V sobotu 6. listopadu zavítali do Prahy v rámci začátku svého evropského turné dva profesionální kulturisté - Daniel Hill a Quincy Taylor. Na programu měli odpovědi na otázky přítomných, společné fotografování a nechali se přemluvit i ke krátkému pózování pro kameru a fotoaparáty. Jak na mě tito dva profíci působili?
V první řadě musím říci, že mě překvapilo, jak byli bezprostřední a otevření. Trochu jsem od nich očekával jistý profesionální odstup a rezervovanost, ale ani jedno jsem v jejich odpovědích nezaznamenal a pokud snad někdy opravdu odpovídali spíše "politicky korektně" než zcela upřímně, nedali to na sobě vůbec znát. O bezproblémovou komunikaci se staral pořadatel celé akce Daniel Minarský, který měl mnohdy hodně práce s tím, aby si jejich odpovědi vůbec celé zapamatoval, protože oba profíci byli velice sdílní a často mluvili dlouhé minuty, aniž by dali Danovi možnost vše okamžitě přetlumočit (ale nutno říci, že jejich angličtina byla velmi dobře srozumitelná a převážné části jejich odpovědí jistě rozuměla většina návštěvníků semináře).
Quincy Taylor
Téměř 150kilový kolos Quincy Taylor se mimo jiné dlouze zamýšlel nad tím, jaký mediální obraz tvoří sami kulturisté a jak sami sebe svým arogantním a neprofesionálním chováním často okrádají nejen o přízeň médií, ale také o kontrakty se společnostmi, které ještě v 80. letech tento sport štědře sponzorovaly, ale nyní z pochopitelných důvodů dávají od kulturistiky ruce pryč. Vyjadřoval se taky k tématu "genetický potenciál vs. soustavná mnohaletá práce vs. užívání nedovolených látek" a zdůrazňoval důležitost položení kvalitních základů, které lze vybudovat jen několikaletou disciplínou jak v tréninku, tak ve výživě. S Quincym i Danielem jsem měl po skončení semináře možnost si promluvit soukromě a některé jejich názory bych Vám nyní rád zprostředkoval. Pokud bych měl stručně shrnout, jaký dojem na mě oba profíci v rozhovoru udělali, pak to byli v mých očích dva lidé, kteří ač se pohybují ve světě, kde jako by se občas zdravý rozum a soudnost zcela vytrácely, si sami zachovali reálný a zdravý pohled nejen na kulturistiku, ale i na okolní svět.
Quincy Taylor:
"Profesionální kulturistika ztrácí svoji popularitu a mohou za to sami závodníci. Ti často raději pomluví jeden druhého a dělají na sebe podrazy ve snaze urvat si to málo, co sponzoři nabízí, než aby se snažili spolupracovat. A sponzoři tohle všechno samozřejmě vidí, udělají si obrázek o charakteru těch lidí a pak s nimi pochopitelně nechtějí mít nic společného. Většina profesionálů sponzoring nemá a pokud ano, tak jim pokryje jen malou část jejich nákladů v přípravě na soutěže. Skutečně finančně zajištěná je možná první pětka na Olympii. Vaše práce není jen na pódiu, musíte se chovat příjemně k fanouškům a dobře reprezentovat Vaše sponzory. Nesmíte být arogantní a to bohužel někteří profesionálové jsou."
Quincy o užívání nedovolených látek:
"Vymyká se to kontrole. Všichni víme, že tyhle věci v profesionální kulturistice jsou, ale musíte znát míru. Musíte vědět, kde jsou hranice. Pokud jde o mě - já nejsem šílenec, já chci vidět vyrůstat moje děti a vnoučata, člověče, chci se toho dožít!"
Daniel Hill
Daniel Hill ve mě zanechal především dojem dokonalého businessmana, který si je vědom své ceny a nežene se s páskou na očích slepě za titulem ze soutěže, ale především se snaží o to, aby byl mediálně známý a byl zaplacený tak, aby mohl dělat to, co ho baví, a zároveň si zajistil slušné živobytí. Zcela otevřeně jsem se ho zeptal na to, jestli si byl při vstupu do profikulturistiky vědom toho, že nemá šanci v prvních letech soutěžení na pódiu uspět, a jestli neměl obavu z odchodu do USA. Odpověděl zhruba takto:
Daniel Hill:
"Vůbec jsem neplánoval, že se stanu profesionálem. Po vítězství na německém juniorském šampionátu jsem uvažoval o tom, že si dám rok pauzu, pak se pokusím uspět na seniorském šampionátu, poté možná na amatérských mezinárodních soutěžích... Vše ale změnilo setkání s Edem Connorsem (jeden ze spoluzakladatelů sítě fitnesscenter
Gold´s Gym), který mi radil, abych si co nejdříve zažádal o profesionální kartu, odešel do USA a snažil se prosadit v kulturistických médiích. Říkal mi, že i kdybych se stal amatérským mistrem Evropy nebo mistrem světa, nebudu mít ani zlomek příležitostí, jaké má byť jen průměrný profesionál. Bezvýhradně jsem mu důvěřoval, takže jsem udělal přesně to, co mi řekl - zažádal jsem si o profesionální licenci a odešel získávat kontakty do USA.
Výsledky na soutěžích? kdybych se věnoval 100% jen a pouze přípravě na soutěž, tak jsem možná mohl skončit o 5 - 6 míst výš, ale jaký bych z toho měl užitek? Pokud nevyhrajete, je úplně jedno, jestli skončíte na pátém, šestém nebo třináctém místě, to už není prakticky žádný rozdíl. Místo toho, abych se hnal za vítězstvím na soutěži a podstoupil to všechno, co by k tomu bylo třeba, se raději snažím navazovat kontakty. Jen v první polovině tohoto roku jsem měl více než 30 focení pro sponzory a kulturistické magazíny. Se svojí postavou mohu pracovat jako fitness model, což někteří jiní (pozn. autora: Daniel použil slovo "freaks" - tak jsou označování ti nejvíce hardcore kulturisté) prostě dělat nemohou.
Profesionální kulturistika je jako velký koláč, ze kterého se musíte snažit urvat co největší kousek. Jen účast na soutěžích Vám jej ale rozhodně nezajistí a nikdo Vám ten Váš kousek na podnose nepřinese. Vy musíte jít a opravdu se snažit, aby se na Vás dostalo."
Zdá se, že Danielu Hillovi se v pouhých 24 letech podařilo dosáhnout toho, o co se mnoho jiných profesionálů marně snaží dlouhé roky, a v současnosti může dělat kulturistiku na takové úrovni, která mu vyhovuje.
Za sebe mohu říci, že ačkoliv není profesionální kulturistika v popředí mého zájmu a svoji pozornost upírám spíše na jiné silové sporty, setkání a rozhovor s těmito dvěma profíky pro mne byly velmi zajímavé. Poděkování patří Danielu Minarskému za uspořádání této akce, Danielu Hillovi a Quincymu Taylorovi za jejich otevřenost a sdílnost a také těm, kteří seminář navštívili. Několik málo fotografií a krátký sestřih videozáznamu z této akce si můžete prohlédnout níže.
Daniel Hill a Quincy Taylor - fotografie
Daniel Hill a Quincy Taylor - video
941
