Reklama:

Radek Hadrovský: "Nadchnul
jsem se pro CrossFit."

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti


Jméno: Radek Hadrovský
Datum narození: 18. 10. 1973
Znamení: váhy
Bydliště: Liberec
Sport: CrossFit, potápění

K životu Radka Hadrovského sport vždycky patřil a vyzkoušel si toho požehnaně. Dělal gymnastiku, zápas, karate, sportovní potápění, kulturistiku… Největších úspěchů ale dosáhl jako závodník ve fitness. V něm Radek nasbíral nejvíc ocenění a několikrát dokonce okusil, jaké to je být mistrem světa. V roce 2003 se se závodním ve fitness rozloučil a od těch dob jeho život prošel řadou změn. Jedno se ale nezměnilo. Radek se stále potřebuje hýbat, a tak si pro sebe našel novou sportovní disciplínu, která mu dala nový elán a chuť do tréninku i do závodění.

Vás, Radku, většina lidí zná jako fitness závodníka. Kdy jste naposledy závodil a co se od té doby u vás změnilo?

Ve fitness jsem závodil do roku 2003, pak jsem měl pauzu a v roce 2007 jsem se na popud kamaráda ještě jednou postavil na pódium v kategorii naturální kulturistika, ale to už spíš bylo takové trápení.

Jaký je váš vztah ke cvičení a fitness nyní?

Abych pravdu řekl, od fitness, kulturistiky a celkově všeho, co se točí kolem svalů, jsem úplně odešel.

Důvod?

Přestalo mě to bavit. Bude to znít asi zvláštně, ale já jsem najednou zjistil, že v tom nevidím žádný smysl. Možná, že když něco děláte dlouho a na vrcholové úrovni, tak se tím prostě nakonec přejíte. Takže já když pak viděl činky a stroje, vůbec nic mi to neříkalo a cvičit jsem si zašel jen kvůli tomu, abych se nerozpadl.

Nesnažil jste se tedy najít jinou sportovní aktivitu, která by vás bavila?

Mě hodně naplňovalo potápění, které jsem začal dělat někdy na konci fitness kariéry. To se stalo mým velkým koníčkem a téměř až prací, protože jsme s naší partou začali působit u vodní záchranné služby.

To děláte i dnes?

Ano, ale abych řekl pravdu, poslední dva roky už se příliš nepotápím. Nastaly u mě totiž změny v soukromém životě, našel jsem si novou přítelkyni, se kterou mám dnes rok a půl starou holčičku, a s tím se všechno pojí. Začala pro mě nová životní etapa.

A přinesla vám tato etapa něco nového i po sportovní stránce?

Spíš v tom pracovním ohledu - začal jsem se víc věnovat provozu svého fitness centra.

Byla to nutnost, nebo jste dostal s novou životní etapou chuť dělat věci jinak, intenzivněji?

Obojí. Nutnost to byla z toho důvodu, že přišla určitá krize a my jsme tedy museli začít vymýšlet, co víc bychom mohli lidem nabídnout, jak je ještě víc zaujmout.

V souvislosti s tím jste přišel i na CrossFit, kterému se nyní věnujete i závodně?

Ne, nebylo hned ze začátku záměrem dělat crossfit u nás ve fitku, spíš jsem hledal, co se sebou. Nejdřív jsem se ve svém tréninku začal zaměřovat na posilování s vlastním tělem a prošel jsem si kurzem funkčního tréninku se zaměřením na posílení středu těla. A najednou jsem zase začal dělat kliky a stojky a zkoušel jsem, jestli je to vůbec možné, abych tohle všechno ještě zvládal ve svých téměř 40 letech. No a pak jsem začal slýchávat o CrossFitu a od kamarádky se dozvěděl o závodech týmů, které se měly konat v Pardubicích. V tu dobu už jsme s pár lidmi trénovali, tak jsme dali dohromady partu a vyrazili jsme. Tam jsme poprvé na vlastní oči viděli Martina Štěpánka a Davida Egydyho, což jsou takoví crossfitoví nestorové, kteří s tím tady u nás začínali.

Ovšem ten úplně první byl Zdeněk Weig.

No jasně, Zdeněk. Toho sice osobně neznám, ale je pro mě vzorem po sportovní stránce. Většina kluků obdivuje Froninga a jiné, ale já nemusím chodit tak daleko, protože co Zdeněk dokázal letos při Open v kategorii masters, kde budu příští rok startovat i já... Být desátý masters v Evropě, to je fakt úžasný.

Vy jste tedy letos na Open ještě nestartoval?

Ne, letos jsem CrossFit teprve začal objevovat.

V CrossFitu můžete skvěle využít svoje gymnastické zkušenosti, což vám asi hodně pomáhá, že?

Strašně moc. Cviky na hrazdě nebo na kruzích, které se v CrossFitu dělají, jsem se naučil dost rychle a myslím, že to pomohlo i klukům, se kterými cvičím. Člověk nemusí být v gymnastice profík, nebo v ní závodit, aby pak dokázal rozpoznat, co je technicky třeba pro zvládnutí jednotlivých "gymnastických" cviků, a poradit, jak na to.

Dal vám CrossFit novou chuť do sportování?

Určitě, strašně mě to nakoplo a moc mě to baví. Problém ale je, že mě to také moc bolí. První tři měsíce jsem druhý den po tréninku téměř nemohl vstát z postele. Byl jsem totiž strašně přemotivovaný. Když jsem přišel na trénink, najednou jsem viděl, co všechno potřebuji natrénovat, a tak místo toho, abych skončil po hodině, ještě jsem tam dál poskakoval, protože jsem si říkal: "Jéžiš, dneska to jde, tak si dám ještě tohle a tamto..." To byla samozřejmě chyba, protože ty tréninkové dávky pro mě byly enormně velké.

Ona asi ani ta regenerace už není to, co bývala.

Samozřejmě. Proto také teď kladu ještě větší důraz na strečink než dřív ve fitness.

Obáváte se teď zranění víc než dřív?

Ano, protože v CrossFitu stále trháte činkou nebo házíte kettlebellem... I tak jsem si ale na našich druhých závodech přivodil zranění, zřejmě natažený kolenní vaz, a nestalo se to ani při žádné velké váze. Musel jsem kvůli tomu ale na měsíc vynechat trénink nohou. Dnes už jsem naštěstí zase ve fázi, kdy koleno drží, jen mi v něm občas trochu pokřupává.

Takže nyní jste zpět v plném tréninku?

Ano, konečně jsem zase mohl jet nějaké trhy ale stejně si tak člověk večer leží a říká si, bude to ráno dobré, nebude to ráno dobré... A ráno pak vstává, pomaličku došlapuje a čeká, co bude... Faktem je, že CrossFit ohromně zatěžuje pohybový aparát, což potvrzuje i řada zranění mezi špičkovými crossfitovými závodníky. Ano, král CrossFitu Froning je zatím stále fit, ale ono se to všechno sčítá a jednou pak třeba tělo řekne dost.

Je fakt, že právě on svému tělu dává neskutečně zabrat...

Já stále říkám mlaďasům, v uvozovkách mlaďasům, že musí mít míru, a oni samozřejmě neposlouchají. Tak jako jsem neposlouchal já, když jsem byl mladý.

Teď už tu míru máte?

Musel jsem ji začít mít, protože po třicítce, kdy jsem skončil se závodní kariérou, se mi začala kumulovat zranění. To byla utržená achilovka, o dva roky později utržený prsní sval a všechno ne při velké námaze. Takže já si teď už opravdu dávám pozor. CrossFit je vedle rodiny pro mě teď náplní číslo jedna, mám ho rád, a protože ho mám tak rád, chtěl bych ho ještě dělat a závodit v něm třeba za pět, za deset let.

Zajímavé, jak člověk přemýšlí jinak ve dvaceti a jinak ve čtyřiceti letech.

Naprosto! Já samozřejmě také chtěl být na výsluní, také jsem chtěl být na špičce, a proto jsem dřel. Ale dneska už jdu do tréninku víc s rozumem a dívám se víc do budoucna.

V CrossFitu jste našel nový sportovní zápal, a to takový, že se v něm chystáte uspořádat v Liberci závody. Co vás k tomu vedlo?

Závody v Liberci chci uspořádat proto, aby si sem lidé přijeli zazávodit, ale také abychom zde tento sport přiblížili lidem. Právě proto se závody uskuteční na parkovišti před největším nákupním centrem, které v Liberci máme. Chceme také ukázat dámám, holkám, ženským, že se tohoto tréninku nemusí bát, ba naopak. CrossFit krásně formuje postavu, protože je tam jak dřina, tak aerobní nasazení.

Navíc závody v CrossFitu jsou divácky velmi atraktivní a mají atmosféru.

Přesně. To se mi líbilo i na těch prvních závodech, kterých jsme se zúčastnili. Byla tam super atmosféra, super parta, líbilo se mi, že i když už měli všichni odzávoděno a ještě tam zůstal někdo poslední, ostatní na něj stejně čekají a hecují ho, aby i on šel nad svoje limity a překonal sám sebe. To ve spoustě sportů není a panuje tam spíš rivalita a nepřejícnost.

Další věc, která se mi na CrossFitu líbí, je to, že tam není nic mezi. Na něj lidé buď přijdou jednou a pak už nikdy, nebo se z nich stanou stálí klienti. A každý trénink má grády. Ne, neříkám, že je to pokaždé až na dno sil, to by ani nešlo, ale týmový duch člověka vždycky strhne k tomu, aby ze sebe vydal víc, než by třeba sám chtěl. Ve srovnání s klasickým fitkem, které je občas trochu lifestylové - lidé si přijdou zacvičit, pokecat, chlapi pokoukají po ženských, ženské možná mrknou na chlapi - je CrossFit, alespoň myslím, o něčem jiném. Tam se všechno maže a je to jen o dřině a zase o dřině...


Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

18.01.08:47Carnivor - protože nechtějí aby bylo vidět přirození, kor když je mal..
13.09.13:08Marky V. - To nejsi sám.+1
12.09.15:53JoeC - Do dneška jsem nepochopil, proč všeci crosfiťáci nosí na e..+3
12.09.14:57Marky V. - Radka jsem párkrát viděl na závodech a spolu se Slovákem ..
12.09.12:16Seva98 - Skvely rozhovor. Potkame se v sobotu na zavodech, doufam, ..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínNominace závodníků na mistrovství svě...
md (14:17) • Mistrovství světa mužů....to je samé games, klasická, physique či muscular. Máme vůbec...
magazínJe rozhodnuto. Soutěže Arnold Classic...
Mikuc (21:02) • Jaký v tom bude rozdíl? Na jedněch soutěžích se bude testovat, na druhých ne?!
magazínPartner Cup 2017 - fotogalerie
Tino (19:45) • na jednu fotku z těchhle porovnávacích sérií mám cca 1 sekundu, nemám čas se dívat jak...
magazínPartner Cup 2017 - výsledky
Hockey1000 (21:46) • Pan Semerád je ročník 1953, takže mu je 64 let. Kdybys to nechápal napoprvé, tak znova...
magazínPartner Cup 2017 - výsledky
mildau (21:38) • Pavel vacek perfektní...kičák celkem nic ,už dlouho žádný pokrok no a semerád...hrůza....



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra