Střípky ze světa... výživy:
Rozptýlení některých mýtů ve výživě

Působí nápoje s obsahem kofeinu dehydrataci organismu? Je nutné omezit spotřebu vajec nebo nevařit zeleninu? Může konzumace určitých živin v určitou denní dobu přispět k snížení tělesné hmotnosti? Skutečnost je někdy obtížné odlišit od výmyslů.

Mají nápoje s kofeinem dehydratační vliv na organismus a zvyšují požadavky na množství tekutin?

Studie prokázaly, že kofeinové nápoje, jako jsou čaj, káva a kolové nápoje, konzumované v běžném množství nezvyšují ztráty tekutin v organismu. Při spotřebě kofeinu vyšší než 250 mg za den se projevují jeho diuretické účinky, což může vést k zvýšené ztrátě vody a tím i k možnému deficitu vody (tento vliv může být méně významný u pravidelných konzumentů kávy). Takže při mírné spotřebě kofeinových nápojů může voda z nich přispívat k zvýšení objemu přijímaných kapalin. Odborné výbory v evropských zemích doporučují příjem vody z nápojů pro dospělé alespoň v množství 1,2 l (4 - 6 sklenic), tedy mimo vodu získanou z potravin a při metabolismu, jako náhrada ztrát tekutin močí, stolicí a dýcháním.

Nemáme jíst více než 3 vejce týdně?

Vysoká hladina cholesterolu v krvi představuje významný rizikový faktor pro koronární nemoci srdce. To vedlo k domněnce, že vaječný žloutek, který je bohatý na cholesterol (kolem 225 mg v jednom vejci střední velikosti), není pro naše srdce vhodný. Lidský organismus však sám produkuje kolem 75 % celkového cholesterolu v těle a cholesterol přijímaný potravou má jen velmi malý vliv na jeho hladinu v krvi. Mnohem větší vliv na hladinu cholesterolu (zvláště LDL cholesterolu) v krvi však mají nasycené tuky v potravě a právě vejce obsahují nasycených tuků jen malé množství. Proto většina odborných orgánů v Evropě neomezuje konzumaci vajec za předpokladu, že vejce tvoří součást celkově vyvážené potravy s nízkým obsahem nasycených tuků.

Je možné vařením zničit všechny užitečné látky obsažené v zelenině?

Vitamín C a kyselina listová jsou látky ve vodě rozpustné a citlivé na oxidaci, takže při vaření potravin (především zeleniny) ve velkém množství vody, která se potom vylije, dochází k jejich velkým ztrátám. Tyto ztráty i ztráty dalších vitamínů a minerálů mohou být minimalizovány, jestliže se zelenina nekrájí, je vkládána do vařící vody a po uvaření je ihned podávána, nebo ještě lépe, jestliže se vaří v minimálním množství vody v mikrovlnné troubě. Na druhou stranu, další důležité složky - vláknina, lykopen v rajčatech a další antioxidanty - zůstávají v zelenině a během vaření se zvyšuje jejich dostupnost. Důkladné vaření rovněž zvyšuje mikrobiologickou bezpečnost potravin a jejich chuť.

Může tzv. „časová výživa“ pomáhat snižovat tělesnou hmotnost?

Program časové výživy (chrono nutrition) byl vyvinut výživáři ve Francii v roce 1986 podle teorie, že pro trávení výživových makrosložek - bílkovin, tuků a sacharidů - existují ideální časová období. Například potraviny obsahující bílkoviny, tuky a pomalu stravitelné sacharidy (celozrnné výrobky a zdroje bohaté na vlákninu) je vhodné jíst k snídani a potraviny převážně bílkovinné povahy k obědu. Tyto makroživiny požívané mimo uvedenou vhodnou dobu nejsou využívány, ale tělo je ukládá ve formě tuku za zvyšování celkové hmotnosti. Všichni máme denní cykly, biologické hodiny ve vztahu k slunečnímu světlu a teplotě, které se projevují v malých změnách různých složek v těle, např. hormonů. Přesto, kdykoliv sníme bílkoviny, tuky a sacharidy, naše tělo zvýší tvorbu všech látek potřebných k jejich trávení a využití. Ztráty hmotnosti dosažené při pokusném ověřování této diety jsou ovlivňovány snížením energetického příjmu, který je způsoben omezením jednotlivých jídel na určité složky.