Vláďu Dostála možná znají někteří naši čtenáři z kulturistických soutěží, kterých se tento kulturistický matador pravidelně účastní. Ačkoli svým ročníkem narození 1946 patřívá k nejstarším účastníkům, vždy překypuje energií a je vidět, že si své soutěžní vystoupení opravdu užívá. Vladimír by mohl žít stejným životem jako většina jeho vrstevníků, kteří si užívají odpočinkového důchodu. On si ale vybral jinou cestu. Ani ve svých 65 letech nezahálí, ale pravidelně chodí do posilovny, kde se na sobě stále snaží pracovat.
Kolikátým rokem se už vlastně věnujete kulturistice?
Kulturistika a cvičení vůbec jsou součástí mého života už více než třicet let.
To je úžasné! V kolika letech jste s ní tedy začínal?
Posilovat jsem začal asi v 28 letech, už předtím jsem ale koketoval se zápasem a boxem.
A pamatujete si, proč jste dal přednost kulturistice před všemi ostatními sporty?
Dost mě ovlivnil film Romulus a Remus, který jsem viděl v mládí. Ti pánové se mi tak zalíbili, že jsem začal také cvičit a už jsem u toho zůstal.
Jak se změnil váš tréninkový přístup v průběhu let?
Člověk se stále snaží jít dál, a tak chce pořád něco vylepšovat v tréninku, hledat nové cesty, uplatnit nové poznatky.
Jak se dle vašeho názoru změnila kulturistika, za tu dobu, co se jí zabýváte?
Dnes jsou k posilování výrazně lepší podmínky, než byly dříve. Vše je dnes mnohem dál, ať už jde o vybavení posiloven, nebo o dostupnost informací. O pokroku, který se udělal ve sportovní výživě, snad ani netřeba mluvit.
Co vás u kulturistiky vlastně tak dlouho drží? Co na ní máte nejradši?
Mám rád ten pocit po dobrém tréninku, když člověk cítí, že to jde a že je ve formě. A pak, mít hezké tělo je také moc fajn.
Spousta lidí ve vašem věku už jen sedí u televize. Jak se na takové lidi díváte vy a jak myslíte, že se dívají na vaše sportovní a soutěžní snahy oni?
Já si myslím, že kdo může, měl by se hýbat bez ohledu na věk, pokud mu to tedy dovoluje zdraví. Ale na to má každý jiný názor, takže kdo chce cvičit, ať cvičí, a kdo se chce válet, ať se válí - to je každého volba.
Kde berete motivaci, abyste se stále udržoval a nezpohodlněl?
Každý má touhu být lepší a lepší, tedy myslím. Hádám, že já pojedu naplno v 90 letech, zatím se jen rozcvičuji.
Tak tomu říkám slovo do pranice! Jak se vám vlastně dařila letošní soutěžní příprava?
Bylo to spousta dříny a potu, ale naštěstí zdraví drželo, a tak to šlo.
Co výživa a dieta? Do jaké míry věnujete pozornost stravě?
Je to umění to všechno dodržet, ale snažím se.
Používáte nějaké doplňky sportovní výživy?
Používám hlavně proteinové koktejly a BCAA, obojí od Extrifitu.
Co vás nejvíce baví na závodění?
Závody mě motivují k tomu, abych se snažil být co nejlepší, velmi mě ale baví i celková atmosféra soutěže. A pokud přijde úspěch, je to samozřejmě příjemná satisfakce za všechnu vynaloženou námahu.
Jak se na vaše soutěžní snahy dívá vaše rodina?
Jsem již čtyřicet let rozvedený a mé dvě dcery žijí v zahraničí, ale tady mám dva bratry, kteří mé sportovní počínání berou sportovně a fandí mi.
OČIMA AUTORKY
S Vladimírem Dostálem jsme se nepotkali osobně, otázky jsem mu posílala mailem. Tedy, ne přímo jemu, jelikož pan Dostál s mailem nekamarádí, ale zprostředkovaně přes Petra Březnu, kterému tímto ještě jednou děkuji. Zpátky mi přišly naskenované ručně psané odpovědi a já zaplesala nad propojením tradice a novodobé technologie. A ty odpovědi od pana Dostála si schovám. Vždyť dostat ručně psaný text a ještě k tomu krasopisně napsaný, to už je dnes opravdová vzácnost! Takže tímto moc děkuji i panu Dostálovi a přeji hodně zdraví i úspěchů do dalších soutěžních sezón.
Máte ještě jiné koníčky než kulturistiku?
Ano, mám rád výtvarné umění a sám se věnuji malování obrazů. Co se sportu týče, kromě cvičení také jezdím na kole.
A jak to vidíte s podzimní sezónou? Plánujete závodit?
Pokud budu zdráv, tak ano.
A závěrečná otázka - máte nějaké plány či sny, které byste si chtěl splnit?
Rád bych vyhrál mistrovství republiky.
Tak ať to vyjde!
Víte, že...
