V dnešním díle se nejdříve podíváme na gainery z čistě obecného hlediska. Rozebereme si, proč jsou vlastně důležité, z čeho se skládají a proč jsou v objemu vhodným pomocníkem. Nakonec se podíváme blíže na samotné suroviny. Charakterizuji zde pouze sacharidové zdroje, nejčastější proteinové zdroje jsem popsal již v jedné z částí série článků o proteinech.
V tuzemsku se pro tyto výrobky uchytil nepřesný výraz "sachariďáky". Je pravdou, že v gainerech jsou ve velkém množství zastoupeny sacharidy, ale výraz „gain“ znamená obecně v překladu „nabývat“ a v kulturistickém významu to může být i doslova „přirůstat“, jelikož se má jednat díky užívání gainerů o nové hmotnostní přírůstky. K tomu, aby tělo mohlo budovat novou svalovou hmotu, je potřeba všech základních živin - sacharidů, bílkovin a tuků. Tyto živiny jsou právě obsaženy v gainerech, proto je označení „sachariďák“ špatné - evokuje pouze zastoupení sacharidů. Takové označení by se hodilo spíše pro maltodextrin nebo glukopur.
Proč je brát?
Při tréninku tělo využívá pro svalovou práci veškeré zásoby sacharidů (glykogen), které jste do doby započetí tréninku nastřádali. Ať už trénujete kondičně nebo se připravujete na závody a jste v objemové fázi, je po tréninku opět potřeba co nejrychleji doplnit ztracené glykogenové zásoby, odvrátit katabolismus a nastartovat anabolické procesy v těle, díky kterým se tkáň zregeneruje a posílí. Jelikož bez regenerace není růstu, je potřeba tento potréninkový krok nevynechávat. Abychom mohli co nejrychleji nastartovat anabolické procesy, musíme zvýšit hladinu inzulínu v krvi a k tomu nám právě navýsost pomůžou gainery.
Složení
K tomu, abychom mohli co nejrychleji zvednout hladinu inzulínu, je potřeba také dodat rychlé zdroje sacharidů. K těmto zdrojům nejčastěji v gainerech patří maltodextrin a glukóza. Můžeme se setkat i s fruktózou (ovocným cukrem), která se přidává hlavně z důvodu své schopnosti osladit výrobek. Pokud není v gaineru
obsažena jen kvůli své schopnosti osladit výrobek, vůbec bych takový
gainer nedoporučoval, jelikož fruktóza je metabolicky nezávislá na
inzulínu (proto se také DIA výrobky skládají z velké části z fruktózy). Jednoduše řešeno, fruktóza nedokáže stimulovat inzulín jako maltodextrin nebo glukopur. Tudíž, pokud se podíváme na gainery tvořené těmito monosacharidy, doporučuji vybírat vždy ty, které nemají fruktózu nebo ji mají jen v minimálním množství. Většina výrobců neuvádí procentuální zastoupení jednotlivých látek, proto je vhodné výrobce (nikoliv distributora) vždy před koupí gaineru ohledně této informace kontaktovat.
Na trhu se také objevily výrobky, které již neobsahují maltodextrin nebo glukopur a sázejí na inovaci složení. Patří mezi ně Compress B. I. G., který vsadil na izomaltulózu. Za moment si rozebereme všechny tyto tři zdroje glukózy.
Do objemu jako dělané
Gainery se považuji za nejvhodnější suplementy do objemové fáze. V této fázi je totiž důležité přijmout dostatek všech živin ve vhodném množství a udržet si energetický nadbytek, bez něho totiž na objemu nenabudeme. Hlavním časem k použití gaineru je samozřejmě potréninková doba. Proč koktejl zrovna po tréninku, to jsme si již vysvětlili v tomto článku. V ostatních denních dobách bych byl s různými gainery opatrný, ale o tom až v příštím pokračování.
Zdroje sacharidů
Glukóza
Jde o jeden ze dvou nejčastějších zástupců sacharidů v gainerech. Můžete se také setkat s různým pojmenováním, například hroznový cukr, krevní cukr nebo dextróza. Řadíme ji mezi monosacharidy. To, co Vám udržuje hladinu glykémie, je právě tato glukóza. Veškeré přijaté sacharidy se nakonec metabolizují až na samotnou glukózu, teprve v této formě jsou totiž veškeré buňky v těle schopny je využít. Její glykemický index (GI) je 100, pokud bereme jako referenční jednotku bílý chléb. Má nejvyšší inzulínovou odezvu. Když si budete chtít míchat potréninkový nápoj sami, můžete tuto glukózu koupit pod názvem „Glukopur“ neboli „D-glukóza“ či také „hroznový cukr“.
Maltodextrin
Ve sportovních nápojích patří k nejpoužívanějším sacharidům. Vyrábí se z různých výchozích zdrojů, jako jsou např. brambory, kukuřice, obilí. U maltodextrinu se můžete setkat i s označením začínajícím písmeny DE, značící „dextrózový ekvivalent“, což je porovnání daného druhu maltodextrinu s glukózou. Přesněji řečeno, kolik procent ze sta je právě nejjednodušších cukrů, mezi které u maltodextrinů patří dextróza, maltóza, různé trisacharidy apod. Zbylá procentuální část je složena ze složitějších sacharidů. Čím vyšší DE, tím vyšší sladivost. Pokud se u názvu maltodextrinu žádné DE nenachází, znamená to, že se jedná o 5 molekul glukózy (dextrózy). Na rozdíl od čisté glukózy, která je částečně vstřebána již v žaludku, je maltodextrin štěpen a vstřebáván v tenkém střevě, kde dávkuje glukózu do krevního řečiště pozvolněji než čistá dextróza. Ačkoliv je vstřebáván o něco pomaleji, GI maltodextrinu je srovnatelné s glukózou.
Palatinóza (izomaltulóza)
Disacharid velice podobný sacharóze. Vyrábí se enzymovým přeskupením. Na rozdíl od sacharózy má nižší GI a není rozkládána již v ústech, proto je vhodná pro ty, kteří si potrpí na zdraví svých zubů. Také je vhodná jako zdroj energie, pokud Vám na svačinu chybí pevné jídlo, protože nestimuluje inzulín tak prudce a rychle jako předchozí zdroje. Nehrozí tudíž, že byste si dali odměrku gaineru, který tento sacharid obsahuje, a třásli jste se strachy, zda "to" tělo nepošle do tuků. Její velkou výhodou je, že Vám i přes nízký GI (32) a sladivost poskytne stejnou energetickou hodnotu jako sacharóza. Netroufám si tvrdit, zda je vhodná pro diabetiky, jako to tvrdí výrobci používající tuto surovinu jako základ svých produktů, protože veškerá doporučení ohledně výživy v diabetu patří do rukou zkušeného nutričního terapeuta či osobního lékaře. Já osobně bych byl s takovými produkty opatrný, jelikož to není jen fruktóza, ze které se izomaltulóza skládá.
V dalším pokračování se podíváme na samotné výrobky dle výchozích zdrojů glukózy.
Povíme si také něco o samotném dávkování, jelikož mnoho lidí stále nemá jasno,
proč, kdy a jak (ne)konzumovat gainery.