Poradna odpovídá na konkrétní dotazy zájemců velmi zjednodušeně, aby jejímu obsahu porozuměl skutečně i ten, kdo má nulové vědomosti o výživě.
Hledáte-li podrobnější informace k daným tématům, využijte našeho vyhledávače nebo členění příspěvků podle kategorií, mnoho odborněji laděných a podrobnějších článků jistě najdete.
Dobrý den, snad každý cvičenec ví, že pro růst svalů potřebuje především bílkoviny (maso), sacharidy a nějaký ten tuk. Ale horší je se dozvědět něco o potřebných vitamínech. Jaké vitamíny jsou potřeba? Jaké potraviny se hodí jíst kvůli vitamínům? Předem díky za případnou odpověď.
Obsah vitamínů v potravinách
Za tuto otázku jsem ráda, protože sportovci více řeší příjem hlavních živin (bílkoviny, sacharidy, tuky) a zapomínají na mikroživiny, látky, bez kterých by nebylo možné hlavní živiny v těle zpracovat. Aktivní sportovci příjem vitamínů často podceňují a denně se s tím setkávám v osobní praxi. V jídelníčcích se vyskytuje velmi nízký příjem ovoce a zeleniny. Zkrátka si bohužel neuvědomují sílu jejich funkce. K čemu takovému sportovci budou vysoké dávky bílkovin, pokud s nedostatkem vitamínů neproběhnou metabolické reakce tak, jak mají, a svalová výstavba bude omezená? Vitamíny také posilují a obnovují imunitu organismu, zpomalují některé znaky stárnutí a to je při sportovních výkonech velmi důležitý fakt. Nedostatek vitamínů tedy může vážně ohrozit celý lidský organismus.
Pokud řešíme výběr vitamínů (respektive potravin), stojíme ještě před další otázkou - obsahuje daná potravina opravdu takové množství vitamínů, jako popisují tabulky dostupné např. na internetu? Dnes se zaměříme hlavně na výběr vitamínů ve sportovní výživě a jejich obsah v potravinách. Do budoucna bych ráda připravila článek, který se bude týkat samotného množství vitamínů v potravinách - čím je ovlivněné a případně jak potraviny správně vybírat a tepelně upravovat, aby v nich vitamíny byly co nejvíce zachovány. Často si neuvědomujeme, že množství vitamínů v potravinách se odvíjí od dovozu, skladování i tepelné úpravy, a často jsme sami viníkem toho, že hladiny vitamínů výsledného jídla jsou minimální.
Vitamíny a dnešní stravování
Současná doba ve spojitosti s výživou je nazývána "érou supermarketů". Je však otázka, jestli bohatá nabídka potravin, kde není důležitá výživová hodnota, je to nejlepší. Mnohé pokrmy jsou dnes prodávány prostřednictvím rychlého občerstvení, které jsou bohaté především na tuk, bílé pečivo a další nevhodné látky pro organismus. Dalším trendem současné doby je požívání pokrmů i mimo hlavních jídel. Tyto produkty jsou bohaté na energii, jsou velmi výrazné chuti a jejich konzumace vede k obezitě.
Co jsou vitamíny
Vitamíny jsou látky důležité pro správnou funkci lidského organismu (růst, vývin a celkové zdraví). Podílí se na enzymových reakcích a umožňují organismu podávat výkony. Tyto látky si tělo získává převážnou většinou z potravy rostlinné i živočišné. Vitamíny je možné přijímat buď v přirozených potravinách, nebo formou výživových doplňků stravy v podobě tablet nebo roztoků. Nedostatek vitamínů v lidském organismu nazýváme hypovitaminózou a při úplném vyřazení vitamínů z jídelníčku může dojít ke kritickému zhoršení stavu organismu, a to k avitaminóze, pro kterou jsou již příznaky velmi specifické. Tohoto stavu však organismus může někdy dosáhnout až po delší době, protože tělo je schopno udržet si zásobu vitamínů na několik týdnů až měsíců. Naštěstí v dnešní době ve vyspělých zemích však avitaminóza téměř neexistuje.
Dělení vitamínů
Zde je výpis vitamínů a látek vitamínům podobných:
| • Vitamín A | - retinol, karoten |
| • Komplex vitamínů B | - B1 thiamin, B2 riboflavin, B3 niacin, B4 adenin, B5 kyselina
pantothenová, B6 pyrodoxin, B10, B9 kyselina listová (také pod označením Bc nebo folát), B12 kobalamin, B13 kyselina orotová, B15 kyselina pangaminová, B17 amygdalin, Bt karnitin, Bx neboli PABA (kyselina paraaminbenzoová), cholin, inositol |
| • Vitamín C | - kyselina askorbová |
| • Vitamín D | - kalciferol, viosterol, ergosterol |
| • Vitamín E | - tokoferol
|
| • Vitamín F | - kyseliny mastné |
| • Vitamín G | - riboflavin, hepatoflavin, laktoflavin |
| • Vitamín H | - biotin |
| • Vitamín K | - menadion |
| • Vitamín M | - kyselina listová |
| • Vitamín P | - bioflavonoidy, Pp niacinamid, P4 troxerutin |
Vitamíny můžeme rozdělit podle funkce, podle chemického složení a podle rozpustnosti. Rozlišujeme vitamíny:
Rozpustné ve vodě (B1, 2, 5, 6, 11, 12, C, H, P) - neukládají se v těle, jsou vylučovány močí a je důležité je pravidelně doplňovat.
Rozpustné v tucích (A, D, E, K) - v těle se ukládají delší dobu, riziko spočívá v předávkování vitamínů, které se zdržují v tělesném tuku.
Dávkování vitamínů a jejich zdroje
Množství vitamínů v jednotlivých potravinách se značně liší. Jak už jsem naznačovala na začátku článku, hladiny vitamínů jsou ovlivněné několika faktory. Často se může stát, že se nám do ruky dostanou potraviny s minimálním obsahem vitamínů, aniž bychom to tušili. Jedná se převážně o ovoce a zeleninu. Předpokládejme zatím, že hodnoty látek jsou ve standardním množství, které vychází z provedených výzkumů. Pro příklad uvádím tabulky autora Dr. Michaela Colgana.
VITAMÍNY
| Název | DDD (mg) | Účinky | Projevy nedostatku | Zdroj
(stručný přehled) |
| A (retinol) |
1,3 |
nezbytný pro správnou funkci zraku, pro růst a vývoj kostí, buněk, rozmnožovací funkci, odolnost proti nemocem, pro kůži a sliznice, vzniká z něho i zrakový purpur v oku (důležitý pro vidění v šeru) |
šeroslepost, záněty spojivek |
játra, oleje z rybích jater, mrkev, zelená listová zelenina
|
| B1 (thiamin)
| 30 - 200
| brání únavě, napomáhá dobrému trávení a chuti k jídlu
| nervové poruchy, celková slabost, nespavost
| obilná zrna, droždí, brambory
|
| B2 (riboflavin)
| 25 - 200
| pomáhá mitochondriím vytvářet energii, upravuje energetické mechanismy
| afty, praskání rtů, pálení očí
| maso, drůbež, ryby, mléčné výrobky, droždí
|
| B3 (niacin, niacinamid)
| 30 - 100
| nezbytný pro činnost mozku, pomáhá likvidovat některé složky cholesterolu, je důležitý pro tkáňové dýchání, působí v biochemických pochodech, kterými se získává energie
| špatné trávení, nespavost
| maso, ryby, droždí
|
| B5 (kyselina panthothenová)
| 20 - 500
| stimuluje funkci nadledvinek, redukuje stres, zabraňuje únavě, nutný pro schopnost těla vytvářet glykogen a mastné kyseliny, nutný pro syntézu Vašich steroidních hormonů
| afty, praskání rtů, pálení očí
| droždí, mléčné výrobky
|
| B6 (pyridoxin)
| 10 - 15
| potřebný pro všechny fáze látkové přeměny bílkovin a aminokyselin a pro tvorbu hemoglobinu
| podrážděná pokožka, přecitlivělost na slunce, u citlivých lidí při každodenní dlouhodobé dávce může vyvolat přechodné poškození nervů
| obilné klíčky, kuřecí maso, ryby, vejce, droždí, játra
|
| B12 (kobalamin)
| 5 - 8
| stimuluje tvorbu červených krvinek, dodává energii, posiluje činnost mozku, je bezpodmínečně nutný pro každou buňku Vašeho těla
| deprese, alergie, slabost
| pokrmy živočišného původu, droždí
|
| Kyselina listová (folová kyselina, folát)
| 800 - 3400
| ovlivňuje a řídí metabolismus aminokyselin, stimuluje tvorbu červených krvinek
| chudokrevnost, pocity slabosti
| tmavozelená listová zelenina, boby, vaječné žloutky, játra
|
| H (biotin)
| 300 - 5000
| je složka enzymu nutného pro tvorbu glykogenu a mastných kyselin, je nezbytný pro udržení pokožky v dobrém stavu
| snižuje obranyschopnost organismu, kožní projevy
| játra, sardinky, vaječné žloutky, sójová mouka, droždí, ořechy
|
| C (kyselina askorbová)
| 2 - 12 g
| antioxidant, posiluje imunitní systém, důležitý pro tvorbu kolagenu, ovlivňuje metabolismus cholesterolu
| krvácení dásní, únava, nespavost
| citrusové plody, zelená listová zelenina
|
| D (cholekalciferol) | 10 | pomáhá vstřebávání fosforu a vápníku, důležitý pro růst kostí, pro rovnováhu minerálů v těle
| měkké porézní zuby a kosti
| rybí tuk, semena a ořechy
|
| E (tokoferol)
| 400 - 2000
| antioxidant, účastní se výstavby buněčných membrán
| únava, předčasné stárnutí, neplodnost
| rostlinné oleje, obilí, listová zelenina
|
| K (fylochinon)
| 80
| je nezbytný pro mechanismus srážení krve
| zvýšená krvácivost, poruchy metabolismu
| zelená listová zelenina, zelené ovoce
|
| Cholin
| 5 g
| není vitamín, ale běžně se přidává do vit. doplňků, působí hlavně jako složka neurotransmiteru acetylcholinu, např. v mozku, účastní se přesunu tuků v těle | ... | nejvhodnější je fosfatidylcholin
|
| Inositol
| 5 g
| není vitamín, protože Vaše tělo jej dovede vytvořit, je nutný pro normální látkovou přeměnu vápníku a inzulínu, účastní se látkové přeměny mastných kyselin
| ... | ... |
Obsah vitamínů v potravinách
V předchozí tabulce jsou uvedeny doporučené denní dávky vitamínů. Můžete si tak vypočítat přibližnou gramáž potraviny, kterou je potřeba sníst, abyste přijali z dané potraviny potřebnou dávku vitamínů. V tabulce jsou uvedené pouze některé zdroje potravin, slouží tedy pro přehled a porovnání obsahu vitamínů mezi různými potravinami.
Vitamín C
| Potravina |
Vitamín C (mg/100 g) |
Potravina |
Vitamín C (mg/100 g) |
| Jablko | 10 - 30 |
Zelí | 30 - 60 |
| Banán | 10
| Mrkev | 5 - 10 |
| Třešně | 10
| Květák | 60 - 80 |
| Grapefruit | 40
| Celer | 10 |
| Meloun | 13 - 33
| Cibule | 10 - 30 |
| Pomeranč, citrón | 50 | Brambory | 10 - 30 |
| Broskev | 7 - 14 | Špenát | 50 - 90 |
| Jahody | 40 - 90 | Maso | 0 - 2 |
| Fazole | 10 - 30 | Játra | 10 - 40 |
| Brokolice | 90-150 | Mléko kravské | 1-2 |
Vitamín B1
| Potravina |
Thiamin (mg/100 g) |
Potravina |
Thiamin (mg/100 g) |
| Kukuřičná mouka | 0,20 | Pivov. kvasnice | 15,6 |
| Ovesná mouka | 0,55 | Šunka | 0,74 |
| Neloupaná rýže | 0,29 | Telecí maso | 0,18 |
| Loupaná rýže | 0,07 | Srdce | 0,60 |
| Loupaná vařená rýže | 0,02 | Vepřová játra | 0,43 |
| Žito | 0,30 | Sýr | 0,02 - 0,06 |
| Pšeničná mouka | 0,55 | Mléko | 0,04 |
| Brokolice | 0,10 | Vejce | 0,12 |
| Brambory | 0,11 | ... | ... |
Vitamín B2 (riboflavin)
| Potravina |
Riboflavin (mg/100 g) |
Potravina |
Riboflavin (mg/100 g) |
| Mléko | 0,17 | Rýže | 0,01 |
| Jogurt | 0,16 | Brokolice | 0,20 |
| Sýr | 0,46 | Zelí | 0,06 |
| Tvaroh | 0,28 | Mrkev | 0,06 |
| Játra | 3,50 | Květák | 0,08 |
| Hovězí maso | 0,24 | Brambory | 0,04 |
| Kuře | 0,19 | Špenát | 0,14 |
| Jehněčí maso | 0,22 | Rajská jablka | 0,04 |
| Vepřové maso | 0,27 | Banány | 0,04 |
| Pšenice | 0,11 | Jahody | 0,07 |
| Žito | 0,08 | Vejce | 0,30 |
Vitamín B3 (niacin)
| Potravina |
Niacin (mg/100 g) |
Potravina |
Niacin (mg/100 g) |
| Mléko | 0,2 | Fazole | 0,5 - 2,4 |
| Jogurt | 0,1 | Brokolice | 0,9 |
| Sýr | 1,2 | Zelí | 0,3 |
| Hovězí maso | 4,6 | Mrkev | 0,6 |
| Kuře | 4,7 - 14,7 | Květák | 0,7 |
| Jehněčí maso | 4,5 | Čočka | 2,0 |
| Vepřové maso | 0,8 - 5,6 | Cibule | 0,2 |
| Krocan | 8,0 | Brambory | 1,5 |
| Telecí maso | 7,5 | Sója | 1,4 |
| Srdce | 6,4 | Špenát | 0,6 |
| Sleď | 3,6 | Rajská jablka | 0,7 |
| Ječmen | 3,1 | Jablka | 0,6 |
| Kukuřice | 1,4 - 2,9 | Banán | 0,7 |
| Rýže loupaná | 1,6 | Pomeranč | 0,4 |
| Rýže neloupaná | 4,7 | Broskve | 1,0 |
| Žito | 0,9 - 1,6 | Jahody | 0,6 |
| Vejce | 0,1 | Burské ořechy | 17,2 |
| Kvasnice | 50,1 | ... | ... |
Vitamín B5 (kyselina pantothenová)
| Potravina |
K. pantothenová (mg/100 g) |
Potravina |
K. pantothenová (mg/100 g) |
| Mléko | 0,2 | Mrkev | 0,27 |
| Sýr | 0,1 - 0,9 | Květák | 1,0 |
| Hovězí maso | 0,3 - 2 | Čočka | 1,4 |
| Vepřové maso | 0,4 - 3,1 | Brambory | 0,3 |
| Rýže neloupaná | 1,1 | Sója | 1,7 |
| Ječmen | 1,1 | Rajská jablka | 0,3 |
| Vejce | 2,9 | Jablka | 0,1 |
| Pivov. kvasnice | 5,3 - 11 | Banán | 0,2 |
| Avokádo | 1,1 | Pomeranč | 0,2 |
| Brokolice | 1,2 | Jahody | 0,3
|
| Zelí | 0,1 - 1,4 | Burské ořechy | 2,8 |
Vitamín B6 (pyridoxin)
| Potravina |
Vitamín B6 (mg/100 g) |
Potravina |
Vitamín B6 (mg/100 g) |
| Mléko | 0,04 | Květák | 0,21 |
| Jogurt | 0,05 | Celer | 0,06 |
| Sýr | 0,04 - 0,08 | Kukuřice | 0,20 |
| Hovězí maso | 0,33 | Brambory | 0,25 |
| Kuře | 0,33 - 0,68 | Špenát | 0,28 |
| Jehněčí maso | 0,28 | Jablka | 0,03 |
| Vepřové maso | 0,35 | Grapefruit | 0,03 |
| Rýže loupaná | 0,17 | Pomeranč | 0,06 |
| Rýže neloupaná | 0,55 | Broskve | 0,02 |
| Vejce | 0,19 | Jahody | 0,06 |
| Fazole | 0,08 - 0,18 | Rajská jablka | 0,10 |
| Brokolice | 0,17 | Burské ořechy | 0,40 |
| Mrkev | 0,15 | ... | ... |
Vitamín B9 (kyselina listová)
| Potravina |
K. listová (mg/100 g) |
Potravina |
K. listová (mg/100 g) |
| Mléko | 5 - 12 | Fazole | 70 |
| Sýr | 20 | Brokolice | 180 |
| Hovězí maso | 5 - 18 | Zelí | 15 - 45 |
| Hovězí játra | 140 - 1070 | Květák | 55 - 120 |
| Kuřecí játra | 1810 | Hrách | 90 |
| Tuňák | 15 | Sója | 360 |
| Ječmen | 15 | Špenát | 50 - 190 |
| Rýže loupaná | 15 | Rajská jablka | 5 - 30 |
| Rýže neloupaná | 25 | Jablka | 5 |
| Vejce | 70 | Banán | 30 |
| Pivov. kvasnice | 1500 | Pomeranč | 25 |
Vitamín B12 (kobalamin)
| Potravina |
Vitamín B12 (mg/100 g) |
Potravina |
Vitamín B12 (mg/100 g) |
| Hovězí maso | 1,94 - 3,64 | Mléko | 0,36 |
| Hovězí mozek | 7,83 | Sýr | 0,36 - 1,71 |
| Hovězí ledviny | 38,3 | Jogurt | 0,06 - 0,62 |
| Hovězí játra | 69 - 122 | Sleď | 4,3 |
| Kuře | 0,32 | Vejce (celé) | 1,26 |
| Kuřecí játra | 24,1 | Bílek | 0,09 |
| Vepřové maso | 0,55 | Žloutek | 9,26 |
| Krocan | 0,379 | ... | ... |
Biotin
| Potravina |
Biotin (mg/100 g) |
Potravina |
Biotin (mg/100 g) |
|
Mléko | 2 | Květák | 17 |
| Sýr | 3 - 5 | Čočka | 13 |
| Hovězí maso | 3 | Cibule | 4 |
| Kuře | 11 | Hrách | 9 |
| Vepřové maso | 5 | Brambory | 0,1 |
| Ječmen | 14 | Špenát | 7 |
| Kukuřice | 7,9 | Rajská jablka | 4 |
| Oves | 24,6 | Jablka | 1 |
| Žito | 8,5 | Banán | 4 |
| Sója | 27 | Víno | 2 |
| Vejce | 20 | Pomeranč | 1 |
| Pivov. kvasnice | 80 | Broskve | 2 |
| Zelí | 2 | Jahody | 1,1 |
| Mrkev | 3 | Burské ořechy | 34 |
Vitamín A
| Potravina |
IU/100 g |
RE (mg)/100 g |
| Červené maso | - | - |
| Hovězí játra | 10,503 | 35,346 |
| Drůbež | 41 | 140 |
| Makrela | 130 | 434 |
| Sleď | 28 | 94 |
| Vejce | 552 | 1,839 |
| Sýr | 253 | 856 |
| Máslo | 754 | 3,058 |
IU = international unit (mezinárodní jednotka) RE = retinolový ekvivalent
Vitamín D
| Potravina |
Vitamín D (IU/100 g) |
Potravina |
Vitamín D (IU/100 g) |
| Mléko kravské | 0,3 - 54 | Makrela | 120 |
| Mléko lidské | 0 - 10 | Losos | 220 - 440 |
| Máslo | 35 | Sardinky | 1,500 |
| Sýr | 12 | Hovězí játra | 8 - 40 |
| Smetana | 50 | Drůbeží játra | 50 - 65 |
| Vejce | 28 | Vepřová játra | 40
|
| Treska | 85 | Drůbež | 80 |
| Tresčí játra | 10 | Drůbeží kůže | 900 |
| Sleď | 330 | Špenát | 0,2 |
| Játra sledě | 140 | ... | ... |
Vitamín E
| Potravina |
Celkový vitamín E (mg/100 g) |
| Lůj | 0,6 - 1,3 |
| Máslo | 1 - 5 |
| Kukuřičný olej | 53 - 162 |
| Kokosový olej | 1 - 4 |
| Olej z burských ořechů | 20 - 32 |
| Olej ze světlice barvířské | 25 - 49 |
| Olivový olej | 5 - 15 |
Vitamín K
| Potravina |
Vitamín K (ug/100 g) |
Potravina |
Vitamín K (ug/100 g) |
| Chřest | 39 | Olivový olej | 58 |
| Řepa | 5 | Sójový olej | 200 |
| Brokolice | 154 | Pomeranč | 1,3 |
| Zelí | 149 | Hovězí játra | 104 |
| Mrkev | 13 | Drůbeží játra | 80 |
| Květák | 191 | Vepřová játra | 88 |
| Okurka | 5 | Mléko | 4 |
| Rajská jablka | 48 | Vejce (celé) | 50 |
| Salát | 113 | Žloutek | 149 |
| Hrách | 28 | Oves | 63 |
| Brambory | 0,5 | Rýže | 0,05 |
| Špenát | 266 | Obilné klíčky | 39 |
Položte svůj dotaz o výživě a suplementaci!
Své dotazy můžete posílat prostřednictvím tohoto formuláře:
Použité zdroje:
Pánek, 2002
Mindell a Mundisová, 2004
Vodrážka, 1996
Dr. Michael Colgan "Optimum Sport Nutrition"
Mandžuková, 2005
Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.,
Foto:
č. 1, 2 - Robin / Pixmac - http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/deed.en
Související články: Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.
Zobrazit všechny příspěvky

|