Reklama:
Jen na pár dní: Agrezz 1+1!
Stimulace, napumpování, maximální výkony. Nejprodávanější anabolizér v extrémní akci! Více zde.

Ze světa vědy: Mykoprotein - alternativní zdroj bílkovin

3.295 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

V dnešní době můžeme sledovat neustálý hon za trvalou udržitelností - plyn, elektřina, spalovací motory… Tím vším se zabývají různé odborné společnosti, které se snaží zvrátit či zpomalit změny ekosystému, jejichž původcem je (?) lidstvo. Tyto změny, spojené s hledáním různých alternativ, se dotýkají rovněž světa výživy. V různých médiích se můžete doslechnout o negativním vlivu produkce masa na životní prostředí (spotřeba vody, emise skleníkových plynů). Jednou z možných alternativ ve světě výživy je mykoprotein.

Co je to mykoprotein?

Mykoprotein je zdroj potravy, který je produkován houbou Fusarium venenatum. Mykoprotein je produktem fermentace zmíněné houby. Výsledkem tohoto procesu je zdroj potraviny s vysokým obsahem bílkovin a vlákniny a relativně nízkým obsahem energie, který je následně upraven zmrazením, dochucen a prodáván v rámci různých produktů pod obchodním názvem Quorn.1

Další výhodou tohoto produktu je výhodné složení mastných kyselin s převažujícím zastoupením polynenasycených mastných kyselin, vysoká koncentrace zinku, selenu. Obsahuje také železo, ačkoliv jeho množství je nižší v porovnání s masem.3 Rovněž obsah antioxidantů je v této potravině nezanedbatelný.6 Za povšimnutí rozhodně stojí i vysoký obsah vlákniny, především ve formě β-glukanu a chitinu. Tato potravina představuje alternativní zdroj bílkovin, který při porovnání s živočišnou bílkovinou představuje výrazně nižší zátěž pro životní prostředí.2 Uvádí se, že ~30 % celkových skleníkových plynů, které jsou vypouštěny člověkem, je vedlejším produktem zemědělského sektoru, přičemž cca 18 % je spojeno s produkcí masa.6 Porovnání zátěže pro životní prostředí v rámci výroby různých produktů (uvedené hodnoty představují zátěž pro výroby 30 g bílkoviny z daného zdroje) představuje obrázek níže.

Zdroj: převzato z Coelho et al. (2020)

Problém s rostlinnými zdroji bílkovin

Mykoprotein vzhledem k tomu, že je produkován procesem fermentace houbou Fusarium venenatum, bývá zařazován do kategorie neživočišných proteinů. Co se týče rostlinných bílkovin obecně, v porovnání s živočišnými zdroji bílkovin mají několik nevýhod:5

  • V porovnání s živočišnými bílkovinami mají rostlinné bílkoviny (v rámci konzumace pevné stravy) menší míru absorpce (~80 - 95% absorpce bílkovin z vajec, kuřecího masa vs. ~50 - 75% absorpce bílkovin z cizrny, fazolí, žlutého hrachu).

  • Obecně mají rostlinné proteiny nižší zastoupení esenciálních aminokyselin v porovnání s živočišnými proteiny (ačkoliv to neplatí pro všechny rostlinné zdroje - např. sójový protein, rýžový protein, kukuřičný protein, bramborový protein mají relativně vysoký podíl esenciálních aminokyselin).

Vzhledem k povaze vzniku mykoproteinu je jeho původ odlišný od většiny rostlinných proteinů. Výhodou mykoproteinu (v porovnání s většinou rostlinných zdrojů) je jak vysoký podíl bílkovin (~45 %), tak i aminokyselinové spektrum, které se příliš neliší od toho, které se nachází například v mléčných výrobcích.2 Složení živin v různých zdrojích bílkovin vyobrazuje tabulka níže. Poslední sloupec znázorňuje množství daného zdroje, které je potřeba pro příjem 2,5 g leucinu, který hraje kritickou roli v procesu tvorby bílkovin.

Složení živin v různých zdrojích bílkovin
složení živin na 100 g příjem 2,5 g leucinu
zdroj bílkovin bílkoviny (g) tuky (g) sacharidy (g) vláknina (g) energie (kcal) leucin (g) množství produktu (g)
mykoprotein (suchý) 45 13 10 25,0 340 3,9 64
syrovátkový protein 80 7 5 <0,1 402 8,6 29
mléčný protein 80 1 6 <0,1 350 7,0 36
Quorn kousky 15 3 4 5,0 113 1,2 208
celá vejce (syrová) 13 10 <1 <1 143 1,1 230
mleté hovězí (syrové) 21 5 0 0 137 1,7 150
kuřecí maso (syrové) 21 3 0 0 119 1,6 156
tresčí maso (syrové) 18 1 0 0 82 1,4 173

Zdroj: upraveno dle Coelho et al. (2020)

Prvotní výzkum a vliv mykoproteinu na zdravotní aspekty

První zmínky o mykoproteinu pocházejí z 60. let 20. století. Pilotní studie, které byly prováděny na lidských subjektech, se datují do 70. let 20. století.1 Tyto prvotní studie se zabývaly především snášenlivostí tohoto typu proteinu a jeho metabolického dopadu. V roce 1985 se stal mykoprotein komerčně dostupný.1

Počáteční výzkumy u lidí prokázaly zajímavé výsledky, týkající se příjmu mykoproteinu. Například po 30 dnech konzumace 20 g mykoproteinu došlo u dobrovolníků ke snížení hladiny krevního cholesterolu o 7 %.8 Další studie na tyto pozitivní výsledky navázaly. Po 3 týdnech konzumace mykoproteinu došlo u probandů ke snížení celkového cholesterolu o 13 %, snížení LDL cholesterolu o 9 % a zvýšení HDL cholesterolu o 13 %. Oproti tomu u kontrolní skupiny, která mykoprotein nekonzumovala (ovšem celková přijatá energie, množství makronutrientů, cholesterolu a kompozice přijatých lipidů byla u obou skupin stejná), byla změna spíše opačného charakteru. Autoři usuzovali, že tento pozitivní efekt byl zřejmě zprostředkován příjmem vlákniny v rámci produktu mykoproteinu.7 Vláknina v mykoproteinu je tvořena ze dvou třetin β-glukanem a z jedné třetiny chitinem, tyto složky společně tvoří nerozpustnou hmotu, která se v jiných potravinových zdrojích vyskytuje pouze vzácně.1 Dalším pozitivním efektem příjmu mykoproteinu může být zlepšení inzulínové senzitivity a snížení koncentrace inzulínu po příjmu potravy.6

LDL a HDL cholesterol
LDL cholesterol "špatný" - transportuje částice cholesterolu po celém těle, vysoké hodnoty tohoto typu cholesterolu zvyšují riziko vzniku srdečních onemocnění a mrtvice.
HDL cholesterol "dobrý" - absorbuje přebytečný cholesterol a transportuje jej do jater, odkud je odváděn pryč z těla, vysoké hodnoty mohou snížit riziko vzniku srdečních onemocnění a mrtvice.

Co může vyvolávat obavy při vyšším konzumovaném množství mykoproteinu, je vysoký obsah RNA. Biomasa vyprodukována v rámci fermentace obsahuje asi 10 % RNA. Ve srovnání s tím hovězí vnitřnosti (srdce a játra) obsahují přibližně 2 % a 0,6 % RNA. Konzumace nadměrného množství RNA může vést ke zvýšené produkci kyseliny močové, která je rizikovým faktorem rozvoje dny.6 Co je však důležité zmínit, tak při dalším zpracování mykoproteinu je biomasa tepelně opracována (teplota vyšší než 68 °C po dobu 20 - 45 minut) a množství RNA je sníženo na méně než 2 %.

Dna
Dna je zánětlivá forma artritidy, která je charakterizována náhlými, silnými záchvaty bolesti, otokem, zarudnutím, a citlivostí v jednom nebo více kloubech (nejčastěji palce u nohy). Základní příčinou vzniku je zvýšená hladina kyseliny močové v krvi, z té se mohou vytvářet krystaly (uráty), které se následně mohou hromadit v kloubu a jeho okolí. Mezi nejčastější rizikové faktory vzniku dny patří strava bohatá na červené maso a měkkýše, nadváha a obezita, cukrovka, neléčený vysoký tlak anebo příjem určitých léků. (Mayoclinic, 2021)

Mykoprotein ve vztahu ke svalové hmotě

Vliv mykoproteinu na syntézu svalových bílkovin (potažmo svalovou hmotu jako takovou) začíná být předmětem odborné debaty i v rámci studií. Živočišné bílkoviny mají vysokou biologickou dostupnost a po jejich požití je pozorována rychlá a trvalá aminoacidémie a leucinémie (hladina aminokyselin, leucinu v krevní plazmě).1 V důsledku toho jsou živočišné bílkoviny silnějším stimulantem syntézy svalových proteinů nežli bílkoviny z rostlinných zdrojů. Jak je na tom mykoprotein v porovnání s živočišnými zdroji bílkovin?

Ve studii z roku 2017 autoři porovnávali biologickou dostupnost aminokyselin po příjmu mykoproteinu a izolovaného mléčného proteinu. Autoři zjistili, že u zdravých mladých mužů byla dostupnost aminokyselin a leucinu po příjmu mykoproteinu ekvivalentní k dostupnosti leucinu a aminokyselin po příjmu mléčného proteinu, rozdíl byl v rychlosti a v době, po jakou byly aminokyseliny dostupné - v rámci mykoproteinu byl nárůst aminokyselin v plazmě pomalejší a delšího trvání.2

Další studie zjišťovala rozdíl ve stimulaci svalových proteinů po příjmu mléčného proteinu (26,2 g bílkovin, 2,5 g leucinu) a mykoproteinu (31,5 g bílkovin, 2,5 g leucinu) za dvou experimentálních podmínek. Jednak ve stavu klidovém (bez předchozího tréninku) a jednak ve stavu po tréninku (kdy bývají svaly vnímavější na příjem bílkovin). Tohoto experimentu se zúčastnilo 20 mladých trénovaných osob. Požití mykoproteinu vedlo k pomalejšímu a nižšímu vzestupu plazmatických koncentrací aminokyselin a leucinu ve srovnání s mléčným proteinem (aminokyseliny z mléčného proteinu se tedy v krvi objevily dříve a mléčný protein byl jako celek i dříve vstřebán). Ovšem mykoprotein stimuloval syntézu svalových proteinů do větší míry nežli protein mléčný.4 Je potřeba dodat, že tyto výsledky mohly být ovlivněny například tím, že v rámci příjmu mykoproteinu bylo konzumováno více bílkovin (31,5 g vs. 26,2 g u mléčného proteinu), a to z důvodu sladění příjmu leucinu (2,5 g mléčný protein vs. 2,5 g mykoprotein) mezi protokoly (leucin je aminokyselina, která je klíčová pro spouštění proteosyntézy).

Klíčové body:

  • Mykoprotein je zdroj potravy, který skrze fermentační proces produkuje houba Fusarium venenatum.
  • V porovnání s dostupnými živočišnými zdroji bílkovin představuje produkce mykoproteinu výrazně nižší environmentální zátěž.
  • Mykoprotein obsahuje vysoký podíl bílkovin (~45 % suché hmotnosti) a rovněž výhodné aminokyselinové spektrum.
  • Mykoprotein může mít pozitivní vliv na množství cholesterolu a poměr LDL a HDL cholesterolu, rovněž může mít pozitivní vliv na inzulínovou senzitivitu.
  • V porovnání s živočišným zdrojem bílkovin vykazuje mykoprotein po požití srovnatelnou dostupnost aminokyselin.
  • Co se týče stimulace tvorby svalových bílkovin, mykoprotein se jeví jako vhodný zdroj bílkovin (v rámci jedné studie vykázal větší efekt nežli mléčný protein).


Použité zdroje:
1. Coelho, M. O. C., Monteyne, A. J., Dunlop, M. V., Harris, H. C., Morrison, D. J., Stephens, F. B., & Wall, B. T. (2020). Mycoprotein as a possible alternative source of dietary protein to support muscle and metabolic health. Nutrition Reviews, 78(6), 486-497. https://doi.org/10.1093/nutrit/nuz077
2. Dunlop, M. V., Kilroe, S. P., Bowtell, J. L., Finnigan, T. J. A., Salmon, D. L., & Wall, B. T. (2017). Mycoprotein represents a bioavailable and insulinotropic non-animal-derived dietary protein source: A dose-response study. British Journal of Nutrition, 118(9), 673-685. https://doi.org/10.1017/S0007114517002409
3. Millward, D. J. (2020). Milk protein loses its crown? The American Journal of Clinical Nutrition, 112(2), 245-246. https://doi.org/10.1093/ajcn/nqaa112
4. Monteyne, A. J., Coelho, M. O. C., Porter, C., Abdelrahman, D. R., Jameson, T. S. O., Jackman, S. R., … Wall, B. T. (2020). Mycoprotein ingestion stimulates protein synthesis rates to a greater extent than milk protein in rested and exercised skeletal muscle of healthy young men: A randomized controlled trial. The American Journal of Clinical Nutrition, 112(2), 318-333. https://doi.org/10.1093/ajcn/nqaa092
5. Pinckaers, P. J. M., Trommelen, J., Snijders, T., & van Loon, L. J. C. (2021). The Anabolic Response to Plant-Based Protein Ingestion. Sports Medicine, 51(1), 59-74. https://doi.org/10.1007/s40279-021-01540-8
6. Souza Filho, P. F., Andersson, D., Ferreira, J. A., & Taherzadeh, M. J. (2019). Mycoprotein: Environmental impact and health aspects. World Journal of Microbiology and Biotechnology, 35(10), 147. https://doi.org/10.1007/s11274-019-2723-9
7. Turnbull, W. H., Leeds, A. R., & Edwards, G. D. (1990). Effect of mycoprotein on blood lipids. The American Journal of Clinical Nutrition, 52(4), 646-650. https://doi.org/10.1093/ajcn/52.4.646
8. Udall, J. N., Lo, C. W., Young, V. R., & Scrimshaw, N. S. (1984). The tolerance and nutritional value of two microfungal foods in human subjects. The American Journal of Clinical Nutrition, 40(2), 285-292. https://doi.org/10.1093/ajcn/40.2.285


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Supertelo.cz, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 03222543 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2022 Supertelo.cz, s. r. o. • Copyright © 2001-2022 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie