Reklama:

Pavol Jablonický - rozhovor

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Stejný den i místo jako při rozhovoru s Renatou Hanušovou - začátek ledna 2008, fitness centrum Relax v Olomouci. I my z Ronnie.cz v nezměněném složení - já a Honza Martinec. Jen v křesle proti nám už nesedí křehká závodnice v bodyfitness, ale někdo jiný. Legenda české kulturistiky. Historicky nejúspěšnější česko-slovenský závodník. Muž, který vyhrál svůj první světový šampionát v době, kdy velká část z nás ještě ani nevkročila do posilovny. Pavol Jablonický. Níže na Vás čeká přepis našeho společného rozhovoru.

Delší období jste teď nesoutěžil, nebyl jste vidět…

Minulý rok jsem se připravoval na Dallas, ale bohužel vše dopadlo, jak dopadlo. Nechci to používat jako výmluvu. Nemusím to ani nijak zdůvodňovat a všechno lidem vysvětlovat. Dokázal jsem, že forma byla, vždyť jsme v Praze udělali fotky, na nichž je jasně vidět připravenost, ale přišlo rozhodování a zrovna se řešila rekonstrukce posilovny... a mám také osobní život... Rozhodl jsem se a tak to skončilo. Ale mrzelo mě to hodně. Dost jsem přípravě dal a důvod ukončení byl banální, ale v té situaci... nevím.

Jak vypadala Vaše forma, když se soutěž již blížila?

Cvičilo se mi dobře, nebyl jsem zraněný, ale což o to, já mohu říct, že byla forma dobrá, ale všechno se zhodnotí až na samotné soutěži. Když jste na ní nebyl, můžete tvrdit, co chcete. Ona může být skvělá na tréninku, všechno může klapat a pak přijdete na soutěž a dostanete nakládačku. Vždycky říkám, že se všechno má hodnotit po soutěži, protože i když všechno splním, neznamená to úspěch. Ostatní to totiž splní také.

Kdy jste se tedy naposledy prezentoval na pódiu soutěže?

Před rokem jsem byl v New Yorku. Víte, zcela jinak vypadá příprava kluků tady na místní závody. Mezi profesionály je boj tvrdý, nekompromisní. Každá sebemenší chybička Vás stojí dobré umístění a ne vždy to vyjde, mezi nimi už to není sranda. Veškeré podmínky a okolnosti při přípravě musí pořádně klapat. V Dallasu jsem tehdy rok předtím skončil sedmý a všichni se do mě obuli… Přitom nikdo z nich nevěděl, že 6 týdnů předtím jsem nemohl cvičit nohy, protože jsem měl pravou zraněnou, a přesto jsem šel soutěžit a byl šťastný, že jsem skončil sedmý. Ale jen jsem přijel z letiště, hned jsem dostával sodu.

Použil jste výraz, že je to mezi profesionály tvrdé, myslel jste z pohledu konkurence - ale jaká je atmosféra mezi profíky? Kamarádská, soutěživá, rivalská, nepřátelská? Jak ji vnímáte?

Atmosféra je profesionální. Nikdo se nad nikým nepovyšuje, nevytahuje, všichni se baví, smějí, nikdo na sobě nedá znát, že by byl vystrašený nebo unavený, všichni se chovají profesionálně, protože už v šatnách po sobě vzájemně koukají. Pozor, nikdo se nevysvléká, pokud nemusí, nikdo se nepředvádí, všichni jsou oblečeni - po této stránce jsou skromní, protože vědí, že žádné kecy ani ostatní šaškárny v zákulisí nepomáhají, všechno se odehrává na pódiu. Také se už strašně dlouho znají. Samozřejmě, existují výjimky - na Noci šampiónů, kde jsem skončil za Martinezem druhý, jsem zažil, že Titus a Kamali si na pódiu skočili po krku, neměli se rádi. Ale jinak se mezi sebou kluci baví, je sranda, smějí se. Jak říkám, chovají se profesionálně. Panuje pohoda a klid, napětí. Jsou opravdu dobří. Nejsou profesionálové jenom tím, že mají fantastickou formu na pódiu, jsou profíky po všech stránkách.

Když jste s nimi, prožíváte něco jiného, než co může hodnotit a vykládat divák, jak komentoval letošní Olympii Igor Kopček... Pořád sedíte a koukáte na pódium. Ale ty pocity v zákulisí a když stojíte na pódiu Olympie s dvaceti nejlepšími, to se nedá vyjádřit. Nedá se to ani popsat, je to malý zázrak a dar od Boha, všechno dohromady. Všechny pocity se tam mísí a napadají Vás myšlenky, které by Vás normálně nenapadly, a je ve Vás něco, co vzniká jenom v tom momentě, kdy stojíte mezi těmi nejlepšími… A pak se objeví taková věta, že Coleman skončil AŽ čtvrtý. Proboha, jak může někdo něco podobného vyslovit? To je přece bomba! Je to člověk, který… jak "AŽ čtvrtý"? Mluvíme o Olympii a on byl předtím 8x Mr. Olympia, pak druhý, teď čtvrtý. Ale proboha, o čem se bavíme, když na ní někdo skončí čtvrtý, rovná se s tím prvním. Bohužel je to soutěž, musí být někdo první, musí být nějaké top. Já osobně si myslím, že by to každý měl obdivovat, takové ty polemiky a názory lidí jsou strašně odvážné.

V pohodlí domova se u počítače hodnotí vše přece jenom trochu jiným způsobem.

Chápu, že něco se napsat musí, ale já to beru z mého pohledu sportovce. Samozřejmě, každý píše svůj názor, nebo se baví lidé ve fitku, že byla Olympia, slyším je tam od rána do večera. S nimi jsem a snažím se jim to přiblížit, ale je to těžké, oni to třeba vidí jenom v časopise a taky je to pro ně něco záhadného. Těžko se mi to vysvětluje, protože to, co jim říkám, je pro ně nepředstavitelné. Když mluvíme o profících, špičce, tak když někdo hodnotí, že to je špatné atd., není to správné. Oni jsou strašně dobří.

Všichni jsou dobří... Jakou tedy hraje v rozhodování roli třeba politika, rozhodčí, obecně zákulisí, jestli se soutěž odehrává v Americe nebo Evropě, jestli je závodník Američan nebo Evropan? Jakou to hrálo roli před deseti lety a jakou dnes?

Teď jsem o něčem mluvil a zase mám něco hodnotit... Co na tom, i kdyby se do časopisu napsalo, že jsem Evropan a kdybych byl Američan, dopadl bych líp a že jsem byl podhodnocený. Já se tak nikdy necítil. Všichni jsou dobří. I když se nikdy za žádné situace nedá vyloučit, že tam nehraje něco podobného trošičku roli. Když do někoho vrazím milión dolarů na reklamu a on půjde soutěžit, budu dělat všechno možné, abych mu pomohl. Ale to je naprosto přirozené. Když je dobrý a já se snažím, tak mě to těší. A to je právě to, co nechci hodnotit. Nemá cenu teď polemizovat, zda zasáhla politika a někoho dali na šesté místo, někoho na třetí a tak. Je to prostě součást soutěže. Samozřejmě nyní lidé probírají Wolfa, přišel nový... Nebyl jsem tam a fotky jsou něco jiného než být přítomen, takže to nehodlám komentovat. Také není zrovna můj kůň Cutler, ale respektuji výběr rozhodčích.

Prostě tak to je.

Otázky, které jsme teď řešili, jsou právě těmi, které podněcují veškeré spekulace. Je lepší postavit 6 rozhodčích, ať sdělí svůj verdikt. Jakmile se do toho začneme vrtat, vyvrtáme větší díru a větší... To bychom se mohli začít bavit o české politice, o čemkoli...

Jen to ne. (úsměv) V současné době cvičíte, chystáte formu?

Cvičím dvakrát denně, ale o dalších plánech raději pomlčím...

Ale v hlavě je máte?

Každopádně jsou. Víte, tuhle nějaká paní na internetu napsala, že už bych měl skončit, že budu okoukaný jak Schumacher - dodnes si pamatuji, že to napsala… Nejde o zabírání místa někomu jinému, to rozhodně nedělám. Co bude, bude. Mně už se v životě podařila spousta věcí, po ničem ani netoužím, když něco bude navíc, bude. Hlavní je, že zatím to jde, baví mě to a když mě někdo bude shazovat, že už mám tolik nebo tolik let... vždyť je to jedno. Nepřipravuji se pro nějakou slávu, prostě chci, no.

Kam nyní směřujete v nejbližších měsících, říct nechcete... Prozradíte, jak je vzdálena možnost Vašeho startu? Například letos, nebo třeba ještě více výhledově?

Závodit půjdu, když mohou mladí, proč já bych nemohl. A myslím si, že ostudu nedělám. Mladí, kteří teď soutěží, se třeba narodili, když já získal prvního mistra světa, tak ať soutěží, ať makají.

Informujete před svým startem fanoušky nebo Vás najednou uvidíme na startovní listině?

Každý rok se nyní musí obnovovat licence a oni většinou pošlou kalendář, o které soutěže je zájem. Ale je tam dost velký skok, 8. 3. je Austrálie, 15. 3. Nový Zéland a pak dlouho nic, až v květnu (10. 5. pozn. red.) New York. Pak mám poslední týden a posledních 14 dní, kdy můžu kontrakty odeslat zpět. Samozřejmě, že se informace každý dozví. Nesnažím se teď vytvářet nějakou záhadu nebo tajit, ale nechce se mi o tom mluvit… Také jsem dost pověrčivý, když mi přeběhne kočka přes cestu, tak radši otočím auto. Nechci o tom dopředu mluvit, je to sport, mohu se někde smeknout, zranit se a je po všem.

Cítíte to nyní tak, že "chci jít soutěžit, tak jdu soutěžit", nebo spíš "chci ještě dosáhnout tohoto a rád bych se umístil tak a tak". Jak na to v současné době hledíte?

Když se připravím a půjdu na soutěž, tak se chci umístit co nejlépe, to je jasné. Už jsem se naučil, že jde všechno. Když jsem sem přišel, bylo mi 40, měl jsem operovaný loket a byl z toho nešťastný, nic mi nešlo. Chtěl jsem si jenom dokázat, zda to jde, a nakonec jsem skončil druhý za Martinezem na Noci šampiónů. Myslím si, že být za Martinezem a na Noci šampiónů je dobrý výsledek. Dneska je New York trošičku na jiné úrovni, De Milia už ho nedělá, už není pořádán v divadle, je to trošičku jiná situace.

Vím, že je těžké hodnotit, ale máte nějakou soutěž, kterou pokládáte za největší úspěch?

Mým měřítkem byl vždy New York, představil jsem se tam desetkrát. Každý mi vytýkal, třeba Ľudo Major, proč se tlačíš zrovna na New York, když je vždycky nabitý. Vždy se totiž říkalo, že právě New York je začátkem všech profesionálů. Soutěžil jsem v New Yorku s Kevinem Levrone, když přišel a vyhrál, závod byl tehdy napráskaný a znamenal prostě něco extra. Arnold Classic je Arnold Classic, ale jinak jsou dnes ty GP o něčem jiném, dostaly se tak nějak na stejnou úroveň, dost se hodnotí ještě Dallas. Další věcí je, že jsou nyní strašlivě vzdálené (Nový Zéland, na podzim Japonsko), takže je účast na nich dosti nejistá. Například Dallas je obrovskou show, vedle samotného závodu udělají ještě domácí soutěže, aby ty lidi naladili. Takže v Dallasu je to opravdu pěkné.

Zachovám se teď jako typický novinář. Říkal jste 10x New York, to znamená, že letos třeba po jedenácté?

New York je vždy nejoptimálnější, nejlepší cestování, všechno je jednoduché. Už ho znám a můžu říct, že bych se v něm neztratil, mám v NY i spoustu známých. Všechno dohromady pak působí - když má člověk letět do neznámého prostředí a zorientovat se... do cizích států se nedá brát strava, nic, dopředu se musí všechno naplánovat. Když poletím třeba do Tampy na Floridu, nebudu vědět co a jak. Dnes, kdybych letěl do New Yorku, přiletím na Nevark, do New Jersey nebo na J. F. K., nebo když vyskočím na Manhattanu, tak vím přesně, kde jsem, a vím, kde jsou které obchody, sednu do taxíku, prostě se tam umím orientovat. Známým zavolám… vždycky jsem měl zajištěný servis, že už mě kluci čekali na letišti, už jsem měl připravenou stravu, všechno.

Na soutěže nejraději létáte sám nebo s někým ve větším týmu?

Vždycky jsem letěl s dcerou, dokonce jsem s ní byl dvakrát na Olympii. Nikdo nelétá nikde sám, vždycky je dobré s někým být. Člověk je před soutěží a je dobré mít s sebou někoho, o koho se nemusí starat, ale kdo by se staral o něj, aby mě trošičku chápal a věděl, že jsem hladový, nervózní před soutěží, že mám úplně jiné starosti, a alespoň trošičku se tomu přiblížil a uměl na to reagovat.

Říkal jste nervózní před soutěží. Býváte výrazněji nervózní nebo vystresovaný z diety?

Sponzorem Pavola Jablonického
je společnost Vitalmax
Ne, nejsem vystresovaný, když je stres, tak to můžete rovnou zabalit. Napětí je samozřejmě přítomno vždycky a stupňuje se. Každý má nějaký svůj obřad, který dělá. Já nikdy nechci vidět halu, nikoho, protože Vás může rozhodit i maličkost. Někdo řekne, já jsem silný, mně se nemůže nic stát… pozor. Až když přijde moment, kdy je meeting, třeba hodinu před soutěží, než se jde do šaten, kde se všichni setkají, tak tam se opravdu tep zvyšuje a srdce začne bít, dostaví se ten a ten, člověk si řekne: hergot, všichni jsou dobří. Na Noc šampiónů dorazilo 45 lidí a do finále postupuje jenom 5, jméno na jméně. Nikdo není suverén a nervozita pracuje, ale mám zkušenost, že se všechno ukáže na pódiu, a i když někdo má jméno, nemusela mu vyjít příprava. Lepší je si počkat. A přijdou noví, kteří jsou největšími dravci... v kulturistice se objevují pořád noví. Když přišel Phil Hill, také jsem na něj jen koukal: je dobrý, no. Kdo ví, kdo zase vyskočí. Jsem ale rád, že jsem se zúčastňoval, dvakrát jsem na Noci šampiónů skončil druhý za Dilletem a pak Martinezem a užil jsem si to. Je to nádhera, moc pěkné. Ale také člověk dostane po nose, což se rychle zapomene a nechce se o tom mluvit.

Teď jsem sám zvědav, jak mi odpovíte. Je ještě nějaký vrchol, titul, soutěž, které byste se chtěl zúčastnit, dosáhnout?

Já už se tomu snažil jednou vyhnout. (úsměv) Každá soutěž je určitým vrcholem. Byl jsem 7x na Olympii, lhal bych, kdybych řekl, že se tam nechci dostat zase. Ty hodnoty samozřejmě existují.

Díváte se i po soutěžích masters, třeba Olympia Masters? Jenže vlastně ona už hezky dlouho nebyla...

Nevím, proč tyto soutěže už nejsou. Kdyby byla Olympia Masters, tak bych ji určitě zkusil.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji do dalších startů i v osobním životě jen to nejlepší!


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

13.02.17:25Michael Müller - Naprosto souhlasím s Miloušem. Soudit člověka podle studi..
13.02.13:00tono.holic - Palovi odkazujem nech sa viac snazi a nech im to na Olympi..+1
30.12.15:27Milous - Kdyz chces nekoho vicemene kritizovat,mel by jsi alespon ..+1
30.12.10:32davikson - Tenhle typek kdysi vypadal VELMI dobre.Jenze byvaly sloven..-3
29.03.22:22squater - Zajimalo by mne zda Pavola nekdy nenapadlo sepsat knihu ja..+2
29.03.12:49Bara - Plně souhlasím a garantuju ti,že naživo je to mnohem suges..+1
28.03.23:19Zenzucht - Ty prsa... jako by Arnoldovi z okna vypadnul *2* Český..-1
28.03.22:33Peca - presne jak pises,nezbyva nez doslova hltat kazde jeho slov..
28.03.21:50leos boruvka - nikdo vam nemuze mit zazle ze s necim nesouhlasite.Je to a..+3
28.03.19:44SCHWACA - diky za odkaz na to video, chytil jsem motivaci jako svině..
28.03.17:31Lee_Priest - Nemuzu s nekterymi nazory souhlasit..a nektere se mi zdaji..
28.03.14:46Freimen - perfektní rozhovor, s některými názory nemůžu souhlasit, a..+3
28.03.12:49SCHWACA - pěknej rozhovor!+2
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra