Ne, nejde o pokračování dechberoucí trilogie Matrix ani o finální epizodu postapokalyptického Terminátora, jak by snad název článku mohl napovídat. Řeč bude o dnešním trendu převážné většiny velkých fitnesscenter. Stroje jsou totiž tím základním a nejdůležitějším vybavením moderního fitka... Tedy, moment, skutečně tomu tak je? Jsou stroje skutečně tím základním vybavením, které by ve fitku nemělo v žádném případě chybět? Vzhled a vybavení většiny dnešních posiloven tomu sice odpovídá, ale rozhodně tomu tak nebylo vždy a podle mého názoru by tomu tak nemělo být ani dnes.
V dobách takzvané „zlaté éry kulturistiky“ byste v jakémkoliv fitku hledali záplavu strojů dlouho... a marně. První kulturisté, kteří se zapsali do historie jako držitelé titulů Mr. America, Mr. Universe a Mr. Olympia nepotřebovali k budování svalů žádné z dnešních moderních strojů. Vše, co měli k dispozici, byly velké činky, jednoručky, lavičky a kladky. Postupem času sice mohli využívat i první, zpočátku primitivní a poněkud nepraktické stroje, ale nezapomenutelné postavy legend kulturistiky vznikaly i bez přispění tohoto moderního a průlomového vybavení. Základní cviky s volnými váhami jsou tím, co tvořilo historii silových sportů - kulturistiky, silového trojboje a vzpírání.
Dnes jsou fitka doslova přeplněná množstvím strojů určených k procvičení všech svalových partií. Je jich často tolik, že v celém fitku nenajdete ani kousek místa na zemi, kde byste se mohli v klidu věnovat strečinku bez obav, že Vám na hlavu šlápne někdo, kdo zrovna opouští stanoviště legpressu nebo peckdecku. Máte k dispozici celou plejádu strojů pro trénink břicha, ale obyčejný nafukovací balón, který je všechny bez problémů nahradí a dokonce je prakticky v jakémkoliv ohledu předčí, budete často hledat marně. Máte možnost využít revoluční stroje pro trénink nohou, zad, ramen, bicepsů... Ale nemáte kam položit obyčejnou činku, protože poškrábání plovoucí podlahy ve fitku by znamenalo závažné porušení etikety a propadnutí permanentky bez náhrady.
Zlatá éra bodybuildingu na přelomu čtyřicátých a padesátých let
- zleva: Steve Reeves, George Eiferman, Armand Tanny a Clancy Ross
Kde se stala chyba? Povím Vám to. Dříve chodili do fitka pouze ti, kteří brali trénink opravdu vážně a kondiční trénink běžných lidí byl spíše raritou. Doba ale pokročila a dnes již chodí posilovat prakticky všechny skupiny lidí. Jedni kvůli zdraví, druzí kvůli zlepšení fyzického vzhledu a někteří jednoduše proto, že je to zrovna v módě. V jistém ohledu je to rozhodně krok kupředu, protože v době, kdy populaci v celosvětovém měřítku decimují civilizační choroby (nadváha a s ní spojený zvýšený krevní tlak, diabetes, strukturální změny páteře v důsledku sedavého zaměstnání aj.), přispívá jakákoliv fyzická aktivita alespoň částečně ke zmírnění následků. S touto změnou trendu se pochopitelně začal i fitness průmysl přizpůsobovat potřebám zákazníků, přesněji řečeno, posilovny se začaly přizpůsobovat svým klientům. Neznamená to nic jiného, než že se trénink zjednodušil tak, aby byl dostupnější, atraktivnější a pohodlnější pro co největší množství zájemců. S výjimkou zanedbatelné části nadšenců totiž téměř nikdo netouží po tom, aby se mohl dlouho a obtížně učit techniku složitých komplexních cviků. Stroje jsou pohodlné, trénink na nich není zdaleka tak namáhavý a naučit se s nimi zacházet vyžaduje oproti volným zátěžím jen zlomek času a úsilí. To lze považovat za výhody, nicméně nevýhod je minimálně stejné množství. Ani sebelepší stroje se nikdy nepřizpůsobí rozdílné tělesné stavbě každého jedince, pevně určenou drahou cviku narušují přirozený směr pohybu, nerozvíjí jemnou motoriku a funkci stabilizačních svalů a pokud trénujete s více než průměrnými ambicemi, nikdy Vám nebudou stačit k tomu, abyste plně rozvinuli svůj potenciál.
Nechápejte mě špatně: Ačkoliv jsem pevně přesvědčený o tom, že lze efektivně trénovat bez použití jediného stroje, některé z nich jsou bezesporu užitečné, trénink značně usnadní a pokud jsou k dispozici, rozhodně stojí za to je využít. Některé jsou snadno nahraditelné a jejich vyřazení z tréninku pro Vás může mít i mnoho výhod. Existují však i takové stroje, kterým byste se měli za každou cenu vyhnout, neboť jejich použití může nadělat více škody než užitku.
Nabídnu Vám malý přehled, takové řekněme „uživatelské rozhraní“ strojů, se kterými se můžete ve fitku setkat. Budu mluvit o těch užitečných, které můžete, ale nezbytně nemusíte zařadit do tréninku, ale i o těch, které jsou ztělesněným zlem a které byly přímo z pekla vyslány na zem, aby Vám škodily a způsobovaly nevýslovné utrpení (dobrá, možná trochu přeháním). Tedy, začínáme...
Užitečné stroje
Některé stroje jsou bezesporu užitečné a je dobře, že se ve fitku vyskytují. Usnadní trénink některých svalových partií, pro které byste sice našli plnohodnotnou náhradu s činkami, ale ne vždy je zapotřebí za každou cenu používat volné zátěže, které seberou mnohem více energie. Po náročném tréninku složeném ze základních cviků s činkami a jednoručkami mohou přijít doplňkové cviky na strojích vhod.
Legpress
Velmi oblíbený cvik. Jeho využití při rozvoji maximální síly je diskutabilní, ale jako cvik pro rozvoj svalové hmoty stehen bezpochyby získává vysoké bodové ohodnocení. Někteří kulturisté jej upřednostňují před dřepy, což často odůvodňují předchozím zraněním kolen nebo spodních zad, ale osobně bych v tomto případě legpress za bezpečnou náhradu dřepu rozhodně nepovažoval - hned vysvětlím proč.
Legpress je dobrý cvik, nicméně pokud si při něm naložíte hromadu kotoučů v domnění, že bezpečně zatížíte stehna a zcela eliminujete stres v oblasti kolen a spodních zad, mějte se na pozoru, protože to není tak úplně pravda. Mnoho trénujících se obává dřepů. Bojí se o kolena, případně o spodní část zad. Ano, nesprávně provedené dřepy s velkou zátěží mohou opravdu způsobit značné problémy, ale mohu Vás ujistit, že nesprávně provedený legpress je minimálně stejně nebezpečný. Nyní je řeč o klasickém šikmém legpressu, kde zátěž vsedě tlačíte v úhlu přibližně 45° vzhůru. Horizontální legpress je, zejména co se týká stresu v oblasti spodních zad, mnohem šetrnější.
Ještě jednou tedy zopakuji: Legpress je užitečný cvik, ale nepovažujte jej za bezpečnou náhradu dřepů. Jednak dřepy nikdy nemůže nahradit, jednak je k legpressu zejména při použití vyšších zátěží potřeba přistupovat velmi obezřetně.
Zakopávání
Zcela bez diskusí jsou pro kvalitní rozvoj hamstringů důležité cviky zahrnující extenzi v kyčelním kloubu, tedy variace mrtvých tahů (klasické mrtvé tahy, rumunské mrtvé tahy apod.) nebo předklony s činkou (Good Mornings). Často je ale nutné zařadit i cviky, při kterých svaly zadní strany stehen vykonávají také svoji druhou funkci (flexi v koleni), a to znamená zařadit právě různé varianty zakopávání. Nejobvyklejší dostupnou formou je klasické zakopávání vleže, kde lze použít i unilaterální provedení (cvičit pouze jednou nohou). Čas od času jsou k vidění také stroje pro zakopávání ve stoji, jejichž funkce je prakticky identická, ovšem s tím rozdílem, že na nich lze trénovat pouze unilaterálně. Ať už dáte přednost první nebo druhé variantě, vybrali jste si užitečný doplňkový cvik, který má v tréninku své místo.
Výpony ve stoji a vsedě
Stroje pro výpony lýtek ve stoji i vsedě považuji za užitečný kousek vybavení. Výpony ve stoji (zacílené na gastrocnemius) a výpony v sedě (zaměřené na soleus) jsou prakticky jediné izolované cviky, které lze při tréninku lýtek použít. Ačkoliv lýtka velmi efektivně pracují u dynamických (sprinty, výskoky) i silových cviků, zejména při rychlém explozivním provedení (například u variací vzpěračských cviků, jako jsou silové přemístění a výrazový tlak), je často zapotřebí je navíc zatížit přesně cíleným cvikem, a to zejména v případě, že usilujete o vyvážený svalový rozvoj a lýka zrovna nepatří k Vašim výstavním partiím. Právě stroj pro výpony ve stoji a vsedě je tím vhodným řešením.
Cviky s kladkami
Kladky mezi stroje díky charakteru jejich působení vlastně tak úplně nepatří, naopak, mají velmi blízko k působení volných zátěží, ale většina trénujících je jako stroje vnímá a podle toho je také zařazuje do tréninku.
Kladky oproti klasickým strojům působícím obvykle jednokloubově (předkopávání, peckdeck, výpony vsedě apod.) umožňují mnohem větší a přirozenější rozsah pohybu. Mají mnoho výhod: Poskytují rezistenci v celém rozsahu cviku, což představuje oproti volným váhám vítanou změnu například při tréninku tricepsů nebo hrudníku. Dalším přínosem je menší zátěž na klouby, což dělá z kladek vhodný nástroj pro rehabilitační a kompenzační cviky. Stahování horní kladky je vítanou alternativou pro ty, kteří ještě výkonnostně nejsou natolik vyspělí, aby zvládli shyby na hrazdě. Přítahy spodní kladky jsou méně náročnou variantou přítahů velké činky v předklonu a protisměrné kladky umožní provádět širokou škálu cviků pro většinu svalových partií.
Ať už trénujete pro zdraví, maximální síu nebo svalové objemy, kladky jsou v tréninku vítaným doplňkem.
Lavice pro glute-ham raise
Nejde vlastně o stroj jako takový - je to speciální lavice, kterou ale bohužel v běžném fitku s největší pravděpodobností nenajdete. To je ovšem velká škoda, protože se jedná o vynikající kus vybavení pro trénink hamstringů, sedacích svalů a spodních zad, při kterém tyto svaly navíc nepracují izolovaně, ale koordinovaně. Zatím jsem měl možnost tuto lavici vyzkoušet jen několikrát, ale mohu říci, že jsem mechanismem působení tohoto cviku byl skutečně nadšený. Nutno říci, že podobných ne příliš nákladných, ale přesto nesmírně užitečných kousků vybavení, které prakticky ve všech běžných fitkách chybí, bychom mohli jmenovat více. Časem se snad vybavenost fitcenter v tomto ohledu zlepší.
V dalším dílu tohoto článku se budu věnovat strojům, které můžete, ale nemusíte
nezbytně zařadit do svého tréninku, a také strojům, kterým bude lépe se obloukem vyhnout.