Reklama:
Proteinová svačinka od Smartlabsu 3000 g + 908 g ZDARMA
Nesnídáte? Nesvačíte? Máme pro Vás skvělý tip, jak to napravit! Více zde.

Může nás ohrozit pandemie
z potravin? (III. Pivo, přídatné látky)

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

V prvním díle tohoto článku byla řeč o sacharidech, ve druhém o bílkovinách a tucích, nyní je blíže rozebrán oblíbený zlatavý mok a také látky přidávané do potravin pro zvýšení trvanlivosti, barvy apod.


[Text: Milan Koukal]

Pivo se stalo tekutým chlebem

Už naši prapředkové nazývali pivo tekutým chlebem. Obojí patří k nejstarším známým potravinám, které se lidstvo naučilo vyrábět. Nové objevy ukazují, že z obilí lidé začali připravovat pivo dokonce o dost dřív, než se ho naučili využívat k pečení chleba.

Za kolébku piva ve světě se historicky považuje oblast Mezopotámie, kde Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané pěstovali již v 7. tisíciletí př. n. l. obilí a znali obilné kvašené nápoje. Předpokládá se, že výroba piva byla objevena náhodou při zjištění, že v nádobce, ve které bylo rozemleté obilí a do které se dostala voda, vznikl příjemný nápoj s lehce omamným účinkem.

Co je z vědeckého hlediska pivo?

„Pivo je velmi cennou potravinou i z hlediska nutričního. Dokonce se dá tvrdit, že nutriční složení piva a chleba se velmi podobá,“ řekl Ing. Vladimír Kellner, CSc., vědecký pracovník Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Pivní mok lze zjednodušeně definovat jako slabý alkoholický nápoj, ve kterém tvoří 92 - 93 % voda, 4 % alkohol, 0,5 % oxid uhličitý a 2,5 - 3,5 % tzv. zbytkový extrakt, který obsahuje jednak látky z výchozích surovin (sladu a chmele), jednak produkty metabolické činnosti kvasinek. Složení piva závisí na množství a kvalitě přidávaných surovin i na způsobu jejich zpracování.

„V pivu bylo nalezeno více než 3000 chemických látek, více než 800 jich bylo identifikováno,“ upřesnil prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc., přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie (ÚKBH) Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni.

Nás však vzhledem k tématu tohoto příspěvku zajímalo pivo z hlediska výživového a zdravotního. Prof. Racek vysvětluje: „Energetická hodnota piva (asi 1820 kJ, tj. 440 kcal/l) je dána hlavně alkoholem a cukry ve zbytkovém extraktu; není zanedbatelná, i když je nižší než například u kolových nápojů či ovocných džusů.“

Nabízí pestrobarevnou zdravou mozaiku

Pivo obsahuje více než 30 minerálů a stopových prvků, které pocházejí většinou ze sladu. Jako produkt rostlinného původu nabízí zejména draslík (K), hořčík (Mg), méně vápník (Ca), fosfor (P) a sodík (Na). Poměr K/Na se v pivu rovná 6,7/litr (běžně 4 - 10/1), u chleba je to 0,35 - tedy téměř dvacetkrát lepší poměr pro pivo. U poměru Mg/Ca, který je pro pivo 1,5/1 a pro chléb 0,33, je zase téměř 4,5krát lepší poměr u piva. Draslík i hořčík představují velmi významné prvky pro lidský organismus, neboť jsou nezbytné ke správnému fungování všech orgánů v těle. Pokud porovnáme krajíc chleba a sklenici piva, zase vychází pivo lépe!

Většina piv je relativně chudá na proteiny (bílkoviny). Je však velmi důležité, že obsahují všechny nezbytné tzv. esenciální aminokyseliny nutné pro tvorbu bílkovin v těle. Pivo se tak tedy stává vhodným doplňkem výživy při nízkobílkovinné dietě.

Zlepšuje i vidění

Protože pivo téměř neobsahuje sodík (Na), který v organismu zadržuje vodu, má spíše diuretický (močopudný) účinek. Rozpustná vláknina (beta-glukany a pentosany), i když její koncentrace je asi jen 0,5 %, má význam jakožto látka podporující střevní peristaltiku a váže ve střevě některé toxické látky. Oxid uhličitý má občerstvující vliv. Hořčiny a aromatické látky z chmele stimulují chuť a podporují trávení. Nechybějí ani antioxidanty ze skupiny polyfenolů, které mají příznivý vliv na činnost srdce, trávicího traktu, srážlivost krve. Nevýznamné není nové zjištění, že dokonce zlepšují vidění. Snižují také hladinu škodlivého cholesterolu (LDL či VLDL) a zvyšují hladinu tzv. hodného cholesterolu - HDL. Pestrobarevnou kytici představují různé vitamíny v pivu obsažené - zejména skupiny B. Z nich především kyselina listová je prevencí před infarktem a chrání před mrtvicí. Ing. Kellner na základě výzkumů označuje pivo za „vitamínový koktejl“.

Alkohol je záludný

Alkohol má samozřejmě své negativní účinky, které se projeví zejména při větším příjmu - ovlivnění psychiky, možnost vzniku návyku, vznik toxických produktů při jeho metabolismu, zejména u alkoholiků vedou acetaldehyd a volné radikály k poškození jater a mají i karcinogenní účinky.

Dělá pivo skutečně oblá těla?

Kolik narážek asi vyslechli milovníci piva, jejichž bříška připomínají horu Říp naležato! Obezita však vzniká při nadměrném příjmu energie, tedy v situaci, kdy energetický příjem převyšuje energetický výdej. Výčepní pivo (desítka) obsahuje přibližně 1500 kJ/l, ležák (dvanáctka) přibližně 1800 kJ/l. Je-li tedy energetická hodnota piva zakalkulována do celkové vyrovnané energetické bilance, riziko zvyšování hmotnosti vůbec nehrozí. Dokonce se prokázalo, že pravidelná umírněná konzumace piva nejenže nevede k obezitě, ale může být spojena i s poklesem hmotnosti a obsahu tuku v těle. Energetická hodnota většiny běžných slazených nápojů je totiž vyšší než energetická hodnota piva. (Limonády, kolové nápoje, džusy obsahují cca 1700 - 2300 kJ/l.) Nejen z energetického hlediska je tedy na tom lépe ten, kdo vypije 0,5 l piva než ten, kdo vypije stejný objem běžného slazeného nápoje, třeba džusu.

Pijme jako dobytek!

Někteří dobří moravští vinaři nabádají návštěvníky, kteří si odbývají premiéru ve sklípku, aby pili jako dobytek. Nejde o nějakou urážku hostů, ale naopak o dobrou radu. Vždyť tzv. němá tvář - třeba kráva - ví, kdy má dost vody k napití, a nepije přes míru.

Je třeba zdůraznit, že příznivé účinky požívání piva se projeví jen při jeho rozumném množství, tj. 1 - 2 piva denně (u mužů velká, u žen malá) - a to českého typu piva s tzv. plnou chutí. „Pivo lze považovat kvůli jeho složení za vhodnou součást výživy a velmi cennou potravinu,“ uvedl výzkumník Ing. Vladimír Kellner. Dodal: „Díky přírodním surovinám, ze kterých se pivo vyrábí - chmelu, sladu, vodě - a přirozenému procesu kvašení jsou pak látky cenné z nutričního hlediska přítomny v pivu v optimální kombinaci, v jaké je člověk může přijímat.“

Poškozují přísady zdraví?

Nelítostný boj se vede mezi příznivci a odpůrci různých přísad, kterými se potravinářský průmysl snaží zvýšit trvanlivost či vzhled výrobků.

Pesimisté varují, že vinou tzv. „éček“ se do potravin dostávají různé chemické látky, které naše tělo vůbec nezná a které jej mohou přímo poškozovat. Navíc prý ve snaze o prodloužení trvanlivosti (třeba konzervováním) dochází k úmyslnému ničení původních prospěšných živin. A tak, i když se zdánlivě dobře najíme, brzy zase pocítíme hlad, neboť máme málo mikroživin - vitamínů, minerálů, esenciálních kyselin, stopových prvků, které tělo neumí samo vyrobit. Už při teplotě 45 °C se prý ničí všechny enzymy, při 80 °C dožívají vitamíny. Výrobci vyrážejí do protiútoku - především zdůrazňováním faktu, že dnes si drtivá většina lidí potraviny už nevyrábí pro svoji potřebu, a tak musejí průmyslově vyrábět jídlo do zásoby.

Kromě syntetických příchutí zákon podřizuje kontrole všechny použitelné přísady. Musejí být bezpečné, účinné a jejich použití musí být zdůvodněno. Přísady schválené všemi zeměmi Evropské unie avizuje písmeno E doplněné různým trojčíslím.

Pro Vaši lepší orientaci uvádíme ty, se kterými se nejčastěji setkáváme. (V závorce upozorňujeme na možné zdravotní postižení některých skupin konzumentů.)

Barviva

Hlavními jsou tartrazin (E 102) v bonbonech, nealku a zmrzlinách. (Může vyvolat alergii, např. dušnost u astmatiků a hyperaktivitu u citlivých osob.) Další: E 104 (chinolinová žluť), E 150 (karamel), E 162 (červeň řepná). Pozor: Odborníci považují za nebezpečný amarant - E 123. (V USA je zakázán, jinde se přidává do určitých likérů, jiker a mlíčí.) Mnoho zemí nepovoluje používání košenilové červeně (E 124), kterou u nás ještě najdeme v některých hořčicích. Hrozba rodem z Asie přichází v podobě E 425 (konjak) u sladkých želatin, které (po nabobtnání při kontaktu se slinami) mohou dítě až udusit, a alginátů (E 401 - 404).

Konzervační látky

Dusičnany (nitráty) a dusitany (nitrity) se skrývají pod označením E 249 - 252. Chrání potraviny (např. masné výrobky a uzené ryby, zeleninu v zimě) před škodlivými bakteriemi a nižšími houbami, prodlužují trvanlivost. (Dusitany se přeměňují na nitrosaminy, které mohou být při dlouhodobém požívání rakovinotvorné.)

Siřičitany (E 220 - 228) jsou mj. ve vínu, pivu, výrobcích z brambor, sušeném ovoci, moštech. (Značné množství může vyvolat bolesti hlavy a nevolnost.)

Kyselina benzoová a benzoáty (deriváty a soli): E 210 - 219. Obsahuje je např. pivo, nealkoholické nápoje, hořčice, cukrovinky apod. (Hrozba: možné zažívací, neurologické a alergické potíže.)

Kyselina askorbová a askorbáty (E 300 - 304) jako antioxidanty zabraňují žluknutí tuků a hnědnutí ovoce. Podobně u sušenek, ovocných koláčů, některých žvýkaček, sáčkových polévek a omáček apod. slouží BHA (E 320) a BHT (E 321). (Vysoké dávky za jistých okolností mohou vést až k rakovině.)

Příchutě

Jejich úkolem je zlepšit chuť většiny konzervovaných a jinak zpracovaných pokrmů. Převažuje inozinát sodný (631), glutamát draselný (622) a především glutamát sodný (621) či glutaman sodný (E 621). Ten se v orientální kuchyni používá místo soli - dobře ho známe třeba z tzv. asijských polévek, kterých by se nemělo konzumovat příliš najednou. Předpisy povolují maximální množství 10 000 miligramů E 621 na kilogram látky, ve které se používá.

Emulgátory, stabilizátory, zahušťovadla

Zlepšují mj. strukturu potravin, které vypadají hutnější, než opravdu jsou. Patří sem lecitin (E 322), guar (E 412), arabská guma (E 414), glycerol (E 422), pektin (E 440) a celulóza (E 460).

Co ohrožuje zejména děti?

Britští odborníci nyní za škodlivá označili barviva E 120 (žlutá), E 104 (chinolinová žluť), E 110 (žlutá oranž), E 122 (červená), E 124 (červená), E 129 (červeň allura). Užívání těchto „barviček“ mj. pravděpodobně zvyšuje hyperaktivitu dětí. Za rizikové pro dětské zdraví se považují některé potravinářské žlutě (E 102, E 104, E 110), červeně (E 120, E 122, E 123, E 124, E 127, E 128, E 129), modře (E 131, E 132, E 133) a hnědi (E 154, E 155). Dále je to oranžové barvivo annato (E 160 b), karamel jako barvicí látka (zejména typy E 150 c a d - amoniakový a amoniak-sulfitový karamel) či uhlík z rostlinné suroviny, tzv. medicinální uhlí (E 153; často v lékořicových sladkostech i jiných pochoutkách).

Některých barviv se však bát nemusíme. Jde o přibarvující karotenoidy (E 160 a - f, vyjma b, E 161), některé z nich jsou dokonce zdraví prospěšné. Následují chlorofyly (E 140), betalainy (E 162), anthokyany (E 163). Žádná „éčka“ by neměly obsahovat tzv. biopotraviny!

Znáte funkční potraviny?

Moderní doba přinesla nový obor - nutriční léčení. Objevují se nové pojmy: funkční potraviny skýtají prokázaný zdravotní přínos, mají léčivé vlastnosti (např. česnek a zelený čaj) a obsahují fytochemikálie bez příměsí. Budoucnost čeká i designer food - bioinženýrsky a geneticky upravené poživatiny stejně jako obohacené potraviny (např. chléb s přidaným vitamínem B). Problematiku kolem výživy stále častěji zkoumají i odborníci na sociologii, sociální psychologii, ba i genetiku. Díky tomu se třeba ukazuje, že pracovní podmínky rodičů mají negativní dopady na domácí stravu a zdraví dětí. Skladba pokrmů záleží i na tom, s kým je jíme - ženy ve společnosti mužů si dávají méně kalorická jídla, zatímco o samotě se mnohé přejídají! Nové poznatky mají i genetici, mj. o tom, že chuť na určitá jídla se mohou dědit z matky na dceru.

Aby šířící se lavina pandemie obezity a nemocí z přejídání nezasáhla i Vás, zkuste dodržovat zásady a respektovat nejnovější poznatky, které jsme v našem článku uvedli. Bez ohledu na nové objevy bude i nadále (a snad ještě více) platit zkušenost starých klasiků: Jste to, co jíte!


Převzatý článek
Autor: Milan Koukal
Zdroj: 21. století
Použito se svolením vydavatele.


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

29.09.15:41Manek49 - Po dvou pivech necejtim nic, ale po desti se už taky cejti..+1
29.09.15:26Batiatus - S pivem jako s nutricnim napojem bych moc nepocital,prijde..
29.09.10:44flora - Pijme jako dobytek !!
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra