Reklama:
Nejprodávanější protein je zpět!
100 % Whey protein 1+1 za 777 Kč
Skladem všech 8 variant! Více zde.

Daniel Orálek: „Prvním krokem je uvěřit, že to jde."

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní


Jméno: Daniel Orálek
Datum narození: 29. 3. 1970
Znamení: beran
Bydliště: Brno
Sport: vytrvalostní běžec
Osobní rekordy: půlmaraton - 1:04:33
běh na 6 hodin - 86, 72 km
běh na 100 km - 6:58:07
běh na 48 hod. - 366,872 km
Úspěchy: 1989 - 11. místo na MEJ ve Varaždinu (českosl. junior. rekord 30:13:03)
1990 - 1. místo na MČR na 10 km
2008 - 3. místo na MČR v maratonu
3x mistr ČR na 100 km, 2x mistr ČR na 24 hodin, 1x mistr ČR na 48 hodim
2010 - český rekord na 6 hodin - 86,72 km (silnice)

30 hodin, 47 minut a 50 sekund - přesně tak dlouho si Daniel Orálek „vychutnával“ strasti Badwater ultramaratonu, jednoho z nejdrsnějších ultramaratonských běhů planety. A co je na něm tak zvláštního? Celkem nic, kromě toho, že při něm musíte uběhnout 217 km v téměř padesátistupňovém vedru po rozpáleném asfaltu a nastoupat na 4000 výškových metrů.

Jak vás vlastně napadla taková sebemrskačská myšlenka - projít si očistcem Badwateru?

Když to tak vezmu, tak on je pro mne každý ultramaraton očistcem, protože když se nedaří nebo se vyskytnou nějaké obtíže, je každý tak dlouhý běh strašně těžký. Nicméně o Badwater ultramaratonu jsem jednou četl, začal jsem o něm přemýšlet a mluvit o něm. Loni jsem si ale řekl, že o tom přestanu mluvit a začnu s realizací.

Jak se člověk na takový závod kvalifikuje?

V podstatě má tři možnosti: Buď musí mít ten ultramaraton už zaběhnutý, což jsem neměl, nebo musí absolvovat některý z daných kvalifikačních závodů. Ty jsou tři, dva v Americe a jeden v Brazílii, takže pro Evropana je to trochu z ruky. Poslední možností je uběhnout dva závody delší než sto mil v kuse, a to nejlépe v poušti a v jednom roce. Já ty své sice neuběhl v poušti, ale další podmínky jsem splňoval, tak jsem se přihlásil a čekal, jestli mě vyberou. Podařilo se a já měl šest dní na to, abych podepsal smlouvu.

Smlouvu o tom, že se zavazujete závodu zúčastnit?

Smlouvu o tom, že když se vám něco stane, nebudete požadovat žádné odškodnění. Nejrůznějších rizik tam byl sepsán celý seznam.

Takže smlouvu jste podepsal a mohla začít příprava. Zaslechla jsem, že jste do ní zahrnul kvůli adaptaci na vysoké teploty i velmi netradiční trénink.

Ano, trénoval jsem na šlapadle v sauně, kterou jsem měl vyhřátou na 80 °C. Zhruba taková teplota měla být v Badwateru na sluníčku.

No, to musel být pořádný záběr pro srdce. Kolik závodníků se postavilo na start tohoto extrému a jak závod probíhal?

Pořadatel si vždy zve 80 lidí, takže ti ve třech vlnách odstartovali a pak se běželo a běželo.

Co se vám při tak dlouhém závodu honí hlavou? Přemýšlíte o něčem, nebo jen zapíchnete oči před sebe a zapnete autopilota?

Vypnout se mi podaří málokdy, protože člověk neustále řeší logistiku, navíc tělo vám vypnout nedovolí. Stále musíte myslet na to, kde vás co bolí. Pokud se na chvíli ale přeci jen podaří odpoutat se, je to fajn, rychleji to utíká.

Při ultramaratonech vás často trápí problémy s žaludkem. Potkaly vás i zde?

Potíže s žaludkem se mi bohužel nevyhnuly ani při tomto běhu, což je společně s nedostatkem spánku to nejhorší, s čím se během závodů potýkám, protože bolest se dá nějakou dobu překonávat a dá se lépe skousnout než ta nevolnost, při které nemůžete jíst, pít…

A jak takovou situaci řešíte? Nedostatečný příjem tekutin v kombinaci se zvracením znamená rychlou dehydrataci a v tak náročných podmínkách i vážnou hrozbu. Co pak? Infuze?

To by bylo nasnadě, ale infuze nejsou v tomto závodě dovolené, za to je diskvalifikace, takže to musím nějak vydržet.

Co během závodu jíte, když žaludek dovolí?

Měl jsem s sebou energetické gely, ty jsem použil čtyři nebo pět, ale moc mi nechutnaly, takže jsem spíš jedl hodně banánů, bramborovou kaši, nudlovou polévku. Nejvíc mám vždy chuť na něco slaného.

Co vaše pověstné bílé rukavičky, které tradičně používáte při závodech na utírání potu? Potřeboval jste je i tady, nebo bylo slunce rychlejší?

Tak pravdou je, že tam se člověk potí docela málo, ale rukavice jsem s sebou měl. Jednu jsem ale hned po 5 km ztratil, takže jsem druhou odevzdal doprovodu a už jsem je nepoužíval.

Nebyl jste nervózní bez svého zažitého doplňku?

Ne, potřebuji je hlavně k utírání, ale tady to nebylo tak hrozné, tak jich nebylo potřeba.

Jsou v takovém vedru na trati vůbec nějací diváci?

Tak to spíš až v cíli, ale já tam měl jednoho takového „svého“ diváka. Byl to Čech, který žije v Los Angeles a když se dozvěděl, že běžím, přijel se podívat. Shodou okolností byl také rodákem z Brna.

Hezké…

Nebo po cestě, kde se vzali, tu se vzali, dva Poláci v autě a říkali, jak je super, že běžím. Další den za mnou přijeli znovu, to už jsem měl za sebou nějakých 180 km, a pak mě přijeli ještě povzbudit do cíle a pozdravit nás. To bylo super.

Taková podpora přijde během těch více než 30 hodin, které jste byl na cestě, určitě vhod. Stejně jako odpočinek. Kolik času jste strávil odpočinkem a jak se vám pak podařilo se zase rozpohybovat?

Odpočíval jsem asi třikrát 15 minut, během kterých jsem si šel lehnout na 10 minut do auta. Tam jsem dostal vodu, zchladil si nohy, ale nespal jsem. Díky velkému teplu pak naštěstí nebylo tak obtížné se znovu rozpohybovat - nohy tak neztuhly. Během 48hodinových běhů se mi ale běžně stává, že si třeba na čtvrt hodinky zdřímnu, protože při dvoudenním závodu už je spánkový deficit dost drsný, a doprovod mě má za úkol za 15 minut probudit. Když mě vzbudí, tak mám obvykle zimnici, takže mě musí rychle obléknout, v podstatě mě obují, postaví na nohy a řeknou: „Běž“. Já pak první metry jdu a snažím se trochu rozhýbat ztuhlé nohy, pak to ale nějak povolí a já už po chvíli mohu běžet a většinou se cítím velice příjemně. Je fajn, když si může mozek na tu čtvrt hodinu odpočinout.

Říkáte, že mozek si odpočine? Je to potřeba? Unaví se mozek při běhu?

Řekl bych, že víc než dost, protože výkon při ultra závodech je z 50 % o hlavě. Ze všeho nejdřív si to člověk musí v hlavě srovnat a říct si, že taková vzdálenost vůbec jde uběhnout. To je první krok. A tak jsem s ultramaratony začal i já. V Brně se dřív konal 48hodinový běh na 250m okruhu v pavilonu Z a tam jsem jednou viděl lidi, kteří dokázali běžet 12, 24 nebo i 48 hodin. Byli to obyčejní lidé, ale předváděli naprosto fantastické výkony a já se rozhodl, že to taky zkusím. Rok na to jsem se tedy pokusil, ale moc úspěšný jsem nebyl. Ke svému debutu jsem si vybral 12hodinový běh v brněnské hale, ale na 45. kilometru jsem zkolaboval. Další závody měly podobný scénář. Pak jsem běžel MUM (Moravský ultramaraton), což je sedm maratonů v sedmi dnech, a po prvním maratonu jsem doběhl do cíle v takovém stavu, že jsem musel dostat infuzi a doktor mě do dalších etap nechtěl pustit. Nakonec jsem ho ale přesvědčil. Bohužel dvě etapy jsem musel vynechat, ale všechny další už jsem vyhrál. Nicméně ten první rok byl hodně drsný.

Vás to ale neodradilo a začal jste hltat velké množství kilometrů i závodů. Kolik nejvíc závodů se vám podařilo odběhnout v jednom roce?

Poslední roky běhám kolem 60 závodů ročně, z čehož je tak 20 maratonů a ultramaratonů.

Když do toho zahrnete i tréninky, kolik kilometrů tak naběháte ročně?

Třeba loni jsem naběhal 8 500 km.

Kolik párů bot na takové množství kilometrů padne?

Bude to tak pět - šest párů, ale já ty boty opravdu nosím dokud se nerozpadnou.

Jak zvládá váš pohybový aparát takovou zátěž?

Tak samozřejmě mívám po dlouhém závodě namožené šlachy a úpony, ale mám pocit, že čím víc natrénuji, tím rychleji regeneruji. Třeba letos jsem byl schopný týden po 48hodinovém závodě běžet další závod a řekl bych, že dost dobře.

Pěkně! Těšila jsem se, že od vás vyšpióním tajemství vašich úspěchů, ale takovýto běžecký model by na sebe mohl aplikovat jen málokdo.

Já si to mohu dovolit, protože běhám od dětství a můj organismus se už běžecké zátěži přizpůsobil.

Překvapilo mě, že kromě toho, že běháte velmi dlouhé tratě, umíte to pořádně rozbalit i na těch kratších. Jak trénujete?

Běhám sedm dní v týdnu, 80 % z celkového objemu tvoří aerobní běhy. Rychlost trénuji hlavně formou závodů a protože mám závody každý týden a jen část z nich jsou ultramaratony, je těch rychlých závodů, a tedy mých rychlostních tréninků, poměrně dost. Letos jsem také zařadil intervalové tréninky. Nebylo jich moc, řádově asi desítka, ale myslím, že mi to pomohlo, protože jsem si letos udělal osobák na stovku, který doufám, že třeba ještě vylepším.

Používáte nějaké suplementy k rychlejší regeneraci, simulanty pro lepší trénink, případně alespoň kloubní výživu?

Ne, ale jednou za čas si dám vepřové koleno, to je také dobré. Jinak jediné suplementy, které běžně používám, jsou vitamíny: C, E, B-komplex, hořčík, občas si dám ionťák, ale ten mi fakt nechutná - obzvlášť při závodech, kde mám už ke konci sladkého plné zuby. Teď na na Badwateru jsem si dal také jeden Speed, což je přírodní stimulant, a opravdu jsem asi 2 - 3 hodiny fungoval lépe. Když jsem si ale dal druhý, v žaludku jsem ho udržel jen asi dvě minuty. Chuť těchhle věcí opravdu nemusím. Stokilometrové závody běhám na gel, tam se nic moc jiného dělat nedá; při 24hodinovce by se to ale nedalo. To máte po 10 hodinách už takovou chuť na toho buřta s pivem!

Ale buřta byste asi udržel v žaludku ještě kratší dobu než ten Speed. (smích)

To se neví. Teď když mi bylo na 24hodinovce v noci zle, měl jsem chuť na něco pevného, a tak jsem dostal tousty se sýrem. Sice to nebylo ideální, ale horší než všechno ostatní, včetně těch gelů, to také nebylo.

Co vás žene k tomu běhat tak pekelné běhy, při kterých si projdete všemi těmi nevolnostmi, bolestmi, zvracením, nevyspáním, křečemi…?

To je jako bychom se ptali, co láká horolezce do hor. Ono to samozřejmě nemá žádné racionální zdůvodnění, ale už jen dokázat uběhnout takovou vzdálenost je ohromný pocit a když při tom ještě uspějete nebo dokonce vyhrajete, tak to je ještě o hodně lepší.

OČIMA AUTORKY

Když jsem čekala na schůzku s Danem Orálkem, představovala jsem si, jak si ještě asi líže rány z „hustopekelného“ Badwateru a že se tedy nejspíš přišourá technicky trhavým krokem Robocopa se spálenou kůží, která za ním bude v odlupujících se cárech povlávat. Tak přece po takovém závodě člověk musí vypadat! Ale ne, on si klidně přijde, vypadá úplně normálně a ještě k tomu jen tak mezi řečí prohodí, že si zrovna střihnul jednu 24hodinovku. Dvacet čtyři hodin běhu! Co je tohle za ufona, říkám si a přeměřuji si ho značně nedůvěřivým pohledem. Teprve když po telefonu s přítelkyní řeší, co má cestou domů nakoupit, uvěřím, že je to člověk z masa a kostí.

Nepřistihnete se občas, že se vám už stala ta bolest potřebou? Že byste si to bez všech těch trablů kolem ani neužil?

Tak ono to tak je, že čím víc se člověk nadře, tím větší hodnotu pro něj pak ten výkon má. Ale je to špatně? Já myslím, že ne.

Díky tomu zase člověk získává opravdu nezapomenutelné zážitky.

To ano a třeba Badwater byl opravdu intenzivní zážitek se vším všudy. Jak po stránce vizuální, tak fyzické i emocionální. Ale velký zážitek je třeba i stokilometrový běh. Někdy, když doběhnu stovku, vezmu do ruky foťák a fotím ty, co do cíle dobíhají. A i když jsem chlap a mám to možná trochu jinak, tyhle momenty mě dostávají, protože málokde se dá vidět takové množství emocí jako v cíli takhle náročného závodu.

Co dál? Lákají vás podobné extrémní závody, jakým byl Badwater, nebo spíš plánujete vylepšovat své osobní rekordy?

Asi oboje. Závody typu Badwater jsou sice zajímavější pro lidi, ale pro mě jsou hodně důležité i výsledky na stovce. To je totiž disciplína, která se sleduje a ve které se běží i mistrovství světa. Jinak plány na příští rok ještě nemám, ale rozhodně přemýšlím o Spartathlonu (246 km dlouhý ultramaraton v Řecku s dlouhou historií) nebo o závodě Sto mil západními státy v USA.



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

28.08.14:28sendman2 - myslím, že po prvním kilometru bych se na to vys**l ... st..+1
25.08.13:14Boža - Ahoj sportovci, pokud se chcete podívat na zákulísí nejtěž..+1
22.08.08:50Carnivor - ale nedostatek spánku a extrémní zátěž, to bude s přibývaj..+2
21.08.17:52NATURALmanKE - je to extrém. A všetko extrémne si vypýta svoju daň. A ako..+2
21.08.12:49Robb - já sem nejvíc běžel necelý 2 hodiny a zotavoval se z toho ..
21.08.11:55Geroj - super. Osobně bych nevěřil, že se vůbec takový vzdálenost ..+2
21.08.11:22m4l - velky respekt, neuveritelny vykon....+1
21.08.10:48ramiro001 - co víc napsat.*79*
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínAntidopingový seminář ADV ČR a SKFČR...
Ondra Hájek (09:21) • Na Instagramu a Facebooku bylo víckrát lidmi okolo svazu řečeno, že ten seminář dělá sv...
magazínTréninkový videolog: Milan Šádek (02/...
Paulie02 (06:29) • Nějak vylepšenou verzi Milana asi neuvidíme, ale mě to vůbec nevadí. Naopak respektuj...
magazínAntidopingový seminář ADV ČR a SKFČR...
Valasekjakub123 (15:27) • Budu sedět v první řadě už se těším :-)
magazínJosef Květoň - trénink lýtek a hamstr...
Mikuc (12:52) • Držím palce, snad už se smůla unavila a půjde to jen k lepšímu! S těma zkrácenýma fousa...
magazínLukáš Osladil - archivní video z roku...
Mikuc (12:50) • Pěkné video! Takových kdyby bylo více, třeba rok za rokem! Jenže...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie