Reklama:

Spartan Race Ultra Beast (Valčianska dolina) 2017 - reportáž

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže

Spartan Race Super (Valčianska dolina) 2017 - reportáž
V pátek ráno se vydávám s kamarády vlakem na Slovensko na druhý závod Ultra Beast do Valčianské doliny. Na závod se sice těším, ale tentokrát mám větší respekt a zároveň i strach z toho, jak obstojím v tak náročném terénu, a to i se stanovenými limity. Trať bude mít minimálně 42 km s 60 a více překážkami na trase. Oproti loňskému roku mám mnohem horší běžeckou přípravu, takže počítám s tím, že čas budu dohánět na překážkách.

Vlakem dorážíme do stanice Vrútky, kde přesedáme na další vlakový spoj. Z nádraží pak jdeme pěšky asi 6 km s batohy až na ubytování, které máme rezervované kousek od místa startu. Máme pronajatou celou chatu pro 15 lidí, kam dorazí ještě rodina od kamaráda a další člen SRTG Kladno týmu. Chata uvnitř je luxusně zařízená a má také saunu a bazén, který se bude po závodě určitě hodit.

Odpoledne se vydáváme pro registrace, abychom si mohli druhý den ráno více přispat. Dostáváme startovní obálku s čipem, čelenkou, páskou se startovní vlnou, nápojovou pásku a také propagační letáčky. Obhlédneme část překážek ve festivalové aréně - co nás zítra v závodě čeká a nemine. Je zde kladina, šplh na laně, šikmá stěna s lanem, podplavání stěn, v dálce vidíme pytle s okruhem ve strmé sjezdovce a oštěp. To nejlepší je multiring s áčkovým monkey barem v kuse, opět něco pro diváky. Bude to nelehký boj, ale věřím, že přihlížející diváci trochu závodníky namotivují a povzbudí k lepšímu výkonu.

Už toho bylo dost, a tak se vracíme na chatu pořádně najíst a psychicky připravit na zítřek. Spát jdeme kolem 23. hodiny a vstávat budeme v 6:00. Ještě si nachystáme nějaké věci, které si uložíme do komfort zóny.

Ráno se probouzíme, dáváme si snídani a pomalu se připravujeme k odchodu. Je již 7:00 a slyšíme, že odstartovala první elitní vlna mužů. Z balkónu vidíme štrúdl běžců a v čele je jak jinak než Peter Žiška. On je na prvních překážkách a poslední jsou pomalu ještě na startu. Je pravdou, že v tak dlouhém závodě není třeba to hned na začátek přepálit. I to bude má taktika. Hlavním cílem bude závod dokončit v limitu, a to bez zranění.

Je na čase se tedy vydat do centra dění. Přicházíme na místo a neseme si igelitovou tašku s věcmi do komfort zóny, kterou dvakrát za závod navštívíme - po prvním a druhém kole. Tam se budeme moci občerstvit, převléci, zalepit si puchýře a vše, co bude potřeba. Odsud se přesuneme před tribunu, kde probíhá rozcvičení před závodem. Náš start je v 7:45, což je první SRTG vlna.

Po rozcvičení jdeme do startovního koridoru a tentokrát se rozhodně nederu do první řady. Jsem v klidu úplně vzadu s kamarády. Pomaličku se rozbíhám a nechávám si opravdu pohodové tempo na rozehřátí. Bylo skvělé, že první část je běžecká a po rovině, kde se člověk zahřeje a trochu rozhýbe, než aby rovnou trasa vedla do krpálu. Na trase je jen pár překážek jako pneumatiky, přeskoč, podlez a proskoč, nějaké ty stěny a zase hurá zpátky do arény, kde bylo nejvíce překážek na jednom místě. První překážkou je balanční kladina, kterou zvládám, a vydávám se do kopce k šikmé stěně s provazem, následuje vodní překážka podplutí stěny a plazení pod ostnatým drátem. Není to tu moc mokré, takže plazení nic moc a jsou tu i dost kameny.

A je tu první šplh na laně. Lana jsou jen mokrá a ne moc kluzká od bahna, což se určitě při posledním kole změní. Sbíhám dolů, kde je zmíněný multiring s monkey barem. Zde se rozhodne o prvních angličácích v závodě. Vydávám se po tyči, přecházím na kruhy, následně na lana a zde je tentokrát tyč monkey baru níž než lano, což je lepší varianta než v předešlém Ultra Beastu, kde to bylo naopak a muselo se kousek vyšplhat k tyči, kde jsem odpadl. Tentokrát se mi přelézt daří, a tak mohu pokračovat vzhůru po tyčích a pak dolů ke zvonečku. Mám to úspěšně za sebou - a bez angličáků.

Následuje pro mě nová překážka, a to ručkování zespodu po tyčích za pomoci nohou. Sice člověk visí pod tyčemi, ale dá se to zvládnout, když se zaháknou nohy. Krátké popoběhnutí s přelezením sítě a opět z kopce dolů až k vodní nádrži, kde se bude chvilku plavat na druhý břeh. Voda mě slušně ochladila před opětovným stoupáním do kopce k lezecké stěně. Tentokrát jsou chyty mnohem větší, a tak bez problému prolézám celou stěnu až ke zvonku. První občerstvovací stanice. Doplňuji tekutiny a vydávám se soutěskou opět úplně dolů. S klesáním se mi daří předběhnout první závodníky. Na trase prolézáme pár kanalizačních trubek a začíná to opět stoupat k nošení dalších pytlů s pískem stálým stoupáním. Dále běžíme po okraji kopce, kde je jedna stěna za druhou, které jsou čím dál tím vyšší. Jsou odsud krásné výhledy do krajiny, jen není moc času si to tu vychutnat. Cestou je lezení po laně až k nošení vědra se štěrkem. Je to šílený okruh, vědro mi tedy dává značně zabrat a po rozběhu přichází první náznaky křečí ve stehnech. Po chvilce trochu křeče ustoupí, a tak pokračuji, až narazím na memory test. Hledám svou kombinaci, k zapamatování mám kód "X8J3Y8", snad ho udržím k mysli až do cíle. Začínám mít už hlad a začínám být vysílený. Hodilo by se něco k snědku, ale už nic nemám, a tak musím vydržet až do komfort zóny, kde se nadlábnu. Těším se na makovec a nějakou sušenku. Dobíhám k snad největší stěně, co jsem kdy viděl. Přicházím k ní, natahuji ruku a zjišťuji, jak moc musím vyskočit k okraji. Zadařilo se. A už je tu konečně komfortní zóna. Jsem tu, vybaluji makovec a cpu ho do hlavy, jako bych týden nejedl. Zapíjím to ionťákem a prokládám sušenkou. Pak sním ještě banán. Doplním gel a magnésko a vydávám se do druhého kola. První kolo mělo, tuším, asi 27 km.

Ve druhém kole se opět opakuje trasa a překážky jako šplh, multiring, nošení pytlů, plavání, lezecká stěna - a opět až nahoru na kopec k převislé stěně s občerstvovačkou. Tentokrát ale uhýbám doleva a rovnou z kopce ke slack line, která je dvakrát za sebou. Když už jsem seběhl, tak jak jinak než zase nahoru do kopce s plazením pod drátem. Dobíhám k hodu oštěpem, kde se psychicky připravuji na to, že bych mohl dělat své první angličáky. Rovnám si provaz, soustředím se na hod a je to tam. Mám radost, že jsem svou první várku angličáků opět odsunul. O kousek dál je tahání kovového pluhu na řetězu. Moc mi to nejede, hlavně řetěz škrtí hrozně do rukou. Po usilovném boji jsem rád, že to mám za sebou. Je tu běh z kopce, kde mě zastavuje kontrola memory testu. Hlásím svůj kód a bez trestu pokračuji dál. Pár běžných překážek a začínám se opět přibližovat ke komfort zóně. Už se na ni moc těším, ale v tom mě zastavuje nejhorší překážka celého závodu, kterou bylo skákání snožmo s gumou kolem kotníků po okruhu asi 200 m přes různé překážky. Málem jsem tady zdechnul, ale teď už pokračuji do zóny, kde se jen napiji, vezmu si čelovku, vysypu kamení z bot, a pokračuji do posledního kola.

Opět mě čeká stejný okruh až k vodě. Nohy se mi začínají při seběhu už celkem plést. Voda je snad čím dál tím studenější. Od vody do kopce, ale před lezeckou stěnou doleva k oštěpu. Zde se opět ukáže, zda budu mít nějaké angličáky, nebo doběhnu do cíle s čistým štítem. Směr mám sice dobrý, jen moc vysoko. Trefuji panáka do hlavy a oštěp se nezabodává. :-( Tak mě čeká první várka třiceti. Běžím kopcem dolů a snažím se dohnat poslední závodníky na trati. Dobíhám tedy k překážce Olympus a vybírám si svou stěnu. Pouštím se do lezení nejdříve za pomoci chytů, pak přecházím na zavěšené řetězy. Jeden po druhém přehmatávám až ke zvonku. Paráda, mám to za sebou a bez trestu. Rychle do vody podplazit ostnatý drát v korytě potoka a pak z vody ven k Herkulovi. Z dálky vidím závodníka, jak v pohodě vytahuje pytel nahoru. Říkám si, že buď je tak silný, nebo je tentokrát pytel mnohem lehčí. Počkám si tedy na stejný pytel a pouštím se do tahání. Jde to jako po másle. Opravdu jsou tentokrát pytle snad poloviční, s přehledem ho vytahuji až nahoru. Teď už vím, že do konce závodu mě už nic nezastaví. Dobíhám k největší stěně v závodu. Jedná se o stěnu s okýnkem nahoře, kde je pak nad ním ještě část stěny. Člověk se musí vytáhnout k okénku a pak přehmátnout ještě o trochu výš a přelézt celou stěnu. Zbývá už jen před cílem přelézt áčkovou stěnu z lan a jsem po usilovném boji zaslouženě v cíli. Dostávám na krk ohromnou a krásnou pamětní medaili, která se dá použít třeba na opasek do kalhot. Ale jak je veliká, myslím, že by mi ty kalhoty stáhla nebo bych je měl jako skejťák až u kolen.

Z celkového závodu jsem byl opravdu nadšený. I když ho provázely někdy šílené křeče v nohách, tak jsem si závod fakt užil, byl zatím tím nejtěžším, co jsem kdy odběhl. Musím poděkovat organizátorům za skvěle odvedenou práci s umístěním a značením celé trasy. Opět pro mě několik nových překážek. Tentokrát se mi zdálo, že i dobrovolníci dost dohlíželi na dodržování provedení překážek nebo pak následně trestů. Také mě během závodu stále povzbuzovali. Rozhodně na tento závod budu dlouho vzpomínat.

Gratuluji všem, kteří se odhodlali závod vyzkoušet a postavili se na start. Vím, že závod nebyl vůbec lehký a že spousta lidí neprošla časovým checkpointem. I těm chci říct, že byli úžasní a ať si z toho nic nedělají. Ono totiž i tohle Vás posune dál, abyste ten další Ultra Beast už dali. Ne pokaždé to prostě vyjde. Gratuluji všem, kteří závod dokončili, ať už s jakýmkoliv časem. Hlavně, že si závod prostě užili jako já. A v neposlední řadě i všem, kteří museli z nějakého důvodu závod ukončit.


Spartan Race Ultra Beast (Valčianska dolina) 2017 - výsledky

Nejrychlejší muži
p. jméno rok narození země čas
1. Peter Žiška 1985 Slovensko 5:59:16
2. Patrik Milata 1988 Slovensko 6:01:47
3. Radek Paďour 1988 Česká republika 6:15:09

Nejrychlejší ženy
p. jméno rok narození země čas
1. Andrea Gyurcsó 1983 Maďarsko 8:12:25
2. Barbora Cichá 1994 Česká republika 8:21:37
3. Franziska Tendel 1982 Německo 8:23:53



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínNepříjemný pohled: Paulo Almeida si u...
Arnold Strong (02:09) • Mu prasknul synthol to vypadá
magazínProhlášení Jima Maniona: změní se svě...
Oplan (12:37) • Všetko je možné a teraz to je už oficiálne. Spravodlivosť existuje.
magazínProhlášení Jima Maniona: změní se svě...
Spazik (12:21) • Taky moc nerozumím co se vlastně stalo :-D Ale jedna věc je jistá - za vším hledej prac...
magazínKdo se bude prezentovat na EVLS Pragu...
Ronnie (09:16) • Orientoval bych se podle tohoto článku, kde je pátek komplet a jen sobota má možnost ex...
magazínKdo se bude prezentovat na EVLS Pragu...
ervinko (09:04) • Trocha od načatej témy by som sa chcel spýtať či je možné si zakúpiť vstup na expo aj n...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra