Třebaže na nejvyšší profesionální soutěži Mr. Olympia nijak neuspěl (obsadil 14. místo), tak rozhodně patří ke kulturistům, kteří jistě neřekli poslední slovo, což ostatně potvrdil vítězstvím na
New York Pro v loňském roce. Narodil v Dominikánské republice, vyrůstal v New Yorku, jako mladík byl spíše štíhlý a šlachovitý a byl považován za jednoho z nejlepších házenkářů v tomto městě. Ovšem velmi záhy přešel na box a v rámci právě boxerské přípravy začal ve dvaceti posilovat, aby měl více síly v ringu. V průběhu dvou let zvýšil svoji váhu z 68 kg na 77 kg, ale při výšce 180 cm rozhodně nepřipomínal žádné monstrum. Změna přišla v roce 2007, kdy se jako dvaadvacetiletý rozhodl, že bude kulturistou, a stal se téměř zázrak.
V průběhu tří měsíců zvýšil svoji váhu na 91 kg a byl na nejlepší cestě k mohutnému profesionálovi dneška.
Pokud budeme vycházet z jeho původní váhy 68 kg, tak tu se mu podařilo za ta léta prakticky zdvojnásobit. V objemovém období vážil 136 kg a vítězství na
New York Pro v roce 2015 získal s váhou 122,5 kg. Pochopitelně takovýto enormní přírůstek tělesné váhy vyžadoval nejenom tvrdý kontinuální trénink s tisíci tréninkovými jednotkami, ale i množství kvalitní stravy při jeho rychlém metabolismu. Ovšem jaké cviky považoval za nejdůležitější pro získání jeho enormních pokroků, to se dozvíte v tomto článku, včetně jeho tipů a variant provedení.
Milan Šádek, Akim Williams a Juan Morel na New York Pro 2019
(další fotografie Andrease Volmariho ze soutěže najdete
zde na stránkách
Team-andro.com)
1. Bench-press
Tento cvik dělal od prvního dne, kdy se seznámil s posilováním, ale o kulturistice měl pouze mlhavé představy. Je to cvik, který se vymyká všem ostatním, a Juan ho považuje za ten nejdůležitější pro velikost a sílu hrudníku. Kdo chce mít velký hrudník, tak musí dělat tlaky, tak jako všichni velikáni minulosti - Arnold, Sergio, Haney, Ronnie a tak bychom mohli pokračovat dále. Zpočátku byly právě prsní svaly jeho slabým bodem a proti ramenům a zádům působily ploše a bez tvarů. Po několika letech mu bench-pressy dodaly hloubku a hustotu, tedy takové parametry, které si přál. Že existuje úzký vztah mezi silou a velikostí svalů, prokazuje i vzestup jeho výkonu v bench-pressu z počátečních 61 kg na současných 227 kg.
Tipy a varianty
U každého cviku se vždy snažil experimentovat a nalézt pro něho optimální provedení, které co nejúčinněji zatíží daný sval. Nejinak je tomu u bench-pressu, kdy nevykonává celý rozsah pohybu a v pozitivní fázi končí ve třech čtvrtinách jeho dráhy. "Díky tomu lokty nepropínám a udržuje se tak stále svalové napětí prsních svalů a zatížení se nepřenáší na delty a tricepsy. Kromě toho dosahuji při tomto provedení mnohem silnějšího napumpování," dodává Morel
2. Tlaky na šikmé lavici s velkou činkou
Dlouho tento cvik byl pro něho ve stínu bench-pressu, který pokládal za nejdůležitější, ale až do doby, kdy zjistil, že potřebuje zlepšit horní oblast prsních svalů. Díky tomu se dostala šikmá lavice na první místo a on na ní dělal při procvičování prsních svalů dva nebo tři cviky a pouze jeden cvik na rovné lavici. Výsledky se brzy dostavily v podobě 12 opakování s 184 kg, což se projevilo i v plnosti horních prsních svalů a zlepšené prezentaci hrudníku z boku jako jedné ze základních povinných póz.
A to je přesně to, čeho chtěl dosáhnout.
Tipy a varianty
Při zaujmutí výchozí pozice musíte ramena stáhnout co nejvíce dolů a dozadu a hrudník maximálně vyklenout. Jen v tomto případě přenášíte největší zatížení na horní oblast prsních svalů.
3. Shyby
Snad neexistuje kulturista, který by nikdy nezařadil shyby do svého tréninkového programu, a Juan v tomto směru rozhodně nebyl výjimkou.
"Vždy jsem chtěl mít široká záda, ale zpočátku jsem neudělal více než dva tři shyby a trvalo mi šest měsíců,
než jsem se dostal na vytoužených deset." Právě díky shybům dosáhl požadované šířky a domnívá se, že všichni kulturisté by je měli zařazovat, a ne se soustředit pouze na stahování kladky či podobné cviky.
Tipy a varianty
Mnoho kulturistů dělá shyby různým úchopem i podhmatem, ale Juan se soustředí pouze na široký úchop, který považuje za nejúčinnější. Při posledním opakování shybů se co nejdéle drží v horní poloze a napíná svaly horní oblasti zad.
4. Přítahy velké činky v předklonu (veslování)
Zpočátku trénoval Juan spíše jako powerlifter a dělal pouze základní, komplexní cviky a právě tento cvik svým charakterem spadal do této skupiny. Prvních několik let patřil společně se shyby a mrtvými tahy mezi ty cviky, kterými si vybudoval solidní základ. Díky tomuto cviku jeho záda zmohutněla a získala na masivitě, a jak se mu potvrdilo i u bench-pressu, s hmotou rostla i jeho síla. Není se tedy co divit, že dosáhl 12 opakování s 184 kg a
6 s 224 kg.
Tipy a varianty
Obvykle používal nadhmat, ale zařadil do tréninku i Yatesem preferovaný a doporučovaný podhmat.
Většinou oba typy úchopu zařazoval v jednom tréninku. "Cítil jsem při podhmatu zádové svaly ještě o něco hlouběji, ale záda jsou tak velkou a komplexní svalovou partií, že je třeba při jejich procvičování uplatnit všechny možné varianty, aby bylo dosaženo žádoucích přírůstků," dodává Morel.
5. Mrtvé tahy
Ty používá již od prvních tréninkových dnů a stále hrají v jeho tréninku důležitou roli. Většina se domnívá, že se jedná v prvé řadě o cvik na vzpřimovače trupu, ale je to jeden z nejkomplexnějších cviků vůbec. Nejenom, že pracují veškeré svaly zad od horních trapézů až po pánev, ale také kvadricepsy, hamstringy a hýžďové svaly, ovšem zapojují se také zadní delty a bicepsy. Z tohoto důvodu nikdy mrtvé tahy nevynechává a nemíní tak činit ani v budoucnosti.
Tipy a varianty
Dlouho je procvičoval jako powerlifter a dělal pouze jedno dvě opakování s 318 až 363 kg, ale později dospěl k rozhodnutí nedělat méně než 8 opakování v sérii, aby zvýšil čas, kdy sval je pod napětím a zároveň předcházel riziku zranění. Po určité době mu nedělalo problémy 8 opakování s 272 kg s poslední sérií s 15 opakováními s 227 kg a tím záda doslova zničil.
6. Tlaky za hlavou
Tlaky za hlavou zařazoval hned od počátku, kdy preferoval pouze základní cviky, a tento cvik rozhodně patřil mezi ty nejdůležitější. Ovšem používal variantu, kterou dnes již vidíme velmi zřídka - ve stoji. Příčinou nebyla nostalgie po staré škole kulturistiky, ale spíše nutnost.
"Čekal jsem stále, až se uvolní lavička a klec na tlaky, ale posilovna byla stále plná. Tak mi došla trpělivost a prostě jsem si naložil činku, hodil jsem si ji za hlavu a prováděl jsem tlaky ve stoji," vysvětluje Juan. A výsledky se opěr dostavily. Z pozice slabé svalové partie se ramena stala díky tomuto cviku jednou z jeho silných stránek.
Tipy a varianty
V roce 2013 zjistil, že právě tento cvik vedl u něho k těžkému zánětu svalových úponů v oblasti lokte.
Provedl tedy změnu a dělal tlaky na multipressu střídavě od hrudníku a za hlavou. Od té doby si nemůže stěžovat a i díky variantě na multipressu dosáhl znatelných svalových přírůstků.
7. Upažování ve stoji
Tlakovými cviky si Juan vybudoval nejenom objem, ale i požadovaný půlkulovitý tvar deltových svalů, ale upažování je stejně tak důležité, ne-li důležitější. Ovšem nebyl pořád spokojen s jejich tvarem a cítil, že potřebuje nabrat svalovou hmotu na jejich bočních partiích. Zařadil tedy upažování a od té doby je nezbytnou součástí jeho tréninku ramen přinejmenším 6 sérií. Díky tomuto cviku mají jeho deltové svaly nejenom nezbytnou mohutnost jako u mnoha jiných kulturistů, ale i nezbytné tvary a plnost, kterými se boční deltové svaly Juana Morela vyznačují.
Tipy a varianty
Až do roku 2007 mu upažování nepřinášelo požadované výsledky, a tak dospěl k závěru, že prostě extrémně těžký trénink v tomto případě nefunguje.
"Při použití těžkých vah jsem necítil postranní delty, a navíc ani žádné napumpování," popisuje svoje pocity Juan. Radikálně snížil váhu činek, aby se mohl soustředit na práci ramen, a nejenom, že se dostavilo optimální napumpování, ale i viditelné výsledky v podobě větší plnosti postranních deltů.
"Mnozí si myslí, že vtipkuji, když uvedu, že používám nejvýše pár 11,5kg jednoruček, ale je to tak," dodává Juan a pokračuje:
"Dříve byly moje používané váhy dvojnásobné, ale ramena poloviční, a teď je to obráceně. To je, myslím, dostatečně vypovídající."
8. Upažování v předklonu
Žádný kulturista, který se chce dostat mezi špičku, nemůže zanedbávat zadní delty. A to Juan dobře věděl. Zadní hlava deltového svalu musí být stejně rozvinutá jako přední a boční. Měl to štěstí, že právě s rozvojem zadních deltů neměl žádné problémy, a tak
mu tento cvik bohatě zabezpečil právě symetrii v rozvoji ramen.
Tipy a varianty
Juan si nevypracoval žádný specifický styl provedení tohoto cviku, takže ho vykonával zcela standardně, ale typické je pro něho spojení s upažováním ve stoji do supersérie. Kdo tedy chce ramena při tréninku maximálně napumpovat, tak právě tato supersérie představuje efektivní a čas šetřící variantu.
9. Bicepsové zdvihy s EZ osou
Dlouhou dobu tvrdošíjně prováděl bicepsové zdvihy s rovnou osou, přestože pociťoval stále narůstající bolesti předloktí. Pokud ovšem příležitostně použil lomenou osu, tak zjistil, že žádnou bolest necítí. Proto tedy přešel na variantu s
EZ činkou a bolesti vymizely. Tento cvik mu vyloženě sedl a díky mnoha tvrdým sériím tohoto cviku se jeho bicepsy zlepšily do té míry, že tricepsy působily oproti nim slabě.
Tipy a varianty
Časem dospěl u tohoto cviku ke stejnému závěru jako u upažování ve stoji. Jako malá svalová partie nepotřebují bicepsy velkou zátěž, a pokud ji přeženete, tak již svalový růst nestimulujete a cvik se stává kontraproduktivním. Většinou šidíte techniku provedení, zapojujete ramena a spodní oblast zad. Proto si vezměte takovou váhu, kterou budete mít pod kontrolou, a bicepsy během tréninku dokonale procítíte.
10. Francouzské tlaky vleže
Tento cvik je absolutní základ pro procvičování tricepsů a Juan si toho byl dobře vědom a vždy ho zařazoval. Ovšem občas trpěl záněty tricepsových úponů, a tak někdy vyřadil tento cvik i na několik měsíců. Roky to byl pro něho základní cvik na triceps a svůj cíl naplnil, ale jak sám říká, s ohledem na problémy s lokty, které mu vyvolával, ho již v současnosti nemůže používat.
Tipy a varianty
Juan tento cvik prováděl ve třech různých variantách, ve kterých spouštěl činku. V první sérii ji spouštěl ke kořeni nosu, ve druhé k čelu a ve třetí, která mu přinášela největší protažení tricepsů, až za hlavu.
11. Tricepsové stahování kladky ve stoji
V počátcích jeho tréninku nehrály kladky žádnou významnější roli. Ovšem od té doby se staly v jeho tréninku mnohem důležitějšími, protože cviky s jednoručkami a s velkou činkou se staly pro něho s ohledem na bolesti v loktech obtížněji proveditelné.
"Stahováním kladky ve stoji docílím vždy vynikajícího napumpování, aniž bych traumatizoval oblast loktů," pochvaluje si Juan.
"Vždy jsem si myslel, že tricepsy rostou pouze s použitím činek, ale přesvědčil jsem se, že to není pravda."
Tipy a varianty
U tohoto cviku se opět přesvědčil, že těžké váhy nepřinášejí nejlepší výsledky. Přirozeně používá stále ještě těžší zátěže než naprostá většina z nás, ale zařazuje 12 až 15 opakování v sérii a velký objem tréninku.
"Tricepsy se mi při tomto typu tréninku nafouknou jako balóny a to je také mým cílem."
12. Dřepy vpředu
Juan dlouhé roky tento cvik nezařazoval a plně se soustředil na klasické dřepy. Díky tomu byl schopen provést několik opakování s váhou 340 kg. Ale v průběhu let měl stále větší pocit, že hýždě a hamstringy profitují z těchto dřepů více než samotné kvadricepsy. A ještě hůře
- jakmile se stal profesionálem, tak musel často vyslechnout komentáře, že rozvoj jeho kvadricepsů zaostává oproti horní polovině těla. Tedy v roce 2013 omezil trénink klasických dřepů ve prospěch dřepů vpředu a po dvou letech klasické dřepy již zcela vyřadil ze svého tréninku. Dřepy vpředu zatěžovaly jeho kvadricepsy mnohem silněji, a tak mohl toto manko v jejich rozvoji vyrovnat. Když zvítězil v roce 2015 na New York Pro, tak byly jeho kvadricepsy konečně rovnocenné zbytku jeho postavy. Jak sám sebekriticky dodal: "Byl to dobrý pocit.
Moje kvadricepsy mají ještě prostor pro zlepšení, ale již jsem věděl, že jsem se vydal správnou cestou."
Tipy a varianty
Juan k tomuto cviku dodává, že dřepy vpředu jsou opravdu obtížným cvikem na techniku provedení, kterou je těžké zvládnout, a tak je třeba se ji pomalu a obezřetně učit. On sám potřeboval celý rok, než zvládl optimální techniku držení činky na ramenou, jak ji správně uchopit a tak dále.
13. Tlaky nohama na legpressu
Po většinu své kulturistické kariéry měl při tomto cviku před očima jen jedno - nakládat na legpress stále více a více kotoučů! Na každou stranu 12 až 15, a pokud se cítil zvláště při síle, tak ještě více. Ovšem tak jako při těžkých dřepech, nedostavily se takové výsledky, v jaké doufal. Přirozeně, že tlaky na legpressu přispěly k růstu hmoty jeho stehen, ale ne v takové míře, jakou očekával.
Tipy a varianty
Podobně jako při přechodu z dřepů na dřepy vpředu se rozhodl pro více opakování
i u tlaků na legpressu. Místo 10 až 12 opakování při maximálním naložení stroje snížil zatížení na osm kotoučů na každé straně a dělal série po 40 a více opakováních. Ihned zaznamenal, že se vydal správnou cestou, protože do té doby nezažil u tohoto cviku nikdy takové napumpování v kvadricepsech jako v tomto případě.
14. Výpony ve stoji
V tréninku lýtek se u něho pojí láska s nenávistí. U většiny ostatních svalových partií byla k němu genetika až velkorysá, ale právě u lýtek se toto tvrdit nedá, na jejich rozvoji musel vždy tvrdě pracovat a byl si toho od počátku vědom. Nepopírá ovšem, že jeho lýtka snaze o zlepšení zatvrzele odolávala.
Tipy a varianty
Malý, ale zřetelný rozdíl se dostavil, když zvýšil frekvenci jejich tréninku na třikrát týdně. Jak tvrdí, lýtka jsou houževnatá a vytrvalá svalová partie, která pro zlepšení vyžaduje velké množství práce. Trénink jednou týdně funguje jen tehdy, pokud jste se s velkými lýtky již narodili.
To je tedy 14 cviků, které Juana Morela přeměnily z 68kilového štíhlého mladíka na 136kilového, ale přesto estetického chlapíka. Je to ale také ideální příklad pro Vás? Pro některé snad, pro jiné méně. Musíte experimentovat s různými cviky a jejich variantami a objevit, co pro Vás funguje a přinese Vám ještě lepší výsledky. Neztrácejte čas s neproduktivními cviky a neobávejte se změny, zařazení nových cviků a technik, které mohou vyvolat nové přírůstky. Nejde vůbec o to, abyste kopírovali, co dělají jiní v posilovně. Musíte najít vlastní cestu a důsledně a vytrvale po ní kráčet bez ohledu na to, co si myslí a dělají ostatní...