Čeští reprezentanti
před odletem na MS mužů 2010

Mistrovství světa mužů v kulturistice začíná již tuto sobotu v ázerbajdžánském Baku. Naše tříčlenná reprezentace odlétala včera, tedy 3. 11., krátce po poledni a dnes je již na místě, aby se připravila do prvních bojů s letošní silnou konkurencí. Jak vše hodnotí, se dozvíte v následujících rozhovorech.

Pod vedením státního trenéra mužů Olega Zhura odlétali Martin Dráb, Jaroslav Paseka a Dalibor Hájek. Čekal je téměř sedmihodinový let s mezipřistáním v Moskvě. Do Baku dorazili těsně před půlnocí (s posunem 3 hodiny). Celý dnešní den mají určený k regeneraci a vážení, aby se mohli utkat v sobotu 5. 11. v semifinále s konkurencí a bojovat tak o postup do nedělních finálových kol.

Pojďme se podívat, jak hodnotí připravenost závodníků sám státní trenér, Oleg Zhur:

Mně se líbí, že jsou skromní, bez nějakých vysokých ambicí a přitom vím, že mají fantastickou formu, životní formu! Všichni jsou perfektně připraveni, s čímž jsem jako trenér moc spokojený. Uvidíme, když se nic nepokazí, tak jejich forma bude 100%. Na druhou stranu ale víme podle předběžných informací, že konkurence je v tomto roce neskutečně silná. Obzvlášť z těch postsovětských států, z Ruska, z Ázerbajdžánu, tam máme skutečně s kým válčit. O to to ale bude zajímavější.

Dbali závodníci Vašich rad? Konzultovali s Vámi předsoutěžní přípravu?

Kluci jsou dobrý tým. S Martinem se vídám, s Jardou Pasekou jsme se pravidelně scházeli a kontrolovali formu. Dalibor se chystal sám a já vidím, že je nachystaný perfektně. Je to zkušený člověk, má za sebou mnoho soutěží, takže nelituji toho, že nebyl za mnou.

Martin Dráb

Jak dlouho jste se připravoval na nynější závody v Baku?

Měl jsem přípravu celkově naplánovanou na jedenáct týdnů před letošním mistrovstvím světa, ale asi tak před půl rokem jsem už začal trénovat intenzivněji k přípravě. Na dietu jsem pak najel před těmi jedenácti týdny, tuším, že to bylo i přesně.

Slavil jste nedávno úspěch na GP Opava. S výsledkem předpokládám spokojenost... (úsměv) Byl jste předtím ještě na nějakých závodech?

Týden před Opavou jsem byl v Čelákovicích. Tam jsem byl druhý. Ono to tam bylo takové pokusné, že jsem zkoušel trošičku jinak odvodňovat. No, ale to vůbec nevyšlo, takže na Opavě jsem se vrátil k svému zaběhnutému režimu, tam se to podařilo a získal jsem vlastně první místo ve své kategorii.

Jak byste zhodnotil atmosféru na Opavě, jaké bylo pro Vás publikum?

Tak na těchto závodech je to vždycky skvělé. Obzvlášť teď, když tam bylo asi dvakrát tolik lidí, tak to bylo moc dobré. Byl jsem z toho nadšený.

Vím o Vás, že jste měl také nějakou dobu pauzu a nebylo Vás vidět na soutěžních pódiích, proč to?

To je pravda, byl jsem ještě v roce 2007 na Euro Elite a u nás, tuším, v Hradci. Rok 2008 jsem nezávodil vůbec, pak až 2009. Ono hodně záleží na sponzorech a teď mě také motivoval loňský výprask na mistrovství světa. Říkal jsem si, že takhle „odejít“ nechci a že chci odčinit ten předchozí rok. Ale samozřejmě, jak jsem říkal, hlavně mě motivovali k návratu sponzoři, kdyby jich nebylo, tak můžu mít jakoukoli motivaci a cíl, ale nepůjde to.

Pomáhal Vám někdo v tréninku?

Pomáhal. Hlavně to byl Matěj Veselý, sparingpartner. Tomu bych určitě chtěl i touto cestou poděkovat. Tři měsíce jsem cvičil dvoufázově a on se mnou chodil skoro na každý ten trénink. Dvoufázově tedy cvičil i kvůli mně, aby mě podržel, takže to pro mě byla velká pomoc a podpora.

Každý den dvoufázově? Rozumím tomu dobře?

No, od pondělí do pátku tomu tak bylo. Soboty a neděle jsem cvičil jen jednou. Přiznám se, občas jsem tam měl třeba den pauzu, aby se tělo trochu zregenerovalo a takzvaně „nakoplo“. To si pak člověk říká: „Jej, já jsem se na to včera vykašlal.“ O to větší motivace je pak ten další den. Ale probíhalo to všechno perfektně, téměř bez zranění… I když jsem si v létě při fotbale malinko natrhl hamstringy a dodnes mě to ještě trochu tahá. Ale jinak v pořádku.

A máte nějakou partii, u které cítíte, že je slabší, nebo naopak, se kterou jste Vy sám spokojený?

Potřeboval bych nohy zlepšit, hlavně zadní část stehen. Tam si myslím, že mám největší slabinu. Lepší bych řekl, že mám pak hrudník a záda.

Kdybych se zeptala na hmotnost… Kolik vážíte?

Noo, tak momentálně to nevím, ale včera večer jsem měl 104,5 kg, takže 4,5 kg musí jít ještě dolů. Dnes jsem se ještě nevážil, ale tipoval bych tak 102,5 kg. Mám na to ještě dva dny, takže myslím, že to půjde bez problémů stáhnout. Na Opavě jsem závodil a měl jsem 103,9 kg. Forma těžko říct, no. To se uvidí až v sobotu. Těžko hodnotit dopředu, jak to bude všechno vypadat. Dneska se mi to líbí, zítra tomu může být přesně naopak, což bývá mým zvykem. (smích) Takže já doufám, že to vydrží a že to bude lepší než na Opavě. Doufám.

Tak to držím palce, aby Vám to takhle vyšlo!

O umístění neuvažuji. Vyšlo mi to akorát na Evropě, kam jsem odjížděl a chtěl být ve finále… a nakonec jsem i vyhrál. Na světě se mi s ambicemi nedaří, takže raději žádné nemám. Na Opavě, přiznávám, jsem si vyčistil hlavu totálně a já si teď jedu prostě zazávodit. Nechci ale, aby to vyznělo, jako že to vzdávám nebo že nemám chuť. Ne! Mám obrovskou motivaci! Proto to stahuju i do 100 kg, ač jsem původně plánoval nad 100 kg, protože jsem nevěděl, jak to bude vypadat. Nemám ambice. A říkám to s čistým svědomím. Nejedu tam ani do patnáctky, ani do finále, ani pro medaili! Já si tam jedu zazávodit. A opravdu jsem spokojený tady s tímto pocitem, protože pokud to dopadne špatně, nebudu zklamaný. Pokud to dopadne „nějak dobře“, o to překvapenější budu. A o to to bude pro mě větší úspěch.

A co rodina? Podporují Vás?

Rodina mě podporuje velice. Přítelkyně, a dokonce i syn držel dietu s námi. (smích) Ona vždycky, když jdu do diety, tak si ji dá se mnou také. A syn, ten to jedl, poněvadž mu to chutnalo. Takže v tomto já jsem měl úplně ideální podmínky. (úsměv)

(Videorozhovor s Martinem Drábem můžete zhlédnout zde.)

Dalibor Hájek

Dalibore, jak probíhala Vaše příprava na závody k letošnímu MS? Kdy jste začal s dietou?

Nu, tak příprava probíhá celý rok. (úsměv) Ale konkrétně teď před závody trvala čtyři až pět měsíců. Trénuji vždy jednou denně s tím, že partie mám rozdělené a cvičím každou zvlášť. K tomu pak někdy přidám lýtka nebo břicho. Je to v podstatě objemový trénink, já to nijak neměním.

Cítil jste, že máte některou svalovou partii slabší? Že jste se třeba v tréninku zaměřil víc na její procvičení?

V minulém roce jsem si v zimě natrhnul triceps, takže ho mám přidrátovaný. Tohle jsem se asi tak nejvíc snažil dohnat. Jinak jsem se ale zaměřil na zlepšení všech partií. Asi nedokážu říct, kterou mám dobrou a kterou třeba horší.

Kdy přišla ta myšlenka, že byste se mohl zúčastnit MS v Baku? Kdy jste o tom vlastně začal uvažovat?

Myslím, že taková prvotní myšlenka přišla loni na podzim.

Tehdy jste měl, tuším, nějakou pauzu v soutěžení. Prozradíte, co bylo tím důvodem?

V roce 2009 jsem měl roční pauzu. Chtěl jsem se věnovat více rodině, protože se nám narodilo tehdy zrovna miminko. Naposledy jsem závodil 2008, kde se mi to moc nepovedlo, takže to teď chci zkusit znovu.

S jakými ambicemi odjíždíte do Baku?

Tak tohle je otázka, na kterou hrozně nerad odpovídám. To se nedá říct, prostě umístění co nejlepší.

Jaroslav Paseka

Vy jste se nedávno zúčastnil závodů GP Opava, kde jste skončil na pátém místě, jak hodnotíte tyto závody?

Předtím jsem absolvoval ještě dvoje pohárové soutěže, které proběhly na Slovensku. No, na Opavě to dopadlo tak, jak to dopadlo. Já jsem totiž zkoušel novou barvu, která je předepsaná na mezinárodní závody, hlavně teď na mistrovství světa. Dost dobře jsem to nevychytal v semifinále, byl jsem matný, proto pak i málo vyvolávaný na pódiu. Ubralo mi to možná i na bodovém ohodnocení. Na finále už jsem ale nějaké body nasbíral a stačilo to alespoň na to páté místo. A já byl spokojený, protože jsem se opravdu po semifinále bál, že vůbec nepostoupím, že na to body stačit nebudou.

A jak pro Vás dopadly závody na Slovensku?

Na Slovensku byly oba dva závody nominační pro slovenskou reprezentaci. A tohle bylo docela znatelně cítit i v pohledu rozhodčích, že více protěžovali své závodníky. Na Slovenském poháru jsem skončil sedmý a v Popradu na Tatranském poháru šestý, tam jsem tím pádem postoupil i do finále.

Kdybyste měl vzpomenout, kdy jste se rozhodl připravit se k účasti na mistrovství světa?

Rok předtím jsem už o tom doopravdy přemýšlel, protože také jsem měl dlouhou přestávku a nikde nezávodil.

Jak dlouhá byla příprava?

Těch pět měsíců. Myslím tím taková ta nejtvrdší příprava. To člověk do toho prostě dát musí. Ale jak má cíl, tak to jde úplně jinak.

Pomáhal Vám v přípravě někdo, měl jste nějakého sparinga při tréninku?

Sparinga stálého ne, protože já mám takovou dost proměnlivou práci. Chodím cvičit, když mám čas. Já dělám taxikáře, takže ono je to s časovými možnostmi dost sporadické. Cvičím tedy většinou sám a kdo je po ruce, tak mi třeba pomáhá.

Jak často jste trénoval v objemu a jak často v přípravě?

Když jsem hmotu budoval, tak jsem cvičil stylem 2+1 a za těch šest dní jsem odjel celé tělo. Pak se intenzita tréninků zvětšila na 4+1 a ve finále potom, když už i dieta byla hodně tvrdá, jsem trénoval dvoufázově.

Dokázal byste nějak přiblížit, jakou jste si připravil sestavu do finále? Jak dlouho dopředu jste ji předtím nacvičoval?

Já sestavy moc dlouho dopředu nepřipravuji. Na každou sezónu vymýšlím jinou, buduju ji úplně od začátku, jiná muzika, jiný pózing. Hudbu jsem zvolil vážnější, pomalejší a na konec jsem tam dal Rammsteiny, takže to opravdu zrychlí tempo sestavy. Má tedy takový výbušný konec.

V které váhové kategorii Vás uvidíme?

V nejtěžší kategorii, která je konkrétně na mistrovství světa, nad 100 kg.

Jaká je Vaše hmotnost v současné době?

Včera jsem měl 109 kg, a když to porovnám s GP Opava, tak tam jsem startoval s váhou 108,4 kg.

Můžu se zeptat, s jakými ambicemi na mistrovství světa odjíždíte?

Jelikož na svět odjíždím úplně poprvé a jediný takový větší závod, který jsem absolvoval, bylo mistrovství Evropy roku 2008, tak opravdu nedovedu odhadnout. Když jsem byl ještě v přípravě, tak jsem čekal, že udržím víc svalové hmoty, tak o čtyři až pět kilo. Za posledních čtrnáct dní to opravdu hodně spadlo dolů. Ambice jsou takové vrtkavé, nechtěl bych dopředu nějak předvídat. Měl jsem takový sen dostat se do šestky, ale uvidíme.

Všem závodníkům děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů do semifinálových a finálových kol letošního MS mužů v kulturistice! Ať se jim vše podaří podle jejich představ a přání!