Jméno: Pavel
Nick: Jim
Věk: 31 let
Zaměstnání: kancl krysa (10 hodin denně u pc)
Jiné sporty: bojový systém
Výška: 181 cm
Váha: 70,8 kg
Míry: 101 x 89 x 92 x 48,5 x 28,5 cm
(hrud. x pas x boky x stehno x bic.)
V prvním díle jste se seznámili s naším čtenářem, který se rozhodl pohnout se svým tělem a během jednoho roku jej přetvořit ke své spokojenosti. Druhý díl - třetí díl.
Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?
Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!
Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.
1. 2. 2011
Třetí měsíc fitka za mnou. Zatím to jde. I přes fofr v práci a ve škole to jde. Netvrdím, že jsem nevynechal ani jeden trénink a že se mi vždycky podařilo dodržet jídelníček, ale je zajímavé, že jakmile bych chtěl od své snahy odejít, vždycky se stane něco, co mě znova nabudí. Jak jsem se ve svém minulém článku rozepisoval, že ne všichni nosí ručníky do fitka, tak jsem si všimnul, že se to děje i u žen (což mě trochu překvapilo). Ale to by člověk ještě skousnul. Nicméně jsem byl svědkem dvou věcí, které mě skutečně překvapily. Věc první: U nás ve fitku je velká kardio-zóna. V ní ti, kteří nebyli od přírody obdařeni tak štíhlou postavou jako já, trénují jízdu na kole, běh na orbitreku či zkoušejí spolykat kilometry na běžícím pásu. Každý z nás se potí jinak. Já osobně mám to štěstí, že se potím dost málo. Ale viděl jsem jednoho gentlemana, který trénoval na rotopedu skutečně tvrdě, protože za 5 minut mu už zvlhlo tričko, za 10 už měl propocené i kalhoty - a dalších 20 minut volně rozléval koktejl tvořený solí a vodou po celém rotopedu. No - nechtěl bych být ten, kdo na ten rotoped sedne po něm. A druhá věc, která mě překvapila, je to, že lidé jsou převážně přírodní typy. Od přírody nemám obzvlášť vyvinutý ani čich ani chuť, ale co se dá v tom fitku všechno ucítit, je fascinující. Trénoval jsem pullover a prošla kolem mě žena (nutno podotknout, že fyzicky velmi hezká). Čekal bych vůni parfému smíšenou s vůní potu po sportu a trochou feromonů (rozuměj typické ženskosti) a ucítil jsem jenom (slabší nátury prominou) smrad. Takhle nějak jsem voněl po stavbě základů domu u kamaráda, kdy jsem celý den dělal na slunci ve 30 stupních, s pískem, hlínou, maltou a vápnem. No, naštěstí jsem už končil, protože by mi činka nejspíš opravila vzhled ksichtíku. Souhlasím s názorem, že každý nemá tu kliku, že se nepotí či nevoní. Nicméně v drogerii se dá už za 50 kaček koupit spousta vhodných přípravků (a nemusí jít nutně o antiperspiranty - sám vybírám také pouze deodoranty - i když jsem už slyšel názor, že jejich složení je úplně stejné a je jedno, co si člověk vybere). Aplikace je záležitostí pár vteřin. No, co říct - doporučení o vhodné hygieně by bylo nošení dříví do lesa. Ač jsem zastáncem rovnoprávnosti (a to na obě strany), problémy s hygienou jsou spíše doménou mužů než žen. Tato žena by fakt potřebovala v tomto směru nějaké školení (o co víc jsem byl překvapen, když jsem ji při odchodu viděl v elegantním kostýmku se sportovní taškou a notebookem (čili žena s businessu - žádná svačinářka z Kolbenky). Tolik k obecným poznatkům.
Osobní poznatky jsou ty, že jsem musel (chtě - nechtě) snížit dávku sacharidů na cca 5 g / kg TH. Z toho vyplynula nutnost držet jídelníček ještě pečlivěji než obecně a taky přírůstky, které jsem měl, už nemám tak razantní. Nicméně úleva od zažívacích potíží za to stála. To je ta první. A druhá věc, se kterou jsem se shodnul, je ta, že to nesmím brát tak vážně. Že gram sem, gram tam. Ve výživě je to stejně jedno. Co dneska nezvládnu, doženu zítra. A co jsem dneska přestřelil, se zase nějak vyrovná. Nerostu teď moc, protože v práci trávím více jak půlku dne a na tréninky se tedy dostanu tak max. 2x týdně. Celkově se mi ale zlepšuje kondice, a to znatelně. Už se nezadýchám, když vyjdu 6 pater schodů, a také moje schopnost povolit lahev Dobré vody se zlepšila.
Za nejdůležitější však považuji to, že jsem (úplně omylem) zjistil, že jsem se přestal hrbit. Na výšku mi to přidalo tak cca 5 - 7 cm, (budu-li parafrázovat Cimrmany - neumřeli, jen se schovali). Má to dva (potažmo tři) doprovodné efekty.
1) Přestal mi přetékat pupek. Jakmile jsem se narovnal, zjistil jsem, že si na něj vidím (myslím na palec u nohy) - břicho se jaksi samo zmenšilo.
2) Můj kuřecí hrudníček vypadá úplně jinak - už nevypadám, jako kdybych těsně po narození upadnul na krtinec, ale je to ve stylu (budu-li doslova citovat svojí kolegyni): „Ty vole, von má kozy.“ Na to jsem se zmohl jen odpovědí: „No a co, ty taky.“ Svůj spokojený úsměv jsem pečlivě skryl, ale ke kanclu jsem v podstatě jen doplul, protože jsem nevěřil, že po 2,5 měsících fitka (a s tím, že jsem to poslední měsíc a půl trochu flákal) a dvou a půl měsících spokojeného krmení to bude tolik vidět - a to je jeden z těch momentů, o nichž jsem psal nahoře - motivace v nečekaný okamžik.
3) A třetí efekt je pro mě jako pro muže peklo - buď jsem zapomněl prát, nebo se mi podezřele srážejí hadry. Už jsem musel vyřadit 2 košile, prostě mi začaly být malé v ramenou (což se ironicky projevilo na délce rukávů) - což by bývalo nebylo vadilo, ale znamená to pro mě návštěvu obchodu a pořízení si nových. A to bude peklo - alespoň, že jsou teď slevy.
Přeji pěkný den.
A na závěr rozměry:
- váha: 70,8 kg (+ 0,1)
- hrudník: 101 cm (+ 1)
- pas: 89 cm (- 1)
- boky: 92 cm (0)
- stehno: 48,5 cm (- 1,5)
- biceps: 28,5 cm (+ 0,5)
Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete
zde.