Reklama:

Funkční trénink:
Skupinové lekce (I.)

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Trénink

Na stránkách našeho webu se už nějaký ten pátek můžete setkat s články zabývajícími se fenoménem poslední doby, a to tzv. "funkčními tréninky". Pokud jste se již stačili do nějakých z nich začíst, tak jistě víte, že nejsou vždy tak prospěšné, jak se na první pohled může zdát. A že vytvořit opravdu kvalitní FUNKČNÍ trénink v tom pravém slova smyslu je úkol náročný a občas i zdlouhavý.

V dnešním článku se podíváme na oblíbený způsob tréninku v mnoha posilovnách, fitness centrech, tělocvičnách a v neposlední řadě různých specializovaných pohybových studiích. Dnes se do sportu nevrhnete sami, popřípadě pouze se svým sparingpartnerem, ale budete si moci užívat radost z pohybu se spoustou dalších podobně nadšených lidí. Hurá!

Nebo byste snad raději měli volat o pomoc?

V patnácti se to lépe táhne!

Vyzkoušeli jste už nějakou skupinovou lekci ve fitku, do kterého chodíte? Ještě ne? Určitě jich tam mají v nabídce spoustu. Nebo můžete samozřejmě navštívit i nějaká jiná zařízení věnující se sportovním aktivitám - cokoliv od větších rehabilitačních ambulancí po dance a jóga studia. Všude se něco najde. Když jsem před více než třinácti lety zašel poprvé do posilovny, mohli jste si tak maximálně zajít na aerobik, a to ještě jen na jednom místě v celém dvacetitisícovém městě.

Dneska je všude tolik možností. Upřímně se Vám přiznám, že v některých případech si nejsem vůbec jistý, co tam ti lidé celou tu hodinu proboha cvičí. Jen strohým vyjmenováním názvů různých skupinových lekcí bych naplnil celý obsah tohoto článku. To jsou lekce s názvy jako: TRX, funkční (core, cross…) trénink, Slow toning, Bosu (core, complete…), Yoga (dynamic, hot, power…), Boot Camp, Metabolic Training nebo různé variace na pevné hýždě, vysekané břicho, sexy nohy a milióny dalších. Jako příklad dostatečné. Prostě jich jsou neskutečná kvanta. Názvy velké většiny z nich Vám navíc o průběhu takovéto lekce asi moc neřeknou. Hlavně ale zní zajímavě a neotřele a určitě to bude nářez.

Nářez to opravdu být může. Dívám se zrovna na fotografii, kterou mi včera poslala moje známá. Krásné "selfíčko" z nemocnice, kde si to hoví po zákroku v čekárně s celou pravou rukou v (naštěstí jenom) ortéze. Pod fotkou je jen krátká věta: "Dnešní lekce funkčního tréninku byla drsná."

Jediné, co po takovýchto trénincích drsného je, je moje tvář, protože se nestíhám ani holit, jak mám stále moc práce dávat všechny zpátky do kupy. No dobře, zase jsem příliš melodramatický, ale jediný dobrý zdravotní problém je ten, co se nikdy nestane.

Tak si o tomto způsobu skupinového sportovního vyžití něco málo řekneme, ať neskončíte jako moje známá.

Cvičit, či necvičit?

Zásadní otázka, že? Doufám, že si na ni po přečtení všech relevantních informací nakonec odpovíte sami. Je jedno, jestli jdete na cross trénink nebo na skupinovou lekci power jógy. Všechny skupinově vedené sportovní aktivity by měly splňovat určité zásady, aby byly v rámci Vašeho rozvoje co k čemu.

Základní ingredience jakéhokoliv funkčního tréninku? Rozumně stanovené cíle, správně vedený progres a úprava tréninku specifickým pohybovým vlohám jedince. Namíchat tento koktejl je umění i v individuální přípravě. Na skupinové lekci? To už je, panečku, velké sousto, které vyžaduje na zpracování spolupráci jak samotného cvičence, tak přítomného trenéra. A někdy nepomůže ani to. Konečný výsledek totiž ovlivňuje hned několik veličin, které Vás při osobních trénincích nemusí trápit.

Nic pro vlky samotáře

Při osobním tréninku se trenér věnuje (resp. měl by) jenom Vám. Je jedno, jestli jste v posilovně, na běžecké dráze, na kurtu, nebo na jógamatce. Může Vám opravovat / upravovat techniku pohybu, přidávat nebo naopak ubírat operativně zátěž, motivovat Vás (ideálně v rozumné míře) nebo konzultovat případné nejasnosti. Ale na skupinové lekci? Trenér je stále jeden, stále by měl ideálně zvládat všechny tyto úkoly a přitom nemá zdaleka na starosti jenom Vás, ale například 10 a více lidí.

Nejdůležitější faktor rozhodující o kvalitě dané lekce? Podle mne zcela jistě množství lidí se jí účastnících. Sebelepší trenér nedokáže kvalitně korigovat a vést velkou skupinu lidí, aniž by si to vybíralo svou daň. Čím pohybově náročnější aktivita, tím hůře. Deset a více snatchujících nebožáků v plném tréninkovém nasazení? To zase skončí nějakou ortézou…

Sám jsem v minulosti vedl opravdu hodně skupinových lekcí s různorodým zaměřením. Na některých jsem měl co dělat, abych zvládl lidí pět, jinde jsem se bez problému postaral o osm a ještě jsem měl čas se tvářit celou dobu přísně a vydávat úsečné povely jako správný tréninkový seržant námořní pěchoty.

Záleželo samozřejmě také na jejich schopnostech. Úplný nováček, nevidící, kde mu hlava (natož činka) stojí, si Vás ukradne celého pro sebe a ostatní "ostrouhají". Sportovec, kterého zde vídáte 2x týdně, už tolik péče nepotřebuje. Ten naopak potřebuje zase něco jiného, ale o tom až za chvíli. Osobně bych viděl ideální počet účastníků na skupinových lekcích kolem 5 lidí. Zvláště u těch pohybově náročnějších (viz drtivá většina příkladů v první kapitole). Možná se Vám to může zdát jako zbytečně málo, ale pokud mají všichni zúčastnění dostat za své peníze kvalitní služby, je to určitě více než vhodné.

Zažil jsem i velice pohybově náročné skupinové cvičení, na kterém bývalo zcela běžně dvacet a více osob. To už je menší ztráta prostředků a času, když zůstanete doma, pustíte si instruktážní videa na YouTube a cvičit budete podle nich. To video si alespoň zastavíte nebo pustíte znovu. Když na lekci přes mnohohlavý dav trenéra sotva uslyšíte a už vůbec neuvidíte, máte celkem smůlu. Natož aby Vám osobně dokázal něco opravit nebo doporučit.

Stále kupředu a ani krok zpět

Našli jste si lekci s omezeným maximálním počtem zúčastněných osob, tak vzhůru na ni. Nic už Vás nemůže zastavit na cestě za dobře odcvičeným tréninkem. Ale ouha, jste na power józe poprvé, a i když se snažíte sebevíc, do pozice vrány se nemůžete a nemůžete dostat. Co teď? Počkáte, až si ji všichni odcvičí a přidáte se na další poloze? Budete to neustále zkoušet, nebo přivoláte trenéra, ať Vás do ní navede? Však Vašich 5 kolegů, kteří cvičí na lekci s Vámi, v ní drží už 2 minuty a ještě se ani nezačali potit. Oni toho trenéra teď stejně nepotřebují. "Pomoc, pojďte ke mně, nemůžu se do toho dostat!" Trenér se snaží, ale Vy stále padáte na nos (zde opravdu doslova), ta síla a koordinace tam prostě nejsou. Nevadí, tak tuto pozici zatím vynecháte. Však ono se nic neděje, ale co když se během lekce nedostanete do dalších 10 pozic?

Druhý velký nešvar skupinových lekcí je špatná diferenciace zátěže. Na lekce chodí různě pohybově a silově nadaní jedinci. Někteří chodí více a častěji, někteří občas a někdo může být přítomen prvně. Už z toho musí logicky vyplynout, že se při volbě zvolené náročnosti prostě nikdy nemůžete zavděčit všem. Co je pro jednoho procházka růžovým sadem, je pro druhého peklo na hranici selhání. U cviků s vlastní vahou těla nebo s pomůckami typu bosu se například obtížnost cvičení nedá korigovat úplně snadno.

Ani při cvičení s přídatnou externí zátěží to však není o nic lehčí. Ego je obecně nejhorší nepřítel při cvičení, při skupinovém cvičení pak je jeho ničivý vliv na vlastní trénink ještě daleko horší. Viděl jsem to z první ruky stále. Řeknete klientovi, aby si dal delší pauzy mezi série, snížil si počet opakování nebo překonávaný odpor. On vám bude oponovat. "To není třeba, to je strašně snadné, ani to necítím." A dál bude pokračovat, jen aby se držel Pepy, který cvičí vedle, v očích výraz totálního zmaru a na tváři nepopsatelný škleb.

Přece nebude někdo lepší než já? Nejenže se Pepovi tímto "přepalováním" sebe sama nepřiblíží. Naopak se propast mezi vedoucím alfa samcem (samicí) a zbytkem skupiny bude dále zvětšovat. Trénink na hranici technického, kondičního nebo silového selhání samozřejmě dlouhodobě nepovede nikam.

"Donutit" někoho, aby se nepřepaloval a držel trénink v pro něj optimální zátěži, je opravdu občas nadlidský úkol. Zvlášť pokud vedle něj cvičí další lidé, kterým ta náročnější pozice nebo o 20 kg těžší činka nedělají problémy. "Já se hecnu a ten chytrák, který mě každé 2 minuty komanduje, se může jít bodnout." No pain, no gain.

Na druhé straně spektra zase stojí výše zmíněný pokročilý cvičenec, který lekce navštěvuje stále a zároveň ještě třeba sportuje intenzivně individuálně. Pro něj bude naopak problémem zátěž nedostatečná a nikam ho v zásadě neposouvající trénink na příliš nízké úrovni. Ať už z hlediska kondičního, silového, nebo koordinačního. Pro ideální rozvoj potřebujete zátěž. Nesmí být však příliš velká, ale zároveň nemůže být minimální. Sladit takto trénink pro skupinu (zvlášť velkou) lidí je velmi náročné a vždy bude někdo bitý.

Nejoblíbenější otázka: proč?

Ego může být tedy velký nepřítel, ale ještě horší variantou je, pokud se výše zmíněným heslem řídí sám trenér. "Správná lekce je taková, ze které se mi lidé z tělocvičny budou plazit ven. Nebo polezou alespoň po čtyřech a další 3 dny je bude všechno bolet!" Takto vedených skupinových lekcí už jsem také viděl opravdu velké množství, a to i mimo prostředí CrossFitu, tam se snad ani jinak nepracuje. :)

Je to chyba? Ano, trénink do selhání prostě v dlouhodobém horizontu nikam nepovede. Nějakou dobu se můžu zlepšovat, ale potom nastane přinejlepším stagnace. Přinejhorším zhoršení nebo zranění. Neříkám, že se jednou za čas nemůžu zničit do mrákot. Ono to není zase tak nepříjemné, to občas se pořádně zničit, že? Ale každý, nebo skoro každý trénink?

Nyní je vhodná doba na odpověď na otázku PROČ z nadpisu této kapitoly. Týká se hned několika na sebe navázaných věcí. Proč bývají tak často skupinové lekce, většinou kondičně-silového charakteru, vedeny? To jsou ti trenéři všichni tak neznalí nebo tak "fanatičtí"?

Chyba většinou není v nich, alespoň ne v tomto smyslu. Když vedete lekci, samozřejmě chcete, aby byla také navštěvovaná. V tom případě je tedy třeba dát lidu to, co si žádá, jinak Vám nepřijde. A velká skupina lidí, hlavně tréninkových principů neznalých a reklamou "zmasírovaných", má o fungujícím tréninku velmi mylnou představu. "Kvalitní trénink je jedině ten brutálně zničující. Když se nezničím, nemělo to cenu." Když to nedostanou? Proč zůstávat na tréninku, který mi "nic nedává", půjdu do fitness centra vedle a tam mě donutí plivat při lekci krev.

Trenéři skupinových lekcí jsou pak trochu zahnáni do kouta. Mohou se vydat lehčí cestou a dát lidem, co chtějí. Ti budou spokojeni, protože budou po lekci v kómatu, a trenéři budou také spokojeni, protože budou mít plnou hodinu. Anebo se mohou vydat o dost náročnější cestou, která bude provázena spoustou vysvětlování o správném dávkování zátěže a nevhodnosti se pokaždé zničit do mrtva. Pokud to podají špatně a nepřesvědčí své klienty o lepší progresi při tomto způsobu tréninku, skončí bez práce.

Záleží pak na Vás, který tréninkový přístup je Vám sympatičtější a čí lekci budete spíše navštěvovat. Já bych měl celkem jasno.

PROČ tedy chcete nějakou skupinovou lekci navštěvovat? Chcete si zlepšit svoje pohybové dovednosti a schopnosti? Nebo se potřebujete vždy po náročném dni v práci "zrušit"? Pozor, i to je legitimní důvod pro pohybovou aktivitu. Psychicky a fyzicky se úplně zničit, vyresetovat mozek. Někdo tímto způsobem odpočívá nebo se vyrovnává se stresem. Pokud je toto Váš případ, nic Vám nebrání navštěvovat přeplněné skupinové lekce, kde se budete ničit pod odborným dohledem nebo i přes výtky trenéra. Tam to jde opravdu daleko snadněji než při Vašem individuálním sportování. Funkční trénink má v první řadě splnit Váš cíl. Jen neočekávejte žádné zlepšování svých pohybových schopností.

Dnes jsem hodně zmiňoval možná úskalí návštěv skupinových lekcí. Ale výhody jsou zde také. O nich však ale až příště, ať zde nenapíši zase román.

Foto:
č. 1 - By Mass Communication Specialist 3rd Class Will Tyndall [Public domain], via Wikimedia Commons
č. 2 - [Public domain], via Wikimedia Commons
č. 3 - By Pfc. Melissa Lee [Public domain], via Wikimedia Commons
č. 4 - By Mass Communication Specialist 3rd Class Will Tyndall [Public domain], via Wikimedia Commons


Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínRoelly Winklaar: exhibice 6 týdnů pře...
dozahranici (12:06) • Ten ma,ale ohromne pandero!Asi ceka dvojcata*80*
magazínTréninkový videolog: Ondřej Kmošťák (...
johny c (08:21) • Jako Ondrovo postava se mi libi, ale s tema objemama je to tak na krvavej sport se slav...
magazínRoelly Winklaar: exhibice 6 týdnů pře...
DILLETT (21:26) • ...keby mal Roelly uzky pas, lepsi chrbat a lytka, prisiel na olympii vo forme, tak da...
magazínRoelly Winklaar: exhibice 6 týdnů pře...
ironfighter (21:01) • Bohuzel souhlas, Roelly ma brutalni bricho, to narostlo snad nejvice z jeho masivnich s...
magazínRoelly Winklaar: exhibice 6 týdnů pře...
OMAD_KE (20:14) • Nic v zlom.... Co moze koho Roelly naucit na seminari??? Ako dopovat konske davky a vyz...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra