Reklama:

Urban Challenge (Brno) 2019 - reportáž a fotografie

2.872 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže

Sobota 15. června se v Brně nesla ve znamení 4. ročníku městského překážkového závodu Urban Challenge. Ten se tradičně konal v úžasném industriálním prostředí královopolské strojírny, které dodalo závodu ten pravý nádech městského stylu závodu. Hlavní závod na vzdálenost 5 km měl pro dospělé závodníky připraveno více než 25 originálních překážek. Závodu se mohly zúčastnit také děti od 6 let, pro které byla připravena kratší trasa (900 metrů a 1800 metrů). Ačkoliv jsem se závodu zúčastnila i minulý rok, byla jsem zvědavá, zda si na nás organizátoři připravili něco nového. A jak to lépe zjistit než na vlastní pěst.

Na závod vyrážím brzy ráno a děláme si takový výlet s mojí mamkou, když jsou ti chlapi na víkend pryč. Sotva kolem 9 hodin dorazíme na místo, je už horko jako blázen. Říkám si, kolik bláznů jako já může jít za takových podmínek běhat, a ještě k tomu závod. V areálu ale vidím plno podobných nadšenců a uklidňuje mě, že v tom nejsem sama. Jdu si k registraci vyzvednout startovní balíček a porozhlédnu se po areálu. Je tam tolik věcí, že nevím, co dříve. Spousta stánků s jídlem, káva, zmrzlina (dokonce i z ovoce), skvělý doprovodný program, atrakce a překážkové hřiště pro děti. Při čekání na start tak přemýšlím, jestli náhodou ještě nepřesvědčím k běhu i svou mamku. Parádní prostředí a není to ani zase tak šílená vzdálenost - 5 km, to se dá zvládnout. Dokonce každou chvíli zní z reproduktorů slogan "to dáš i ty". Když ale moje mamka odvětí, že to asi těžko, tak je mi jasné, že by jí nepomohla ani vůně uzeného cigára v cíli, na které se jí celou dobu sbíhají sliny. Vydávám se tedy na start jen já a mamka v duchu začíná své pravidelné modlitby doprovázející každý můj překážkový závod.

Rozcvičku si dávám sama ve stínu a jdu ke startu. Ke startovní čáře se dá dostat opět pouze skrz auto, takže prolezení auta jakožto první překážka vzbuzuje atmosféru městského závodu ještě před vyběhnutím. Všichni jsou v dobré náladě. Čekání na start nám zkracuje moderátor, který je tak akční a upovídaný (myšleno samozřejmě v dobrém), že skoro zapomínáme odstartovat, a najednou je to rychle 3, 2, 1… teď! Vybíhám z areálu a trasa směřuje silnicí ke královopolské strojírně, kde se odehrává převážná část závodu. Začíná to vcelku zlehka, zatím samé přeskakování a přelézání překážek v podobě palet, plošin a všelijakých ocelových srand. Postupně se však přitvrzuje a na řadu přichází i přelezení obřího kondenzátoru nebo hromada pneumatik. Po čase vbíhám do haly a co nevidím - schody. Ještěže je tam to zábradlí, protože už ve 3. patře je snad 50 stupňů Celsia. Škrábu se nahoru a hned běžím zase dolů po druhé straně budovy. V prvním patře si vyzvedávám své plíce a běžím dál. Po vyběhnutí z budovy už nabírám šnečí tempo a nohy nějak neposlouchají. Je tak strašné vedro, že mi připadá každý metr jako kilometr. Ale šla jsem do toho, tak to dokončím! Záchranou jsou krátké chvilky strávené ve stínu a občerstvovací stanice v polovině trasy. Začíná se mi točit hlava, tak musím zmírnit tempo, ale pokračuji dál. Pokouším se nemyslet na to, že mě čeká ještě polovina toho, co doteď, a snažím se si to užívat.

Překážka, která budí snad největší respekt, je mohutná konstrukce, po jejímž zdolání závodníky čeká skluz na ocelové tyči z výšky. Tu sice zvládám bravurně, zato na síti z lan se plácám jako moucha chycená do mucholapky (koordinační centra v mozku se asi roztekla). Konečně se znovu dostávám do haly. Popadnu kladivo a mlátím do vraku auta jako divá. Chvíli zapomínám, že stačí bouchnout jen jednou. Když už mě od toho auta musí i odhánět, tak se tedy smutně podívám, vzdám se nástroje zkázy a nechávám něco k destrukci i ostatním. Po cestě mě čeká ještě několik originálně vymyšlených překážek na přelezení, přeskočení a podlezení. Je až k údivu, co vše se dá využít jako překážka (třeba popelnice). Probíhám poslední okruh, který vede ke vchodu Královopolské, a. s. Aby to závodníkům nebylo líto a nebyli v cíli moc svěží a odpočatí, tak tady na závěr pořadatelé nahromadili poměrně dost překážek. Destrukce na závěr na krátkém okruhu, no, takový pavilon plný překvapení. Nechybí ani moje "oblíbené" otočné válce. Pokud Vám něco má vytvarovat břišní svaly, tak určitě tohle - ještě několik dní potom zatínáte břicho bolestí. Další překážkou je jakýsi plastový kontejner s nápisem "peníze, co nikdo nechce". Vlézám dovnitř s nadějí, že tam někdo schoval nějakou tu 1,4 miliardy, ale zase nic, ach jo. Tak příště zkusím tu vedlejší, třeba to vyjde. :-)

Cesta mě navádí do budovy, kde je jakýsi kryt v podzemí. Užívám si osvěžující chvilku v chladu. Pak mě nějaká paní směřuje ven proskleným vchodem královopolské strojírny a říká, že mám už jen poslední stovečku do cíle. Cílová rovinka se zdá být na rozžhaveném asfaltu v poledních hodinách téměř nekonečná a chvílemi se mi zdá, že se cíl snad čím dál více vzdaluje. Popadá mě panika a tendence zastavit a na chvíli popadnout dech, ale nevzdávám to. Je to přece už jen takový kousek! Při poslední zatáčce už vidím všechny svaté, přesto z posledních sil přebíhám přes auto (poslední překážku) a doslova přepadávám do cíle. S medailí okamžitě mířím k občerstvovací stanici, kde rapidně snižuji místní zásoby vody, a odcházím ždímat tílko do stínu. Chvíli se dávám do kupy, než mi vůbec dojde, že to mám za sebou. Rázem vyčerpání přechází v úlevu a radost.

Musím přiznat, že letošní ročník byl mnohem náročnější, než jsem očekávala. Přesto má brněnská Urban Challenge takové kouzlo, že si ji nenechám uniknout ani příští rok. Urban Challenge 2019 Brno se opravdu vyvedla, a to i přes teplotní rekordy. Organizace závodu neměla chybu, zázemí závodu bylo opět parádně přichystané a na závodu byla řada nových originálních překážek. Líbí se mi, že Urban Challenge dokáže šikovně využít řadu městských věcí a udělat z nich dost zajímavé překážky. Zároveň je skvělé, že trať není tak dlouhá a větší důraz je kladen právě na překonávání překážek. Pokud máte rádi kratší, silové překážkové závody nebo si chcete jako začátečník vyzkoušet svůj první závod, neměli byste si nechat Urban Challenge ujít! Ještě nás tento rok čeká jeden závod v Ostravě, který se bude konat 24. srpna, tak neváhejte a přijďte.

Urban Challenge (Brno) 2019 - nejrychlejší dospělí (5 km)
p. muži ženy
1. Ondřej Němec - 0:25:27 Jana Coufalová - 0:27:21
2. Vladislav Joska - 0:25:39 Lenka Butorová - 0:31:17
3. Jakub Hartmann - 0:26:10 Tamara Bjalková - 0:34:32

Urban Challenge (Brno) 2019 - nejrychlejší děti
p. 900 m 1800 m
1. Adam Hrdý - 0:04:50 Jakub Gažo - 0:08:56
2. Daniel Sazama - 0:05:00 Martin Hanzal - 0:09:01
3. Oskar Hořava - 0:05:25 Petr Kučera - 0:09:07


Urban Challenge (Brno) 2019 - fotogalerie



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra