Nedávné mistrovství Evropy, které probíhalo ve španělské Santa Susanně a které v sobě zahrnovalo ME ve fitness, ME v kulturistice i ME juniorů a masters, vyneslo České republice celkem čtyři medaile. Ze tří čtvrtin se o ně postarali naši závodníci masters. Roman Hajabáč vybojoval stříbrnou medaili ve physique mužů masters od 45 do 49 let,
Pavel Vacek, jehož bezprostřední dojmy z ME si můžete přečíst v jeho
ohlédnutí, rovněž stříbrnou medaili, a bronz přidal v kulturistice masters od 50 do 54 let
Pavel Forman. Dominantní medailovou úrodu našich zkušených reprezentantů kategorií masters alespoň trochu vyvážil
Ondřej Januš, který si ze Španělska odvezl bronz z games klasické kulturistiky juniorů.
V tomto článku se k mistrovství Evropy vrátíme společně s bronzovým Pavlem Formanem, který se do Španělska vydal po plánované soutěžní pauze. V minulosti dokázal na ME získat bronzovou medaili již v roce 2018 a rok předtím se představil také domácímu publiku, když se stal nejen mistrem republiky ve své věkové kategorii, ale i absolutním vítězem v kulturistice masters.
Pavle, moc gratuluji k další medaili z ME. Ve Španělsku jste měl sedm soupeřů. Jak jste viděl svoje šance, když jste viděl ostatní závodníky?
Já to mám nastavené tak, že se na soupeře nedívám a ani nehodnotím. Ono to
pak nutí přemýšlet a porovnávat se a to nemusí být před startem úplně ideální.
Snažím se ukázat svoji formu rozhodčím a ti ať rozhodnou. Jak vypadají ostatní,
vnímám až po závodu samotném…
Čím Vás podle Vašeho názoru předčil španělský a rumunský závodník, kteří skončili před Vámi, a čím jste naopak porazil ostatní soupeře, kteří skončili za Vámi? Ztotožňujete se s tím, jak Vás za sebe srovnali rozhodčí?
Španěl byl opravdu ve skvělé formě, myslím, že první místo bylo zasloužené. Rumunský závodník byl mohutný, dle mého názoru ale ne úplně dotažený formou do konce. Ale to je jen můj pohled na věc, od hodnocení jsou rozhodčí a
ti rozhodli.
Je z Vašeho pohledu velký výkonnostní rozdíl mezi kategoriemi 45 - 49 let a 50 - 54 let? Kdyby se vedle sebe postavili Pavel Forman z roku 2018 a ten letošní, kdo by vyhrál?
Myslím, že velký výkonnostní rozdíl mezi kategoriemi 45 - 49 let a 50 - 54
let moc není, určitě je to záležitost individuální toho či onoho daného
závodníka. Skvělá forma může být v každém věku. Samozřejmě přiměřeně k němu.
Soutěž mezi Pavlem 2018 a Pavlem 2021 by podle mého názoru vyhrál Pavel 2021.
Na ME letos panovala (alespoň na papíře) celá řada koronavirových opatření a Vy ho můžete srovnat s rokem 2018, kdy všechno probíhalo standardně. Co bylo letos v tomto ohledu třeba dodržovat a do jaké míry se to odrazilo na komfortu závodníků? Je něco, co Vám vadilo, nebo jste tyto věci příliš nevnímal?
Koronavirová opatření tady jsou už hodně dlouho, takže jsme si na ně tak nějak zvykli, tudíž mně a pravděpodobně ani ostatním to nijak nepřipadlo jako něco neobvyklého. Na komfortu se to neprojevilo. Ba naopak musím říct, že pořadatelé měli všechno připravené na výbornou. Byl jsem svědkem toho, kdy závodník neměl roušku. Pořadatel s milým úsměvem naznačil, že bez ochrany dýchacích cest nebude možné se v prostoru pohybovat. Dokonce (podotýkám, že to byla žena-pořadatel) přišlo na postoj, který jasně naznačil NE. Nakonec závodník ustoupil a všechno bylo v pořádku. A co se týká organizace závodu samotného, za mě výborné.
Jaká byla na ME nálada v naší reprezentační výpravě? Byl zde někdo, s kým už se dobře znáte a s kým si rozumíte, nebo býváte spíš taková samostatná jednotka?
Nálada byla výborná, všichni byli super, skvělý tým. Ano, s některými se znám, někteří byli ve výpravě noví. Hlavně byli mladí kluci a holky. A to je dobře.
Před ME jste uvedl, že jste změnil systém cvičení. Prozradíte, v čem tento systém spočívá, když se zdá, že přinesl své ovoce? Budete stejně pokračovat i v budoucnu?
Rozdělil jsem jinak partie, přičemž jednu partii maximálně zatížím, druhou už jen dopumpuju. Cítím tak po tréninku větší napětí a hustotu ve svalu. Dokud bude stejný pocit přetrvávat, budu v tom pokračovat, ale stále ještě pilovat na medaili jiné barvy…
Chtěl byste poděkovat někomu, kde se třeba částečně podílel na Vašem medailovém úspěchu?
Poděkovat bych chtěl všem okolo, hlavně sparingovi Michalovi, taky Tomášovi (syn), neměli to určitě jednoduché, i když já jsem to viděl bez toho cukru (byť nechtě) jinak…
(smích) Zvlášť poděkování skvělému Tomášovi Burešovi, se kterým jsem celou přípravu konzultoval. Největší dík manželce Radce, neboť bez kvalitní a pravidelné stravy by to nešlo a o tu se Radka starala opravdu na 100 %.
Děkuji za rozhovor.
