někoho v noci přesvědčil, aby si s vámi šel s čelovkou zaplavat. (smích)

To je pravda, ale obvykle nechodím zas tak pozdě, jen v zimě je brzy tma. A s čelovkou nechodím ani tak kvůli tomu, abych viděl na cestu, ale spíš abych viděl na výstup z vody a neupadl, kdyby bylo namrzlo. Protože když je člověk v zimě sám u vody a upadne a omráčí se, tak byť je otužilý, bude do rána mrtvý.

Tak to asi ano (smích), ale zpět k závodům. Podle čeho se vlastně závodníci hodnotí?

Plave se na tratích 100 m, 250 m, 500 m, 750 m a 1000 m a závodníci dostávají body za uplavanou délku tratě a také za teplotu vody. Nejvíce bodů dostáváte, pokud má voda od 0 do 2 stupňů, a pak se to postupně snižuje.

Jako laikovi se mi zdá, že už je to jedno, jestli má voda 2, nebo 4 stupně. Je to tak, nebo cítíte rozdíl?

Rozhodně to není jedno. U nuly se pozná každý stupeň a jestli má voda 0, nebo 5 stupňů, to je obrovský rozdíl.

Dobře tedy. Ale všichni závodníci plavou ve stejně studené vodě, takže všichni, co plavou jednu trať, mají stejný počet bodů?

Ještě se přičítají body za předplavané závodníky a hlavně, body se sčítají za celou sezónu. Ovšem aby nemuseli všichni jezdit všude, počítá se jen deset nejlepších výsledků. A to je dobře, protože například já mám i jiné zájmy, takže by mě ani nebavilo jezdit každý týden na závody. A moji rodinu už by to vůbec nebavilo.

Tak jedině, že by rodinka jezdila s vámi.

No, pokud je někdo na břehu, tak to pro něj není až tak zajímavé. Někdy to bývá tak, že se otužují celé rodiny, ale moje rodina to tedy není.

Nepřesvědčil jste je?

Ne, ženu ani dceru jsem nepřesvědčil.

Ale asi by bylo fajn mít na břehu někoho, kdy na vás čeká s ručníkem nebo županem. Jak se vlastně cítíte, když vylezete z vody? Bývá vám chladněji ve vodě, nebo na vzduchu?

O tom člověk už moc nepřemýšlí a snaží se co nejrychleji dostat do šatny. Někdy je to pro některé plavce problém, třeba v Pardubicích, kde je to do šatny ještě víc než půl kilometru, nebo v Plzni, kdy běžíme do šaten do strmého kopce, což také není moc příjemné.

A pro prochladlé svaly to není ani nic zdravého.

No právě, už se mi dvakrát podařilo natrhnout si sval.

Tak pro takové případy byste mohl vyzkoušet jako otužilec účinky polária, které slibuje výjimečné regenerační účinky.

O poláriu už jsem slyšel a zaujalo mě, takže mám v plánu ho vyzkoušet.

Je nějaký otužilecký závod, na který byste chtěl obzvlášť upozornit?

Velmi hezkou atmosféru má hned první závod sezóny, kde plaveme v Moravském krasu v ponorné říčce Punkvě, která má celoročně 4 - 8 stupňů. Tam nás na loďkách vyvezou proti proudu na místo startu, odkud plaveme asi 300 m k místu, kde Punkva vytéká z jeskyně. Jeskyně je i pod vodou nasvětlená, takže je to opravdu pěkné. Navíc tím, že je to první závod sezóny a koná se první říjnovou neděli, kdy mívají řeky venku ještě tak kolem 15 stupňů, tak je to opravdu takový otužilecký start, ze kterého mívají plavci respekt. Pak samozřejmě nelze nezmínit vánoční plavání ve Vltavě, které se většinou dostává i na televizní obrazovky.

Dobře. Závěrem bych se vrátila k tomu, čím jsme začali. Lidé s otužováním většinou začínají kvůli utužení zdraví a posílení imunity. Cítíte vy osobně, že vám v tomto směru otužování pomohlo?

Pozitivní účinky otužování potvrdili lékařské výzkumy, ale i já sám z osobní zkušenosti mohu říct, že to funguje. Není sice pravda, že otužilec není nikdy nastydlý, ale nastydne méně často a když už se tak stane, mívá nachlazení lehčí průběh.

Je ještě něco dalšího, co vás na otužování baví a uspokojuje?

Kromě dobrého pocitu, že dělám něco pro sebe, se mi také líbí, že se musím překonávat a dělám něco, co nedokáže každý.