Reklama:

Jaké bylo mistrovství České republiky juniorů 2015 očima závodníků?

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže


MUŽI, ŽENY, MASTERS
Mistrovství Čech: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
Mistrovství Moravy a Slezska: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
Mistrovství ČR mužů/masters
v kulturistice:
propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
videorozhovoryočima závodníků I. a II.
Mistrovství ČR mužů
(klas., phys.), žen, párů:
propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
videorozhovoryočima závodníků I. a II.
BFC Cup: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisíabs.video
GP Zbýšov: propoziceinfostartovkyvýsledkyfotozákulisívideo

MČR dorostu a juniorů 2015 - výsledky
MČR dorostu a juniorů 2015 - zákulisí
MČR dorostu a juniorů 2015 - fotogalerie
MČR dorostu a juniorů 2015 - videa (I.)
MČR dorostu a juniorů 2015 - videa (II.)

Letos jsme opět zprostředkovaně oslovili všechny závodníky po mistrovství České republiky dorostu a juniorů s návrhem, zda by chtěli zhodnotit celou soutěž, vyslovit své názory, ohlédnout se za ní, jak se jim líbila, co se jim nelíbilo, prostě a jednoduše, aby měli příležitost se vyjádřit ke klání, jehož se zúčastnili.

Součet všech, kteří se zapojili do bojů na pódiu mistrovství, přesahoval číslo 100, nikoho jsme nechtěli vynechat, proto byly e-maily rozeslány všem. Děkuji opět všem, kteří si našli tu chvilku a napsali pár řádků, nebo i více, o svých dojmech ze soutěže, velmi si toho cením. Možná právě Vy přispějete dalšímu zkvalitnění při jejich pořádání.

Níže si můžete pročíst příspěvky všech závodníků, kteří věnovali čas ohlédnutí za soutěží v Rokycanech, či přidali i pohled do svého života. Děkujeme i těm, kteří poskytli svůj náhled na oblastní soutěže.


Markéta Bláhová

Letošní závodní sezóna byla má první, a tak jsem vůbec nevěděla, co od toho všeho očekávat. S posilováním jsem začala před necelým rokem a půl a v té době by mě ani nenapadlo, že bych jednou mohla stát na pódiu vedle těch krásných holek, které jsem moc obdivovala. Přišlo mi to jako sen, něco nereálného, ale postupem času, jak se mé tělo začínalo tvarovat, jsem se pomalu přibližovala k jeho uskutečnění. Vlastně ani nevím, co bylo impulsem k tomu, zkusit si závodění na vlastní kůži. Ale rozhodli jsme se tak spolu s mojí kamarádkou Markétou Černou, která závodila o měsíc dříve v ženách také v kategorii bikiny fitness, což byla určitě velká výhoda z toho důvodu, že jsme se mohly vzájemně podporovat.

Několikaměsíční dieta a náročné tréninky byly někdy opravdu vyčerpávající, ale uteklo to jako voda a já jsem se po té vší dřině za pomoci a podpory mého trenéra a přítele v jedné osobě Petra Slámy postavila na pódium. A stálo to za to! Sice jsem byla dost nervózní a rozklepaná, ale i přesto to byl úžasný pocit, uvědomit si, že jsem to zvládla. Na Čechách jsem získala 4. místo v kategorii bikiny fitness do 164 cm a o týden později na MČR o příčku nižší, tedy 5. místo. Na jednu stranu jsem měla z umístění velkou radost, ale jsem věčně nespokojený člověk, takže se těším, až přijdu příští rok s (doufám) mnohem lepší formou a třeba zacinká i nějaká ta medaile.

S pozdravem
Markéta Bláhová


Michael Macek

Jmenuji se Michael Macek, je mi 21 let a soutěžil jsem letos poprvé na mistrovství Moravy a Slezska juniorů v mužském physique. Vlastně ani nevím, kde začít. Berme to od začátku, prezentace. Když jsem přijel na místo, byl jsem lehce nervózní, bylo tam dost lidí a všichni vypadali dobře. Pořádné překvapení však přišlo, když jsem vstoupil do místnosti, kde byla prezentace. Tolik lidí na jednom místě! Vím, že jich může být víc, ale pro mě jako nováčka to bylo něco nepopsatelného.

Poté to začalo. První kategorie už vstupovaly na pódium a já si říkal, kdy asi nastoupím já. Šli jsme se tedy s trenérem a kamarádem připravit, doladit barvu, pózing atd. Pak mě ale přepadlo nějaké tušení, šel jsem se projít a podívat se po známých lidech. V tu chvíli jsem potkal svého kouče Filipa Štefloviče, který na mě vychrlil, že za chvíli nastupuju! No, takže jsme šli rychle do backstage, naolejovat, napumpovat, nacukrovat a celkově se připravit. :) Všechno se to stalo tak strašně rychle. Před chvílí jsme dolaďovali barvu a všechno, najednou je svolávána naše kategorie, srdce mi buší a hlava se nedokáže pořádně soustředit, tréma vysoká.

Při vstupu na pódium jsem zažil něco krásného, pro mě nového. Spolu se závodníky jsme se postavili na čáru. Atmosféra byla úžasná. Soupeři byli vynikající a v dobré formě. Po skončení mé kategorie mi sice bylo jasné, že jsem udělal pár chyb, že to na finále asi nebude, ale nevadilo mi to. Jde o ten pocit být tam, na pódiu, sledovat ty lidi, pány rozhodčí, fotografy. Nakoplo mě to k tomu, abych tomu odevzdal své srdce. :) Skončil jsem sedmý. Nebyl jsem poslední, takže to beru jako úspěch. Už se nemohu dočkat další sezóny, kde se pokusím o mnohem lepší umístění. :) Díky všem, co se na takovýchto akcích podílejí, máte můj obdiv a respekt. To byla moje první soutěž "mýma očima".

S pozdravem
Michael Macek


Marcela Janouchová

Jmenuji se Marcela, je mi 22 let a letos v květnu jsem se zúčastnila své první soutěže v juniorských bikiny fitness do 164 cm. Soutěžení pro mě však nebylo ničím novým. Sportu se věnuji po celý život a největší část z něj vyplňoval tanec - akrobatický rokenrol. Ten jsem nejen deset let závodně tančila, ale také sama trénovala. Jak jsem se tedy dostala k fitness?

Čas běžel a měnilo se vše kolem mě. Od tance jsem upustila, věnovala jsem se škole, práci a kila šla postupně nahoru. Vyvrcholilo to v lednu 2014, kdy mi váha ukázala číslo vyšší, než jsem byla schopná akceptovat.

V té době byla mou jasnou volbou americká trenérka Jillian Michaels. Razantně jsem změnila své stravování a odcvičila snad všechny její tréninkové programy, což se osvědčilo. Za pět měsíců jsem zhubla více jak 5 kg.

Jak už to tak většinou bývá, cvičení se stalo mou vášní a cvičení doma u televize mi přestalo stačit. V září 2014 jsem se tedy poprvé vydala do Fitness Galaxie, mého dnes již domovského fitka. Posilovací stroje mi tehdy nic neříkaly, znala jsem je spíš jen z vyprávění a fotek, než že bych s nimi měla nějaké zkušenosti. Potřebovala jsem poradit, proto jsem požádala o provedení po fitku někoho z personálu. Mým průvodcem tenkrát nebyl nikdo jiný než můj současný trenér Jozef "Dodo" Szarka. Během několika dní jsem si koupila svou první permici a seznamovala se s pro mě tenkrát "těžkými váhami". Soutěžení v té době mým cílem nebylo, ale chtěla jsem nabrat svalovou hmotu. I když jsem tomu vůbec nerozuměla, věděla jsem, že jídlo je základ, proto jsem ihned po každém tréninku jedla nějaké komplexní sacharidy s masem. Dodo mou tréninkovou rutinu tenkrát sledoval a jednou na mě zpoza baru recepce zavolal: "Vy se připravujete na nějakou soutěž?" A tak to začalo.

V listopadu 2014 začala má příprava na jarní závody v bikiny fitness. S trenérem jsme do toho šli s tím, že to zkusíme a uvidíme. Šli jsme si pro zkušenosti, které ani jeden z nás neměl, ale bavila nás ta cesta. Prvním krokem bylo nabrání svalové hmoty. Základ jsem měla z rokenrolu, ale i tak nás čekalo hodně práce.

Přehoupl se nový rok a já měla na Tanitě plus 3 kg. Naivně jsem si tenkrát myslela, že je to samý sval. I tak jsem měla radost a nemohla se dočkat "až začneme sekat". Na to jsem si však musela počkat ještě dlouhé tři měsíce. Jelikož jsme nevěděli, do čeho jdeme a co nás čeká, cestu jsme zvolili pozvolna a opatrně. V dubnu mi tedy začaly první lehké sacharidové vlny. S přísnou dietou a absolutními nulami jsme počkali až těsně před závody. Spousta lidí si proto ještě 14 dní před soutěží myslela, že na pódium vůbec nepůjdu. Vždyť nemám s čím!

Den D nakonec přišel. Do Hrádku nad Nisou jsem s celým svým týmem přijela o den dříve, abychom měli na finální přípravy dost času a klid. Večer jsme nanesli první vrstvu barvy a s nohama nahoře čekali, co udělá superkompenzace.

Atmosféra na závodech byla neuvěřitelná. Každý byl připraven předvést na pódiu to nejlepší a já na tom nebyla jinak. V zákulisí jsem do sebe pomalu soukala piškoty se sušeným ananasem a čekala na svou premiéru. Když potom zavolali číslo 12, adrenalin udělal svoje a já konečně stála na pódiu. Ten pocit se nedá popsat. Ta chvíle, kdy se všechny páry očí dívají jen na Vás, lidé tleskají a fandí. To musíte zažít, abyste to pochopili. To je ten důvod, proč každý závodník s radostí přečká těžké chvíle diety, dvoufázových tréninků a superkompenzace. Pódium je pro něj odměna.

Ten den jsem si myslela, že po semifinále pro mě soutěž končí. Opak byl pravdou. Neuvěřitelné se stalo skutečností, když za mnou trenér přiběhl s novinou, že jsem postoupila do finále. Kdyby ale jen do finále. Za týden mě navíc čekala další, pro mě absolutně neplánovaná soutěž. Finále pro mě tedy byla už jen třešnička na dortu. Skončila jsem s neuvěřitelným 3. místem, nabitá motivací a silou udělat za týden na republice ještě lepší formu. A povedlo se!

Vracení se zpátky v čase je věc, kterou musí udělat každý závodník, pokud se chce posunout někam dál. Kdyby mi tenkrát v listopadu někdo řekl, že získám v květnu 3. místo na mistrovství Čech a za týden 2. místo na mistrovství České republiky, asi si zaťukám na čelo. Dnes je však všechno jinak. Za to děkuji svému skvělému týmu, který za mnou stál po celou dobu přípravy, především trenérovi, který mě vedl a říkal mi, co mám a nemám dělat. Samozřejmě rodině a přátelům, kteří vydrželi moje nálady, ale také všem lidem, kteří mě kdy vedli ke sportu.

A co mě čeká dál? V současné době si zvykám na běžné stravování, postupně navyšuji množství jídla a přidávám na trénincích. Na další závodní sezónu chci být lepší a silnější. A kdo ví, třeba svou formu předvedu příští rok na mistrovství Evropy.

S pozdravem
Marcela Janouchová


Zlata Bubeníčková

Zdravíčko čtenáři Ronnie.cz,

jmenuji se Zlata Bubeníčková a možná znáte můj log ve fóru Harleen´s Log Ponyfitness, kam si pečlivě zapisuji své tréninky a postřehy z nich, tudíž je zde popsána i má příprava na letošní jarní juniorská mistrovství.

Myšlenky na závodění mi vnukl v létě 2013 sám Luboš Koumal během trenérského kurzu Ronnie.cz, kdy mě jeho slova o finální přípravě opravdu fascinovala a stala se pro mě výzvou, která se ten den zdála jako sci-fi, že "jednou" si také chci takovou přípravou projít, ať už bude jakkoli náročná, a také že "jednoho dne" stanu na pódiu. Čas plynul, potkala jsem spoustu zajímavých lidí v čele s Jiřím Vášou, díky kterému jsem se roku 2014 dostala do T&M Olympia Fitness. Vidět své idoly naživo, moci si s nimi povídat, radit se a trénovat vedle nich bylo víc než motivující. V rozhodnutí, na které závody půjdu, mi pomohla úžasná žena - Verča Žižková, které vděčím za mnohé, za spoustu rad, tréninky, ale především za nácvik póz a její svatou trpělivost, když mě je učila. :)

V lednu 2015 ale moje srdce uchvátil Eagle Fitness, do kterého mě přivedl náš skvělý Kuba Šubrt, a zde má příprava nabrala ty správné "grády". Atmosféra posilovny mě pohltila. Denně vídat obrovská "zvířata" mě motivovalo jako nic jiného, navíc mě přijali mezi sebe jako svou "vlastní" a já pocítila, že přesně sem patřím. Podpora Eagle týmu byla neuvěřitelná, veliký dík bych chtěla vyjádřit především majiteli fitka. Podpora přišla i od osobitého powerliftera Filipa Steinera, který mě přeučoval techniku některých cviků a hecoval mě k šíleným výkonům během tréninků, na které ráda vzpomínám. :)

Velmi mi pomohl masér Jan Čermák, který se staral o mou regeneraci, Michal Chlapec, jenž mě zásoboval doplňky Nutri-Defence Nutrition, Pavel Balog, který mě na trénincích ždímal a týral poslední týden před závody a spolu se Slávkem Vinogradovem celkově naplánoval mou superkompenzaci. Janičce Jeřábkové velmi děkuji za překrásné plavečky. Ale speciální poděkování patří Jirkovi "Wolverinovi" Gabrielovi, který při mně stál jako můj sparing, motivátor, nejpreciznější natěrač a obrovská opora jak v průběhu celé finální přípravy, kdy mě udržoval pořád v dobré náladě, tak na závodech a vůbec to celé šílenství prožíval až s andělskou trpělivostí se mnou. :)

30. 5. - mistrovství Čech juniorů v Hrádku nad Nisou, mé první závody, dlouho očekávaný den, to ono "jednou" je tady. Bylo mi ale opravdu líto, že jsme byly v kategorii pouze dvě, alespoň jsme se ale v zákulisí dobře seznámily i s bikinkami a o zábavu, která uvolnila napětí ve vzduchu, nebyla nouze. A jakže to v našem zákulisí vypadalo? Všude Racia, piškoty, rýže - mezi činkami, expandery a šminkami, vůně soutěžní barvy a oleje se mísila s vůní laku na vlasy a bylo to kouzelné. :) Moc bych chtěla pochválit fakt, že jsme měly dostatek jednoruček k napumpování.

Při registraci jsem si vytáhla nádherné číslo 69 a čekala na okamžik, kdy nás vyzvou na pódium. Trocha nervozity, ale jakmile se mé podpatky dotkly pódia, byla pryč a já si to neskutečně užívala. Když se z publika ozýval řev mého čísla (především hlas mojí zlaté maminky - děkuju, mami) a podporující pískot (děkuju, tati), tak i přesto, jaká je dřina mít zatnuté všechny svaly a vypadat u toho elegantně, jsem se musela usmívat, jak nádherně to hřálo na srdci. :)

Už na začátku se vědělo, že medaile bude, a nakonec cinkla zlatá. Nemohla jsem se už dočkat mistrovství republiky a početnější konkurence. Následující den odstartoval nový kolotoč superkompenzace. Ještě výživnější tréninky, kde jsem se nestyděla krom potu ronit i slzy, především u ždímání nohou. Horší než poslední trénink nohou bylo už jen odvodňování v době šílených veder, ale věděla jsem, že nesmím polevit a předvedu se v nejlepší formě, jakou jen budu schopna vytvořit, a to mě nabíjelo obrovskou silou.

7. 6. - mistrovství České republiky juniorů v Rokycanech, moc příjemné město. Po příjezdu jsme ale čekali nekonečně dlouho ve frontě před halou, než jsme vůbec byli vpuštěni dovnitř. Poté rychlá registrace a Jirka mi vytáhl opět číslo 69, snad přinese stejné štěstí jako na předchozí soutěži... A šup do zákulisí nechat se natřít další vrstvou barvy, dát pár lžic rýže a dát si nožky nahoru a čekat, až půjdeme na řadu. Moc milá organizátorka nám přišla oznámit, že čas nadešel... Nadšením jsem byla bez sebe. Na semifinále nás nastoupilo osm a byl to úžasný pocit, místo nervozity mě zaplavoval pocit horka a nadšení, v publiku jsem měla obrovskou podporu. Hlavním rozhodčím s námi na pódiu byl právě Luboš Koumal a já byla ráda, že se s ním opět shledávám. Byla jsem v prvním a třetím vyvolávání, úžasný pocit.

Tak a zpátky do zákulisí, naše šatna nyní sloužila jako místnost pro antidopingový výbor, takže jsme se musely "vystěhovat" do druhé šatny, která byla už absolutně plná, takže jsem zbytek čekání strávila na chodbě, respektive za oponou pódia, kde jsem ujídala pár piškotů s Nutellou, bože, to byla slast. :) Finále se blížilo, natěšení a teď už i nervozita se projevovaly tak, že jsem nevydržela klidně ležet, tak jsem se šla pozvolna pumpovat a natírat olejem. Finále je tu, postoupilo nás jen 6 a já si užívala každou vteřinu, každý pohled do poroty i mezi diváky, každou pózu a vydala ze sebe to nejlepší. Přišlo vyhlášení výsledků. Ve stínu jsme zůstaly poslední tři, chytly jsme se za ruce a v duchu všechny určitě myslely na to samé.

Vyhlásilo se třetí místo a s Maruškou jsme zůstaly opět samy, stejně jako na Čechách, radost nešla skrývat, smály jsme se a tiskly si ruce, pak zaznělo její číslo a ve mně se rozlil pocit naprosté extáze, splněný sen, došlo mi, že už nejsem divák jako ty roky předtím, že už nejsem jen fanoušek, že dnes je to o nás, co jsme na pódiu, a že jsem se právě stala mistryní České republiky, byla jsem dojatá a opravdu ze srdce šťastná. Naprosto kouzelný okamžik. Nádherný zážitek a to nejkrásnější završení přípravy. Nemohla jsem se dočkat, až obejmu ty, kteří při mně stáli a přijeli se na mě podívat a podpořit mě. Teď už jen krátký rozhovor s Vítkem Sahulou a Lukášem Roubíkem a hurá na melouna (a Häagen Dazs, pssst)! :)

V závěru bych chtěla poděkovat i těm, co za mnou přijet nemohli a v přípravě mi byli motivací, inspirací i podporou, mluvím o lidech z fóra Ronnie.cz, především o lovci žen P.U., šílenci Draperovi, překrásné Vendy, princezně Darkkillerovi, Gohanovi a dalších.

S pozdravem
Zlata Bubeníčková



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínZapojte se do studie a získejte zdarm...
malex (12:45) • nové kolo! www.docs.google.com/forms/d/1inqkSbXR3tfDT2_JTyHYL0VvpPc5s_tkIroOI7D4Agc/ed...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
PavelV (14:46) • Děkuju, budu se snažit.
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Blizard3 (11:19) • Ahoj Jáne, děkuji za reakci. Vůle se změnit, je v podstatě to, co na začátek potřebuješ...
magazínPavel Vacek - záda a břicho 3 týdny p...
Zodiak411 (22:03) • Super videolog. Osobně bych s Pavlem uvítal další a kdyby to bylo i s Radkem Loncem, ta...
magazínRadikální změna (XVI.): Ze dne na den...
Ján Černák (15:33) • Zdravím premena je to parádna klobuk dole. Taky sa o to pokušam ale nemam pevnu volu na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra