Texaský Dallas o uplynulém víkendu hostil sedmý ročník soutěže Europa Supershow. Na klání se představili jak borci nastupující v kategorii open, tak i jejich kolegové z lehčí váhy. Jak závody nakonec dopadly a kteří závodníci se kvalifikovali k účasti na letošním Olympia Weekendu?
V kategorii bez rozdílu vah nastoupilo sedmnáct borců, kteří bojovali o tři postupová místa na Mr. Olympia i o podíly z finanční prémie o celkové výši 20.000 dolarů. Na pódiu chyběl Troy Alves, jenž se po triumfu na Europa Battle of Champions rozhodl texaské klání vynechat a veškeré úsilí směřuje k domácí soutěži v Phoenixu, kde by se koncem srpna chtěl prezentovat v nejlepším možném světle.
O triumf na Europa Supershow 2011 tedy mezi těžkotonážníky bojovali jiní. Po prvním a zejména posledním semifinálovém porovnávání bylo zřejmé, že o vítězství bojují Edward Nunn, Shawn Rhoden, Toney Freeman a Mark Alvisi. Zejména borec, kterého jsme uvedli jako prvního v pořadí, byl po prejudgingu považován za hlavního kandidáta na triumf.
Večerní finále však běhu kulturistických dějin dalo poněkud jiný směr a vítězem Europa Supershow se potřetí v kariéře stal Toney Freeman. Pro kulturistu, který 30. srpna oslaví již pětačtyřicáté narozeniny, se jedná o jeden z nejcennějších triumfů mezi elitou. Všem, kteří jej v posledních měsících odepisovali, poslal Toney jasný vzkaz, že ještě nepatří do starého železa a na Mr. Olympia se s ním znovu musí počítat jako s kandidátem na umístění v první desítce. Viditelně dojatý závodník se bezprostředně po závodech svěřil, že se cítí skvěle a vzpomínal na své předešlé úspěchy z Dallasu od zisku profesionální karty z roku 2002 až po poslední triumf na Europa Supershow ze sezóny 2008.
Přibližně 188 cm vysoký Freeman si pro své sedmé vítězství mezi elitou došel zejména díky zlepšené připravenosti. Proti svému startu na Europa Battle of Champions byl celkově mírně ostřejší, zřetelný pokrok bylo pak vidět především v oblasti jeho hamstringů, kterým tentokrát nebylo co vytknout. Jeho forma navíc v průběhu soutěže gradovala.
K Freemanovým slabinám patřily měkčí glutey. Toney k nedostatkům v jeho připravenosti, které jsou i přes zmíněná zlepšení patrné, říká, že není možné přijít v ideální formě na všechny soutěže sezóny. Vše směřuje až k Mr. Olympia. Kulturistovi, který si v roce 1995 utrhl během přípravy na NPC Nationals prsní sval, přípravu na závody stěžuje i fakt, že nemá sponzora a musí se proto kromě tréninku věnovat i podnikání.
Edward Nunn se ve chvílích, kdy stál na pódiu sám, mohl některým zdát jako jasný vítěz. Disponoval neuvěřitelně úzkým pasem, vyrýsováním i ostrostí. Při porovnávání s Toneym Freemanem však ztrácel v plnosti svalstva a nejspíše právě proto se nakonec musel spokojit s druhou příčkou. Čtyřicetiletý kulturista, který narostl do výšky 185 cm, by měl před Mr. Olympia nastoupit ještě na závodech v Phoenixu.
Třetí místo vybojoval šestatřicetiletý Shawn Rhoden. Celkový vítěz IFBB North American Championships z roku 2009 konečně našel recept na slušnou formu. Pokud dokáže v budoucnu nastoupit na pódium ještě tvrdší, může s přehledem vítězit na nejrůznějších menších soutěžích. Fantastické tvary, líbivé linie a celková vyváženost postavy jej k tomu doslova předurčují. Velké naděje do stále ještě začínajícího profesionála vkládá zejména Flex Weeheler, jehož postavě se podle některých právě ta Shawnova mírně podobá. Rhodenovi přitom v roce 1993 reálně hrozilo, že z něj bude spíše invalida než úspěšný sportovec. Po přeříznutí devíti šlach pravé ruky mu lékaři řekli, že již nikdy nebude moci psát, vzít do ruky kladivo, hrát na klavír, natož zvedat těžké váhy. Že se mýlili, již víme. Dodejme, že také Shawn se, podobně jako Toney Freeman, nemůže zatím spolehnout na podporu žádného sponzora a celou přípravu si hradí z vlastní kapsy.
Čtvrté místo zbylo na Marka Alvisiho. Kulturista sponzorovaný společností Gaspari Nutritoin nedokázal zopakovat formu z loňského ročníku soutěže a podle některých mělo jeho jméno ve výsledkové listině figurovat až za Michaelem Liberoterem a Moem Bannoutem.
Liberatore, který v Dallasu dosáhl nakonec na pátou příčku, patřil k nejestetičtějším borcům na pódiu. Třiatřicetiletý kulturista se prezentoval formou, která se blížila té z Europa Show of Champions 2011. Aby mohl pomýšlet na kvalifikaci na Mr. Olympia, musí do budoucna zapracovat zejména na rozvoji zad.
Moe Bannout si na Europa Supershow napravil pošramocenou reputaci, k níž přišel před dvěma týdny na Europa Battle of Champions, kde nastoupil v ne zcela ideální formě. O tomto víkendu byl naopak tvrdý jako skála a jeho výborné vyrýsování dokreslovaly i napruhované hýždě. K Bannoutovým slabinám patří stavba těla a především záda, která za rozvojem ostatních partií zaostávají.
Z dalších závodníků zmiňme osmého Martina Kjellströma a devátého Zahera Moukahala. Kjellström, který v uplynulých dvou letech zažil doslova peklo, když byl ve Švédsku několikrát zatčen a vězněn v souvislosti s užíváním zakázaných látek, doplácí zejména na to, že nedisponuje příliš líbivým typem postavy. Často jej také sráží úprava pokožky. Martin, jehož sponzoruje kanadská společnost Mutant, která se zabývá výrobou suplementů, na Europa Supershow nastoupil ve slušné formě, kterou dokreslovaly napruhované glutey. Přibližně 183 cm vysoký závodník byl navíc se svými 140 kg bezkonkurenčně nejtěžším borcem na pódiu.
Zaher Moukahal překvapil. Závodník, kterému fanoušci při jeho přestupu mezi elitou nedávali příliš nadějí na úspěch, na své první profesionální soutěži dokázal vybojovat umístění v první desítce. Libanonec, který žije ve Spojených arabských emirátech, zaujal v čelních a bočních postojích, v nichž vynikala jeho mohutná horní polovina těla. Pokud do budoucna zlepší stehna a zapracuje na rozvoji zad, může se na profesionálních soutěžích umísťovat i výše.
Další soutěž v kategorii open je na programu o posledním srpnovém víkendu, kdy v Phoenixu profíci změří síly v souboji o další tři postupová místa na Mr. Olympia. Na nejprestižnější klání profesionálního bodybuildingu se v tuto chvíli kvalifikovalo již třicet borců. Pokud k nim po Phoenix Pro a Tijuana Pro přibudou alespoň dva další, může i při ohlášené neúčasti Winklaara, Centopaniho, Beyekeho a Abiada padnout rekord v počtu účastníků soutěže. Připomeňme, že dosud nejvíce závodníků na Olympii nastoupilo v roce 1991, kdy se klání zúčastnilo sedmadvacet mužů.
Výsledky Europa Supershow 2011
1. Toney Freeman*
2. Edward Nunn*
3. Shawn Rhoden*
4. Mark Alvisi
5. Michael Liberatore
6. Moe Bannout
7. Constantinos Demetriou
8. Martin Kjellström
9. Zaher Moukahal
10. Antonio Morales
11. Grigori Atoyan
12. Clarence DeVis
13. Oscar Tua Dexter
14. Phil von Känel
15. Manuel Lomeli
16. Heinz Senior
16. Jerry Nicholls
Zápolení v kategorii do 202 liber nabídlo rovněž souboj sedmnácti kulturistů. Ve hře byla zejména tři postupová místa na Olympia 202 Showdown. Závodníci nastupující v lehčí váze se netají, že celkovou finanční odměnu ve výši 6.000 dolarů, kterou si mezi sebe dělí medailisté, nelze považovat za příliš motivační.
První semifinálové porovnávání napovědělo, že o umístění v první trojici bojují zejména Marvin Ward, Guy Cisternino, Fernando Noronha a Tricky Jackson. Bez šance však po prejudgingu nebyli ani Derik Farnsworth a Ahmad Ahmad.
Z prvního triumfu mezi profesionály se nakonec radoval Guy Cisternino. Kulturista, který si možnost přestoupit mezi elitu zajistil vítězstvím v kategorii do 80 kg na NPC Nationals 2008, za poslední tři roky zaznamenal neuvěřitelný progres. V Dallasu se jeho hmotnost pochybovala těsně pod limitem lehčí váhy, který je stanoven na 91,6 kg. Přibližně 168 cm vysoký závodník tak soutěži dominoval zejména objemy, které v tomto případě v očích rozhodčích předčili špičkovou připravenost druhého Fernanda Noronhy.
Brazilský profesionální nováček by směle mohl kandidovat na pomyslný titul pro nejlépe vyrýsovaného závodníka sezóny. Noronha udivoval neuvěřitelnou tvrdostí a stal se pravděpodobně největším překvapením soutěže. S gratulací čtyřiatřicetiletému krajanovi a kamarádovi ihned přispěchal zkušenější kolega Eduardo Correa.
Třetí místo zbylo na veterána Trickyho Jacksona. Čtyřiačtyřicetiletý kulturista se prezentoval v nejlepší formě od svého listopadového triumfu na Sacramento 202 Pro. Jeho nejlepší partií na soutěži byla jako vždy mohutná stehna. Za slabinu bylo naopak možné považovat Trickyho záda, která by si zasloužila větší hustotu a detaily.
Na klání se v kategorii do 202 liber představila hned trojice Mexičanů. Zaujali zejména Angel Rangel Vargas a Benjamin Parra, kteří disponují neoddiskutovatelným potenciálem.
Jednatřicetiletý Vargas, který dorostl pouze do výšky 152 cm, do soutěže vstupoval s cílem vybojovat postup na Olympia 202 Showdown. Ačkoliv se nakonec musel spokojit se sedmým místem, rozhodně nezklamal. K jeho přednostem patřila neuvěřitelně mohutná, hluboká záda, skvělá stehna i fantastické paže. Zda o Angelovi uslyšíme i v budoucnosti, bude záležet zejména na tom, jak se vyrovná s posunem hmotnostního limitu lehčí váhy na 212 liber. Je totiž pravděpodobné, že se mezi těžšími borci dostane do výrazných problémů s konkurenceschopností.
Benjamin Parra patří ve svých šestadvaceti letech k nejmladším profesionálním závodníkům současnosti. Přibližně 173 cm vysoký kulturista, který na sebe poprvé výrazně upozornil triumfem v kategorii do 102 kg na Arnold Amateur 2008, na Europa Supershow ukázal, že se může chlubit perfektními tvary. Za zmínku stojí i jeho velmi dobrá stehna, která na první pohled upoutají obdivuhodným rozvojem spodní části kvadricepsů. Parra se naopak řadí do skupiny borců, kteří posun hmotnostního limitu v lehčí kategorii přivítají spíše s nadšením.
Profesionální kulturisty nastupující v kategorii do 202 liber čeká další soutěž již o nadcházejícím víkendu, kdy změří síly na nové show v Greensboro. Na klání pořádaném po kostrbatým názvem Complete Nutrition Muscle Heat 202 Pro budou závodníci bojovat o poslední tři volná postupová místa na Olympia 202 Showdown 2011.
Výsledky Europa 202 Supershow 2011
1. Guy Cisternino*
2. Fernando Noronha*
3. Tricky Jackson*
4. Marvin Ward
5. Derik Farnsworth
6. Ahmad Ahmad
7. Angel Rangel Vargas
8. Leonardo Pacheco
9. Benjamin Parra
10. Omar Borelli
11. PD Devers
12. Lance Johnson
13. John Frederick Arendsz
14. Gerardo Cabrera
15. Dave Goodin
16. Randy Jackson Sr.
-. Juan Marquez
Kompenzační cvičení do firmy v k...
V kategorii bez rozdílu vah nastoupilo sedmnáct borců, kteří bojovali o tři postupová místa na Mr. Olympia i o podíly z finanční prémie o celkové výši 20.000 dolarů. Na pódiu chyběl Troy Alves, jenž se po triumfu na Europa Battle of Champions rozhodl texaské klání vynechat a veškeré úsilí směřuje k domácí soutěži v Phoenixu, kde by se koncem srpna chtěl prezentovat v nejlepším možném světle.
Liberatore, který v Dallasu dosáhl nakonec na pátou příčku, patřil k nejestetičtějším borcům na pódiu. Třiatřicetiletý kulturista se prezentoval formou, která se blížila té z Europa Show of Champions 2011. Aby mohl pomýšlet na kvalifikaci na Mr. Olympia, musí do budoucna zapracovat zejména na rozvoji zad.
Zápolení v kategorii do 202 liber nabídlo rovněž souboj sedmnácti kulturistů. Ve hře byla zejména tři postupová místa na Olympia 202 Showdown. Závodníci nastupující v lehčí váze se netají, že celkovou finanční odměnu ve výši 6.000 dolarů, kterou si mezi sebe dělí medailisté, nelze považovat za příliš motivační.
