Naše imunita je poslední dobou velmi diskutovaným tématem, a to nejen v souvislosti s chřipkovým obdobím jara, ale také s nemocí COVID-19. Zázračné bylinky nebo potraviny na koronavirus sice neexistují, dokážou však posílit imunitu a to je velmi důležité, víme totiž, že mezi ohrožené skupiny patří také osoby s oslabenou imunitou. Posílení imunity tak může být do jisté míry prevencí, přinejmenším sníží vážnost příznaků a komplikací u nemocných. Co vše můžeme dělat, abychom si posílili imunitu?
Pestrá a zdravá strava je základ
Na prvním místě je důležité se zaměřit na správnou a výživnou stravu, která pomáhá imunitnímu systému správně fungovat. Omezte vysoce průmyslově zpracované potraviny s nadbytkem cukru, soli, nasycených tuků a trans mastných kyselin, které působí prozánětlivě a mohou vést k nerovnováze střevního mikrobiomu (jsou zdrojem potravy pro "špatné" bakterie ve střevě, které mohou bránit růstu "dobrých" bakterií). Naopak do jídelníčku zařaďte protizánětlivě působící potraviny, mezi které patří obecně zelenina, ovoce a potraviny obsahující omega 3 mastné kyseliny (tučné ryby, ořechy, semínka). Za účelem omezení spotřeby cukru (stejně jako sodíku a trans mastných kyselin, které také dominují ve vysoce průmyslově zpracovaných potravinách), zvažte výběr zdravějších a nutričně cenných základních potravin, naopak snižte spotřebu polotovarů a sladkostí. Při karanténě vybírejte kvalitní trvanlivé potraviny, například mraženou zeleninu a ovoce, ovesné vločky, luštěniny, konzervovaného tuňáka a ořechy. Vedle správné výživy je důležitý i celkový životní styl. Omezte proto spotřebu alkoholu a sladkých nápojů a eliminujte kouření, protože to poškozuje plíce a může zvýšit riziko zdravotních komplikací při nákaze koronavirem.
Imunoglukany
Imunoglukany patří do skupiny beta-glukanů (β-glukany). Jedná se o biologicky aktivní polysacharidy přírodního původu, které jsou získávány především z buněčných stěn hub. Nachází se také v mořských řasách, produkují je i některé bakterie a v menší míře se vyskytují i v obilovinách, kde mají poněkud odlišné složení oproti živočišným β-glukanům. β-glukany působí jako imunomodulátory, přičemž se mohou projevovat jako stimulanty i jako supresiva. To znamená, že mohou imunitní funkci zvyšovat i potlačovat. Ve studiích byly popsány jejich účinky imunomodulační, protivirové,1 antibakteriální,2 protiinfekční,3 protinádorové,4,5 protialergické a mnohé další. V tradiční asijské medicíně má konzumace nejrůznějších hub (především shiitake, maitake, reishi) dlouhou tradici, zejména díky přítomnosti glukanů nespecificky stimulujících imunitu. Bohužel se dnes na trhu nachází nepřeberné množství různých přípravků prezentovaných jako imunoglukany a účinnost se velmi liší produkt od produktu. Účinnost přípravku je vyšší v závislosti na obsahu čistě zastoupeného β-glukanu - čím je ho více, tím má přípravek vyšší biologickou aktivitu. β-glukany jsou přírodní bioaktivní sloučeniny a mohou být užívány jako potravinový doplněk nebo jako součást každodenní pestré stravy, jsou považovány za zcela bezpečné.
Probiotika
Myšlenka, že pro nás mohou být bakterie prospěšné, může být v dnešní době celkem těžce pochopitelná. Bereme antibiotika, abychom zabíjeli škodlivé bakterie způsobující infekce, denně používáme antibakteriální mýdla, dezinfekce a čistící gely více než kdy jindy, abychom předcházeli přenosu bakterií a vzniku onemocnění. Ano, špatné bakterie na nesprávném místě nám skutečně mohou způsobit problémy, ovšem správné bakterie na správném místě nám mohou prospívat. Jako probiotika označujeme živé mikrobiální kultury (především bakterie mléčného kvašení rodu Lactobacillus, Bifidobacteriaceae nebo některé kvasinky, jako je Saccharomyces boulardii a grampozitivní koky), které mají příznivý vliv na zdraví člověka (konzumenta), jsou-li podávány v dostatečném množství. Přirozeně se vyskytují v kysaných mléčných výrobcích, jogurtech, některých sýrech a jiných fermentovaných (kvašených) potravinách (např. kysané zelí, kvašené okurky, tempeh, korejské kimchi, pickles). Tyto živé kultury se používají také jako doplňky stravy, nejčastěji ve formě kapslí. Pro zdraví jsou prospěšné ale jen některé druhy, které musí splňovat přísná kritéria, aby mohly být označovány jako probiotika a používány jako potraviny pro zvláštní výživu. Jejich účinky spočívají především v oblasti gastrointestinálního (trávicího) systému. Stimulují imunitní systém střeva (GALT= gut-associated lymphoid tissue), zlepšují prokrvení a pohyblivost střev, produkují vitamíny skupiny B a vitamín K, zmírňují projevy laktózové intolerance, snižují hladinu cholesterolu a zvyšují vstřebávání vápníku. Souborem tohoto prospěšného působení pomáhají normalizovat stav střevní mikroflóry a pozitivně ovlivňovat i celkový imunitní systém lidského organismu. Probiotika také napomáhají tělu, aby se složení střevní mikroflóry vrátilo do zdravého stavu po jeho narušení (např. po léčbě antibiotiky). Jen pro zajímavost, organismus člověka osidluje 1014 - 1015 bakterií, což je 10× více než počet buněk lidského těla, a dokonce 100× více než počet lidských genů.7 Zdravý zažívací trakt a vhodné složení bakteriální střevní mikroflóry je přitom v současné době jedním nejvíce studovaných faktorů v souvislosti s optimální funkcí imunitního systému.
V souvislosti s probiotiky se hovoří také o termínech prebiotika a synbiotika. Prebiotika nejsou totéž jako probiotika. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které selektivně stimulují růst nebo aktivitu žádoucích (prospěšných) mikroorganismů. Cílovými mikroorganismy pro prebiotika jsou hlavně bifidobakterie. Prebiotika jsou zdrojem "potravy", respektive balastních nestravitelných a nemetabolizovatelných látek pro živé bakterie, a podporují růst prospěšných bakterií ve střevě. Upravují také viskozitu tráveniny a urychlují její průchod zažívacím traktem, čímž snižují pravděpodobnost ulpívání toxinů na střevě. Zvyšují pocit plnosti, snižují glykemickou křivku (prevence hyperglykémie) a snižují riziko osídlení střeva parazity. Prebiotika se nachází hlavně v celozrnných obilovinách a otrubách, ale i v ovoci, zelenině a luštěninách. Synbiotika jsou označením pro kombinaci probiotik a prebiotik, u nichž se očekává tzv. synergický účinek a prodloužení životaschopnosti probiotické složky. Příkladem synbiotika je kysaný mléčný výrobek (bílý jogurt) s ovocem (např. banán nebo jablko), obsahující bifidobakterie a oligofruktózu.
Manuka med
Manukou nazývali původní obyvatelé Nového Zélandu stálezelený keř až strom s bíle nebo růžově kvetoucími květy, který dosahuje výšky 2 až 5 (výjimečně 8) metrů. Med manuka produkují včely opylující květ rostliny Leptospermum scoparium, kterou známe pod českým názvem balmín metlatý. Od tradičního medu se med manuka liší hlavně svými antibakteriálními vlastnostmi, které jsou dány především obsahem aktivní složky zvané methylglyoxal (MGO). Kromě toho má manuka med antivirové, protizánětlivé a antioxidační účinky. V průběhu staletí se jako přírodní antibiotika používaly všechny druhy medu a manuka med se od pradávna používá také k léčbě ran, popálenin, bolestí a vředů.9 V posledních letech vědci zjistili, že schopnost medu "zabíjet" choroboplodné zárodky, antibiotická aktivita, pochází z obsahu peroxidu vodíku, který vzniká vlivem včelného enzymu glukózaoxidáza, přítomného během výroby medu. Právě peroxid vodíku, jak je dobře známo, působí proti širokému spektru bakterií. Na rozdíl od lékařského přípravku se v medu vyskytuje peroxid vodíku sice v nižších koncentracích, to však má lepší využití například při použití na hojení ran, kdy jeho pozvolné uvolňování nezpůsobuje poškození okolní tkáně oproti běžné koncentraci (3 % obj.).
Manuka med obsahuje dále nebývale vysoké množství látky zvané MGO (methylglyoxal), která je považována za hlavní antibakteriální složku v tomto medu a nenachází se v žádném jiném typu medu. Čím více MGO je v medu, tím výraznější má antivirové a antibakteriální vlastnosti. Léčivé složky manuka medu mají v poslední době velký potenciál, i proto byly obvazy naplněné medem manuka schváleny Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA - Food and Drug Administration) jako léčivo na předpis k podpoře hojení ran ve vlhkém prostředí, které vytváří efektivní bariéru proti širokému spektru bakterií. Na med manuka jsou citlivé desítky druhů bakterií,10 včetně Staphylococcus aureus a Streptococcus. Zdá se také, že manuka med je účinný proti Clostridium difficile,11 obtížně léčitelnému patogenu, který se často šíří ve zdravotnických zařízeních. Antibakteriální kvalita medu manuka závisí na druhu a na tom, kdy a jak se sklízí. Některé druhy medu mohou být až 100krát účinnější než jiné. Ukazatelem kvality medu, který informuje o antibakteriální aktivitě, je tzv. TA faktor ("Total Activity"). Pro hodnocení se vzorek medu nanáší na plochu s bakteriemi a v určitých intervalech se zjišťuje procento usmrcených. Čím vyšší je procento zneškodněných bakterií, tím vyšší je dezinfekční účinek medu, a tedy i vyšší TA faktor.
Výhodou je, že manuka med má ve srovnání s běžným medem střední glykemický index.12 Ačkoliv pro většinu lidí je konzumace manuka medu zcela bezpečná, někteří lidé by se před prvním použitím měli poradit s lékařem, například:
- Diabetici - všechny druhy medu mají vysoký obsah přírodního cukru, proto konzumace manuka medu může ovlivnit hladinu cukru v krvi.
- Lidé s alergií na med nebo včely - mohlo by dojít k alergické reakci.
- Kojenci - nedoporučuje se podávat med dětem mladším než jeden rok z důvodu rizika botulismu kojenců (onemocnění způsobené bakterií Clostridium botulinum).
Hned příští pondělí se můžete těšit na pokračování, kde se dozvíte o dalších látkách,
které podpoří Vaši imunitu.
Použité zdroje:
1. Song M. a N. R. DiLuzio, 1979. v knize: Lysosomes in Biology and Pathology, (Dingle J. T., Jacques P. J., Shaw I. B., ed.). Amsterdam: Elsevier. s.533
2. Hetland, G., L ø vik, M. a H. G. Wiker. Protective effect of beta-glucan against mycobacterium bovis, BCG infection in BALB/c mice. Scandinavian Journal of Immunology. 47(6). 548
3. Goldman, R. a C. L. Jaffe, 1991. Administration of beta-glucan following Leishmania major infection suppresses disease progression in mice. Parasite Immunology. 13(2). 137
4. Kaneko, Y., Chihara, G. a T. Taguchi, 1989. Activity of lentinan against cancer and AIDS. International Journal of Immunology and Immunotherapy. 4. 203-213
5. Granger, D. L, et al., 1988. Specific amino acid (L-arginine) requirement for the microbiostatic activity of murine macrophages. Journal of Clinical Investigation. 81. 1129-1137
6. Niaz, K. et al., 2017. Health Benefits of Manuka Honey as an Essential Constituent for Tissue Regeneration. Current Drug Metabolism. 18(10). 881-892
7. Kohout, P., 2009. Probiotika v rukou praktického lékaře. Medicína pro praxi. 6(3), 135-139
8. Šíma, P., 2012. Betaglukany - nadějné přírodní imunomodulační látky. Živa. 2. 52-54
9. Dee et al., 2016. Therapeutic Manuka Honey: No Longer So Alternative. Frontiers in Microbiology. 7. 569
10. Jenkins, R., Burton, N. a R. Cooper, 2013. Proteomic and genomic analysis of methicillin-resistant Staphylococcus aureus (MRSA) exposed to manuka honey in vitro demonstrated down-regulation of virulence markers. Journal of Antimicrobial Chemotherapy. 69. 603-615
11. Hammond, E. N. a E. S. Donkor, 2013. Antibacterial effect of Manuka honey on Clostridium difficile. BMC Research Notes. 188
12. Chepulis, L. a E. Francis, 2012. The glycaemic index of Manuka honey. e-SPEN Journal. 8(1). e21-e24. Dostupné z: https://www.manukahealth.co.nz/media/1335/research-paper-the-glycaemic-index-of-manuka-honey.pdf
13. Bystroň, J., 2015. Jaké máme v současné době možnosti ovlivnění imunity v běžné klinické praxi. Klinická farmakologie a farmacie. 29(3)
14. Novák, M., 2007. β-Glukany, historie a současnost. Chemické listy. 101. 872-880
15. https://www.sonnentor.com/cs-cz/recepty-a-tipy/rady-a-tipy/manuka-med
Fotografie:
https://pixabay.com/sk/photos/%C5%A1%C5%A5ava-citr%C3%B3n-orange-apple-%C4%8Diapky-2902892/
https://pixabay.com/sk/photos/wild-shiitake-h%C3%BAb-hora-jedlo-4836310/
https://pixabay.com/sk/photos/mlieko-jogurt-n%C3%A1poj-v%C3%A1pnik-sklo-3231772/
https://pixabay.com/sk/photos/pink-pearl-tea-tree-manuka-2694013/