Reklama:
100% Whey Protein od Extrifitu v akci 2000 g + 2000 g!
Nejprodávanější v ČR. 4 kila špičkového proteinu za skvělou cenu! Nové příchutě! Více zde.

Pavol Jablonický (III.): O profi závodech i profi závodnících

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Všechny části rozhovoru si můžete přečíst zde:

Na začátku cestyVstup mezi profesionályO profi závodech i profi závodnícíchO tréninku

V prvním díle rozhovoru jsme se dozvěděli, jaké byly začátky naší slavné kulturistické legendy, ve druhém díle vyprávěl Pavol Jablonický mimo jiné o přestupu z amatérské kulturistiky na profesionální pódia. Dnes přinášíme třetí, předposlední část rozhovoru.

A nelze očekávat, že by se tenhle trend změnil a že by se kulturistika opět přiklonila spíš k estetice než k brutálním objemům?

Ne, spíš se to ještě stupňuje. Kdybyste třeba viděli Branche Warrena... Já jsem kulturista a už jsem toho v životě viděl moc, ale když vidíte ty jeho neskutečné svaly naskládané v širokých pásech a ty obrovské žíly, to jste v šoku. Na to se podíváte, ale je to úplně jiné žasnutí, než když vám ta postava zalahodí oku. Nebo takový Cutler. Ten by se do žádné židle tady nevešel, jak má velký zadek...

Kam ještě dál může jít tahle honba za co největším objemem?

Nevím. Coleman, to byla ještě taková hranice. S tím jsem jednou měl společnou šatnu v Las Vegas a pamatuji si, jak jsem zíral na ty objemy a hloubku svalů. Vypadal, jako by byl z jiného světa, jako by přiletěl z Marsu, prostě neskutečné! Jenže všechno má svá "ale". Ono to je hezké, když je sobota a soutěž, jenže vy se v neděli ráno probudíte a čeká vás normální život. A vy si chcete vzít džíny a tričko a už máte problém - a to není zdaleka jediná obtíž.

Vida, o tom se zas tolik nemluví, jak může přebujelé svalstvo zkomplikovat život...

A to všechno kvůli kulturistice. Já mám kulturistiku rád, ale strašně si užívám, když už je po soutěži a já si obléknu kraťasy a tričko a klidně tričko, ve kterém nejsou vidět bicepsy, a vyrazím ven mezi normální lidi. Chci totiž, aby mě lidé brali jako člověka a mluvili se mnou jako s člověkem, ne jako s kulturistou, protože z toho by člověk vážně zmagořil.

A co ostatní profíci? Víte, jak to mají oni? Jací jsou to lidé?

Normální. Panuje mezi nimi přirozeně rivalita, ale má své hranice. Američané jsou šoumeni a klidně řeknou: „Já se ho nebojím, toho spláchnu.“ Ale zároveň vědí, kde je ta mez, aby nikoho neurazili. Většinou jsou to všichni bezvadní lidé a já s nimi nikdy neměl potíže. Třeba takový Shawn Ray, to je fajn chlap a všichni lidé kolem Colemana také. Tedy, s Colemanem byste si asi moc nepokecala. My jsme ho pozvali do České republiky, financoval to majitel Boby centra v Brně, kde měla být také veliká show, ale bylo to celé dost šílené. Přišli novináři, a kdyby to měli posuzovat podle něj, museli by si myslet, že jsou všichni kulturisté „prdlí“.

Jak to?

Tak třeba - byli jsme pozvaní na radnici v Praze, kde významné hosty zvou, aby se podívali, jak vypadá Orloj zezadu. Přišli jsme tam s Ronniem, ale toho nezajímalo nic jiného, než kde se najíst, navíc všude chodil v teplákách a neustále telefonoval. Pak jsme s ním jeli do krásné luxusní vily, kde na něj čekal také kuchař, který mu měl připravovat steaky a další dobroty, když tu přišel kluk, který nám překládal, s tím, že Ronnie by si prý dal hamburgery. A to mě popadl vztek. My se mu snažíme dát to nejlepší, zařídíme výborného kuchaře, který se o něj má starat, a on si vymyslí nějakého blbého McDonalda. Tak mě to naštvalo, že jsem řekl překladateli, ať pěkně Ronniemu vyřídí, že on bude skákat, jak my budeme pískat, a že by k nám mohl mít trochu víc úcty, když je tu na návštěvě a je za to placený.

Teda, vy jste si něco takového dovol říct panu Ronniemu! Neurazil se?

Neurazil, vzal to a respektoval. Já věděl, že si to mohu dovolit, protože ho znám a jednou jsem ho dokonce v Norimberku na GP porazil. Dneska už ani nevím, proč mě to tak rozčílilo, ale přišlo mi to stupidní, že jsme mu připravili to nejlepší, co mohl mít, a on začne otravovat s mekáčem. Prostě, Ronnie je taková povaha. Ale třeba Lee Haney nebo Shawn Ray, to jsou strašně inteligentní a chytří lidé. Nebo Dorian Yates - také velmi bystrý chlap, kterého si všichni váží. Jsou tam i osobnosti, které na vás udělají dojem, hned jak je potkáte. Mezi takové patří Shawn Ray, který vždy chodí na finálový večer hezky oblečený, s kravatou a tím projevuje úctu tomu všemu a také na patřičné úrovní reprezentuje kulturistiku.

To jste vyjmenoval samá hvězdná jména. Ale od zahraničních kulturistických celebrit zpět k vám. Vybavíte si nějaký závod, který byl pro vás výjimečným zážitkem?

To se dá těžko říct, protože každá soutěž měla něco do sebe. Možná bych ale vypíchnul Noc šampiónů, která se pořádala v centrálním divadle. Ta atmosféra, to bylo něco! Soutěž začínala v osm ráno a končila třeba v jedenáct večer a byla to nejen soutěž, ale také společenský večer. Lidé bývali pak tak nadšení, že jste nemohli ani odejít předním vchodem, pokud jste tam s nimi nechtěli strávit další dvě hodiny. Ale taková je mentalita Američanů. Oni by vás líbali a nesli do nebes a to je také nádherná odměna. To nikde jinde lidé neumí, jen tam. I když, v Austrálii bylo také nádherně...

Vy jste, koukám, pěkně zcestovalý.

Cestování k soutěžím patří a já ho mám rád, i když je to někdy dost náročné. Třeba soutěž Niagara Falls jsem si vybral čistě kvůli těm vodopádům, protože jsem si řekl, že tam musí být nádherně...

A opravdu se to koná někde v jejich blízkosti?

Opravdu. Byl jsem tam třikrát a k vodopádům to bylo od hotelu přes park. Když se pak k vodopádům blížíte, slyšíte obrovské hučení, které stále zesiluje, a když ty ohromné masy vody vidíte poprvé, říkáte si: „Sním, nebo bdím?“ Do té vody pak vydržíte zírat třeba hodinu, ale za tu hodinu se toho nabažíte a napříště už vás to neohromí a pak už to ani nemusíte vidět. Stejné je to i s New Yorkem. Tam když přijedete poprvé, tak si řeknete: „Uau!“ Ty ohromné budovy vám vezmou dech. Jednou jsem tam byl s kamarádem, který si chtěl vyfotit Empire State Building, tak jsme se tam vydali, a když jsme přišli, koukli jsme doprava, koukli doleva a všude jen zeď toho domu. Pak sjedete pohledem nahoru a kamarád říká: „Teda, jak tohle mám asi vyfotit?“ Tak nakonec zjistíte, že Empire State Building si nejlépe vyfotíte z asi kilometrové vzdálenosti. Také jsem ještě zažil obchodní centrum a byl jsem na vrcholku těch dvojčat. Když jsem pak v televizi viděl, že to spadlo, nemohl jsem tomu uvěřit. Vždyť to byla velikánská stavba se sto patry! To jste se docela prošli, než jste ji obešli. Když tu budovu vidíte v televizi nebo na fotce, je to úplně jiné, než když jste ji viděli na vlastní oči. To si pak teprve uděláte představu, jaké to muselo být...

HISTORIE SOUTĚŽÍ
rok soutěž umístění
1987 mistrovství Československa 1.
European Amateur Championships 1.
World Amateur Championships 1.
1988 World Amateur Championships 1.
1989 Grand Prix Holandsko 12.
Mr. Olympia 16.
1990 Grand Prix Německo 5.
Grand Prix Holandsko 3.
Ironman Pro Invitational 9.
1991 Mr. Olympia -
1992 Night of Champions 9.
1993 Grand Prix Německo 7.
Grand Prix Německo 5.
Night of Champions 9.
1994 Arnold Classic 12.
Grand Prix Německo 11.
1995 Grand Prix Ukrajina 9.
Niagara Falls Pro Invitational 2.
Mr. Olympia 16.
1996 Night of Champions 8.
1997 Night of Champions 5.
1998 Night of Champions 14.
1999 Night of Champions 2.
Mr. Olympia 14.
Toronto Pro Invitational 1.
2000 Night of Champions 6.
2001 Night of Champions 4.
Mr. Olympia 19.
2003 Grand Prix Maďarsko 1.
Night of Champions 2.
2004 Hungarian Pro Invitational 1.
Night of Champions 5.
Nr. Olympia 11.
Toronto Pro Invitational 4.
2005 Europa Supershow 7.
Masters Pro World 3.
New York Pro Championships 10.
2008 Atlantic City Pro - Mens Bodybuilding 11.
Atlantic City Pro - Masters 4.
Houston Pro 9.
2009 Sacramento Pro 15.
2011 New York Pro Championships -

To je člověk pak o hodně víc v obraze...

Já vím, že teď nemluvím o kulturistice, ale tyhle věci k tomu všemu patří a já si jich užívám. Soutěž jako taková, to je jen dřina a nafukování svalů a někomu to stačí, ale já jsem v tomhle trochu jiný. Po soutěži přijedu na hotel, smyji ze sebe soutěžní barvu a pak už nechci o kulturistice ani slyšet, chci mít klid, dát si normální snídani, vyčistit si hlavu a odpočinout si od té půlroční dřiny. A trochu si užívat. Protože co si v životě užijete, to vám nikdo nevezme.

To beze sporu. Cestování je jedna z příjemných věcí, které jsou se závodní kulturistikou spojeny, ale ta s sebou často nese i řadu hořkých chvil. Stalo se vám někdy, že jste byl po závodech naštvaný nebo se cítil ublížený, protože se vám rozhodování porotců nezdálo fér?

Tak ublížený snad ani ne. Když jsem prohrál, prohrál jsem a vzal jsem to. Nechápu, jak se prohry někdy rozebírají v novinách a píše se, že k tomu nebyly podmínky a proč se to nepovedlo a to či ono. Ale co na tom záleží. Prohra je prostě prohra a tím to končí.

To sice ano, ale v kulturistice může být hodnocení dost subjektivní, a proto ne vždy úplně fér.

To sice ano, ale co z toho. Samozřejmě, člověk není necitelný, a tak třeba bude chvíli smutný, ale proč se rozčilovat a nač se v tom pitvat. Nejlepší je to hodit rychle za hlavu a někdy později, už s nadhledem se k tomu vrátit a zhodnotit, kde jste udělali chybu. Ale příliš o tom kecat je zbytečné.

Takže vás neúspěch nikdy nepřivedl k myšlenkám pověsit kulturistiku na hřebík?

Byl jsem dítě štěstěny a spousta věcí se mi podařila. A když to někdy nešlo, vždy k tomu byl nějaký důvod nebo příčina. V roce 1998 jsem třeba skončil na Noci šampiónů čtrnáctý, protože jsem závodil po zranění. To se ví, že mě to mrzelo a že jsem byl zklamaný, ale věděl jsem, proč to tak je, a další rok už jsem zase skončil druhý. Takže já věděl, že když všechno půjde, mohu uspět.

Takže i když se nezadařilo, věděl jste, že ten potenciál tam je.

Tak nějak. Když už máte za sebou nějaké úspěchy, přemýšlíte jinak. Neúspěch vás pak zamrzí, ale neřešíte, jestli na to máte, nebo ne.

Závěrečnou část rozhovoru, ve které Pavol Jablonický prozradí něco ze svého tréninku,
Vám přineseme v příštím týdnu.


Pavol Jablonický je tváří společnosti



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

K tomuto článku není možné vkládat příspěvky.







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 1 sekundami?
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínŠokující zpráva: Zemřel profesionální...
dzordn2 (04:54) • Tipl bych kolem třiceti nebo něco málo přes třicet. Ale přesně jsem to z nějakého důvěr...
magazínŠokující zpráva: Zemřel profesionální...
vlkodav (23:29) • To nejdulezitejsí, věk????
magazínNominace závodníků na mistrovství svě...
LeToucan (21:05) • Počty jsou neuvěřitelný a složení hodně zajímavé (v tom horším slova smyslu) :)
magazínNominace závodníků na mistrovství svě...
Hockey1000 (18:58) • Ty počty lidí jsou až neuvěřitelný*79* (v tom nejlepším slova smyslu)
magazínŠokující zpráva: Zemřel profesionální...
Zodiak411 (14:09) • Chudák. Jen doufám, že se toho nechytne jistý osvícenec a nebude zase psát, jak s ním m...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra