Reklama:
100 % Whey Protein v akci 2+1 ZDARMA
Výjimečná akce na špičkový britský syrovátkový protein s trávicími enzymy. Více zde.

MadGames 2019 - rozhovory s vítězi elite kategorie

2.367 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže

MadGames 2019
- fotogalerie
MadGames 2019
- výsledky a reportáž

Dvoudenní závod MadGames 2019, který se uskutečnil v Brně ve dnech 29. - 30. června otevřel při svém druhém ročníku tři soutěžní kategorie - elite, sport a masters. Šest soutěžních workoutů plus jeden finálový důkladně prověřilo připravenost atletů ve všech směrech a vyselektovalo ty nejlepší.

Vítězkou mezi ženami v kategorii elite se stala Patricie Ježková, která je v současné době po Soně Karáskové asi nejlepší českou crossfitovou atletkou. Mezi muži nejvíce zazářil Petr Špaček, který si během závodu nahnal takový náskok, že si mohl po zranění zad před finále dovolit odstoupit a prvenství mu stejně neuniklo. Oba vítězové se s námi podělili o dojmy ze soutěže MadGames 2019.


Patricie Ježková - vítězka kategorie elite ženy

Páťo, ty jsi ve fázi, kdy pro tebe budou spíš výzvou zahraniční soutěže a zahraniční konkurentky. Jak jsi tedy brala svou účast na MadGames?

Konec minulého roku a tento rok byly zatím hodně hektické. S příletem jsme otevřeli GoodFellas CrossFit Liberec, do toho jsem dokončovala školu - dvoje státnice, diplomka, bylo toho dost, proto muselo jít mé trénování stranou. Byly týdny, kdy jsem stíhala trénovat třeba jen 2 - 3x týdně, a to většinou jen lekce s našimi členy. Nechtěla jsem tedy zvolit hned evropské závody, i když to určitě v plánu je.

Dalším důvodem, proč jsem zvolila MadGames, byla výborná zkušenost z minulého roku. Mergi má závody organizačně a vším na jedničku. Podařilo se nám také zlákat „pár“ našich členů, aby jeli s námi. Někteří se odhodlali také soutěžit, jiní s námi jeli „jen“ jako support team. A bylo to naprosto dokonalé. Naše skupina nakonec čítala kolem 35 lidí, z toho asi 12 závodníků. Bylo to něco neskutečného. Každý workout na vás doslova řvalo 35 lidí. Takže pro mě to byla i prestiž, že jsem mohla závodit před našimi kamarády a členy. CrossFit je o komunitě a rodině a tyhle závody mi to jen potvrdily.

Jinak další start bude Berlin Throwdown, který je hned další týden, kde budu nakonec závodit ve dvojici s Luckou Krškovou. Takže se poprvé podívám i na zahraniční závody.

Byly pro tebe vysoké teploty, které právě panovaly, handicapem, nebo tobě osobně horko nevadí a snášíš ho dobře?

Mně teplo nevadí. Nebo rozhodně jsem to nijak nepociťovala. Vždy, když jsem se začala přehřívat, dala jsem si ledovou sprchu, která byla k dispozici, namočila oblečení a hlavu a bylo. Guma a hrazdy sice pálily tak, že minimálně polovina závodního pole měla ruce do krve, ale to k tomu tak nějak patří. Všichni jsme na tom byli stejně. Za mě je to rozhodně lepší než zima. Alespoň jsem se hezky opálila (smích).

Které z brněnských workoutů pro tebe byly „lehké“ a našly se i takové, které tě potrápily?

Já moc nerozlišuji těžké a lehké workouty. Některé workouty byly „snazší“, ale to byly většinou pro všechny. Takže o to víc se musel člověk snažit, aby utržil přední příčky. Kolikrát jsem musela jít skoro vše unbroken, takže ve výsledku to pak bylo mnohem těžší než nějaký workout, kde byly třeba složitější cviky a člověk mohl víc rozdělovat. Do každého workoutu jsem se snažila dát maximum, takže nedokážu říct, jestli pro mě bylo něco snazší nebo těžší. Největší radost jsem ale měla asi z prvních 2 workoutů. U prvního, triatlonu, mě nejvíce potrápilo kolo, ze kterého jsem sesedala skoro poslední v heatu a musela jsem to pak po zbytek WODu dohánět. Nakonec jsem jen o kousek byla druhá. Druhý workout byl asi jeden z nejtěžších, hlavně po gymnastické stránce. Je vtipné, jak si člověk v hlavě naplánuje strategii před startem a pak je všechno úplně jinak. Byl to workout 18-12-6 OHS a CH2B s návazností hned 9-6-3 snatche a BMU. Před startem jsem si plánovala, jak hlavně první část rozdělím, abych ušetřila úchop později na BMU.

Můj plán se ale hned změnil, jelikož žádná z holek se u OHS netvářila na to, že by chtěla rozdělovat, tak jsem to musela odjet také unbroken. Pak přišla hrazda a 18 CHTB. Nevím, co se stalo, ale já naskočila na hrazdu a začala sázet CHTB jeden za druhým, jako by to bylo pro mě něco naprosto běžného. (smích) Pamatuju si, jak na mě celá naše crew řvala a já prostě jela všech 18 opakování najednou. Naposledy se mi tohle podařilo minulý rok, taky právě na MadGames. Takže to byl pro mě samotnou trochu šok a zároveň se mi honily v hlavě myšlenky, jestli jsem se nenechala moc unést atmosférou a nebudu si za chvilku nadávat. Nakonec jsem to vydržela v podobném tempu až do konce, kde jsem sice už BMU musela dělit po 3, ale náskok mi bohatě stačil na vítězství v tomto workoutu. To, že jsem právě na tomto workoutu urvala skoro celé dlaně, byla už věc druhá. Nebyla jsem ale jediná a rozhodně to stálo za to.

Bylo pro tebe vítězství v Brně snadné, nebo jsi musela bojovat až do konce?

Snadné to rozhodně nebylo. S Blankou jsme se přetahovaly v každém workoutu. Všechny holky se od minulého roku hodně posunuly, takže s přehledem jako minulý rok to rozhodně nebylo.

Zkoušela jsi dobít energii na závodě výtečnou zmrzlinou, která tu byla k mání, nebo takové věci do tvého jídelníčku nepatří? Jak vlastně vnímáš roli stravy ve výkonu a jaká je tvá výživová filozofie?

Zmrzlinu jsem neměla ani jednu. Ale rozhodně ne proto, že bych zmrzlinu nejedla, spíš jsem na ni prostě neměla chuť. Obecně během závodů nemám moc chuť k jídlu, vyhovuje mi cvičit spíš s prázdným žaludkem.

Jinak je ale strava určitě hodně důležitá. O stravu se sama zajímám už dost let, udělala jsem si dokonce kurz výživového poradce, abych mohla klientům nabídnout kompletní servis. Rozhodně ale nejsem zastáncem žádných striktních diet. Prošla jsem si různými dietními extrémy a žádný extrém není nikdy dobrý. Teď už se dokážu stravovat intuitivně. Základem mého jídelníčku jsou nezpracované potraviny - maso, zelenina, ovoce, obiloviny, atd. Držím se pravidla 80/20, takže jednou týdně burger nebo něco podobného je skoro nutnost. (smích)

Na stupeň vítězů jsi šla s „vlajkou“ nové tělocvičny GoodFellas CrossFit Liberec. Kde se zrodil nápad otevřít gym, kdo všechno stojí u jeho zrodu a jak zvládáš skloubit provoz gymu s ostatními svými povinnostmi?

U zrodu stojím já s přítelem. Do CrossFitu jsme se oba zamilovali a chtěli, aby nebyl jen naším koníčkem, ale i prací. V Liberci žádný oficiální crossfitový gym nebyl, tak jsme se této příležitosti chopili. Byl to sice risk, jako každé podnikání, ale odměnou nám nyní je (musím zaťukat) prosperující gym, který vedeme tak, jak jsme si vysnili. A jak to zvládám? No, nebudu lhát, představy o každodenním trénování 2 - 3x denně se rozplynuly hned po otevření. (smích) Je hodně věcí kolem, které se musí dennodenně řešit, které člověk na začátku nevidí. Začátek byl ještě o to víc náročný, jelikož jsem dokončovala školu. Tu už mám v toto chvíli naštěstí hotovou a diplom s titulem Ing. v šuplíku. Jsem ráda, že toto období už je za námi, bylo to hodně náročné nejen pro mě, ale i pro mé okolí. Takže díky všem, hlavně Frencovi a rodičům, že to se mnou vydrželi a pomohli, jak jen to šlo.

S tréninkem to teď začíná být už lepší. Je to hodně o time managementu a hlavně o dostatku spánku, kterého máme zatím tak na hraně (nebo spíš pod). Ale věřím, že si to všechno časem ještě sedne. Zatím jsme na všechny tréninky pouze sami dva, ale časem, až se k nám připojí další trenéři, to bude jen lepší.

V letošním roce jsi musela upřednostnit jiné své povinnosti před CrossFitem, co ale příští rok? Plánuješ se do toho zase opřít? Jaké jsou pro následující rok tvé sportovní vize a ambice?

Já doufám, že se do toho začnu opírat už teď. To nejhorší mám za sebou, takže teď už to je jen na mně. Příští rok jsou v plánu zahraniční závody jednotlivců, samozřejmě Open a také nějaké závody čistě ve vzpírání. Budu se snažit makat na 100 %, jak jen budu moct, a uvidíme, co to přinese. (úsměv)


Petr Špaček - vítěz kategorie elite muži

Petře, z víkendové brněnské soutěže sis odvezl první místo v kategorii elite. Co ti na letošních MadGames nejvíc hrálo do karet, že sis odvezl vítězství?

Udělal jsem méně chyb než ostatní kluci a byl jsem rychlejší. Závody jsem si opravdu užil. Těšil jsem se, až se s ostatními závodníky budu moct porovnat a ověřit si tak, jestli to, co dělám, dělám správně. S většinou soupeřů se znám již několik let, a tak jsem věděl, že se budeme tahat o každý bod. Mou výhodou ale bylo i to, že v CrossFitu soutěžím už od roku 2013, a tak patřím k těm zkušenějším závodníkům.

Handicapem pro mnohé byly určitě vysoké teploty. Jak ty ses pral s tropickými podmínkami? Ovlivnily nějak tvou výkonnost?

Ano, počasí nám přálo. Po prvním workoutu jsme s kluky konstatovali, že by nebylo špatné strávit sobotní den na Brněnské přehradě, kde jsme soutěž zahajovali. Podmínky jsme měli všichni stejné a většinou jsme se schovávali pod stromy, které nám poskytovaly komfortní stín. Když jsme potom šli na workout, bylo to jako tančit na rozpálené pánvičce. Takže co nejrychleji dokončit workout a rychle pryč. (smích)

Jaký tvůj výkon ti udělal na MadGames největší radost?

Radost mám z celkového výkonu. Nikde jsem nepropadl, kromě workoutu 2 min. max pistols, kde jsem skončil šestý. Ale vzhledem k mé výšce a tomu, že dřepy na jedné noze nepatří k mým oblíbeným cvikům (Ondra Pokorný pochopí), jsem byl se svým výkonem spokojený.

Jak se ti obecně líbily workouty, které vám byly v Brně naservírovány?

Žádný z workoutu mi nebyl proti srsti. Daří se mi držet výkonnost ve vzpěračských disciplínách, tak mě potěšilo nové maximum pro 3 opakování z ramen nad hlavu - 138 kg. Jinak mohl být trochu delší běh a plavání, ale v našich podmínkách to není jednoduché. Určitě ale musím ocenit plynulý průběh akce.

Kolik závodů jsi v letošním roce absolvoval a čekají tě ještě nějaké?

V letošním roce jsem absolvoval tréninkově dvoje závody ve vzpírání, dále pak před 2 týdny MČR v Olomouci, nyní právě MadGames v Brně a kvalifikoval jsem se na závody Battle of Riga v Lotyšsku. V srpnu mám v plánu Bcross Challenge, v září mezinárodní závody ve švédském Malmö, na které se velice těším. Možná  se zúčastním i No Excuse Challenge v Hradci Králové, protože pocházím z Královehradeckého kraje a v Hradci jsem hrál spoustu let fotbal. V plánu mám ještě 2 mezinárodní závody, ale uvidíme, jak se vše podaří časově, finančně a organizačně skloubit, protože přeci jen jsme hobbíci.

Čím jsou pro tebe závody? Cílem tvého snažení a motivací, nebo možností porovnat se? Jak vážně závody bereš?

Závod je pro mě kontrolou tréninkového procesu a inspirace pro další trénink. Všichni se pořád zlepšují, jsou silnější, rychlejší, technicky zdatnější a já s nimi chci držet krok.

Závody beru vždy vážně a snažím se ze sebe dostat to nejlepší. Využívám zkušeností, které jsem za léta závodění načerpal, a dělám, co můžu.

V loňském roce jsi byl sám sobě trenérem. Je tomu tak stále? Jaké výhody a nevýhody má trénovat sám sebe a v jakých případech je lepší mít trenéra?

Sám sobě trenérem jsem stále a neplánuji na tom nic měnit. Vycházím z uznávaného programingu, který píše trenér připravující atlety na CrossFit Games, upravuji si ho podle sebe. Takhle už trénuji více než 3 roky.

A kdy je lepší mít trenéra? Určitě v začátcích, urychlí to celý proces učení. Ze svých trenérských zkušeností vím, že stačí člověka jen maličko jinak nastavit, dostat ho do správných pozic a během pár tréninků uděláme větší pokrok, než by udělal on sám za půl roku. Ale to je samozřejmě hrozně individuální. Pro mě jsou nejdůležitější tři vlastnosti: chuť se něco učit, odhodlání a trpělivost.

To jsou vlastnosti, které i tebe samotného posouvají vpřed. Ovšem na MadGames sis přivodil úraz zad, nezastaví teď na nějakou dobu tvůj progres?

Ano, je pravda, že když jsem se začal před finálovým workoutem rozhýbávat, z ničeho nic jsem ucítil pichlavou bolest v bedrech. Bylo mi jasné, že to není dobré, a bál jsem se jen stát. Naštěstí se mi během předcházejících workoutů tak dařilo, že jsem si mohl dovolit ten luxus ve finále odstoupit a vědět, že už mi mé vítězství na MadGames nikdo nevezme. Přesto mě to mrzí, protože se mi workout líbil. Zranění ale doufám nebude vážné, takže tento týden bude volnější s plaváním a rehabilitací a následující týden se snad postupně opět vrátím do tréninkového režimu.



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínTomáš Tabačiar: cesta na Olympia 212...
Turakam (21:22) • Presne tak, roky-rokúce konzistencia a drina, deň za dňom režim, rodina, klienti, je to...
magazínWilliam Bonac vyhodil kouče Neila Hil...
Arnold Strong (18:40) • No to vy mě zajímalo kolik chce takovy Charles Glass od svých závodníků Dexter Rhoden a...
magazínTomáš Tabačiar: cesta na Olympia 212...
marek44 (17:26) • Tabaciar je pre mna prototip drica, nonstop ide naplno co sa tyka treningov nevypusti j...
magazínVancouver Pro 2019: výsledky a fotogr...
supros (13:40) • Zatím nikdo Rámy nemá kvalifikaci z minulého roku a Hadi bude čekat jestli mu dají vízu...
magazínTomáš Tabačiar: cesta na Olympia 212...
supros (13:27) • Takhle se maká na MR.O



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra