Setkáváte se často po jídle s ospalostí, míváte nutkání jít se natáhnout na gauč
a zavřít oči? S největší pravděpodobností zažíváte epizody "food coma" aneb méně chytlavým, ale zato oficiálním termínem postprandial
somnolence neboli postprandiální ospalosti (postprandiální = objevující se po jídle). Čím je tento stav způsoben, je možné se vyhnout nutkání zalehnout a spát každý den po obědě? To bude náplní dnešního článku ze seriálu "Ze světa vědy".
| Hypoxie |
|---|
| Hypoxie je způsobena nedostatečným přísunem kyslíku do organismu nebo do určité
jeho části, může být tedy obecná, postihující celkově organismus, anebo lokální. Například mozková hypoxie = nedostatečný přísun kyslíku do mozku. |
Často se můžete setkat s tvrzením, že ospalost po jídle je způsobena redistribucí toku krve, kdy snížený průtok krve mozkem v důsledku jejího přesunu do trávicího ústrojí může vést k relativní mozkové
hypoxii.
3
Tento názor přetrvává navzdory tomu, že jedním ze základních principů neurovaskulární fyziologie je snaha těla udržovat optimální průtok krve mozkem (a tím pádem okysličování) navzdory vystavení různým podmínkám. Například během tělesného cvičení navzdory potřebě prokrvovat pracující svaly může docházet ke zvýšení prokrvení mozku, v některých případech ovšem i k jeho mírnému snížení, aby nedošlo k jeho překysličení (v případě hyperventilace u pohybové aktivity).3,5 Přestože ke zvýšení průtoku krve trávicím ústrojím docházet může, je toho dosaženo přesunem krve z jiných částí těla (například kosterního svalstva).
Pokud tedy za malátnost či ospalost po jídle nemůže špatné okysličování mozku, čím je to způsobeno?
Důvodů může být vícero, prvním z nich může být vyplavování hormonů spojených s příjmem potravy.
Příjem potravy snižuje hladinu ghrelinu a orexinů a zvyšuje produkci například cholecystokininu, peptidu YY, neuropeptidu Y a melatoninu. Tyto hormony vykazují svůj účinek nejen v gastrointestinálním traktu, ale modulují rovněž různé mozkové funkce.3 Neurohumorální a autonomní odpověď na příjem potravy může být zodpovědná za změnu v poměru aktivace sympatiku-parasympatiku, kdy zvýšená aktivita parasympatiku může být zodpovědná za navození ospalosti a únavy.
Hormony ovšem mohou navazovat ospalost nezávisle na stimulaci parasympatické větve autonomního systému. Orexin (také nazýván hypokretin) je peptid podporující příjem potravy a bdělost, je inhibován pocitem sytosti a naplněním žaludku ("roztažením" žaludku). Orexin je spojován s neurologickou poruchou narkolepsií (zřejmě je příčinou porucha produkce orexinu). Pokud se mezi čtenáři najde nějaký fanoušek seriálu
Simpsonovi, možná si vzpomene, že v jednom díle trpěla narkolepsií i jedna z hlavních postav - Homer. Ten tuto diagnózu samozřejmě dokázal obrátit ve svůj prospěch.
| Narkolepsie |
|---|
| Narkolepsie je stav, kdy jedinec upadá během dne do náhlého nedobrovolného spánku, často bývá doprovázeno rovněž náhlou ztrátou svalového tonu (kataplexie). |
Další z hormonů spojených s příjmem potravy je melatonin. Ano, ten melatonin, který je vylučován i epifýzou a který je spojený rovněž s cirkadiánními rytmy (více o úloze melatoninu v
úvodním článku o cirkadiánních rytmech). Melatonin je rovněž produkován ve střevě a jeho hladina se znatelně zvyšuje po jídle.2 Melatonin má obecně inhibiční vliv na mozek a je zapojen v regulaci spánku.
Příjem potravy může ovlivnit potřebu ke spánku rovněž skrze aminokyselinu tryptofan, který slouží jako prekurzor pro tvorbu neurotransmiteru serotoninu, který působí jako spánek navozující látka.1 Přestup tryptofanu přes hematoencefalickou bariéru do mozku je závislý na poměru jeho plazmatické koncentrace ve srovnání s koncentrací ostatních velkých neutrálních aminokyselin (tyrosin, fenylalanin, leucin, izoleucin, valin a methionin), se kterými soupeří o stejný transportní systém.1,6
Příjem bílkovin (obsahujících tryptofan) vede spíše ke snížení hladiny tryptofanu v mozku. Je to způsobeno faktem, že tryptofan není zrovna nejhojněji se vyskytující aminokyselinou v přijímané bílkovině a plazmatické zvýšení jeho hladiny je menší v porovnáni s ostatními výše zmíněnými aminokyselinami, se kterými soutěží o transportní systém do mozku.6 Bílkovina, která je schopna zvýšit poměr tryptofanu vůči ostatním velkým neutrálním aminokyselinám až o 130 %, je α-laktalbumin (zdrojem této proteinové frakce je syrovátka).
Příjem sacharidů (především těch s vysokým glykemickým indexem) může zvýšit poměr tryptofanu k velkým neutrálním aminokyselinám, a to přímým působením inzulínu. Inzulín totiž stimuluje selektivní příjem neutrálních velkých aminokyselin do svalstva, ovšem ve větším relativním poměru k cirkulujícímu tryptofanu, dochází tedy ke změně poměru daných aminokyselin a snižuje se konkurence pro transport tryptofanu do mozku.
Toto zvýšené množství tryptofanu má za následek větší produkci serotoninu.1,4,6 Příjem většího množství sacharidů tedy může být jedna z příčin, proč se občas po jídle naše kroky ubírají rovnou na gauč či do postele.
Tipy k tomu, jak se vyhnout "food coma":
- Nepřehánět to s velikostí porcí. Čím větší porce, tím větší pravděpodobnost výskytu "food coma".
- Regulovat příjem sacharidů.
Čím větší nálož sacharidů v jednom jídle (především těch s vysokým glykemickým indexem), tím pravděpodobněji povedou
Vaše kroky po daném jídle do postele.
- Příjem bílkovin společně se sacharidy může pomoci předejít "food coma".
- Lehké cvičení nebo pohyb po jídle pomůže transportovat cirkulující glukózu z krve do svalů, a tedy může pomoci předejít "food coma".
- Opatrně s alkoholem. Příjem alkoholu po vydatném jídle může působit jako další sedativum a podpořit "food coma".
Závěrem bych ještě rád dodal, že ačkoliv byl tento článek věnován spíše tomu, jak se fenoménu "food coma" vyhnout, v určitých podmínkách stav ospalosti po jídle může mít pozitivní efekt. Ve studii autorů
Wenefridy, Utomoho a Linscombeho (2013) konzumovalo 35 jedinců ve středním věku a starších osob standardní cereálie s obsahem tryptofanu 22,5 mg / 30 g 2x denně (snídaně a večeře) v průběhu kontrolního týdne, v průběhu experimentálního týdne stejná skupina osob konzumovala cereálie s obsahem 60 mg / 30 g, rovněž ke snídani a večeři. Výsledky ukazují, že konzumace cereálií obohacených o tryptofan zefektivnila spánek a zlepšila příznaky úzkosti a deprese. Autoři naznačují, že cereálie s vysokým obsahem tryptofanu mohou pozitivně ovlivnit cyklus bdění a spánku, a tento přístup by mohl být uplatňován jako součást léčby v oboru chrononutrice.7
Použité zdroje:
1. Afaghi, A., O’Connor, H., & Chow, C. M. (2007). High-glycemic-index carbohydrate meals shorten sleep onset. The American Journal of Clinical Nutrition, 85(2), 426-430. https://doi.org/10.1093/ajcn/85.2.426
2. Arendt, J., Hampton, S., English, J., Kwasowski, P., & Marks, V. (1982). 24-hour profiles of melatonin, cortisol, insulin, C-peptide and GIP following a meal and subsequent fasting. Clinical endocrinology, 16(1), 89
3. Bazar, K. A., Yun, A. J., & Lee, P. Y. (2004). Debunking a myth: Neurohormonal and vagal modulation of sleep centers, not redistribution of blood flow, may account for postprandial somnolence. Medical Hypotheses, 63(5), 778-782. https://doi.org/10.1016/j.mehy.2004.04.015
4. Lieberman, H. R., Agarwal, S., & Fulgoni, V. L. (2016). Tryptophan Intake in the US Adult Population Is Not Related to Liver or Kidney Function but Is Associated with Depression and Sleep Outcomes. The Journal of Nutrition, 146(12), 2609S-2615S. https://doi.org/10.3945/jn.115.226969
5. Ogoh, S., & Ainslie, P. N. (2009). Cerebral blood flow during exercise: Mechanisms of regulation. Journal of Applied Physiology, 107(5), 1370-1380. https://doi.org/10.1152/japplphysiol.00573.2009
6. Silber, B. Y., & Schmitt, J. A. J. (2010). Effects of tryptophan loading on human cognition, mood, and sleep. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 34(3), 387-407. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2009.08.005
7. Wenefrida, I., Utomo, H. S., & Linscombe, S. D. (2013). Mutational breeding and genetic engineering in the development of high grain protein content. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 61(48), 11702-11710. https://doi.org/10.1021/jf4016812
