Reklama:
AKCE: Smart Whey protein 1+1
Nově v moderním sáčkovém balení!
Více zde.

Radikální změna (XII.):
Za jeden rok 25 kilo dole
a start na kondiční soutěži

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Motivace


POHÁROVÉ SOUTĚŽE
Fit. Mania Classic I. Kladno: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
BFC Adel Cup Č. Lípa: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
Atrium Flora GP Praha: propozicestartovkyvýsledky a foto
Partners Cup Čelákovice: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
GP Čáslav: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
GP PEPA Opava: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisí strong mas
GP Fitness Brno: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisívideo
Beautiful and Strong Ústí n.L.: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotoabs.video

Další z našich čtenářů se s námi podělil o svou proměnu postavy a životního stylu. Z prvotního cíle dostat se opětovně do formy se stala cesta za účastí na letošní kondiční soutěži. Romanovi, který věkem patří již mezi masters závodníky, se podařilo během jednoho roku shodit 24 kilogramů a se ctí se tak mohl na Smartlabs Cupu v Brně porovnávat i s mnohem mladšími závodníky. Jeho příběh doplněný o fotografie jeho pokroku Vám nabízíme níže.

Pokud byste chtěli vidět více Romanových fotografií, můžete se podívat na fotoknihu, kterou Vám ve formátu PDF nabízíme zde.


Jméno: Roman Pučelík
Znamení zvěrokruhu: vodnář
Věk: 46 let
Původní váha: 103 kg
Váha na soutěži: 79 kg
Sportovní kariéra:
• bývalý prvoligový fotbalista (např. Bohemians Praha, Viktoria Žižkov, Dukla Praha)
• trenér mládežnické fotbalové reprezentace ČR 15 - 17letých (ročník 1985) - postup na ME hráčů do 17 let (2002)

[Text: Roman Pučelík] V roce 2014 (před rokem) jsem se rozhodl, že se svým chátrajícím tělem, které dostalo za 15 let podnikání pořádně zabrat, něco udělám a dám se zase do kondice, jako před x lety. Samotná fotografie, jak jsem na tom byl, vše dokazuje... Po nastolené proteinové dietě, kterou jsem podstoupil od srpna do října loňského roku, jsem následně začal pomýšlet, že bych mohl také začít třeba lyžovat nebo si zase občas zahrát fotbal. Nesportoval jsem ani jsem pravidelně necvičil minimálně 10 let... To ovšem nyní znamenalo, že jsem potřeboval zesílit, a to skoro ve všech partiích, obzvláště mne zajímalo zesílení nohou.

V listopadu 2014 jsem tedy oslovil Marka Vomáčku, kterého znám ještě z fotbalových trávníků coby mladšího protihráče, ale kterého jsem neviděl minimálně 12 let. Oslovil jsem ho s tím, že jsem o něm slyšel, že je nejenom výborný kulturista (a to jsem vůbec netušil, kolik už prestižních kulturistických soutěží vyhrál), ale také že je to i vynikající trenér, který by mi mohl pomoci trošku zesílit tělo. Moje zadání znělo jasně: "Marku, chtěl bych zase po letech lyžovat a hrát fotbal."

A tak jsme se pustili do trénování a zároveň jsem ho požádal, aby mi sestavil ke cvičení a novému životnímu stylu i jídelníček. Po dvou až třech trénincích mě Marek začal hecovat, že by nebylo marné trénovat víc (zatím jsme měli v plánu trénink 3x za týden) a že by mě připravil na soutěž v kulturistice... V tu chvíli jsem si myslel, že si ze mne dělá legraci, a tak jsem zareagoval stejným způsobem a řekl jsem mu, co si o těch svalovcích, kteří se mažou barvou a předvádějí se na pódiu, myslím. Ještě jsem to přikořenil tím, že jsem mu řekl, že když se nějaká podobná soutěž objeví náhodou v televizi, tak hned přepínám program... Naše sportovní "hecování" nemělo dlouhého trvání. Po pár trénincích se změnilo v moji osobní výzvu a nastavení nového cíle. V polovině listopadu jsem se rozhodl, že se na soutěž v kondiční kulturistice pod vedením Marka připravím, se slovy, že už jsem toho v životě vyzkoušel mnoho, ale že něco takového ještě nikdy! Tak proč si to nevyzkoušet?

Vůbec jsem netušil, o čem bude následujících 12 měsíců přípravy, vůbec jsem netušil, kolik času zaberou veškeré přípravy jídelníčku, a už vůbec jsem netušil, že mě tato příprava naprosto nasměruje na jiný životní styl a dokáže mi i pomoci v překonání mimosportovních stresů, které jsem si za poslední rok zažil a prožívám.

Jediné, co jsem tenkrát věděl na 100 % a Markovi také sdělil, že když jsem se takto rozhodl, že si za svým cílem půjdu a bez chyby dodržím vše, co si on jako trenér bude přát, abych dělal, trénoval, jedl, že já nic nepodcením ani nepokazím. Takže vlastně teď všechno záleželo na něm... Marek mi následně řekl, že pod jeho vedením (do kterého se v průběhu roku také zapojila jeho žena Eva Vomáčková, která je v ženském kulturistickém světě také ikonou) budu připravený na soutěž v kondiční kulturistice někdy v říjnu či listopadu v roce 2015. Takže za rok...

Rok tvrdé přípravy se zvyšujícími se dávkami tréninků, neskutečně precizně sestavený jídelníček od Marka, který mi denně připravovala moje partnerka Monika, a to bez jediného výpadku a vždy s přesností na gramy. Zajisté všichni, kdo se někdy připravovali na soutěž v kulturistice, vědí, co to znamená a jaký obrovský význam má jídelníček, jakou roli hraje každý gram navíc... A o to větší obdiv má moje přítelkyně, že vše zvládla a zvládá na jedničku. Dovolené, soukromé akce a veškerý mimopracovní a volný čas byl směřovaný pouze na místa a podmínky, kde jsme mohli trénovat, prostě všechno jsem podřídil jednomu cíli a ten cíl zněl: vystoupit na pódium mezi ty svalovce (to jsem netušil, že bude vypsaná pouze kategorie nad 30 let, tudíž sportovci mladší i o 15 let) a ukázat lidem, že nikdy není pozdě začít trénovat svoje tělo.

Soutěž v kondiční kulturistice, do které jsem se nakonec přihlásil, se konala 15. listopadu 2015 v Brně - Smartlabs Cup. Poslední týdny jsme po trénincích pilovali pózování a volnou sestavu, kdybych náhodou postoupil mezi posledních šest finalistů, ale mým snem a hlavním cílem bylo postavit se na pódium mezi ostatní soutěžící, zapózovat a ukázat vše, co jsem za rok natrénoval, a jakou mám formu. Zároveň jsem si byl jistý, že kdybych nebyl připravený, tak by mě Marek na tuto soutěž nepustil a soutěže bych se nezúčastnil. Celý rok jsem mu jen opakoval, že jestli se mu to povede (připravit mě na soutěž), tak samotný první krok na pódiu bude pro mne znamenat obrovské vítězství a splnění si jednoho cíle a jakékoliv umístění pro mne nebude hrát žádnou významnější roli.

Nastal očekávaný den soutěže a my jsme společně vyrazili do Brna. Poprvé jsem zažil tu atmosféru závodů, prezentace, mazání barvou, rozcvičku, různé fotografování atd. Samotná soutěž začala v 11 hodin a moje kategorie měla přijít na řadu okolo 13. hodiny. Nervozitu jsem před soutěží oproti Markovi žádnou necítil, ba naopak. Na soutěž, na tu krásnou a dlouho očekávanou chvilku, až udělám ten první krok vpřed na pódiu, jsem se moc těšil.

No a ve 13 hodin se tak opravdu stalo a já jsem najednou stál na pódiu vedle obrovských a svalnatých chlapů jako jeden ze soutěžících. Věděl jsem, že na žádné vyšší pozice nebudu mít dostatek svalové hmoty, ale o to mi opravdu vůbec nešlo! Šlo o to, že jsem tam po roce tréninku doopravdy stál a byl jsem připravený nebo, jak se říká v kulturistické řeči, byl jsem ve formě.

Při mém pózování mě hodně podpořili nejenom samotní diváci (asi i díky tomu, že jsem byl nejstarší účastník), ale hlavně mnoho lidí včetně mojí rodiny, přátel a kamarádů. Všichni, kteří za mnou do Brna na soutěž přijeli, tak znali moji cestu, můj příběh a chtěli být se mnou u tohoto splnění snu a dokončení jedné cesty. Celý můj "fanklub" byl i jednotně výrazně oblečený (svítivě žlutá trička), takže byl nepřehlédnutelný, ale hlavně i on přispěl k výborné atmosféře vyprodaného brněnského hlediště. Pózování jsem si užil a snažil jsem se ze sebe vymáčknout úplně všechno.

A myslím si, že se mi to jako úplnému začátečníkovi docela povedlo. To ať ale raději ohodnotí jiní lidé, já jen říkám, jaký jsem měl z toho pocit. Naše kategorie nad 30 let měla 9 soutěžících, takže jsme měli za chvilku hotovo a šli jsme zpět do zákulisí a čekali na verdikt rozhodčích, kdo postoupí do finále.


Roman Pučelík na soutěži Smartlabs Cup 2015
To, co se po skončení semifinálové části ve mne odehrávalo, se nedá asi slovy vyjádřit, možná ani popsat. Snad jako pocit štěstí, naplnění a neuvěřitelný hluboký vnitřní zážitek. I když jsem do finále nepostoupil (obsadil jsem celkové 7. místo), bylo to pro mne vlastně vítězství. S celým "fanklubem" jsme hned v brněnské hale oslavovali a radovali se z dosaženého. Pak už zbývala jen cesta zpět domů a ta byla opravdu veselá. Samotné historky z předešlého roku přípravy, zážitky z tréninků a mnoho dobrého jídla a pití způsobily, že jsme najednou byli zpět doma, aniž bychom postřehli, že jsme urazili 200 kilometrů. Večer nás s trenérem ještě čekala společná večeře a oslava s kamarády, která celý tento šťastný den jenom podtrhla a dala mu ještě větší rozměr.

Je asi logické, že jsem po těchto ročních zkušenostech změnil názor na svalovce, kteří se mažou barvou a ukazují, jaké mají svaly. Na vlastní kůži jsem poznal, jaká je to dřina a jaké to dá úsilí mít vypracované tělo a dodržovat všechny zásady, abych mohl vystoupit na soutěži. Slyšel jsem ale i mnoho negativních informací o kulturistice, jak se zde používají nedovolené látky na podporu růstu svalů apod., ale já osobně jsem se za celý rok s ničím podobným nesetkal. Trenér Marek Vomáčka i já jsme 100% odpůrci tohoto způsobu "přípravy" a jsem moc rád, že mám okolo sebe víc lidí, kteří zastávají tento zdravý a rozumný přístup.

Závěrem si dovolím krátké zhodnocení, které nemůže být jiné než pozitivní. To, že jsem se za rok z "cvalíka" (což dokazují zaslané fotky) dostal až na soutěž v kondiční kulturistice a tím dosáhl svého jakéhosi cíle, je samozřejmě hezké, ale daleko víc je pro mne uspokojivé a potěšující, že moje cesta k cíli je už nyní inspirací pro několik lidí z mého širokého okolí a reakce a prosby o radu, jak na to, ty se jen hrnou. Proto všem, kteří mají zájem, jen tiše říkám: "Když opravdu něco budete chtít a půjdete si za svým cílem, tak toho dřív nebo později určitě dosáhnete, i když cesta k cíli může být hodně trnitá..."

Nevím, jestli se ještě někdy přihlásím do nějaké soutěže v kulturistice, ale čím jsem si naprosto jistý, že se dál budu připravovat a trénovat tak, aby to přinášelo radost nejenom mně, ale i mým blízkým osobám a lidem, kteří budou prostě jen chtít...



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

13.12.06:13SC - Ahoj Romane, rád bych tě tímto pozdravil a vyjadřuji svůj..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 49 sekundami?



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie