Reklama:
100% Whey Protein od Extrifitu v akci 2000 g + 2000 g!
Nejprodávanější v ČR. 4 kila špičkového proteinu za skvělou cenu! Nové příchutě! Více zde.

Pavel Kalina: "Mallakhambu se jen tak nevzdám."

3.951 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Mallakhamb. Co to je, říkáte si? Že jste o něčem takovém v životě neslyšeli? Není divu. Jedná se sice o sport, který má téměř 800 let starou historii, ovšem naprostou většinu své existence byl provozován jen a pouze v zemi svého původu, tedy v Indii. Proč Vás tím tedy zatěžujeme, ptáte se? Protože jeden Čech se tomuto starobylému umění věnuje a nejenže se díky němu zapsal do České knihy rekordů, ale také se v letošním roce zúčastnil úplně prvního mistrovství světa v mallakhambu, které kdy bylo pořádáno.

Nejdřív by zřejmě bylo záhodno mallakhamb trochu představit. Jedná se o akrobatické cvičení na dřevěném kůlu ne nepodobné u nás více známému pole fitness. Mallakhamb ovšem není jenom jeden, ale má několik různých forem. Cvičí se na kůlu upevněném k zemi, na zavěšeném kůlu, na kůlu s "podsadou" ze skleněných lahví, nebo dokonce na kůlu připevněném na bicyklu, na kterém se v průběhu cvičení jezdí. Ani v jednom případě se nejedná o nic jednoduchého, ba právě naopak. Mallakhamb bolí. A hodně. Své o tom ví i český příznivec tohoto indického umění, profesí diplomat, Pavel Kalina.

Ten ví i to, že dřevěný kůl s výškou více než 2,5 m a váhou kolem 85 kg nemá právě optimální cestovní rozměry, přesto jej neúnavně vozí všude tam, kam ho jeho diplomatická dráha zavede. Mallakhamb s ním byl samozřejmě v Indii, cestoval s ním ale i do Ruska, do Číny a nyní si hoví v jeho obývacím pokoji v íránském Teheránu. Ovšem i teheránský pobyt spěje ke svému konci a Pavel Kalina chystá další přesun, tentokrát do korejského Soulu. Bude jej indické cvičební náčiní následovat i tam, nebo už dost bylo vláčení mallakhambu po světě? To i mnoho dalšího prozradil snad jediný český aktivní cvičenec mallakhambu v rozhovoru.

Mallakhamb je staré indické umění s historií dlouhou možná až 800 let, ovšem po drtivou většinu své existence bylo provozováno výlučně jen v Indii. Jak jste se k němu dostal Vy jako Čecháček?

Mallakhamb jsem objevil za svého pracovního působení v Indii. Jako bývalý gymnasta a člověk, který se potřebuje hýbat, jsem ve svém novém působišti hledal něco, co bych mohl dělat, a mallakhamb mě možná i díky zkušenostem z gymnastiky zaujal.

V Indii s tímto sportem začínají už malé děti od 3 let. Pokud začínají pozdě, tedy třeba až ve 14 - 15 letech, mají už problémy s flexibilitou, tvrdí jeden z učitelů mallakhambu. V kolika letech jste začínal Vy?

Ve 42. (smích)

Jak se na Vás koukali, když jste si to tam mezi ně nakráčel, běloch se 42 křížky na krku, že se chcete učit mallakhamb?

Tak oni jsou zvyklí, že tam jezdí turisté, kteří si vezmou týdenní kurz a pak zase zmizí. Takže oni spíš koukali, když jsem přišel a pak chodil pravidelně 2 - 3x týdně po 4 roky.

Čím Vás právě mallakhamb oslovil? Přece jen je to dřina, která se ještě navíc v Indii pojí s poctivou dávkou diskomfortu.

Já právě asi ten diskomfort potřebuji. Pracovně operuji v zemích, kde nikdo nechce sloužit právě proto, že tam chybí komfort. Je docela dobře možné, že kdybych se s mallakhambem seznámil v tělocvičně v Mnichově, kde mají žíněnky, sprchu a klimatizaci, možná by mě to neoslovilo, ale v Bombaji… Tam přijdete do dřevěné boudy s betonovou podlahou, z ní trčí kůly, je tam teplo a vlhko a vy se nemáte ani pořádně kde umýt. A to si buď řeknete "uááá, hrůza, mizím odsud" nebo "týjo, to je ono"! A já si řekl to druhé. Pro mě to mělo to správnou atmosféru, ještě společně s nadšením těch lidí kolem.

Měl jste štěstí, že jste se dostal do péče uznávaného učitele jménem Uday Deshpande, který rozšiřuje povědomí o mallakhambu po celém světě. Jak jste ho vnímal jako jeho žák?

Ocenil jsem, že mě hned v začátku neodradil. Neřekl jsi starej a těžkej. Řekl dobře, jsi těžší, už nejsi tak flexibilní, ale máš sílu, tak pojďme dělat cviky, které dáš silově. Také byl neskutečně trpělivý a poctivý. U nás by se trenér jednou z hodiny omluvil, že je nemocný, podruhé, že vedl děti do školy… Desphande za tu dobu, co jsem tam chodil, nechyběl ani jednou.

O Vašem učiteli jsem četla, že byl zamlada velký sportovní talent s obrovskou tréninkovou disciplínou. Cvičil prý ráno i večer a cvičil prý dokonce i v den své svatby. Do jaké míry Vás tímhle svým zápalem pro trénink nakazil?

Ani nemusel, protože já to v sobě přirozeně mám. Bez pohybu nemohu být a mallakhamb je na vybití energie přímo skvělý. Je to prostě zápas s kůlem.

Mallakhamb se skutečně používal, nebo někde možná ještě používá, jako tréninkový prostředek zápasníků, kteří právě nemají po ruce sparinga. Může to podle Vás fungovat?

Nejsem zápasník, tak to nemohu zasvěceně posoudit. Člověk se tam ale různě přehazuje, kroutí, musí nohama silně svírat kůl, takže myslím, že určité schopnosti pro tradiční zápas se tak s největší pravděpodobností posílit dají.

Jak jste uvedl, mallakhambu jste se v Indii věnoval 4 roky a letos v únoru jste se dokonce zúčastnil úplně prvního mistrovství světa v tomto sportu. Na šampionát dorazilo také 150 zahraničních účastníků. Mohli se vůbec rovnat s indickými závodníky, kteří mají mallakhamb téměř zapsaný v DNA?

Ne, nemůžeme se s nimi rovnat, ale pořadatelé to udělali tak trochu pro nás a z 50 indických závodníků pustili do finále jen 10, jinak bychom jako cizinci vůbec neměli šanci zabodovat.

Jak se k Vám chovali indičtí závodníci? Neměli tendenci se Vám pošklebovat?

Vůbec ne, byli naopak velmi vstřícní. Šel jsem se rozcvičit a už u mě jeden stál a jistil mě. Pak mi hlásil, kolik mám bodů, a já věděl, že je nadšený za mě, a to jsem ho nikdy předtím neviděl, neznali jsme se.

Pro ně bylo určité také zajímavé vidět ve svém tradičním sportu účastníky z jiných zemí.

Zřejmě. Navíc zahraniční účastníci jsou pro ně reklama, která se hodí, tím spíš, že příští šampionát má být ve Spojených státech.

Prozradíte, jak jste si na soutěži vedl?

Skončil jsem sedmý. Musím ale říct, že to bylo jak díky pravidlům, která jsme dopředu přesně neznali, tak posléze i zraněním při vlastním finále. Před finále nám bylo řečeno, že každý musí cvičit na kůlu 2 minuty, předvést 18 prvků a jeden vylosovaný prvek zopakovat 6x a druhý 4x. To byl pro nás šok. Kluci, kteří se mnou závodili, měli vynikající techniku, místo 18 udělali třeba 21 velice složitých prvků, ale nikdo nebyl schopný jeden z cviků zopakovat 6x a druhý 4x za sebou. Já vysadil těžké prvky, ale zase jsem byl schopný zopakovat vylosované cviky v požadovaných počtech opakování, čímž jsem nahnal hodně bodů. Jen z toho důvodu jsem se dostal tam, kam jsem se dostal, jinak by mě všichni vyřadili.

Musím ovšem podotknout, že závod neměl při svém prvním ročníku věkové kategorie, takže jsem ve svém věku 55 let závodil s lidmi od 14 let výš. Vymohl jsem si alespoň, aby před každým mým vystoupením uváděli, že jsem nejstarším účastníkem šampionátu. (smích)

Součástí mallakhambu bývá i mnoho jógových ásan. Nemyslíte, že se s přibývajícím věkem přikloníte právě třeba k józe?

No, to si nemyslím. Tam musíte pomalu… a teď to dýchání… Na to já nemám trpělivost. Ano, já si dám každý den ráno 15 shybů na hrazdě a k tomu pozdrav slunci, ale tím pro mě veškerá jóga končí. (smích)

Koukala jsem, že mallakhamb loni do svého programu zařadil i Cirque du Soleil. Co takhle vyměnit diplomatickou kariéru za cirkus? (smích)

Tak my tu cirkus máme taky. (smích)

Vy nyní pobýváte pracovně v Íránu, takže jste přišel o motivační prostředí indické tréninkové skupiny. Daří se Vám i nadále udržovat motivaci, abyste mallakhamb neboli kulík, jak něžně říkáte, nepustil k vodě?

Tak já cvičím stále, protože se potřebuju hýbat. A tak ten kolík tahám všude, kam jedu. Teď už je se mnou ve třetí zemi. Většinou se v každé zemi snažím, jestli by mi ho nevzali do nějaké tělocvičny. V Rusku se mi to podařilo, v Číně také, ale v Íránu mám kulík doma. Nejdřív sídlil v ložnici. Když přišla návštěva a viděla kůl v ložnici, musela si říkat: "Hele, ten je divnej." Teď ho mám v obýváku, ale tam mám zase málo místa. Když chci cvičit, musím posunout židle, posunout křesla a pak to zase všechno přestěhovat zpátky. Mám se ale teď přesouvat do Koreje, do Soulu, tak snad tam budu mít lepší podmínky.

Takže mallakhamb s Vámi poputuje i tam?

Ano. Manželka mi sice říká, že mi do něj asi bude muset nasadit červotoče, aby byl konečně pryč, ale já se ho jen tak nevzdám!


Ukázka vrcholné formy mallakhambu



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 17 sekundami?
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínPartner Cup 2019 - výsledky
PavelV (15:13) • Je to přesně naopak. Díky za Matěje, Vláďu Žižku a další, že na tu pohárovku jdou a uká...
magazínPartner Cup 2019 - výsledky
Hockey1000 (11:29) • Vždyť to je právě naopak super, že jde on i jemu podobní borci na českou pohárovku. Cel...
magazínPartner Cup 2019 - výsledky
Qubevm (08:58) • Valasekjakub123 proč by nemohl Matěj závodit na pohárovce proboha.. Dej si facku, probe...
magazínPartner Cup 2019 - výsledky
ambrosan (22:19) • tak to je komentář, který bych od závodníka nečekal...je to dobře, že jsou lidi co akti...
magazínPartner Cup 2019 - výsledky
Valasekjakub123 (22:01) • Rysavy na poharovce? Zavodnik s takovymi zkusennostmi a jde na poharovku trosku soudnos...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra