Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Váš příběh:
Trénovat rozumně a s chutí

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Jméno: Radoslav
Nick: RadoslavB
Věk: 29 let
Zaměstnání: operátor výroby
Koníčky: fitness, thajský box, relax, focení, cestování, cizí jazyky a příroda
Říká o sobě: Nevěř nikomu na sto procent.

Že se budu někdy věnovat sportu, a to s takovou intenzitou, tomu bych nikdy nevěřil.

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.


Byl jsem kluk, který nikdy vážně neuvažoval o sportu v jakékoli podobě. Jediným sportem až do doby, než jsem začal chodit na střední školu, byla jízda na kole. O prázdninách jsem občas sám a někdy s kamarády najezdil okolo 80 km denně. To byl jediný sport v mém životě, samozřejmě kromě tělocviku, který jsem však nenáviděl. Jsem sportovní antitalent. Dát mi do ruky míč, tak si spíš vypíchnu oko, než abych dal gól. Tak to prostě je. Právě tělocvik mě v dětství a dospívání hodně trápil. Skok do dálky, hod koulí, šplh nebo kotouly a jiné disciplíny mě přímo ničily.

Takže se dá říct, že jsem nesportovní typ. Co se týče postavy, žádná sláva, žádný pohyb (hlavně v zimě), prostě nic. Mé tělo mělo minimum svalů, zato ale maximum tuku. Všechen tuk se hromadil na zadku, v oblasti břicha a také lze říci, že jsem trpěl gynekomastií. Po základní škole přišla střední škola. První ročník se blížil ke konci a my jeli na školní výlet. V kolektivu mých spolužáků byl kamarád, o kterém se vědělo, že pravidelně cvičí. Školní výlet trval dva dny a my byli ubytováni na chatě v Beskydách. První den po příjezdu na místo následovala poznávací procházka krajinou. Bylo horko, a tak většina kamarádů při procházce svlékla trika, i ten kamarád, o kterém byla řeč. Z jeho svalnaté a vyrýsované postavy jsem byl unesen! Ten kluk měl minimum podkožního tuku, měl záda jako letiště, široká ramena, vyrýsované paže. Hned jsem věděl, že tohle budu dělat, že budu cvičit. Nevěděl jsem sice jak, ale chtěl jsem. Nikdy jsem ovšem netoužil po tom, být jako nějaké to monstrum. Líbily se mi svalnaté postavy, které mají například sprinteři. Po prvním ročníku přišly prázdniny. A já spolu s kamarádem, který byl stejně motivován, vyrazil do fitka. Byla to posilovna ve městě, kde jsem studoval a psal se rok 1998. Fitness centrum bylo veliké, plné strojů a mělo jen jedinou vadu (dnes vím, že to byla ta největší) - nebyl zde k dispozici trenér. Pokud někdo potřeboval poradit, mohl se obrátit jen na personál za barem a oni nějak rádoby poradili. Dnes vím, že cvičit ve fitku, kde není odborný personál, je sebevražda. Všichni začátečníci (každého věku), kteří chtějí cvičit, a neví jak, se mají obrátit na trenéry s licencí.

Ale zpět do léta 1998, kdy jsem vstoupil poprvé do posilovny. Všichni byli mnohem větší než já a kamarád, takže to byli všechno „kultíci“ a „fitnessky“. Všechny techniky, které jsem viděl, jsem bral za správné. Naše cvičení spočívalo v tom, že jsme koukali a hned, když bylo někde volné místo, jsme něco nacvičovali. Nevěděli jsme nic, neznali jsme žádnou techniku. Jen si pamatuji, že jeden známý nám poradil, že svaly rostou při cvičení, takže prý pod 2 hodiny tréninku bychom neměli chodit. Dobrá tedy, 2 hodiny ve fitku, jinak to neroste. Samozřejmě, že strava nás vůbec nezajímala. Jen si vzpomínám, že jsem měl vždycky večer strašný hlad, takže před spaním jsem do sebe dostal tři, nebo čtyři krajíce chleba silně namazané máslem a na to na přilepšenou uherák. Takto jsem cvičil celé léto. Byl jsem jen tuková koule, a to ještě horší, než když jsem začínal cvičit.

Od mých 16 do 20 let to byla doba hledání. Zase opakuji, bylo to pro mě těžké, navíc ještě bez trenéra, který ani nebyl k dispozici. Podle mne jsou dva typy začátečníků: Jeden na to kašle a druhý to přehání. Ten, co na to kašle, koupí časopis, přečte si trénink Ronnieho Colemana, zacvičí si podle něho a nakonec přijde domů, kde si dá bůček a chleba. Večer na párty pije pivo a je mu dobře. To je tzv. sranda kulturista. Druhý typ jsou lidé, kteří to přehání. Celoročně drží stravu na minuty přesně, žádné sádlo, jen zdravá strava, žádný alkohol. Ptám se ale: Je toto život?! Myslím, že hodně lidí by se v tomto typu mohlo poznat. Teprve po dvacítce jsem ke cvičení pořádně přivoněl. Poznal jsem nové lidi, trenéry, kluky, kteří závodí, a najednou to šlo! Začal jsem kupovat knihy, časopisy, hledat informace na internetu. Pochopil jsem, že trénovat 2 hodiny denně je hloupost. Začal jsem nyní trénovat s malou zátěží a dával přednost technice. Zhruba po půlroce tréninku (s pomocí dobrých rad), kdy už jsem zvládal techniku, jsem začal zvedat větší váhy. Tělo reagovalo dobře, sílilo. Jako naturál jsem byl na své výkony hrdý, když si vezmu, že můj první silový výkon na bench-pressu byl 30 kg a nyní jsem dával o mnoho víc, byl jsem spokojený. Trénoval jsem třikrát týdně. V pondělí prsa a záda, ve středu ramena, biceps a triceps, v pátek nohy a lýtka. Břicho jsem dával jednou týdně. Na velké svalové partie jsem jel maximálně tři cviky systémem heavy duty. Na malé partie, jako jsou ramena, biceps, triceps a lýtka, jsem cvičil dva cviky. Jeden cvik ve třech sériích vzestupnou pyramidou. Prostě základy. A ono to rostlo! Strava byla kulturistická, ale být celý rok na rýži a kuřecím mase, to odmítám. Zdrojem sacharidů pro mě bylo ovoce, tmavé pečivo, těstoviny. Jako zdroj bílkovin jsem volil červené maso, vejce, tvaroh a proteinový suplement. Taky jsem užíval suplementy, a když jsem nevěděl, jak je brát, pátral jsem v literatuře nebo jsem se poptal ve fitku. Takto jsem žil do roku 2006.

Pak přišla pracovní nabídka v Praze, kde jsem pracoval rok a půl a činek jsem se ani nedotkl. Málo jídla, stres v práci a žádný pohyb - to způsobilo, že jsem se začal docela strachovat o svoji tělesnou schránku. Ale co se nestalo?! Tělo si prostě svaly, které jsem si díky dlouhodobé dřině vypracoval, drželo. Finální váha byla 90 kilogramů s krásně vyrýsovaným břichem. Byl jsem ze svého těla doslova hotový! Známí v práci se ptali, kam chodím cvičit a jestli bych jim neporadil. Osobně si myslím, že to, jak moje tělo zareagovalo během pauzy, je důkazem, že potřebovalo odpočinek od činek. Díky tomu krásně zregenerovalo.

V Praze jsem byl do druhé poloviny roku 2007. Měl jsem dost velkoměsta a chtěl jsem se vrátit na rodné Karvinsko. Co se týče kulturistiky, začal jsem opět trénovat. Přišla další nabídka práce a i v osobním životě se dařilo. Byl jsem rád, že se mohu nyní opět tomuto sportu věnovat, a tak jsem se do toho pustil. Byl jsem hodně motivován. Rok a půl bez pumpování! Těšil jsem se jak malý kluk, až začnu zvedat. Největší překvapení bylo, že jsem sílu neztratil, ba naopak! Jako 25letý kluk jsem sílil hormonálně - tím si vysvětluji, proč se mi síla při tréninku mnohonásobně zvýšila.

Nyní je mi 29 let a stále trénuji. Jím a dýchám pro tento sport. Můj největší (ne však jediný) koníček je právě kulturistika. Od mého návratu na rodné Karvinsko jsem nevynechal jediný trénink. Je to můj životní styl. Trénuji každou svalovou partii jednou týdně. Jsem pro intenzitu tréninku, který přebíjí objem. Každému, kdo začíná cvičit, radím: Necvičte, jak trénují profesionální kulturisté. Na internetu najdete trénink Kaie Greenea. On třeba cvičí na prsa bench-press na rovné lavici, bench-press na nakloněné lavici hlavou nahoru, bench-press hlavou dolů, pullover a rozpažky. Každý cvik pojede ve 4, nebo 5 sériích. On tak může cvičit - má velké svaly, které zvládnou tolik práce. Ale věřte, že jako dorostenec takhle necvičil. On k tomu dospěl. Osobně jsem pro systém heavy duty. Jasně, že tento styl tréninku bude jinak vypadat u začátečníka a jinak u profi kulturisty. Jak má vypadat systém heavy duty v profi podání, je vidět na tréninkovém videu Dorina Yatese Blood and guts. To, jak provádí trénink Mr. Olympia Yates, je dle mého názoru jediná správná cesta. Prostě, kdybych měl jít do fitka s vědomím toho, že na paže budu dělat 25 sérií, tak budu tak otrávený, že cestu do fitka zaměním za něco příjemnějšího - třeba posezení v hospodě s čepovanou dvanáctkou.

Když mám volnou chvíli, jsem na netu a projíždím všechny weby ohledně cvičení. Vždy rád čerpám z nových studií o tomto sportu. Všechno se vyvíjí a mění. Rád se zajdu podívat na soutěž a už dlouho v hlavě promýšlím, jestli bych sám závody nezkusil. Můj trenér radí, ať do toho jdu. Vím ale, jaká je to dřina. Dieta, mraky krůtích a kuřecích prsou, suplementy, superkompenzace, manipulace s vodou... Je to těžké a není to pro slečinky. Mám ale kulturistiku rád a chci to moc. Vím, že nedostanu nic zadarmo, budu muset plivat krev ve fitku, a když se dostanu večer domů, místo abych se odměnil, budu žvýkat kuřecí na vodě. Já to ale mám rád, a pokud tomu dám duši, věřím, že tu šance je. Už dlouho vím, že je co ukázat, tak zkusím rok 2012 ve federaci IFBB. Uvidíme, každopádně budu rád, když se mi bude dařit. Co bude dál, to se uvidí. Do budoucna nevidím, přeji si jen štěstí pro všechny.

Všem čtenářům Ronnie.cz přeji vše dobré. Vám, kteří to myslíte s kulturistikou vážně, přeji sílu a pevné nervy. A vydržte! Tento sport je jeden z nejtvrdších. Musíte být silní nejen fyzicky, ale i psychicky. Věřte si a budou Vám věřit ostatní. Nezapomínejte na rodinu a kamarády, Vaše okolí musí být Váš tým. Osobně si myslím, že kulturistika je kolektivní sport - prostě bez zázemí a podpory jste sami poloviční. Přeji hodně sportovních a osobních úspěchů!


Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete zde.




Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

02.07.01:37Mablung - Já osobně jsem celý život cvičil jeden rok jo, druhý ne. J..
01.07.19:26vojtaM. - Kvalitní trenér je k nezaplacení, ale takových je dneska m..+1
01.07.17:38Jenda26 - prosím tě z čeho usuzuješ že podsazování pánve a balanc js..+2
01.07.16:48Bara - se dnes muže stát prakticky každý,ale tím hodně klesá jeji..+5
01.07.16:23Mates-daoc - Sorry asi to bude OT , ale s Barou a jinýma musím souhlasi..+4
01.07.16:09honzawow - Pak přišla pracovní nabídka v Praze, kde jsem pracoval rok..
01.07.15:28EpsteinBarr - Podla mojho nazoru sa hlboko mylis. Kvalitny trener (tym n..
01.07.15:27RavenStalker - Asi tak, protože dnešní typy trenérů ti stejně účtujou kaž..+4
01.07.15:16Bara - Dnes je hlavně vecí módy mít osobního trenéra a někteří li..+3
01.07.14:37RavenStalker - Pokud nejsi pracháč nebo lama tak většinou na trenéra jako..+3
01.07.14:16guruhonza - vita: lepší utratit prachy za trenéra a mít výsledky, než ..+1
01.07.13:24pxicho - 300-500 za hodinu trenéra. brigáda = 4-6 hodin práce v to..
01.07.11:56vita09 - Se zmíněnými dvěmi typy začátečníku souhlasím :) Trochu js..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...
magazínLuis Rodriguez po Arnold Classic vymě...
maxpoint97 (23:38) • Za mě rozhodně Justin neměl špatnou formu, ten zakopanej pes je jinde *1* Buď se na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie